Studia komiksu: Možnosti a perspektivy

- | Univerzita Palackého v Olomouci | publicistika

Publikace představuje vybrané perspektivy studií komiksu (mediologickou, sémiotickou, literárněvědnou, naratologickou, historickou, sociologickou, antropologickou, translatologickou a pedagogickou) a disponuje tedy snad potenciálem k tomu, aby se stala novým startem domácího komiksologického bádání, jež ve světovém měřítku v posledních letech představuje dynamicky se rozvíjející oblast humanitních a sociálních věd. Zastoupena je pestrá škála nejrůznějších témat s rozličným badatelským uchopením - od historizujících exkursů k jednotlivým školám, tradicím či fenoménům, přes interpretační vhledy na možnosti analýzy komiksového materiálu a jeho vlastností či teoretizující příspěvky o problémech definičních a metodologických až k textům věnovaným dílčím aplikovaným pohledům na práci s komiksem.

Publicistika:
Martin Foret, Michal Jareš, Pavel Kořínek, Tomáš Prokůpek

Rok a měsíc vydání: 2012 | ISBN: 978-80-244-3327-1 | Vydání: 1. | Vazba: lepená v měkkých deskách | Formát: 140 x 210 mm | Počet stran: 498 | Cena v době vydání: 299 Kč

Obálka (1/6)
Ukázka č.1 (2/6)
Ukázka č.1 (3/6)
Ukázka č.2 (4/6)

+ další 2

Kazumaki
M Kazumaki | 16.9.2014 | Studia komiksu: Možnosti a perspektivy |

Nuže, přelouskal jsem to a teď přemýšlím, jak se k tomu postavit.
Vzhledem k tomu, že se jedná o příspěvky do mezinárodního kolokvia Studia komiksu: možnosti a perspektivy z roku 2011 a vesměs ve mně zanechaly pozitivní dojem, budu se přiklánět ke kladnému hodnocení, ačkoliv souhlasím s tvrzením Neutrina, že články mají kolísavou kvalitu (některé z nich mi spíš připomínaly ‚vatu‘ se snahou nastřádat co nejvíce slov do školní práce). Rozhodně však chválím přínos publikace jako celku a kromě několika opravdu zajímavých článků spatřuji další klady jednak v otiskování prastarých seriálů, a druhak v popsaných seznamech použitých zdrojů literatury, což se ještě taky bude hodit.
Jedna poznámka na začátek: v úvahách týkajících se stavby komiksu je poměrně často zmiňováno jméno Scotta McClouda – mám pocit, že už na něj začínám být alergický, podobně jako na Komenského v pedagogice. Doufám, že po podobném vzoru nevznikne žádná McCloudologie. Sám ho vnímám spíše jako popularizátora komiksu, ačkoliv exceluje jako zapálený teoretik.

První Ryškův článek celkem přijatelně kombinuje něco z historie, něco z jeho vlastních úvah a něco z teorie komiksu. Nebudu tu nic výrazně rozebírat; ostatně chtěl bych se vyhnout zdi textu.
Část článku M. Uhla o Tintinovi v Kongu si pamatuju z humorně podané přednášky komiksfestu 2013, což byla pro mě příjemná vsuvka. Zato analyzování komiksu by mě teď víc zajímalo, pokud bych viděl širší výběr konkrétních komiksů a hlavně užití těchto analýz v praxi, pokud by se našlo (nejen historie a kultura, ale třeba psychologie, pedagogika...?).
Z dalších studií mě pak zaujaly ty od D. Berony (dřevorytové příběhy), D. Mulíčka (komiks před komiksem), a samozřejmě T. Prokůpka (boj o bublinu). Možná nejvíc mě ale bavilo číst článek A. Křivánkové (manga na počátku 21. století); nevím, zda je to tím, že jsem japa-fan, nebo se mi její texty dobře čtou, ale prostě to tak je – ostatně nebylo by to poprvé (od Křivánkové bych uvítal klidně samostanou publikaci... a to samé mohu říct i o Prokůpkovi, Aargh je sice fajn, ale trošku limitující).
O Čtyřlístku s láskou P. Kořínka mě poněkud minulo, ale to je tím, že se toto téma špatně uchopuje, jak naznačuje i sám autor. Beru to jako potenciální impuls do budoucna.
Kreslené vtipy V. Opletalové mě minuly asi úplně. Tady nevím. Nejedná se o komiks, nezahrnoval bych to této do knihy (ale na druhou stranu, kam jinam, když ne sem?).
O. Bláha trochu sofistikovaněji popsal mechaniku následnosti v komiksu, ale sám malinko pochybuje o smyslu a využitelnosti výsledků v praxi – inu, budu se držet jeho rady a nadále číst komiksy a rozebírat je, čímž by se snad měly využít :)
Článek N. Malinowske o naraci v grafickém románu bylo spíš takové obšírné meh, ale aspoň to někdo sepsal.
O překladu komiksů a translatologii O. Tomáška bylo poměrně zajímavé čtení, tu jsem se dozvěděl zase něco nového a z jiného komiksového úhlu.
E. Niklesová se snaží mapovat komiksová zpracování děl klasické literatury a implementovat je do jazykové výuky. Inu, pamatuji se, že už na střední jsem do čtenářského deníku čerpal z komiksových adaptací (třeba Kafkovu Proměnu). Pokud tyto adaptace zachovávají základní děj, ideu a atmosféru předlohy, tak proč ne.
Následuje ještě anketa s třemi otázkami, které byly předloženy jistým komiksologům různých národností, kteří na ně odpovídají, ale tady by mě dodatečně asi zajímal víc názor našich českých kapacit. Po anketě je fajn zákusek v podobě přetisků starých seriálů, kterých není málo. Rozhodně je co číst.

Když to shrnu, tak je to určitě vstřícný krok směrem k naší komiksové teorii a myslím, že za pár let bude zajímavé sledovat, kam jsme se ode dneška názorově posunuli, a snad při té příležitosti vyjde další taková publikace. Hlavně musíme číst (a kupovat) komiksy :)

Neutrino
Neutrino | 1.5.2014 | Studia komiksu: Možnosti a perspektivy |

Je dobře, že ta kniha vyšla, a pro zájemce o komiks stojí za nahlédnutí, už jen pro svou pestrost. Je na ní ovšem dost vidět, že česká studia komiksu stále mají do určité míry spíše podobu příležitostných fanouškovských výkřiků než skutečně profesionálního vědeckého bádání. Editoři byli při přípravě knihy zřejmě nuceni aplikovat politiku „shromáždit, co se dá“, a proto mají články dost kolísavou kvalitu, od těch velmi dobrých, až po velmi špatné. Za hlavní dva nedostatky řady článků považuji absenci užití experimentálních studií při zkoumání komiksu a vycházení z pochybných formalistických předpokladů. Můj podrobný rozbor knihy je k nahlédnutí zde: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=2077

Kazumaki
Kazumaki 10.5.2014

Neutrino
Neutrino 1.5.2014