Carnage: Já zas musím konstatovat, že v představení postavy album maličko selhalo, protože i když se dovíme, jak pasuje do Marvelovského univerza, to že původně patřila do stáje Image, a její historie měla tudíž trochu jiný charakter než kniha naznačuje, jsem se dozvěděl až z vašeho komentáře. A nepřijde mi to zas až tak nepodstatná informace. Tyhle konkurenční přetahovačky mě fakt serou. Nakladatelství DC být zmíněno v kompletu může (když se třeba mluví o práci různých kreslířů a scenáristů), ale že daná postava původně pasovala k Image už ne? Chjo.
Milo_Harwey: Po konci příběhu mám "Dějiny zakuté do kovu", následuje "Galerie alternativních obálek" a pak "Kresby tužkou a inkoustem" obsahující čtyři černobílé stránky bez textu přímo z Temných rytířů. Vypadá to, že do mého exempláře si "Batman: Zatracení" cestu nenašel.
Norri: Když existovala na Jirku, existuje už na všechno... A náhodou, já bych do toho i šel, jenže to bych musel znát seriál a to už je běh na příliš dlouhou trať. Evidentně to cílí spíš na fanoušky filmové podoby než knižní předlohy a to bych se počítám asi tak v polovině point nechytal. Teda za předpokladu, že uvnitř nějaké jsou - z ukázek to posoudit nedokážu, protože viz moje druhá věta.
SlouzimStarymPsum: O dotiscích a prodejích spekulovat nechci, v rámci profesionální deformace nevěřím v téhle branži ničemu, dokud v rukou nedržím proplacené faktury. Z mé strany šlo jen o odhad, jak si specifický de Crécy může u českého publika asi tak vést, přičemž bych byl jedině rád, kdybych byl naprosto mimo mísu.
Kdyby byl Nicolas de Crécy nějaká hitovka, tak se tomuhle remcání nad cenou nedivím. Ale vzhledem k tomu, že jej u nás má rádo odhadem deset a půl lidí, moc mě ta cena vs. počet stran nepřekvapuje. Drobný prodej rovná se vysoká cena. Je to hřebíček do rakve, ne že ne, ale to je i samotná de Crécy tvorba. Kdo jej čte, ví o čem mluvím – tohle má k nějakému mainstreamu hodně daleko.
George Walker Bush: V klidu, já jsem na tom úplně stejně. Ale ta vaše omáčka okolo mi je už po těch letech schopna říct - jo, tohle by sis měl/neměl koupit. A to je to, co se počítá.
George Walker Bush: Protože čtete všelicos (a co si budeme namlouvat, tohle budete číst vy, možná já a pak tomu dá někdo zdejší jednu hvězdu jen proto, že považuje Bibli za hanebnost), máte se k tomu jak dostat a vaše komentáře pro mě mají výpovědní hodnotu - třebaže se vám komiks nelíbí, dokážu z textu vyčíst, jestli mě třeba ano a obráceně. Konkrétně u tuhodle si sice jsem schopen najít ukázku kresby, ale jak je zvládnutý obsah, to už bych chtěl slyšet od někoho, kdo se vyzná v tlačenici.
Bych měl prosbu na G. W. Bushe – jestli by mohl odhodit zábrany, přečíst a zhodnotit, abych si mohl udělat alespoň nějaký obrázek co to je a jaké to je (výtvarně i scenáristicky).
to Milo_Harwey: "Příběhy Impéria" je koncept hry na hrdiny po vzoru "Dungeons & Dragons" či "Shadowrun", akorát zasazené do prostředí magické viktoriánské Anglie - hodně stručně nastíněno - a komiksy, které k tomu vycházejí, využívají právě dané prostředí pro vlastní příběhy. Není nutnost znát hru, jen to samozřejmě lépe osvětlí některé souvislosti, ale člověk se bez problémů orientuje i bez toho.
Co si pamatuji z Crwe, tak první seznámení jsem nepobral a říkal si, co je to za blbost. Později jsem se k tomu vrátil a zjistil, že je to tak neskutečně střelený, až to ztrácí jakoukoli konkurenci. Tím nechci nikoho lanařit, ony ty humoristické věci se obecně prodávají mnohem hůře, než cokoliv jiného (snad mimo hororů), protože smysl pro nesmysl je u mnoha lidí diametrálně odlišnej. Tohle je prostě o tom, co se píše na obálce – holka, co šuká klokany, chlastá první ligu, jezdí v tanku a střílí po všem, co se hejbe. Takovou prostě nelze nemilovat, když je člověk sám trochu nepříčetnej.
to Lenny: Jasný, to vím, akorát že pod číslem 525 je podepsán Peter David a pod číslem 526 zas Reginald Hudlin, alespoň co jsem na netu našel. J. Michael Straczynski se k peru vrací až s číslem 527, které je však obsahem druhé knihy. Jen se ujišťuji, že koukám dobře, nic víc, anglicky umím podobně jako francouzsky.
Tuší někdo, na kterém z dílů pracoval J. Michael Straczynski? Při čtení mi tam tak nějak chyběl, a když jsem pak dohledával na netu jména k jednotlivým sešitům, našel jsem jenom Petera Davida (první tři sešity) a Reginalda Hudlina (druhé tři).
to lantan1: Jako Sandersonem políbený už od dob Mistbornu vás můžu uklidnit, že v komiksu se bez problémů chytat budete. Jde o samostatný příběh v rámci většího univerza, kam autor postupně zasadil všechny svoje cykly, aniž by se často vzájemně nějak ovlivňovali. Něco jako naše Mléčná dráha, kdy absolutně netušíme, co se děje už jen mimo naší Sluneční soustavu, natož na druhém konci galaxie.
Každopádně čistě subjektivně je Sanderson v próze mnohem lepší, imaginačně hodně originální, s propracovanou psychologií i zápletkou. Bílému písku se podařilo zachytit tak 50% toho, co obyčejně vkládá do svých románů. I když je samozřejmě otázkou, nakolik se na komiksu vlastně podílel. Zdali třeba jen nedal v plén hotovou osnovu a pak už výsledek pouze posvětil.
Já bych jenom dodal, že když se bavíme o albu Batman a syn, máme na mysli to z BB art, ne z DCKK, ve kterém nejsou sešity 663-666, které uvozují právě události z druhé půli alba Černá rukavice.
Pro úplnost:
- Batman a syn (sešity 655-658 a 663-666, BB art 2012)
- Černá rukavice (sešity 667-669 a 672-675, Eaglemoss 2019)
- Batman R.I.P. (sešity 676-683, BB art 2013)
Sám za sebe jinak musím konstatovat, že právě až s Rukavicí jsem konečně začal chápat, co se v Synovi a R.I.P. děje - a jak jsem je dřív nesnášel, tak jsem najednou začal přehodnocovat. Ne že by to bylo nějak geniální, to je ostatně záležitostí vkusu každého zvlášť, ale především to konečně celé začalo dávat smysl. Vážně nechápu, proč BB art Černou rukavici nevydal, protože Batman a syn bez ní nemá konec a R.I.P. zas začátek. Je to jako vynechat druhý díl trilogie.
tp cyboy: První dvě alba lze číst samostatně, jde o sbírky kratších příběhů. Od Žabího moru se pak už odvíjí spojující linie, a člověk by v tom mohl začít lítat, přeskakoval-li by sem a tam. Epizodní to ale více méně pořád je, jen člověk nesmí brečet, že některé motivy se řeší třeba až ob jedno dvě alba. Aktuálně devátá kniha je pak opět samostatná, nijak na předchozí díly nenavazující a s uzavřeným epizodním příběhem, který se vrací k počátkům ÚPVO, takže se zde ani nesetkáte s důvěrně známými tvářemi (tedy kromě prof. Bruttenholma).
A teď vážně, chlapi, můžu to číst hned, nebo si mám raději počkat, až jednou někdy v budoucnu vyjde i Doctor Star, a přečíst si nejdřív ten? Čekání mi nevadí, listovat mám čím na několik desetiletí.
Ono s tímhle opatrně, sarkasmus, ironie a cynismus už dneska nejsou, co bývaly. Jakmile jeden nepoužije smajlíka, už je oheň na střeše. Ale možná Kapis použil dvojitou ironii a v tu chvíli - touché.
