Velmi chutná malina a je jasné, že Spider je neoddiskutovatelný frajer. Navíc mám obsesi na Huntera S. Thompsona, který je nepochybně Spiderovým předkem, i když možná divočejším :) Sympatické dílko, nicméně ve finále jsem měl neodbytný pocit, že jsem přečetl něco od Gartha Ennise - který ale nebyl v úplně nejlepší formě.
Surreal Madrid. Mně se líbilo dosti, prýští z toho fantazie po velkých dávkách.Myslím, že přesah resp. poselství knížečka má : "antikonfliktní" trochu hippie, ale podvratně, protože pan Kytka měl taky svoje úlety. Hlavně se musíme všichni nějak domluvit, jinak to tu nepřežijem. Vzhledem k šedivé "kamenné" realitě tehdejších dnů by se to dalo vnímat i poněkud protistátně. Je pravdou, že linka se někdy trochu ztrácí, ale to se prostě u děl tohoto typu stává.
V podstatě už nemám, co bych dodal. Zpočátku Perdida dělá problémy, především s hrdinkou, ale i jejími přáteli, se lze jen stěží stotožnit. Není však vůbec naškodu se zhruba první třetinou prokousat, kniha pak začně gradovat až do velmi slušného finále. Dílo tak věrně kopíruje život hlavní hrdinky a zpětně mu nelze jeho začátek vyčítat, stejně jako hrdinka byla poněkud nudná, naivní a přihlouplá. To, že vyspění přišlo pozdě, není na škodu, velmi často přece člověk potřebuje pořádnou facku, aby se vymanil z postpubertální flow. Kresba ujde, přijde mi, že se postupem času mírně mění, minimálně zobrazení hlavní hrdinky, zajímalo by mě, zda to byl záměr. Za cenu v LK se Perdida jistě vyplatí.
Jsou tam sice skutečně klasické díly, na druhou stranu nejsem příliš velký fanda těchto kompilací. Na třetí stranu pořád lepší, než ty kompilace v obřím formátu. Na čtvrtou stranu mi přijde, že to má jiný (horší) coloring, než původní díly. Na pátou stranu vítězí strana první, je to klasika.
Barlowa je škoda, Conan a XIII byly super, to je bez debat. Polární hvězda s Princem noci pak jsou sice zpracováním takový ten evropský průměr, ale příběhy zasazené do atraktivního prostředí ušly, akce, nějaký to napětí a mysteriózno, špetka erotiky. Brakový počteníčko, který slušně pobavilo.
Barlowa je škoda, Conan a XIII byly super, to je bez debat. Polární hvězda s Princem noci pak jsou sice zpracováním takový ten evropský průměr, ale příběhy zasazené do atraktivního prostředí ušly, akce, nějaký to napětí a mysteriózno, špetka erotiky. Brakový počteníčko, který slušně pobavilo.
Barlowa je škoda, Conan a XIII byly super, to je bez debat. Polární hvězda s Princem noci pak jsou sice zpracováním takový ten evropský průměr, ale příběhy zasazené do atraktivního prostředí ušly, akce, nějaký to napětí a mysteriózno, špetka erotiky. Brakový počteníčko, který slušně pobavilo.
Barlowa je škoda, Conan a XIII byly super, to je bez debat. Polární hvězda s Princem noci pak jsou sice zpracováním takový ten evropský průměr, ale příběhy zasazené do atraktivního prostředí ušly, akce, nějaký to napětí a mysteriózno, špetka erotiky. Brakový počteníčko, který slušně pobavilo.
Barlowa je škoda, Conan a XIII byly super, to je bez debat. Polární hvězda s Princem noci pak jsou sice zpracováním takový ten evropský průměr, ale příběhy zasazené do atraktivního prostředí ušly, akce, nějaký to napětí a mysteriózno, špetka erotiky. Brakový počteníčko, který slušně pobavilo.
Barlowa je škoda, Conan a XIII byly super, to je bez debat. Polární hvězda s Princem noci pak jsou sice zpracováním takový ten evropský průměr, ale příběhy zasazené do atraktivního prostředí ušly, akce, nějaký to napětí a mysteriózno, špetka erotiky. Brakový počteníčko, který slušně pobavilo.
Velké ticho je můj velmi oblíbený western, v rámci žánru nebylo moc takhle temných a nihilistických příspěvků. A to, že Klaus Kinski záporáky uměl, se ví. Durango je "Tichem" pouze inspirován a pokouší se vykouzlit podobnou atmosféru, jenže Corbucci byl mnohem, mnohem tvrdší. Nicméně komiks je to přesto solidní.
Zhltnout se dá náramně a místy pobavil, né že né. Nicméně se bohužel nedokážu přenést přes jeho propagandistickou náladu. Nejsem nějaký odborník na revoluční dění na Ukrajině, ale že to byla doba zlá a krutá je jasné. A já se pak v kontextu historických reálií takového kalibru nedokážu moc dobře bavit popravami, mučením apod., ať už jsou v zájmu kohokoliv. Ve fikčních světech s tím samozřejmě problém nemám.
Těžko hodnotit tuto sumarizaci Nového zákona. Pohříchu nemám dostatečné znalosti Bible, abych mohl posoudit, do jaké míry je komiks věren předloze (samozřejmě co se týče detailů, v kostře nepochybně ano), v důsledku čehož pak nejsem schopen posoudit, zda by mohl sloužit jako atraktivní zkrácený přepis pro nedočkavé. Pro někoho, koho daný fenomén nezajímá, bude pak "Král" se svými 256 stranami nestravitelným, ale to má jistě s knihou knih společné. Co se týče vizuálu, jedná se o jakýsi neurážející realistický standard, kdy je ovšem (a to i vzhledem k ději) většina výjevů statická a akci pohledati (akci v obecném slova smyslu, to, že se tu nebojuje a nestřílí je samozřejmě nabíledni).
Za tu cenu v LK to stálo, kniha je vyvedena luxusně (pevné desky s parciálním lakem, lesklá křída, záložka). Komiks samotný ale za mnoho nestojí. Kresba mě až na výjimky příliš neoslovila (v tomto ohledu to tu už vtipně vystihl "vasek") a příběh je kulantně řečeno nemastný neslaný, upřímně mě stálo i celkem snahu tento nepříliš obsáhlý book dočíst, lhostejnost ke všem postavám a linkám příběhu byla příliš velká.
Bohužel jsem zatím sehnal jen tenhle poslední díl, ale aspoň vím, že to dobře dopadne :) Klukovina, ale Petráčkova kresba mě vždy potěší. Formát leporela je sice originální, ale přeci jen klasický sešit je mnohem praktičtější.
Opus Křižáci se nám zatemňuje, Duch noci velmi příjemný. Skarab ujde a Otrávený šíp bývala moje oblíbená Batličkova povídka, vůbec jeho povídky a Grbavičovo zpracování šly velmi dobře dohromady. Jako robátku mě samozřejmě velmi hranulo Stopou velkého tora. Jsem mimochodem jedinej komu připadá jeho podoba jako slušná vykrádačka Slaina? Přistoupil bych na to, že barbaři jsou si podobní, ale ušatej trpaslík už to odkopal.
Ze Saudka jsem měl jako dítě divný pocit a z Modré rokle zvlášť, takže akční a potemnělé Tajemství Enny pro mě bylo dostatečné zadostiučinění. Flashback Boba byl pochopitelně trochu navíc.
Náhodou mě bavil i Ztracený svět, připouštím, že Žilák je trochu "divnej", ale mně jeho kresba nevadila. Neptun klame tělem, dva z komeťáckých top ten Modrá rokle a Bezhlavý jezdec. Osobně jsem byl i fanoušek na O bozích a lidech, příjemné opáčko z řecké mytologie a Gemrot uměl ženský.
Náhodou tohle číslo se mi celkem líbilo. Ostravu sice neznám, ale Metan je vtipnej i tak. V pohodě jsou i Vlčí tváře. Pak už to jde výrazně dolů, trapárnou jsou zvláště příběhy váguse Huma. Kresba sice není bůhvíjaký zázrak, ale minimálně první dvě věci mají nápad a jsou v pohodě čitelné. Pro mě, zvláště po minulé zkušenosti se sérií, milé překvapení.
Velmi milé překvapení. Petráček prostě umí, příběh je sice pro mladší čtenáře, na druhou stranu historicky poučný (a s poučením), to vše v pěkném vydání (obsáhlé, pevné desky). Na konci publicistika o výtvarníku Petru Pačesovi (jehož kresby indiánů si moc dobře pamatuju ze Stinglových publikací).
Některé ze stripů jsou opravdu k popukání (nejvíc mě zřejmě odvařil hned první Karate kid), některé pochopitelně slabší. Příjemná oddychovka, která ovšem měla být tak dvakrát levnější.
Milana Víška mám rád, Pána vlků a Osm kulí jsem kdysi četl pořád dokola. Ani tady nezklamal, ale příběh je hrozně překotný, a to působí bohužel v tomto případě rušivě. Škoda, že autoři neměli více prostoru. Harry Killer !
Conan nebo Spidey to sice nebyl, ale na stupně vítězů od Semicu stejně pohodlně dosáhl. Navíc to bylo zase trochu něco jiného, než klasická superhrdinština či fantasy jako v případě zmíněných. Fantom v poho.
První číslo, které se mi dostalo do rukou. Po všelijakých Barbáncích, Asterixech a Třeskoprskách to bylo silné kafe. Ani už jsem další čísla nechtěl, příliš temné, příliš realistické, mimo moje tehdejší chápání komiksového světa. Ještěže rodiče vytrvali a nebo možná omylem mi přinesli nějakou desítku či jedenáctku, kde jsem podlehl, přišel bych o hodně.
Je mi s podivem, proč ve stejný rok vyšly dvě prakticky shodné publikace, "černou" je třeba hodnotit o poznání výše, než tuto "červenou", neboť obsahuje i v tomto ohledu zásadní "poslední případ majora Zemana". Tato publikace navíc přináší pouze sumarizaci seriálových dílů Zemana s několika fotografiemi. Přiznejme si, že major k mistrovým zásadním dílům rozhodně nepatří. Příběhy až na výjimky postrádají Saudkův smysl pro detail, u často statických výjevů absentuje pozadí úplně, někdy je jen vyšrafováno. Výjimkou je v tomto pouze zmíněný poslední díl, který vše vynahrazuje, jak graficky, tak příběhově a ideologicky. Ten ovšem chybí, takže v hodnocení převládá zdrženlivost.
