6

Vlastně je to velmi chytré tím, že to cílí přímo na čtenáře. Často se některé pointy opakují ( jen s jiným vizuálem ), ale člověk to tak s lehkostí projde, že mu po prolistování, uvízne lehký úsměv na rtech.

Knihomolové jsou nejnudnější lidi na světě, stejně nudní, jako jsou tyhle "stripy", které snad ani nemají snahu být vtipné. Je děsivý, kolik podobných knih produkuje současná generace dospělých introvertů, ale to je holt taková doba.

Ještě mě v životě žádná kniha tak dobře nevystihla. 95 procent stripů bylo vytrženo z mého každodenního života.

Tohle je v podstatě strašně milá kniha, zackovsky řečeno "pod deku s kakaem", taková studie na téma "Kniha a čtení". Jako knihovník a milovník knih, který by nejraději omezil komiksy na minimum a četl zase už jen "normální" knihy tohle oceňuji, často se v tom i vidím. Jenže po několika stránkách cítím pointu už z prvního okénka. Není to žádná řachanda, což nevadí, ale motivy se docela opakují. Občas člověk neví, jestli čte Debbie Thung nebo Sarah Andersen. A ačkoli je autorka na první pohled milá knihomolka, je očividné, že její styl čtení je značně konzumní a její vkus je značně mainstreamový. Vidím to mnohdy u mladých pohledných booktuberek. Čtou, čtou, prezentují knihy (mnohem spíše se sebeprezentují), ale mávají před sebou novinkami a bestsellery, které nepovažuji zrovna za to nejlepší, co si člověk skutečně může přečíst. Jejich recenze jsou ploché, protože samy nejsou kdovíjakou vzdělanou a intelektuální autoritou. Je to o líbivém a jednoduchém vkusu. Je to o fotkách na instagram. Pěkná útulná literární kavárna se líbí i nečtenářovi, že. Je to mnohdy o reklamě. Je to pro ten typ lidí, co chodí na Goodreads (já tam taky chodím, Lenny, Walome, Pavlovský tam taky chodí, mluvím o jakémsi archetypu). No, tak či onak, jsem z toho takový rozmrzelý lehce.

Celkový dojem: 60%

Komentáře Draco a walomeho pod sebou jsou úsměvné :)))