Není to špatná noirovka, jen je celkem předvídatelná a přímočará. Protože Parker je moc schopný, navíc ještě nakrknutý, zabiják. Příběhově je díky tomu kniha trochu podprůměrná, neboť Parkera prostě nějak nemá kdo zpomalit, natož alespoň načas zastavit. Na druhou stranu díky tomu příběh pěkně plyne - a rychle uplyne. To je z mého pohledu škoda, neboť mi z něho v paměti neutkvělo téměř nic výjimečného. Což se ale nedá říct o grafické podobě knihy. Ta je prostě úchvatná. Cookova kresba v originálním, jednoduchém stylu utkví v paměti a láká k tomu, jen tak knihou listovat. A provedení, které zvolilo nakladatelství, dovedlo knihu z tohoto pohledu téměř k dokonalosti.
Spider-Mana znám jen z filmů, tak jsem si říkala, jaké asi bude mé první seznámení s ním v komiksové podobě. A je vpravdě hodně rozpačité. Nikoliv však příběhem, ale především grafickým podáním. Obarvené digitálně upravené první číslo není špatné, ale žádný zázrak to tedy není (a to jak příběhem, tak kresbou). Sinister six je z hlediska příběhu hodně průhledný, s občas skřípající logikou, navíc kresba některých postav mi nesedla. A pak přijdou Šťastné narozeniny od Straczynského, kdy jsem si při čtení připadala, jako bych četla "zhuštěný" Midnight Nation, akorát s jinými hrdiny. Úžasný příběh, s famózním finále. Jen ta kresba... Romita mi bohužel opravdu nesedí. Zbývající dva sešity knihy (501, 502) jsem protrpěla, ač ten poslední má zajímavý námět a je s morálním poučením (pravda, podaným dost polopaticky). V knize je opět řada bonusů, které mi pomohly alespoň trochu proniknout do historie Spider-Mana. A ta časová osa je fakt super!
Vzhledem k tomu, že hodnocení je v tomto případě hodně subjektivní, uvedu jej rozděleně: Příběhy celkově za 80 % (především za ty narozeniny), kresba bohužel 20 %.
Origin ukazuje, jak snadné bylo vytvořit tým superhrdinů doslova na pár stránek (což když srovnám např. s originem JSA, tak v podání Marvelu je to fakt brnkačka). Na druhou stranu je z něho vidět, že byl tvořen hodně ve spěchu a někde se prostě ustoupit muselo. Miluji staré příběhy, ale zrovna tento mě kresbou opravdu zklamal (na to, že se jedná o 60. léta). Hlavní příběh - Ultron - má zajímavý námět, dobře vykonstruovaný děj a celkem překvapivé rozuzlení. Co mi však na něm vadí, je místy extrémní chaotičnost daná z přeplácanosti barev a komplexní a detailní Pérezovy kresby. Pérez patří k mým oblíbeným kreslířům (především DC a 80. léta) právě pro svoji detailní kresbu, ale zde je to dotažené až do extrému. Na to, že se jedná o komiks z 90. let (konec roku 1999), je doslova napěchovaný bublinami, ale rozhodně to není na škodu. Opravdu jsem si užívala Ultronovy sžíravé komentáře a poznámky.
Kniha také obsahuje bonusový materiál, který hodnotím veskrze kladně. Pro mě, jakožto nováčka v Marvelversu, je to super věc. Moc se mi líbí časová osa s významnými mezníky a pak také top 5.
Jelikož mě první setkání s Deadpoolem (Drákulova výzva) opravdu chytlo, sáhla jsem i po tomto komiksu s velkým očekáváním. A zjistila, že je plný (doslova napěchovaný) historickými a popkulturními odkazy, jejichž znalost je potřebná (ne přímo nezbytná, ale prostě potřebná). Ztratila jsem se po pár stránkách a nezbylo než googlit. A v některých případech mi ani to moc nepomohlo. Jak jsem z příběhu pochopila (a hřet knihy potvrdil), jedná se o začátek řady, proto tak pozvolný rozjezd. Konec napovídá, že pokračování bude ... asi zajímavé. Občas mi přišlo, jako kdyby scénáristé záměrně strkali Deadpoolovi do cesty další nemrtvé prezidenty, protože po ruce prostě nebyla lepší zápletka. Kresba není špatná, ale moc mě nezaujala. A kresba některých postav se mi vysloveně nelíbí. Ani hlášky a vtípky mě tentokrát neuchvátily. Takže jen 50 %.
Musela jsem si komiks přečíst několikrát, abych mohla tento příspěvek napsat v trochu rozumných mezích a s nadhledem. Proč? Protože Deadpool! Koupila jsem si ho, jakmile vyšel, a byla (ano, teď je minulý čas správně) to má první Marvelovka (a navíc v češtině).
Scénář mi přijde jako klasická hra na hrdiny - někam dojít, něco tam vyzvednout a doručit zase někam jinam. Akorát, že v podání Deadpoola je to taková one-man-show. Což je, vzhledem k tomu, že se to sem a tam trochu zvrtne, naprosto vyhovující, bránící čtenáři odbíhat pozorností a přemýšlet. Protože ani jedno z toho u Výzvy dělat dost dobře nejde. Příběh není o přemýšlení, je především o akci, hláškách, vtípcích a magořinách. Tím vším je Výzva doslova přecpaná. A k tomu vynikající kresba. A samozřejmě "lokalizovaný" překlad. Vše namícháno v silně výbušném mixu - od začátku do konce se jedná o zběsilou jízdu, ke konci plnou dalších postav. Přistupovala jsem k příběhu tak, že z Deadpoola a vlastně i Marvelu nic moc neznám (krom znalostí z filmů) a jen se bavila. Deadpool, upíří, Blade, Shiklah (která je prostě ... úžasná)... Pravda, ke konci začaly přibývat další postavy a já se začala ztrácet, ale šílená Deadpoolova akce a hlášky mi nedovolovaly nad nimi moc přemýšlet. Od desátého sešitu se akce zvrhne v masovou řež (což nejspíše k Deadpoolovi patří), ale nakonec přijde happy end! Výraz Shiklah v knihkupectví nad jednou nejmenovanou knihou (nechci spoilovat) mi zůstane v paměti hodně, hodně dlouho, stejně jako řada dalších scén spolu s hláškami.
Shrnuto, podtrženo: Ano, je to absurdní, šílené, nelogické. Ale je to také jízda plná výborných hlášek a bláznivého humoru. A navíc jízda pěkně barevná a přehledná (tedy až na tu řež ke konci). Dávám 85 % a 4* (kdyby nebyla ta masová řež, přidala bych).
Vzhledem k tomu, kolik postav se v Suicide Squad vystřídalo, mi ani moc nevadí, že čtenář takříkajíc naskočí do rozjetého vlaku (je jen letmo naznačeno, kdo je kdo). Protože všichni jsou ... postradatelní. Třeba Voltaic. Kdo je Voltaic? Prostě postradatelný - přišel, udělal co musel a ... byl odejit. Takový dočasný hrdina... Akce mi občas přišly trochu postrádající logiku (takové akce pro akce), ale dá se to přežít. Jako oddychovka dobré, pokud nad čtením chcete trochu přemýšlet, tak to už je trochu horší (já se zasekla u Harley, kde mi pár souvislostí zaskřípalo). Co mi moc nesedlo, je kresba, zase "temný" komiks (skoro všechna akce se odehráva v noci nebo v temných budovách nebo ve tmě...). A bohužel mi nezůstala v paměti žádná super hláška nebo scéna. Uvidíme, jaké bude pokračování.
Ne, tyhle nové temné komiksy prostě nejsou pro mě. Antičtí bohové, jež jsou odrazen současné společnosti (nebo naopak?) - nápad to není špatný, ale podání je tragické. Chudák Arés a Poseidón, ti teda dopadli... A pozadí WW? Ono vlastně v těch prvních 6 sešitech žádné pořádné není. Pokud bych s WW měla začít v New52, tak budu jen tápat co proč a jak. V těch 6 sešitech se vlastně nic podstatného nestane a kresba mě také nijak neuchvátila.
Z mého pohledu hodně nevyvážený soubor. Annual No.3 mě zklamal především kresbou, která je místy opravdu špatná. Představení Inhumans není špatné, ale ten deus ex machina s jejich "odchodem ze scény" mě dostal do kolen. Úplně vidím, jak si velký šef pozval Stana a Jacka na kobereček s tím, že jim dá maximálně dvě poslední stránky s nimi a tak ať se snaží. A aby toho nebylo málo, tak si stejný přístup zopakuje i u Galactuse. A poslední příbeh s dvojníkem Bena je hrozně strojený.
Co mi na příbězích také dost vadí je značná schématičnost hlavních postav - asi nejlepší mi přijde Johny, jenž se chová aspoň trochu normálně. Reed se snaží být univerzálním manželem a k manželství přistupuje jako k vědeckému pokusu. Ben je jako v pohádce hrnečku vař, až na to, že z něho místo kaše přetéká sebelítost na všechny strany. A Sue dopadla úplně nejhůř - jako by neměla mozek... Kresba celkové vyznění příběhů v některých případech zachraňuje (Galactus je prostě i po těch letech borec s velkým B, pardon G), v některých ale bohužel ne (Watcher naproti němu je ... strašný). Kdybych měla hodnotit samotné příběhy Galactuse, tak by to bylo hodně přes 90 %, takto dávám jen 50 %, protože ten první (Annual No. 3) a poslední příběh (No. 51) jsou prostě ve srovnání s Inhumans a Galactusem více než podprůměrné.
Příběh vypadá celkem zajímavě, na druhou stranu se na těch více jak 160 stránkách vlastně nic podstatného nestane. Většina postav mluví jak dlaždiči, všude spousta násilí a bezúčelné erotiky - ano, na první pohled to vypadá cool, ale jen na první pohled. Jakási originální řeč, která není přeložená - čtenáři domysli si, co chceš... Kresba mě tedy vůbec neuchvátila, jako v mnoha jiných moderních komiksech spousty tmavých barev, snad k dokreslení temné tamosféry. V celé knize není jediná scéna, která by mi utkvěla v mysli.
Je to dlouhé, až až; na dost místech skřípe logika (pokud tam vůbec nějaká je) a Wolfi alias Rambo? To snad ne... Doufám, že v podobném duchu nebudou Mýty pokračovat.
Mno, jak to říct. Jsem z této knihy hodně zklamaná. Ano, je to můj oblíbený styl kresby, je tam spousta textu, který by toho mohl hodně říct - jenže! Kresba je místy taková ... podivná (perspektivou, detaily). Je tu několik velkoformátových panelů, které jsou opravdu působivé, několik velmi povedených momentů (třeba plačící vision), ale to je na záchranu dojmu málo. Příběhy jsou dost naivní, sice uzavřené na jeden sešit, ale přesto místy hodně křečovité. A ta spousta textu ve výsledku vlastně nic moc neříká. A to je škoda.
Dlouho jsem se u komiksu nenasmála tak, jako u tohoto! Harley je prostě trhlá - místy až moc, ale není to rozhodně na škodu. Některé hlášky stojí opravdu za to (obzvláště ty dvojsmyslné), chválím překlad. Kresba je výborná - asi nejvíce se mi líbil nultý sešit, kde je prezentováno "výběrové řízení" na hlavního kreslíře, to jako celek nemá chybu. Scénář je v některých sešitech hodně přímočarý, ale vzhledem k tomu, že je třeba držet takřka zběsilé tempo trhlé akce, tak to až tak nevadí. Pro čtenáře hledající komiks k zamyšlení a přemýšlení to určitě nbude, tohle je těžká oddychovka. Jen doufám, že pokračování bude ve stejném duchu.
Suma sumárum: kresba 95 %, scénář 85 %. Celkově 4,55*, ale kvůli atmosféře prostě musím dát za 5!
Koupila jsem si Crew především kvůli Lamii, abych viděla, jestli má cenu jít do Fairest. A musím přiznat, že mě velmi, velmi zklamala. Kresba sice není špatná, ale příběh ... no, jak to říct slušně... Něco tak jednoduchého a průhledného na 21 stran?? Takže bohužel jen 2* za kresbu
Druhý příběh - Ochutnávač - nápad dobrý, dialogy a hlášky taky, ale absolutně mi nesedne kresba (diplomaticky řečeno). 1* za nápad
Třetí příběh - Blacksad - kresba fajn, ale bohužel kombinace kresby a dialogů (a vlastně i děje) mi přijde jako komiks pro děti. 2* alespoň za tu kresbu
erik: Právě proto, že tato první čísla vůbec vznikla, vyšla a byla kupován a čtena, bylo následně v příbězích dále pokračováno a díky dalším úspěchům je tu máme dodnes. Ano, můžeme diskuovat nad grafickou kvalitou, kvalitou příběhu, pozadím, a kdo ví čím ještě, ale nezpochybnitelným faktem je, že právě tato první čísla položila základy tomu, co následivalo. Bylo to o nápadech a jejich realizacích. Ale především o těch nápadech. Myslím, že nespočet jiných komiksů skončil v propadlišti dějin, možná byly graficky lepší, možná měly super příběh, možná ... kdo ví co... ale prostě jim něco chybělo, něco, co by z nich později udělalo legendy. Za mě mají příběhy v této knize "plný počet bodů" za to, že prostě vznikly a posléze daly vzniknout legendám (a to nejen v podobě komiksu). A dívám se na tuto knihu trochu nezaujatě, neb mým hlavním universem je DC a i zde je spousta legend, na něž mám stejný pohled.
royan: díky, to jsem si tedy myslela, že je mezi jednotlivými příběhy trochu větší odstup
brkowycz: to spíš podle měřítek současné kinematografie (té mainstreamové) hodnotit třeba Metropolis. Nejsou tam pořádné vizuální efekty! Není tam pořádná dávka CG scén! Není to 3D! Mizerný zvuk! A ten děj... A proboha - ono to není barevné!! K takovýmto "historickým" dílům je třeba přistupovat s rezervou a jistou dávkou historického respektu :)
erik: otázkou je, pro jakého "historií nezatíženého" čtenáře? vždyť i ta 90. léta už jsou historie, první dekáda vlastně taky... někde už jsem zaznamenala, že The New 52! je vlastně taky historie :)
Co jiného se dá o této knize říct než: "Pohleďte do časů, v nichž vznikaly Legendy!". Protože tyto postavy jsou tu s námí již více jak půl století a jsou stále populární (a to jak v komiksovém, tak ve filmovém světě). Pro mě byla tato kniha navíc pohledem do historie Marvelovského universa (je to teprve můj čtvrtý komiks od Marvelu). Líbí se mi jednoduchost a přímočarost příběhů (jsou opravdu "ízy-čízy"), sem tam s morálním poučením, u něhož ani nevadí, že je řečeno přímo. Je třeba se na příběhy dívat s ohledem na dobu vzniku a s ohledem na poměry, jaké v té době panovaly ve světě (proto jsou za padouchy často komunisté). Pravda, některé příběhy jsou slabší (např. F4 a Hulk), ale i to je do jisté míry odrazem doby vzniku. Co mi na knize trochu vadí, je to, že nejsou uvedena data vydání jednotlivých sešitů a nemohu si je tak zasadit do časového rámce (šedesátá léta jsou celá jedna dekáda!). Problém jsem měla především u příběhů s Ant-manem (nejprve se polévá sérem, pak dýchá plyn a nakonec polyká tabletky a najednou je z něho Giant-man). Je sice příjemné, že na konci knihy je doslov o historii Marvelu, ale raději bych uvítala komentáře k jednotlivým sešitům.
Co se týká kresby - nemám námitek vzhledem k době vzniku. Ano, některé příběhy jsou kresbou trochu slabší, ale s ohledem na dobu vzniku (a situaci Marvelu, jak jsem pochopila z doslovu) se to dá omluvit. Osobně se mi kresbou nejvíce líbí Daredevil.
P.S. Myslím, že baatcha to v komentáři vystihuje trefně.
Shrnuto, podtrženo: 95 %
Mno... Jak to říct slušně.... Teno díl mi vysloveně nesedl. Klišovitost a spousta stereotypů v prvním příběhu, tady dávám kladné body jen za kresbu a prostřihy s Modrákem, Růžou a Sněhu. Druhý příběh (Balada o Rodneym a June) je díky tragické kresbě totální zabití dobrého nápadu. Proč??? Proč ho nekreslil Buckingham?? Proč??
Tak, jak jsem neměla v oblibě Modráka jakožto jednoho z hrdinů Mýtů, tak v tomto díle si zasloužil moji pozornost a přehodnocení názoru. Především za výpravu do Domoviny a odhalení nepřítele. Výborný příběh. Za co ale dávám body dolů, je příběh Čipera Jack - scénář i zápletka mizerné a kresba opravdu příšerná. Naštěstí je příběh krátký...
Tak musím přiznat, že zrovna tenhle revoluční díl mi úplně nesedl. Na druhou stranu, je tam dost akce a pár překvapení. A Růža má nakročeno k nové kariéře :) Kresba výborná, kladně hodnotím vypuštění těch vložených stránek, které mě tak štvaly v prvním díle.
Nápad s převedením pohádkových a mýtických postav do reálného světa je výborný. Nejvíc oceňuji jejich "lidské" podání - věčně nakrknutá Sněhu (no aby z toho úřadování nebyla), pohodář Wolfi (prostě někoho do basy strčí), krásný princ (alias obchodník s deštěm)... U takového příběhu se prostě nejde nesmát, i když se jedná o detektivku. Úplný závěr mě naprosto dostal, čekala jsem něco v pohádkovém duchu, ale že to Sněhu vyřeší jako protřelá úřednice, to ne :-)
Vzhledem k tomu, že v komiksu je pro mě na prvním místě kresba, tak za kresbu příběhu 5*, výborná (připomíná mi to staré dobré časy). Nápad, podání příběhu a jazyk postav, taky za 5*. Co mě trochu mrzí je to, že ne vše jsou nám známé pohádkové postavy a ne všechno jsou postavy přímo pohádkové. Naštěstí máme internet a díky tomu se i čtenář dozví něco navíc :-) Za co ale dávám mínus, jsou ty celostránkové obrázky (úvod, předěly kapitol). Už se těším na další díly.
