Jojo, stará Jeremiáška, pomatený Rozkočil a tajemství dvojkoláku. Pěkně temné věci a také moje první setkání s fenoménem Šípáků. A na závěr pár klasických výroků: Moc se nebav nebo tě tady složíme / Jak se ti hoši pěkně a tiše baví, viďte ? / Dej sem mou knihu!! / To žádný strachy, po tomhle si odplivnu aspoň padesátkrát / Fííítarata ---Fita--Fita.
Zajímavé je, že nám v úvodníku tentokrát nejsou klasicky slibována další čísla, i když se s tím asi mezi řádky počítá. Ježci jsou říkanka pro děti, Černý Mustang je westernový nářez naprosto srovnatelný s Třemi mušketýri z cyklu Serial Story. Tahounem je pak příběh Rek a David. Rek, jakýsi kříženec Pifa a Pindi, je náruživý čutálista. Rek, David a Tatínek oblečený ve vězeňském mundúru s 3 (slovy třemi) vlasy za uchem se vydají na zápas Sparty. Ta v poločase věrohodně prohrává s Realem Madrid 3:0, načež nastoupí Rek a dá Realu 4 fíky. Kdo neviděl neuvěří. Fandím tomu, ale celkem odvaha to vydat. VYDAL : nakladatelství K+K ve Dvoře Králové n. L., CENA: 10,- Kčs.
Pro mě naprosto zásadní záležitost minulosti, která ale v pohodě obstojí i po letech. Funky je zcela libový akční sci-fi komiks, kterých jsem u nás zatím moc neviděl ani dosud. Ze všech těch zkrachovalých vydavatelů je mi tak S.pressu i vzhledem k Thorgalovi asi nejvíc líto. Jo a choze vyzdvihuje zcela správně dvě nejzásadnější scény, k jeho závěrečnému přání se připojuju.
Kresba a provedení je super, většina stripů pobaví. Je to rozhodně jedna z nejvtipnějších věcí, které na téma antiparoubek vznikly, zvláště po tunách různých lidových tvořivostí, které se snižovaly na jeho úroveň. Navíc, pokud bych měl hodnotit jako součást kampaně, tak tomu dám absolutorium. V kontrastu stovek milionů za gulášky, "umělecká vystoupení" a opruzující billboardy je tohle balzám na duši.
Koncept detektivních hádanek je docela dobrej nápad, nicméně je to pak jen o nich a vzhledem k tomu, že každý "příběh" je jen na jednu stránku nedá se mluvit o příběhu. Pro děti v pohodě.
Jakmile něco nakreslil Němeček, tak se člověk prostě srovnání se 4lístkem nevyhnul, zvlášť, když tu vystupuje "Pinďa" v mini šatech. Plakátovový formát je sice zajímavost, ale nevím, kam bych je všechny věšel a na čtení to moc praktické není. Panda ve své době neurazila, ale na druhou stranu už v 8 letech mě nijak neoslnila.
Jakmile něco nakreslil Němeček, tak se člověk prostě srovnání se 4lístkem nevyhnul, zvlášť, když tu vystupuje "Pinďa" v mini šatech. Plakátovový formát je sice zajímavost, ale nevím, kam bych je všechny věšel a na čtení to moc praktické není. Panda ve své době neurazila, ale na druhou stranu už v 8 letech mě nijak neoslnila.
Jakmile něco nakreslil Němeček, tak se člověk prostě srovnání se 4lístkem nevyhnul, zvlášť, když tu vystupuje "Pinďa" v mini šatech. Plakátovový formát je sice zajímavost, ale nevím, kam bych je všechny věšel a na čtení to moc praktické není. Panda ve své době neurazila, ale na druhou stranu už v 8 letech mě nijak neoslnila.
Náhodou, mě Gorstian docela pobavil. Samozřejmě je snadné ho při srovnání s "profi" produkcí totálně sepsout, ale sálá z něj nadšení pro věc a příběh, byť klasické fantasy schéma slušně odsýpá.
NEZAPOMEŇTE SI JIŽ DNES ZAJISTIT DRUHÝ DÍL! S odstupem času jsou tyhle úvodníky všech těch "prvních čísel" opravdu smutným mementem reality vydávání komiksů u nás. Byl bych shovívější vyjít Mušketýři o nějaký ten rok dříve, ale přeci jen jsme v roce CRWE. Kvalitou odpovídají dílku, které kreslí mírně nadaný žák 1. stupně ZŠ pod lavicí a má cílevědomost to dotáhnout na 32 stran. Plusem by snad mohlo být, že pokud by byly Dumasovi "Mušketýři" povinnou četbou, tenhle sešit je hodně hrubá sumarizace. (evokuje to ve mě Summarizing Proust od Monty Python). POZN. Časopis se podle úvodníku jmenuje SERIAL STORY (časem měly vycházet i jiné seriály).
Hlavsa byl ve "své" době naprosto zásadní autor, jehož kresbu jsem zbožňoval (viva anilínové barvy). Tenhle soubor má svou nepochybnou archivační a informační hodnotu, nicméně obsahuje samé jednohubky, které jsou takové polotovary a opravdu mě bavila asi jen Bílá Hůl ráže 7,62. Zajímavostí je komiks Cancer, což je zkrácená sci-fi verze mé oblíbené Vakcíny CN 078 z Arény. Zásadním problémem je zcela jistě černobílé provedení, Hlavsa je bez barev poloviční. Smutným evergreenem porevolučních magazínů je i zde slibování dalších dílů. Škoda, myslím, že projekt to byl zajímavý a mohl nám představit raritní kousky i od dalších autorů.
Za všechno vzpomenu, kterak Josefa Vaňka (Trosečníci) omylem trefili střelou s omamnou látkou, aby pak na celou stranu byly znázorněny jeho halucinace. Luxusní je především housenka s Vaňkovo hlavou, jíž osedlali Spejbl s Hurvínkem. "Taťuldo, šlápni na to! Víc už z něj nevymáčknu." Vakcína byla špičková.
Třeba juknout na žánr (co by asi na žánr "holčičí" řekli genderové aktivistky? :), ale i v rámci něj celkem podivnost. Je pravdou, že se dokážu vtělit do dětského čtenáře, avšak stále do chlapce a je jasný, že barvičky, šatečky a poníci zrovna k chlapectví příliš neladí.
Třetí číslo pro mě zachraňuje Hlavsa (i když je pravdou, že na mě Labyrint působí na jeho poměry trochu odfláknutě, avšak i tak s přehledem válcuje zbytek magazínu).
Poměrně pesimistický záležitost, pokus o glosování společenského problému zvaného rasismus rozhodně oceňuju, v porevoluční době byl již aktuální. Je zajímavé, že jako rasisté zde ještě nevystupují náckové, ale čistokrevní pankáči (viz cover). Matně si pamatuju, že právě pankáči byli v krátké době po revoluci označováni za strůjce rasistických útoků. Těžko říci, čím to bylo, ale netrvalo dlouho a scény se poměrně jasně diferenciovaly i pro většinovou společnost. Slušná publicistika, článku Comics a rasismus vévodí Frank Miller.
Hooka jsem dostal jako děcko v době, kdy vyšel a byl jsem s ním rozhodně spokojený (nanicovatý film jsem viděl až po letech). Není to možná veledílo, ale neurazí a pro cílovku slušnej. Na svou dobu poměrně netradičně komiks v pevné vazbě.
Tak nevím, sice jsem jí sehnal až po letech, ale i tak se mi líbila moc. Přijde mi, že na dobu vzniku to byl vážně platný pokus o start nového časáku. Storm je luxusní, Burton a Cyb v pohodě a ta Tutovka se dala. Navíc hodně dobrá publicistika, která v magazínech té doby naprosto chyběla. Škoda dalších čísel.
Spíš, než propagační, propagandistický. EU je fajn, její instituce šlapou jako hodinky a mají své nezastupitelné místo. Co se týče ekologického poselství, tak v roce 2002 akcentovat, že chemikálie by do řek nepatří je už trochu za zenitem. Kresba je takový ten francouzský (potažmo zápodoevropský) sterilní průměr, příběh tak tak.
Sheila je super, díky své raritnosti však možná trochu přeceňovaná (osobně jsem ji sháněl velmi dlouho a pak už zkrátka nemohla dostát přehnaným očekáváním). Je to v podstatě takový extended díl skvělého Mr. Sweeta s bonusem v podobě často odhalených prsou. Krátká jednohubka, která pobaví. Dalších dílů rozhodně škoda.
Zlatá éra magazínu Pif. Po úvodu s Pifem a Herkulem mocný dvojblok Doktor Justice (Cordoba... mrazírny... nezapomeň!) a Rahan (který během jednoho dílu uvízne v dole na uhlí, vynalezne výbušninu a ještě započne dobu železnou). Přibalený dárek: pistolka, co střílí gumičky.
Tibor byl celkem v pohodě, v podstatě Tintin. Opravdovou peckou byl ovšem Doktor Justice, můj nejmilejší seriál z Pifa, který asi ještě o malý kousek předčil Rahana. Justice celkem obstojí i dnes, ale v optice tehdejší komiksové pouště byl super. Zákulisí drogového byznysu, vraždy, karate, tajemství, akce ... Jako příbal dosti absurdní stroječek na výrobu hranatých vajec.
Návrat průměrného Artura vyvážil velkolepý návrat Rahana a jeho souboje s netvorem z jezera. Na straně 8 je upoutávka z připravovaného seriálu Doktor Justice, která vypadá prostě báječně. Přibalený pifoskop mi nefungoval.
Druhé číslo Pifa bylo už hodně rozjeté, objevily se konečně i nové seriály. Na poslední straně jsme se poprvé setkali s Pifíkem a Brutusem, příhody ducha Artura byly průměr. Opravdovou peckou byl samozřejmě Rahan. Na mě jakožto dítě zapůsobil první díl nesmírně, realistická kresba, brutalita (zabití Rahanovo rodičů) a koneckonců i Rahanova matka producírující se pouze v bederní roušce. Přibalený dárek: plastový tenis pro 2 hráče.
První číslo jedné z těch zásadnějších porevolučních sérií. Pro začátek sice jen Pif s Herkulem, ale i tak jsem četl do omrzení. Tradicí série byl rovněž přibalený dárek, v tomto případě maketa katapultu.
