Občas hodně vtipné, někdy až trapné. Bohužel to, na čem je kniha postavená taky považuji za její největší slabinu. Tu zvláštní pseudoostravštinu, kvůli které je občas skoro nečitelná.
Nádhera. Jsem zvědav, jestli je milostné vzplanutí mezi Tomoe a Usagim opravdu zapovězeno, jak naznačuje svázaný kámen v posledním příběhu. Ten je mimochodem vrcholem knihy. Co dokáže jednoduchou kresbou Sakai vytáhnout za emoce z čajového obřadu je téměř neuvěřitelné.
Inspirace Star Wars je více než zjevná. Nejen příběhem a jednou useknutou rukou, ale i koncepcí záběrů a úhlů kamer. A je s podivem, s jakým nadhledem a uvolněností si s tím dokázal Sakai pohrát. Je vidět, že si to napsal a nakreslil hlavně sobě pro radost. U mě za plný počet.
O'Barr svého mstitele vypustil do původně úplně jinak zamýšleného příběhu a ještě navíc ho propůjčil Jimu Terrymu. Přesto si ho ale dokázal pořád pohlídat (vynechaná scéna osvobození vězňů). Zamozřejmě se nemůže rovnat kultovní původní Vráně, ale pořád se jedná o nadprůměrný počin.
Mimochodem, Comics-centrum opět nezklamalo a knížka je i v klasické verzi plná bonusů.
Tuhle knihu budu hodnotit naprosto nekriticky, když už na mě z ní nostalgicky dýchl duch starých Speciálů ABC. A jako veliký obdivovatel druhoválečné RAF, a hlavně našich perutí, je tohle, podle mě, dokonalý způsob, jak mládež seznámit s životem pana generála Fajtla. Být mi znovu 12 nebo 13 let, miloval bych jí.
Pes, který se vyrovná těm nejslavnějším kocourům? Ano! A ještě jednou ano! Brok je neskutečně vtipný a i když ke konci už trošičku ztrácí koule, stejně je to jeden z nejleP(S)ÍCH stripů vůbec. A mě jen může těšit, že je z našich luhů a hájů. Kolika roků se psi vůbec dožívají? 12-ti? 16-ti? Já doufám, že to alespoň na dvě knížky u Broka ještě bude.
Až je mi líto, že se uzavřel příběh několika předchozích knih. Ale v pozadí je toho rozehráno tolik dalšího, že bude ještě dlouho o čem psát. Připomenou se nám i některé staré postavy, jako Kozel s dítětem (ztracený Gorogoro je skvělý) nebo zbrklá dětská kopie Usagiho Jotaro. A závěrečný souboj? Hltal jsem každý panel a i když je to vlastně jen jeden osudový sek mečem, je nakreslený naprosto úžasně. Něco takového je k vidění snad jen ve starých japonských samurajských filmech. Tahle hniha (stejně jako ostatní Usagi) nemá chybu a já se nemůžu dočkat na září, až vyjdou další, tentokrát společná, dobrodružství obou králíků.
Komiks, který popírá tvrzení, že hlavní hrdina je jen tak dobrý, jak dobrý je padouch. Tady žádnou vyjímečnou zápornou postavu nehledejte, "jen" celé zkorumpované město. A v něm zatím své místo hledající Bruce Wayne, Jim Gordon nebo lesbická prostitutka Selina Kyle. Civilní postavy v uvěřitelném světě. Batman dokonce ještě ani nemá většinu ze svých pozdějších "udělátek" (ani batmobil) a tak to, co tady používá, mohl klidně vyrobit i sám bez Luciuse Foxe. Miller napsal výtečný scénář a říkám si, jak by to vypadalo, kdyby ho sám i nakreslil. Protože podle některých úhlů a pojetí kreseb mi to připadá, jako kdyby někdy Davidovi Mazzucchellimu seděl při kreslení za ramenem. Kupa bonusů už je jen tou pověstnou třešničkou na dortu.
p.s.: Jdu si pustit animák Sama Liua, ať mám co kritizovat.
Už od mého prvního setkání s Calvinem ve stripu "Mamí, upšík jsem si hlavu" kdysi dávno v MF Dnes ho mám radši než Gardfielda a Snoopyho dohromady. A ani šestá kniha na tom nic nemění, jen ještě víc utvrzuje.