Zack: OK, díky za vysvětelní. Beru to, a jsem zvědav, kam se to vyvine. Teď když o R a Ř vím, tak už nebudu překvapený, jen ze začátku jsem si myslel, že něco nefunguje, když jsem neviděl to, co jsem vidět měl (bylo to o kousek níže). Vyhledávání bez diakritiky je určitě důležitější a sám jej používám, jsem-li líný si tu klávesnici přepnout.
Django: V pohodě, to nebylo nic proti tomu štítku, jen jsem na něm chtěl ilustrovat, k jakému zmatení to může vést. Té duplikace asi časem bude spousta. Kdyby mi to vadilo a byl jsem neslušný, tak jej vlastně můžu zrušit i sám - mezi tagy se uplatňuje, nemýlím-li se, absolutní vůle jakéhokoli uživatele.
A trochu mě vytáčí v řazení tagů to, že se "ř" v abecedě neřadí až za "r", ale možná to tu tak je a vždy bylo u všeho, takže pokud jsem první, kdo se kdy ozval, a sám jsem si toho za těch téměř dvacet let, co comicsdb používám, nevšiml, tak je to asi jedno.
Zack: Vím, co tím myslíš, zahrnul jsem to pod "Nedovedu si moc představit, jak by se lidé o ten popisek hádali". Ale vzhledem k tomu, že mi přijdou zmatečné i v tomhle minimálním množství, bojím se představit si, jaký v tom bude bordel v budoucnu, až jich budou hromady. Jistě, název může být vševypovídající, ale pokud nechceme tagy o stopětadvaceti znacích, tak spíš nebude.
Ostatně, už teď máme tagy "Apokalyptická a postapokalyptická sci-fi" a "postapo". Chápu to z těch názvů tak, že ten druhý nutně neobsahuje polovinu toho, co ten první? Nebo jde jen o duplikaci? Rychlý popisek (od autora?) by mi to možná vysvětlil.
Nešlo by k těm tagům přidat i něco jako popisek? Nedovedu si moc představit, jak by se lidé o ten popisek hádali, ale mohlo by to některé z nich osvětlit. Např. u tagu 90s podle mě existují tři možnosti, jak jej chápat, a až tam bude více než dva komiksy, budou se plést všechny dohromady, a čert aby se pak ve významu tagů vyznal:
* komiksy odehrávající se v devadesátkách
* komiksy vydané v devadesátkách
* komiksy vydané u nás v době, kdy Crew začínala
Příp. ještě komiksy s devadesátkovým duchem, kam podle mě patří třeba většina Top Cow produkce, včetně té vydávané po roce 2000.
Za mě super. Díky komukoli, kdo se na tom podílel. Obří plus jsou pro mě hlavně dvě věci: 1) Když mám nastavené, že chci vidět normální přehledy a ne obálky, vidím vážně přehledy namísto toho barevného plevelu. 2) Přehled podle zemí určitě využiji, díky.
Vyhledávání bych čekal podobné jako Alfi, ale možná se s tím sžiji. Zatím mě to nevytáčí a uznávám, že velice často jsem hledal právě jeden komiks (byť na té nové stránce to bylo přehlednější). A líbí se mi, že když mám zapnutý tmavý režim, neběhá mi v pozadí to komiksové pozadí. :-)
S tím, co mi vadí, přijdu až později; zatím jsem spokojen. Musel jsem si teda snížit velikost všeho na stránce na 80%, ale tohle je nějaký neduh většiny internetových stránek, že mi tam ta písmenka přijdou zbytečně velká.
xintax: Aha, díky za vysvětlení. Já netušil, že to nějak kopíroval (není tam o tom, nedívám-li se špatně, jediná zmínka). Domníval jsem se, že jde zkrátka jen o vytrhané a svázané epizody, a na tom jsem neviděl nic zvláštního (antikvariáty jsou takových svazků plné).
S313: Nikdy jsem vonline-antikvariatu nenapsal, ale zajímá mě jedna věc. Byl jsi někdy v antikvariátu 11 (pan Cortes). Protože to byla ta mě nejhorší zkušenost s jakýmkoli nákupem vůbec, vyloženě životní událost. A nedovedu si představit, že by šlo klesnout ještě níž.
To je pak vzhledem k jejich ohlášení (už nevím kdy, kde a jak) asi takové překvapení jako vánoční dárky pro děti, které beztak prošmejdí celý byt, ale dobře. Radost mi jejich vydání udělá i tak.
A asi máš pravdu. Pokud si dobře vzpomínám, měli v plánu vydat Signál a šum a McKeanovy Krátké filmy, takže to sedí i k tomu, že tam jsou ta překvapení ve stejném měsíci dvě. Omlouvám se a budu o tom nadále mlčet, ať to překvapení neprozradím.
Nechtěli v CC vydat i Gaimanův/McKeanův Signal to Noise? Na ten jsem se těšil, takhle mě z prvního pololetí nezaujal žádný komiks (respektive Hellboy opět kreslený Mignolou mě sice zaujal, ale sbírání téhle série jsem se v jednu chvíli prostě rozhodl utnout).
Pokud vám mohu rozbít diskusi a přilít trochu oleje do ohně, tak série jsou mi ukradené, ale líbilo by se mi, kdyby šlo psát komentáře k autorům. Mít u Morrisona věcný komentář od člověka, který toho od něj četl hromady, by mi pomohl utřídit si, že nemusím sbírat všechny jeho komiksy a co přesně mohu odfiltrovat.
(tím neslibuji, že bych něco takového psal -- jsem v menšině a zajímalo by mě to spíš jako čtenáře)
(a jestli někdo nabídne, že by se mohly dávat hvězdičky autorům, tak už se s tímhle světem asi nadobro rozžehnám)
Původně jsem nechtěl bilancovat, ale došlo mi, že je to celkem hezký způsob, jak si připomenout, co jsem vlastně tenhle rok viděl. Nebýt bilancování, na leccos bych si už možná ani nevzpomněl. Takže mé 2023. Snad nevadí, když zabrousím i do jiných vod než jen do filmu (odsud už je to jen krok k nejlepšímu jídlu roku, nejlepší vodě z vodovodního kohoutku, nebo nejlépe zavázaným tkaničkám).
FILM: van Groeningen, Vandermeersch - Osm hor. Volba obloukem. Nemyslím si, že by to byl vyloženě dobrý film. Přihlouplé monology, které film prostupovaly, byly jak z Paola Coelha. Celé to působila jako Zkrocená hora, která se vážně odehrává v horách. Tomu filmu se dá vytknout spoustu věcí a na příčku nejlepšího loňského filmu nemá šanci dosáhnout, ale pro mě to byl nejsilnější loňský kinozážitek. V oblasti, kde se film odehrává, jsem prožil několik roků a leckteré místo znám osobně, ale hlavně ten dějový oblouk (bohužel) velice korespondoval s mými zážitky na těch místech. Tyhle dvě věci ve mně pak vzbudily více pocitů než cokoli jiného.
ALBUM: Laibach - Love Is Still Alive. Je to asi spíš EP, ale v dnešní době se mezi tím už hůře rozlišuje. Je to rozhodně v mých očích překvapivý výběr. Zaprvé jde o kapelu, u které bych už ani nepředpokládal, že mě něco tak nadchne, zadruhé je to vlastně osm remixů též písničky. Ale jakých! Vzájemně se natolik odlišují, že jsem si původně myslel, že jde o jednu progresivní kompozici se silnými leitmotivy. Ten vývoj od jedné písničky přes druhou až do konce přitom působí tak organicky a bezešvě, a přesto když se mezi sebou dvě písně porovnají, ten rozdíl je markantní. Takže tohle technocountry od slovinských vykopávek je pro mě nejen překvapení roku, ale nakonec i nejlepší nová nahrávka, kterou jsem slyšel.
KONCERT: The Young Gods - Palác Akropolis, Praha. Tohle byl těžký úkol, protože loňský rok byl na opravdu silné koncerty bohatý (ostatně, např. právě v listopadu jsem navštívil 11 koncertů, takže bylo z čeho vybírat). Young Gods nakonec porazili ostatní koncerty z toho důvodu, že kromě bezchybné hudební složky (skladba Terryho Rileyho In C) to byla i nádherná podívaná pro oči. Už mnohokrát mě přesvědčili, že dovedou z osvětlení udělat něco víc než jen hezké barvičky na hráčích, ale na tohle se zkrátka dívalo stejně dobře jako se to poslouchalo.
KNIHA: Gubu Man - Gubu Dolls Saga. Autora znám osobně, takže je možné, že jsem trochu zaujatý, ale ten příběh miluji už od chvíle, kdy mi jej poprvé vyprávěl. Když se potvrdilo, že konečně vyjde tiskem, udělalo mi to nesmírnou radost. Je to něco jiného než klasická próza, přesto to nepůsobí jako experimentální bordel. Ideál, který lze ukázat i lidem, které na nový román neužije. Do toho je kniha vytištěná jako faksimile rukopisu, krása pohledět. Dovedl bych si představit víc fotek panenek, ale jinak naprostá spokojenost. (české vydání neexistuje, čteno v AJ)
DIVADLO: SdCh - Politika správcovny (Divadlo v Celetné, Klubovna). Vlastně zcela standardní SdCh, ale mě to prostě baví. Jeden herec, nic přehnaně okázalého a příjemná stopáž lehce přes jednu hodinu. Bez neduhů, které mě na mnoha dnešních divadelních představení neuvěřitelně vytáčejí. Vývoj ke konci sice nijak překvapivý, ale cesta k němu natolik zábavná a inteligentní, že mě to ani trochu nemrzí. Jediné, co mi na představení vadilo, byli další lidé v publiku, ale to asi s kvalitou hry nemá mnoho společného.
VÝSTAVA: Steven Stapleton/Babs Santini - Formless Irregular (Gallery X, Dublin). Jsem dlouholetým fanouškem Stevenovy hudební i výtvarné tvorby. Snažím se jeho tvorbu podporovat, jak jen se dá, ale až teď jsem konečně viděl větší množství jeho originálů pohromadě. A bylo to super. Některé věci jsem znal z dřívějška, něco jsem viděl poprvé. Na jeho obrazy se můžu dívat pořád dokola, na některých z nich objevuji stále něco nového (po třech letech jsem si na jednom kousku, který mi visí v obýváku, konečně všiml jednoho skrytého obličeje) a především mě nutí zamýšlet se. To, že jsme pak spolu sportovali hospodskou pijatiku až do rána, může mít na pozitivní dojem vliv.
Yaromil: Máš pravdu, přidávat tam asi může každý, takže chybějící položky nejsou takový problém. Na druhou stranu přesně to bude asi tím důvodem, proč je tam v některých starších titulech takový bordel (někdo to zadá bez přebalu jako nové vydání, někomu neuvěřitelně ujede rok, něco nesouhlasí s anotací apod.). Beru výtku zpět, může za ni jen má lenost.
O tom opětovném přidání přes ozubené kolečko jsem neměl nejmenší tušení. Díky!
Když jsem se konečně rozhodl zřídit si databázi i pro klasické knihy a zadával jsem to po poličkách, tak z těch prvních tří chybělo už po zběžném pohledu na https://www.cbdb.cz cca patnáct kousků, zatímco na databazeknih nic. Po dozadání celé sbírky (cca dvojnásobek té komiksové) mi stejně zhruba čtyřicítka knih zůstala plonková, ale to beru jako úspěch.
Má ale několik mínus; zda jimi trpí i cbdb, nevím.
* Knihy držené ve více vydáních se dají do sbírky zadat pouze jednou.
* Seznam vydání měl občas (především u starších vydání) zcela zásadní mezery. Obrovské množství knih jsem si naklikával ve vydání, které ve skutečnosti nevlastním.
* Nemůžeš si vytvořit osobní seznam zahraniční literatury (jako třeba tady). Ten se snažím držet si stále v paměti, ale časem možná půjde na goodreads nebo podobné.
PS: Používám jen funkci "Knihotéka". K naklikání "Četl jsem" apod. jsem se nikdy nedostal. Též jsem tam nikdy nezačal psát komentáře, takže nevím, nakolik intuitivní je tahle funkce. Tuším, že jsem tam občas z místních v komentářích zahlédl kapise, trudoše nebo Pána rostlin, tak možná se k tomu vyjádří někdo z nich.
Je ještě jedna věc, o které se tu, myslím, nemluvilo. Možná to znamená, že jsem jediný, komu by to udělalo radost, ale to je jedno.
Líbilo by se mi, kdyby šlo v nové verzi filtrovat mezi komiksy u vybraného autora, výsledky hledání atd. Např. chci u autora zobrazit jen komiksy vydané v nakladatelství X, vydané mezi lety M a N... Dávalo by to adminům nebo někomu jinému než mně smysl?
Já si z filmových hororů, když už mluvíme o sklepě, nejživěji vybavuji Švankmajerův počin Do pivnice. Nevzpomínám si, že bych se kdy ztotožnil s nějakým jiným hororem tak jako s tímhle.
(A v době vydání na mě vážně fungovala Záhada Blair Witch, ale v dnešní době saturované dostatkem informací o tvůrcích by to už asi nebylo ono. A ač mi horory nikdy nevadily, ani mě nelákají; už si ani nevzpomenu, kolik let uplynulo od posledního setkání s tímhle žánrem)
Mimochodem, když už jsem vstoupil do tohohle téměř zapovězeného vlákna. Vzpomínám-li si správně, pak se tu někdo (Zack? nejakdivne?) vyznával z náklonnosti k Johnu Zornovi. Asi o tom víte, ale třeba to kolem vás prošlo bez povšimnutí -- v listopadu zahraje v Praze pro fanoušky jeho smyčcových skladeb JACK quartet: https://www.strunypodzimu.cz/cs/udalost/jack-quartet-2dSnbJ
Většina hudební části místního hudebního klubu mě míjí tak moc, že se to o můj vkus vážně ani trochu neotře, ale mordyjé! Univers Zero! Když mi bylo nějakých čtrnáct, patnáct, tak jsem se jich něco naposlouchal. Vůbec jsem netušil, že jsou ještě aktivní, natožpak že od té doby vydali nějaká alba. A že na letošek chystají nové. Asi je na čase oprášit svůj archiv a kouknout se, jak moc to bude mým uším lahodit dnes.
Totéž platí o Renaldo and the Loaf. Zrovna nedávno jsem někomu pouštěl jejich Title in Limbo (w/ The Residents), ale o tom novém albu jsem neměl ponětí. Tebou nahazovaná písnička přitom nezní vůbec špatně, budu muset tomu albu dát šanci. Díky.
Mně osobně přechylování vyhovuje víc. Ale pouze z čirého pragmatismu -- některá nepřechýlená jména jsou naprosto neskloňovatelná, a věty, ve kterých se objevují, jsou pak strašně kostrbaté, nepřirozené, a v některých případech až nečitelné. U anglických nebo německých jmen se s tím většinou dá poradit, ale když dojde na jména takového francouzského nebo semitského původu nebo nedejbože ta Zackem zmiňovaná asijská, většinou vznikají strašlivé paskvily. To, že se u těch méně obvyklých řečí špatně rozpoznává, co je jméno a co příjmení, to činí jen horším. A z toho, že se často bere anglický přepis cizích abeced namísto českého, mi pění krev.
Ještě horší než nepřechylování je ale nejednotná úprava. Nepřechylování je určitě lepší než střídání obojího.
(Problémem jsou pak zažitá jména. Je vžitá Marilyn Monroe, Simone de Beauvoir, Patti Smith, na druhou stranu je stejně vžitá Virginia Woolfová, Marie Kleofášova, Venuše Mélská nebo Alžběta II. (slovy "druhá"). Babo raď.)
PS: Když tu dám vyhledat "Modanová", jak udává obálka "Hlubokých ran" (BBart, 2008), přirozeně mi to nic nevrátí, protože v databázi je jen "Rutu Modan". Co tu mít alespoň nějaký alias? Přijde mi nefér, že autora nenajdu podle jeho oficiálního názvu na obalu knihy. (a předem zatracuji ty, kteří budou argumentovat tím, že by se sem pak musely zadávat i jména s hrubkou nebo tiskařskou chybou)
Zack: Zajímavé. Ale až se divím, že to někdo neudělal už dávno, pokud je to takhle jednoduché.
Zrovna před pár dny jsme s přáteli vedli debatu o tom, že nechápeme, proč žádný známý autor nevybírá na svou novou knížku na kickstarteru obrovské peníze s tím, že když se na to vybere, vydá ji online jako volně šiřitelnou. Těm velkým jménům by tam fanoušci ty peníze museli nasolit raz dva.
Diplomky o komiksu u mě platí za jedny z nejzajímavějších publikací o komiksu. Takže já bych velice ocenil, kdybych na ně nenarážel jen náhodně při brouzdání internetem, ale mohl jsem jejich seznam najít nějak rozumně.
Kdyby někdo chtěl podpořit projekt z nejbohulibějších, máte příležitost. Na doniu teď běží kampaň na dlouhé roky slibovanou novou trilogii Varléna. Varlén zcela určitě není pro každého, ale něco podobného ražení se (nejen u nás) jen tak nevidí.
S313: Vím. Proto také píšu, že mi ten film přišel zajímavý. O procesu s Oppenheimerem jsem nevěděl víceméně nic, takže tady mě to po informační stránce obohatilo. O Projektu Manhattan už mi to nejspíš nic nového nepřineslo, ale nešť. Ale stejně tak by mě obohatil článek na wikipedii, tady jsem řešil film spíš jako film.
Já se v tomhle kloním k Zackovské menšině. První Nolanův Batman mě bavil, další už mě ničím nepřekvapili.
Ale v menšině jsem i stran Oppenheimera. Ten film mi přišel možná zajímavý, ale ne dobrý. Vadily mi tam asi hlavně tři věci:
1) Potřeba nacpat tam každého slavného fyzika, který se kdy mihnul Oppenheimerovým životem. Dějový oblouk by podle mě fungoval lépe, kdyby se spousta scén nedůležitých pro příběh (proč se jeho mládí, jablku a podobně věnovala tak velká část filmu, když to pak nehrálo v ději žádnou roli) osekala.
2) Předčasné vyvrcholení. Výbuch testu by mfungoval jako hezký konec. Veškeré plkačky, které následovaly, jej jenom upozadily a nevedly k žádné kartarzi, k žádnému uspokojení. Už jsem každou chvíli jen doufal, že ten proces skončí.
3) Už mě to štvalo u více Nolanových filmů, ale tady asi nejvíc. Mám dojem, že se snaží u každé scény vytvořit dojem, že jde o naprostou bombu. Kdyby na té bombovosti občas ubral, tak scény, kde by rád tlačil na pilu, vyniknou více. Takhle z toho nic nevyčuhuje, a alespoň v mém případě mě to emočně nechávalo zcela chladným. Do velké míry za tohle podle mě může soundtrack.
O sběratelství asi tahle diskuse nic nového nepřinesla, ale zjistil jsem, že bych měl nějak změnit svůj přístup k práci z domova. Pochopil jsem ten home office špatně? To jej vážně tolik lidí tráví sledováním filmů?
Alfi: Já vím. Článek od Němce jsem také četl a vážím si jej, protože knihu na rozdíl od mnoha jiných přečetl (i když nějaké rozdíly jako "matka ToyBox byla lékařka, matka v knize pracuje v montovně" mi přijdou asi stejně závažné jako "Můj film se odehrává v Los Angeles a ne ve Francii, takže vlastně o remake nejde"). Pokud z mého příspěvku bylo cítit nadržování nějaké straně, tak tam bylo neúmyslně. Protože: 1) Nečetl jsem Mornštajnovou. 2) Nevím, na základě čeho bych já mohl rozhodovat o tom, zda se Mornštajnová neinspirovala/inspirovala/opisovala.
soulbringer: Žádný lepší klíč k tomu není. Mornštajnová zpracovala příběh, který se hodně podobá tomu, co se kdysi stalo ToyBox a stručně to popsala v rámci MeToo. Na jedné straně pak máš fakt, že něco podobného se stalo mnoha lidem, na druhé neohrabané vyjádření Mornštajnové, když tvrdila, že se inspirovala vyslechnuým příběhem, a po propuknutí kauzy to tvrzení vzala zpět. Ještě více než samotné autorky to očividně hrotí širší publikum, které přešlo v docela citlivých událostech na pole osobních invektiv. Další v tom vidí věci jako woke, toxickou snahu udělat z literatury bezpečný přístav nebo plagiátorství. Další tvrdí, ať o sexuálním násilí píše někdo, kdo ho nezažil nebo nemá (údajně) dostatečně nastudované.
Počítám, že si teď koupí knížku Mornštajnové o dost víc lidí a že o dost víc lidí bude znát ToyBox, ale celé to do týdne odehnije a zapomene se na to. Jediné, v čem by tahle debata mohla mít přínos, je dávat si pozor na to, co a komu říkám (nejsem citlivka, ale přesto mi reakce "jen ať si nemyslí že byla jediná voprcaná dědečkem" nepřijde pro diskusi úplně přínosná), ale tady ve mně vítězí skeptik.
jh666: Máš pravdu. Pracuji relativně - porovnáním s něčím, co už mám, nebo se známými rozměry poličky. Chápu, že jinak je to k ničemu. Ale totéž by platilo i ve videu, pokud nemáš mravence nebo předchozí vydání jako měřítko.
Formát bývá v informacích. Já video nepotřebuji, jedinou přidanou hodnotu by pro mě měl záběr hřbetu, ale zcela by mi stačil scan/fotka. Fotka hřbetu by se mi hodila, rozhoduji-li se mezi koupí dvou různých vydání.
Zack: Aha, tak jo. Omlouvám se za plašení kohouta. V tu chvíli je mi to už asi skoro jedno, ale stále si stojím za zadáváním po vydání - čistě z toho důvodu, že tu mám rád věci, o kterých vím, že někde opravdu existují. Ale nebudu plakat, když bude tohle někdo považovat za zcela irelevantní.
A tedy k těm informacím, které bych rád viděl: Název, autoři, předpokládané datum vydání, obálka, anotace. Pokud možno, pak i počet stran, vazba a překladatel (je-li).
Počítám, že v případě, že by se něco "zařízlo", tak by odpovídající karta (a odpovídající klíč přestal existovat) byla zrušena, že? Nebo nahrazena jinou? Jak by se tohle řešilo v případě, že by mělo komiks padesát uživatelů zadaný v "Chci"? Moc se mi nelíbí, že by mi někdo zvenčí (byť admin) měnil obsah sbírky a já se pak hrozil, že se mi tam zničehonic mění počty (které si nepamatuji a nesleduji, takže se mě to netýká, ale "co kdyby").
Já se připojuji ke skupině "po ověření". Jinak se může stát, že tu budou desetiletí viset věci, které někdo oznámil k vydání, ale pak je nevydal/nakladatelství skončilo. Taky to smrdí tím, že zůstanou u komiksů data, která se pak ještě změnila (počet stran, obálka, cena).
Normálně moc žebříčkový nejsem, ale některé vaše přehledy mě donutily něco si vyhledat a zařadil do seznamu na pozdější bližší seznámení. Tak jsem udělal i svůj. Seriál jsem viděl jen jeden, tedy jej považuji za nejlepší a z každé kategorie jsem se pokusil urvat pouze jednoho zástupce.
SERIÁL: Vince Gilligan/Peter Gould: Volejte Saulovi. Jediný, který jsem viděl, takže i nejhorší. Tahle kolonka má možná zcela nulovou informační hodnotu; na druhou stranu se seriálům kvůli časové náročnosti běžně vyhýbám, a tohle mě alespoň donutilo k té obrazovce sednout.
FILM: Věra Chytilová: Sedmikrásky. Je to trochu podvod, protože je ten film z roku 1966, ale vloni byla do kin uvedená nově zrestaurovaná verze a musím říct, že je to obrazově nesrovnatelné s tou, kterou jsem měl už zažitou. Předbíhá všechny ostatní filmy, které jsem v kinech vloni viděl.
ALBUM: The Young Gods - Play Terry Riley In C. Kapelu mám velice rád, kompozice si cením jako jedné z nejdůležitějších, které byly v historii hudby sepsány.
KONCERT: Fred Frith Trio - Levontin, Tel Aviv. To bylo velké překvapení, protože jakkoli mám Fritha rád, tak jeho alba v Triu mne nikdy moc neoslovila. Koncert jsem dlouho zvažoval, pak mne ale úplně zničil a ukázal mi, jak špatné může být uvažovat o improvizované hudbě na základě nahrávky. Aspiruje na nejlepší koncert nejen za loňský rok, ale za delší období. Navíc jsem objevil klub Levontin, který jsem od té doby začal navštěvovat častěji.
KNIHA: Ladislav Klíma - Sebrané spisy V. - "Bel"letrie. Nevěřil jsem, že to někdy Torst vydá, ale nakonec to zabralo jen pět let. Ta edice je úžasná a opět musím ocenit mravenčí ediční práci Eriky Abrams. Bere to dech. A taky to bere a) energii, protože ten více než tisícistránkový špalek je jak vražedná zbraň, a b) čas, protože polovina stran je tištěna petitem. Strávil jsem s Klímou dlouhou dobu. Ale těch pět až deset let do vydání závěrečného svazku mi na oddych více než stačí.
DIVADLO: Divadlo v Dlouhé - Lidská tragikomedie. Opět Ladislav Klíma, ale naživo. Hru samotnou mám v oblibě, ale moc jsem si ji nedovedl představit naživo. Divadlo v Dlouhé si poradilo se všemi podivnostmi a technickými zhůvěřilostmi, které se v ní vyskytují. Běhal z toho mráz po zádech a v příhodných momentech se sál otřásal smíchy. A nikdy jsem neviděl Vondráčka hrát tak jako v téhle hře.
VÝSTAVA: Sandarmoch - Kde stromy mají tváře. Výstav jsem v loňském roce viděl jen minimum a přinesla nejvíce. Mrzí mne, že jsem nestihl Basquiata ve Vídni - jsem si jist, že ten by to byl vyhrál.
V Praze budu a teoreticky bych mohl stihnout neděli. Ale nejsem si jist, zda mne ta neděle vůbec láká, takže spíš jen v případě, že by se pak šlo někam na pivo (byť počítám, že slavnostní afterparty bude v sobotu).
Gmork: Ptal jsem se, protože mne to zajímalo. A tebe, protože jsi Vybíralovou hlásnou troubou, tak jsem se domníval, že bys to mohl vědět.
Nic bych z toho o tobě nevyvozoval. Stejně jako o Vybíralovi; jeho produkce mne míjí natolik, že mi je jako vydavatel úplně lhostejný. Jen jsem chtěl pochopit, zda za tím je něco víc. Třeba když Vybíral kdysi prosil fanoušky, ať jeho komiks podpoří v předprodeji, aby jej vůbec mohl vydat, a pak jej v běžném prodeji nabízel za nižší cenu, tak jsem to - jakkoli by mi to hnulo žlučí, kdybych si jeho produkty kupoval - svým způsobem chápal. Může mi být něco či někdo proti srsti, může mi být ukradený, ale zároveň může být obohacující znát jeho motivaci. Nebo to alespoň upokojí mou všetečnou zvědavost.
Gmork: Můžu se zeptat, jaký smysl má dát doporučenou cenu limitky na 1999 Kč, ale nabízet její prodej výhradně přes své stránky za 1399 Kč? Je za tím něco, co nevidím, nebo jen touha lákat kupující na neexistující slevu? (a proč se pak držet tak zkrátka a nedat doporučenou cenu na 4999 Kč?)
