Prostě paráda. Líbí se mi ta spousta nápaditostí, fantazie, líbí se mi svět, ve kterém Calvin žije, líbí se mi, že Stripy seřazené za sebou dávají i krátké povídky/příběhy, a to daleko znatelněji, než je tomu třeba u Garfielda. Jednoznačně špičková věc, stejně jako předchozí díly, která mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři a hodí mě duševně do pohody.
V knize jsou dva příběhy, tak se vyjádřím ke každému zvlášť.
Heslo: To je lepší část knihy, a to i přesto, že celý první sešit se děje akorát to, že dojdou ke srubu bývalé agentky. Nic jiného se tam skutečně nestane. Děj se potom docela rozjede, ale každý chytřejší čtenář již od začátku tuší, kam to asi celé bude směřovat, a vůbec ho vyvrcholení děje nepřekvapí. Přes svojí průhlednost však má "Heslo" svoje místo v celém příběhu a je zajímavým příspěvkem k psychologickému vývoji postavy Yoricka.
Ovšem druhý příběh, "Údolí vdov", to bylo skutečné zklamání. Další část o bandě buranek, co se dostali ke zbraním a hrajou si na právo. Nedělali to snad už předtím amazonky? A před nima zase ty Izraelské vojandy? Copak Vaughan neumí přijít s lepší zápletkou, než je banda polodementních buranek? I když si díl udržuje akci a napětí, je to znovu to samé v bleděmodrém.
Pořád mám pocit, že se z celého tématu dokázalo vytřískat víc, než road trip, který se táhne zatím na čtyři booky. Nebo když už road trip, tak aspoň víc originality!!! Je tu plno nevyřešených otázek, a Vaughan nám nedává žádné odpovědi! On dokonce ani skládačku neodkrývá postupně (jako ve 100 Nábojích), on ji neodkrývá vůbec!!! Co způsobilo katastrofu? Co je to za amulet, který se mihne v jedničce, a který je agentkou 355 sem tam zmiňován? Má to snad celé nějaký mystický podtext? Tahle serie už potřebuje přestat se točit okolo podivných ženštin někde na samotách, ale dostat nějaký zvrat, nějak čtenáře překvapit. Což se zatím absolutně neděje. Zatím tu Eisnerovu cenu nechápu.
Hodně podobné s druhým dílem. Tlustej špalek, pár příběhů o individuích se 100 nevystopovatelnými náboji a nástin o hře v pozadí. Tentokrát se nám však začíná odkrývat mnohem víc a čtenář začne dostávat poměrně slušné obrysy toho, o co v celém tomhle příběhu vlastně běží. Nepochybuji však o tom, že má Azzarello ještě celou řadu "es" v rukávu.
Strukturou, scénářem i kresbou to přesně odpovídá předchozím dílům, serie si rozhodně drží svojí kvalitu nastavenou v prvních dílech, bohužel si sebou nese i svůj jediný zápor.
Tím je roztahanost příběhu. Neustále se odkrývají pouze droboučké střípky skládanky, takže než nám novinář ve Francii (ten z konce dvojky) pěkně všechno propojí (zatímco co dostává od francouzké kurvy BJ), je spousta rozhovorů, ale i celých sešitů úplně vytržených, ve kterých se dva lidé spolu baví a my naprosto netušíme o čem. Obávám se, že by tak spoustě lidí mohla připadat celá serie neskutečně natahovaná. Ale třeba po přečtení čtyřky jsem jsi znovu přečetl dvojku a ta najednou dostala pro mě úplně nové rozměry, když jsem aspoň z části začal tušit, o co jde. Skoro si říkám, že až to celé dovyjde, aby člověk dokázal opravdu správně ocenit propojenost celého příběhu, bude nucen přečíst si to celé pozpátku.
Další nevýhodou tohoto je, že (alespoň já) mám problém utřídit si jména (natož motivy!) jednotlivých postav. Ale věřím že tohle mínus se vyřeší tím, že tu serie bude vycházet dvakrát ročně. Pauza tomuhle comicsu opravdu super nevyhovuje.
Já osobně jsem si, přes výše zmíněné "nedostatky", serii zamiloval. Bojím se pouze dvou věcí: Že se panu Azzarellovi nepodaří všechno dostatečně spojit a odpovědět na všechny otázky, a že hra v pozadí bude neskutečně banální. Ovšem po přečtení čtyřky jsem začal pevně věřit, že tomu tak nebude, a že tuhle dobře rozjetou serii autoři úspěšné dotáhnou do nějakého dobrého vyvrcholení.
Největším problémem Straczynského Spidermana je laťka, kterou si Návratem nasadil hodně vysoko. Tento díl ale řadím mezi lepší z téhle serie, i když má slabší chvilky.
Rozhodně se mi líbil ten nápad s návrhářem a křejčím superhdinských a superpadoušských převleků, myslím že tenhle malý nápad ten book dobře nastartuje.
Následuje příběh o čarodějce Chaosu, která posedne jedno z mnoha Lokiho dětí, které pak Spiderman pomáhá Lokimu zachránit. Těžce průměrná záležitost, ničím nevyčuhujícíc. Naopak, Spiderman a bitvy bohů? Nevím jak vám, ale mě tohle nikdy nešlo moc do sebe a doufám že si to v dalších dílech Strazcynski odpustí.
Závěrečná část je o vyvrcholení serie o původu, což mě sice vyloženě nenadchlo, ale líbilo se mi. I ten závěr, potěšilo mě, že také jednou vidím souboj, který nemusí být jen o bušení pěstí. Osobně si myslím, že ty tři sešity "Ezekielovy knihy" dosahují úrovně příběhů z druhého nebo třetího dílu.
Romitova kresba mi nějak nevadí, navíc mě těšilo, že se tu tetička May skoro nevyskytuje a nehraje si zase někde ve frontě na hrdinnou důchodkyni.
PS: (možný Spoiler) - Můžete mi někdo sakra vysvětlit, jak se SP dostal z New Yorku do J,A.?
Asi jedno z lepších čísel. Hodně mě navnadili Zlaté Slzy a začánám teď netrpělivě vyhlížet Incal. Sinester s Dexter taková klasika, přijde mi, že nejlepší díly už určitě vyčerpali. Soudce Dredd kupodivu nebyl úplně stupidní jak bejvá obvykle, ale tentokrát sem fandil záporákovi a né jemu. Škoda toho klišovitého konce. Královská koruna je asi nejhorší z čísla, poslední dvě stránky to zachrání, ale jinak střih políček byl zvláštní, ze začátku jsem vůbec nechápal o co jde, ale nakonec vše dobře dopadlo.
Kol kolem hodně slušná Crew.
Musím opravit svoje staré hodnocení. Na druhé čtení mě to chytlo mnohem víc, rozhodě jsem tomu poprvé křivdil. Nevím, u každého dílu sem plácám hodnocení onanující nad genialitou příběhů Neila Gaimana v Sandmanovi a nevím proč pořád opakovat superlativa. Jestli se vám tohle nelíbí nebo nesedne, jste prostě buď příliš mladí (to jsem byl i já) nebo příliš hloupí.
Po vyhrocených událostech předchozího dílu, kde Jesse ztrácí svého nejlepšího přítele, životní lásku a zcela nevysvětlitelně přežije pád z letadla do epicentra atomového výbuchu, se unaven rozhodne se na chvíli hledání Boha odložit a srovnat si všechno v hlavě. Jasně, jedná se o skutečně naprosté odbočení od serie, ale myslím si, že Jesseho jednání je v po událostech z Války na slunci logické. Jessemu se stala spousta "na hovno" věcí a než bude schopen pokračovat, musí se zregenerovat a sám sebe přesvědčit, že to má cenu. Chápu že čekat rok na pokračování aby pak vyšla kniha, která se hlavním příběhem nezabývá může být ubíjející, ale když jsem to četl v originále celé v kuse, dával vývoj událostí smysl a myslím, že až to úplně dovychází a opadne to nadržené čekání na vyvrcholení, každý při druhém pročítání tento díl ocení o něco víc.
Garth Ennis se samozřejmě snaží, abychom se nenudili a servíruje nám klasický sortiment svých uchyláků: Jižanské burany, nacistickou dominu, neuvěřitelně zvrhlého podnikatele a malou osobní válku. Nechybí ani klasické hlášky.
Vrcholem této knihy je Jesseho halucinace poté, co se rozhodne znovu pátrat po Bohu, ve kterých si rozvzpomene na okolnosti jeho záhadného přežití a chytřejším čtenářům dojde spoustu věcí, například jak to bylo s "milostivým návratem" moci jeho Hlasu nad svou rodinou ve druhém díle :-) Takže nakonec i ti z vás, co dychtí po dalším dějovém posunu se dočkají.
Zkuste pochopit Custera, že každý na své cestě potřebuje zastávku na odpočinek, že každý si znovu potřebuje v hlavě utřídit, proč se má tím trním prodírat dál, a bude se vám to líbit. Jestli však jediné co vás u téhle serie už zajímá, je její ukončení ty malé odchylky (které ale dávají smysl), můžete rovnou přeskočit tenhle i další díl.
Dost špatná až podprůměrná Crew co se příběhů týče. Future Shock mi prostě nesedl, Pěna patří mezi Kopřivovy slabší scénáře a kresebně dost chaotické a nepřehledné - téhle lince by určitě slušela barva. Třída smrti je zajímavá, asi vrchol tohohle čísla, škoda že je to tak povídkoidní, i když ta bezbublinatá strohost svědčí ponurné atmosféře příběhu.
Příběh z Telghutu byla taková rychlá jízda za pointou, která ale nebyla tak vostrá, aby zachránila zbytek příběhu.
Naštěstí to na konci trochu vytahuje Železný Gideon. Sláine je docela klasika a Sinnester Dexter je v tomhle čísle neskutečně debilní. Asi nejhorší Crew poslední doby...
Pro mě slabší část, už není tak propletená, víc přímočará, už ne tolik mystická. Pořád ale skvělé, o kresbě ani nemluvím, tohle je prostě přesně můj džbánek piva!
Plus mi přijde opravdu zajímé, jak na těchto dvou dílech o Lutherovi člověk vidí jednu věc: je jedno, kdo bude u moci, vždy to stojí za pendrek :-)
Neskutečně skvostné dílo. Nejen samotná kresba, která je mnohdy neskutečně působivá, ale i scénář, který vám pořádně zapaří hlavu. Mám rád knihy/filmy/comicsy, které nejsou po prvním přečtení 100% jasné a tedy ještě druhé nebo třetí přečtení může přinést nové souvislosti a zážitky. Nepochybně bude tato demostrace nekončící autorovi fantazie atřit mezi to nejlepší, co jsem četl.
Mě je tedy upřímně už jedno, co se skrývá za spiknutím, baví mě celá myšlenka "Tady máš 100 nevystopovatelných nábojů a člověka, který ti zničil život", mohl bych příběhy které to rozebírají číst furt dokola. Co se týče Gravesova pozadí, myslím že jeho plný rozsah stejně odhalím, až to tu dovyjde celé, a já si to pročtu znovu
Myslím že srovnávání s předchozí knihou nebo jinými díly této stripové serie je zbytečné - jde prostě o to, jaké stripy zrovna zpadnou, v podstatě je to všechno pořád brutálně dokonalý RED MEAT, který já, jako milovník černého, suchého, cynického humoru nadevše miluji!
Rozhodně velice dobrý počin. Takový Western Punisher, ale zcela určitě jeden ze zásadnějších comicsů vůbec. Kdo by byl řekl, že western není úplně mrtvý žánr.
Samozřejmě tomu chybí nějaká ta větší hloubka, širší smysl, komplexnější příběh, ale v rámci žánru to splňuje všechna kritéria: Nelítostnost, krutost, krev, tvrdé muže, podlé protivníky. Pokud máte tyhle věci rád, přidejte si k mému hodnocení ještě tak 10-15%
Po reakcích zde jsem k novému Spider-Manovi přistupoval trochu s obavami, a ne úplně neoprávněně. Rozjezd snad ani nemůže být víc vlažný. Petr je v podání Straczynského nesnesitelně čestný (ne ta čest ve smyslu Jesseho Custera, ale spíš ta ve stylu Mirka Dušína) a snaží se pomoct úplně každému, zrovna zde pomáhá coby učitel a Spiderman hledat bratra jedné dívky. Víc sem se snad ani nudit nemohl, navíc tahle celá pasáž dělá z Parkera hrozného troubu. Na druhou stranu je třeba pochválit scénáristického postřehu, že být superhrdinou neznamená jen se bušit s kdejakým slizem z vesmíru, ale i pomáhat hledat ztraceného bratra.
Další část se rozjíždí megabitvou mezi všemi superhrdiny a bandou tupounů z jiné dimenze, která nudí dál. Člověka napadne, že Straczynski má na víc, než jen na "vezmu všechny superhrdiny, spoustu záporáků a udělám cool bitku!!!" - naštěstí se děje zvrhne, obejví se temný Lord Durmannu (na kterého si matně pamatuji z televizního seriálu) a děj začne být konečně zajímavý... takovým tím mystickým způsobem, a Straczynski nechává Petra Parkera nahlédnout do okamžiku jeho smrti v budoucnosti (na smrti superhrdiny je něco hrozně epického...) a HLAVNĚ! projít celým svým životem znovu. A co může být horší než nejhorší okamžik vašeho života? To že si ten samý okamžik prožijete znovu. A tak kromě toho, že se Spider-Man řeže se všemi svými protivníky, je znovu svědkem smrti Gwen Stacy... bohužel, celá tahle retrospektiva ztrácí na zajímavosti a obratnosti, neboť scénář nedonutí Spidermana znovu zopakovat chybu vedoucí ke Smrti strýčka Bena, vlastně se v celé retrospektivě ani jednou Ben neobjeví, což mi přijde dost hloupé na to, že jde o zásadní okamžik budoucího superhrdiny (když teda pomineme tu fázi s kousnutímpavouka). Ale i tak v rychlém shrnutí života Spider-Mana na nás dolehne ten neutuchající boj a únava z něho.
Celé to završuje neskutečně hloupá pasáž s tetičkou May, které je tleskáno za to, že někomu rozbila mobilní telefon. Rmoutí mě, že tahle stařena dosud nezemřela, a k celkovému hodnocení musím přidat 5% za pohled na její hrob, když se Spiderman dostane při svém cestování časem do budoucnosti. Nemám jí rád, a nevím kdo by jí mohl mít mezi fanoušky rád, tak nechápu, proč furt žije!
Tahle série je čím dál lepší - lepší hlášky, lepší zápletky, brutální situace! Transmetropolitan "TO" opravdu má! Dá se říct, že se zde mísí inteligentní kritika společnosti s brutálním fekálním humorem, a mě to neskutečně baví.
Lepší než předchozí díly.
Kdysi jsem párkrát přemýšlel, že bych to koupil za plnou palbu, ale jsem rád že jsem to neudělal.
Pro mě osobně comics atmosféru hororovou měl - hlavně z obrázků na mě šla skutečná ponurost a to u obou výtvarníků. Ovšem pan Salman má skutečně občas obrázky naprosto nerozluštitelné. Chvilkama sem prostě nechápal co se tam děje a dialogy mi moc nepomáhali.
Co se týče scénáře absolutní katastrofa. První dva díly docela jdou, ale jak se do toho vloží nové postavy, jde to od desíti k pěti a postupně dál až k nule. Nevím jestli jsem byl už znuděnej a nedával pozor, každopádně konec mě naprosto zklamal. Nic se nijak nevyřešilo, hlavní postava těsně před koncem najednou otočí. Pozor, nejedná se o dějový zvrat, ale o naprosto nepochopitelné zazdění děje. Jakoby Frodo v Mordoru nad Horou najednou Prsten zahodil a stal se skřetem. S tím, že prsten by se ztratil a vůbec by dál pro příběh nebyl důležitý. Vůbec sem ho nepochopil, všechno se to nakonec tak nějak utopilo v hutných nepochopitelných obrázcích a mizerným scénáři. Skutečná bída, otázkou pro ty kteří to nemají je: "Stojí mi dát dvě kila za Teplesmitha ve dvou sešitech?"
Souhlas s Erikem. I celkově scénář se mi zdá vypilovanější, Vaughan začíná mít jasno a přesném charakteru svých postav. Příběh jen napínavej od začátku do konce, jeho vyústění je naprosto super. Tahle kniha mě zatím bavila nejvíc, serie měla líný start, ale jestli to půjde dál tímhle tempem, čekají nás sakra dobrý dějový zvraty
Podivná místa se mi líbila víc, ale to jsem asi jedinej :-)
Úvodní povídka celé knihy je naprosto katastrofická. Nulové překvapení, žádná pointa, něco ve stylu "hlavně že tam je Hellboy!"
Hydra a Lev je naopak o poznání lepší a docela jsem si oddychl. Mignola z části využívá báje ale hlavní myšlenku a dějovou linku si vymyslel sám.
Trolí čarodějka mě taky nijak zvlášť neuchvátila, z části převyprávěný příběh, bez valnějšího napětí nebo atmosféry.
Pražský Upír - vlastně spíš než povídka je to příběh o tom, jak Hellboy skočí na upíra, kutálí se s nim Prahou a pak naprostou náhodou vyhraje. Během kutálení se Prahou například utrhnou špičku kopí sv.Václava a dopadnou na Karlův Most. Hm :-/ Jiná kresba mi nevadila, celkově to člověk asi musí brát trochu s nadhledem. Tahle povídka ode mne dostala hlavně body za Prahu a ducha hráče, jehož legendu mám ze všech Pražských duchařských legend nejraději.
První půlka knihy je - až na Hydru a Lva, lehce slabší. Proto přichází obrovské překvapení ve formě Experimentu Dr. Carpa, který řadím k nejenom nejlepším Hellboyvským, ale celkově k nejlepším povídkám vůbec. Stejné pocity ve mě vyvolal Ghúl, který je zase svým charakterem skutečně řekl bych až syrově Hellboyovský a moc se mi líbila. Jak by také ne, sám Mignola přiznává, že jde o jeden z jeho vůbec prvních Hellboyovských nápadů.
Makomu těžko soudit. Jo, nebylo to zlý. Jen se bojim, na kolik je to pouhé převyprávění původní legendy, a jestli jediné co tam je od Mignoly, je výměna hlavního Héroa za Hellboye. Kresba Richarda Corbena k tématu africké mytologie neskutečně sedla.
V této sbírce jsou povídky od velice dobrých až po vyloženě chudé. Ale kvůli krásné kresbě Prahy Russella a kvůli povídkám jako je experiment, Hydra a Lev a Ghůl se určitě vyplatí to mít doma.
Nostalgie jako prase, úplně první díl Crwe a první comics, který jsem si když v životě koupil. Vim že jsem ho hrozně chtěl, protože na obálce byl Predátor a Vetřelec a mě bylo tak 12let a hrozně sem to žral. Jenže mi nikdo nechtěl dát stovku, a asi za rok ve třinácti sem to našel v jednom antikvariátu za 60kč, tak sem si to koupil a doma to svátečně přečetl...
Překvapilo mě, že Vetřelci a Predátoři, kvůli kterým jsem to kupoval, byli sakra slabší než zybtek comicsů. Wolwerine / Zealot - prefektní scénář a dokonalá kresba + nejlepší Sláine jakého jsem četl :-)
Vyloženě hrozný to nebylo, připomnělo mi to starší Crwe (proč asi, že by to byla starší crew?). Spíš sem nechápal, že někomu tohle stálo za vydání no...
Zajímavej rozjezd, jsem zvědav co bude dál... ale Slaina jsem měl v Crwi vždycky rád. Je to prostě správnej severskej barbar a primitiv se všim všudy :-)
Tahle serie opravdu nekolísá a neklopýtá. Opět tu před sebou máme vynikající knihu. Předchozí Sandmanovské knihy bychom mohli rozdělit na dva druhy: tu s povídkami a tu s jedním uceleným příběhem. Tahle přichází s kombinací obou jevů dohromady. Je to příběh o tom, jak si lidé vyprávějí povídky. Ne jen tak lacino plácnuté příběhy. Všechny něco společného, neskutečnou hloubku. A i když se to bude zdát jako laciné přirovnání, stejně jako jsou v Bibli zjevení předpovídající příchod mesiáše, je tohle jakási kniha zjevení, kde se ve příbězích skrytě krčí vyvrcholení celé serie. Myslím že člověk tuhle knihu ocení ještě o něco víc, až bude celou serii číst podruhé...
Příliš přímočaré, o něco slabší než ostatní díly. Nějak jsem ani nebyl napnutej, jak to celé dopadne, žádný zásadní zvrat se nekoná. Pořád to má tu atmosféru, hlavně díky Dwightvě vyzvídaní v baru, ale kol a kolem je to spíš roztáhlá povídka
Navzdory Omnibusové kanonádě, tenhle byl můj první. Dlouho jsem stál a váhal, mám-li brát, ale když jsem to překous, koupil a dal se do čtení, okamžitě jsem přestal litovat. Zapomeňte úplně na celý film, kde je Stanley sympaťák, zde je to takový nýmand, co si léčí komplexy. Celé mi to přijde jako chytřejší Lobo. Jasně, je to vykydlovačka plná "maska" hlášek, ale zároveň hlavní dějová linka není úplně tupá.
To že není tupá ovšem neznamená, že se časem nezačne opakovat. První díl byl skvělý - super nápad, plný akce - druhý bylo takové ještě příjemné pokračování prvního a ten třetí... to už mi přišlo jako nastavená kaše.
Na druhou stranu, jak poznamenal kolega podemnou, mistr Mahnke se skutečně během celého Omnibusu rozkresluje a právě ten třetí díl, který nejvíc působí jako nastavená kaše, je na druhou stranu kresebně nejvipiplanější. Drobné detaily na krásně šílených kresbách masky roztáhnuté přes celou stránku.
Totálně doporučuju ven. Jen musíte při čtení dát pozor, aby vám krev, která z týhle knihy doslova crčí,nepokapala podlahu.
Kazateli opět dorostli koule, který měl v prvních dílech. Neskutečná jízda, samotná "válka na slunci" je přímo nabitá slušnou a napínavou akcí. Starr opět suše hláškuje, magoři, se kterými si hlavní hrdinové střetnou jsou zase správně Ennisovsky úchylní. Navíc každej bez vyjímky v téhle knize něco utrpí (jak klaďasi, tak záporáci) a já nemám nic raději než trpící hrdiny. Čekání na Alamo bych asi přímo nepoužil, to je de facto už od prvního dílu, ale takovejhle Kazatel mě baví. Přečetl jsem to fakt jednim dechem.
Navíc tu máme speciál o Starrovi a jeho profesním růstu v Grálu. Taky skvělé, tenhle book mi hodně sednul, zatímco po pětce jsem byl takovej "nakrmenej", teď se opět nemůžu dočkat dalšího dílu!!!
Snad ani ta stovka by nebyla moc na tenhle comics, ale nemůžu si pomoct, přijde mi že film měl příběh líp sestříhanej... takovej lidovější. Mark Millar totiž ve své předloze žádného z "hrdinů" nešetří a dopadne dno v podstatě hůř než ve filmu. Super, rád se k tomu vrátím, rád to všude doporučím :-)
Šílená budoucnost očima šíleného novináře! Další díl pokračuje stejným tempem jako první část serie. Zde ale místo jednoho delšího příběhu a tří kratších máme nejdřív tři kratší a pak jeden delší. Chvála která byla vyřčena u prvního čísla se dá přenésti i sem. Rozhodně to vypadá na kvalitní serii, která si udrží vysoký standard.
V podstatě jako první díl. Hlavní hrdinové se posouvají dál k laboratoři profesorky Manové a vypadá to, že celá tahle serie bude jakousi "road story". Trochu se rozvinou postavy, příběh se vlastně ani nikam neposune, naváže se pár nových vztahů jen aby zase rychle skončili. Přesto že obálka vypadá super akčně, k žádné pořádné napínavé akci vlastně ani nedojde. Myslím že by výrazně tomuhle comicsu prospělo, kdyby byl podáván ve větších dávkách, takhle to působí, jako by jste četli Krajinu půlnočních stínů rozsekanou do 4 menších knih, mezi kterými je pauza rok. Pořád čekám, až mi v téhle serii něco vyrazí dech, ale za přečtení to určitě stojí!
Prostě Usagi. Některé příběhy lepší, jiné horší, od vtipných zápletek až po vážné souboje s démony. Celkově si všechny příběhy drží kvalitu a úroveň. Rád se k němu budu vracet
Opět vynikající. Příběh dostává konkrétní podoby, skvěle nakreslené (podle mě je Grus nejlepší český kreslíř komiksů co vůbec kdy byl). Skvěle propracované obličeje jsou občas na chvilku vyměněné za perfektní karikaturu, vždy ve správnou chvilku, takže to ladí s konkrétní náladou příběhu. Mám opravdu pocit že se nám tu klube velice kvalitní počin!
Tenhle díl přináší to, co nepřinesl první. Více horové atmosféry, lepší scénářské obraty, napínavější příběh, barvy...
Celé to atmosférou a konstrukcí příběhů opět o něco víc blíží stylu Sandmana a to jen potěší. Dokonce se dostaneme i do světa snů a navštívíme dva známé ze Sandmanovi serie... Opravdu velice, velice dobré, lituji že se to tu nechytlo, je to ohromná škoda.
Asi nejlepší pasáž je ta, kde Démon našeptává lidem, aby zabíjeli, načež se rozhlédne po všech těch vraždách a "Vidí, že jeho dílo je dobré" (Pokud neznáte tuto větu, přečtěte si první příbeh v Genesis, kde bůh tvoří svět). Tahle malý inteligentí vtípek řadím mezi nejlepší, co sem kdy četl.
VŠEM TO DOPORUČUJU!!!
Vcelku slušný. Co se mi líbilo, byla ona myšlenka a pravda o tom, jak vlastně Bažináč vzniknul. Bohužel si myslím, že to na mě nezapůsobilo tak, jak by mohlo kdybych tu ságu o něm znal i z předchozích dílů, protože tenhle objev by se víc hodil na konec nějakého příběhu :-) Ale i tak dobrý.
Jinak mi to dost často přišlo takové dost Sandmanovské, Bažináč ne vždy je úplně hlavním hrdinou a když už se rozhodne do něčeho zasahovat, bývá většinou absolutní a klidnou silou. I kresba je slušná a barvy mi tu vyjimačně nechyběli.
Jedinou slabinou tohohle dílu je akorát první kapitola, výjev velké války z marsu, kde všichni mluví nesrozumitelnou marsštinou a nějaký extra zážitek jsem si z toho neodnesl. Ale zbylých pět kapitol? Naprostý útok na bránici. Alespoň pro mě. Samozřejmě, špičkou tohoto díla je mistr Hyde.
PS: Zajímalo by mě, jestli tvůrci filmu "Válka světů" (ten film s Tomášem Cruisú) prostě akorát sprostě vykradl tohle dílo, nebo jestli se obtěžovali platit nějaký peníze za práva. Protože skutečně víše zmiňovaný film je "vážnou" předělávkou tohohle sympatického díla.
PS: nemůžu si pomoct, ale zase ty bonusy? Zkoušel jste někdo hrát "Hru Vyjimečných"? :-D
Nevim, po kometářích tady jsem čekal takovej slabší komiksík, pravdou je že se mi to líbilo. Líbí se mi kresba, líbí se mi navozená atmosféra, líbí se mi nápad, skloubit pár superlidí z viktoriánský doby a udělat z nich superhrdinskou týmovku. Hodně jsem se pobavil, pravda příběh, na Moora překvapivě neoriginální, ale věřím že hlavní pointou tohoto dílka neměl být příběh, ale spíš celkový nápad a atmosféra. Další plus za vykané textíky všude okolo - a to od záložek, soupisu autorů na začátku, přes průpovídky na koncích kapitoly (něco ve stylu: následující číslo bude obsahovat nemravné části, proto radíme každé matce která to chce pořídit svému dítku, aby comics předběžně prolistovala a vytrhala části, o kterých si myslí že by mohli dětské duši ublížit), až po skvělé bonusy na konci knihy, jako je mini - román do kapsy o odvážném cestovateli, galerie krásných obálek a profil jednoho vynálezce, jehož vynález vážil pouhých patnáct kilo, měli jste si ho přidělat na hruď a v případě že by se vám zastavilo srdce, měli jste rychlím otáčením kliky vytvořit elekriku, jejíž šoky vy vám srdce opět nahodili.
Myslím že tohle celé bylo udělat si srandu z Viktoriánské doby, vzít to s nadsázkou a všechny nás za tu jednu penci trochu pobavit. I tentokrát mě Moore nezklamal.
Tak rozhodně si serie drží svoji úroveň, možná se dokonce příběhově posune trochu dál. Mě osobně sedí tahle kresba a ke scénáři...
No místama mi přijde že se autor nemůže rozhodnout, jestli vlastně chce psát revoluční drama nebo revoluční frašku...
Na jednu stranu tu máme "zásahovou jednotku", která se cestou na místo zásahu staví na jídlo v McDonaldu, na druhou stranu finální poprava (nebudu prozrazovat koho) je zase dost brutální... žene se to takovou cestu černého humoru který mi vlastně docela sedí...
Ale jo, bylo to v pohodě, jen jsem čekal že to bude vážnější, nebo napínavější, ten černý humor mě možná trochu překvapil. Ale jinak je to skvělý!
Fak paráda. Veškerá chvála byla řečená předemnou. Já bych jen rád tlustou čarou podtrhl slova "atmosféra", "scénář" a "brilatní". Zatímco podle mého názoru úroveň scénářů od "Moora vtipáleka" trochu kolísá, a ne vždy si zaslouží hodnocení absolutní špičky (nevim, třeba Jack B. Quick mi přijde jako totální sračka), "vážný moore" mi přijde pokaždý neskutečně geniální, vyjímkou není ani tohle dílo, které by si měl přečíst každý "anarchista" aby pochopil, že význam toho slova není to, že se obléká jako vágus, pije víno z krabicáče a všude kreslí áčka v kroužku.
PS: ještě ke kresbě: celkově mi přijde, že kdykoliv jsem otevřel jakýkoliv moorův comics v krámě, první co mě odradilo byla kresba a k jeho comicsům jsem se dostal až díky slevám a vysokým hodnocením zde, na comicsdb.cz. Rád bych všem dalším doporučil, aby se kresbou nenechali na první pohled odradit, i když nemusí být vždy naprosto líbivá, přijde mi že pokaždé sedne k příběhu tak (jak říkají lidové vrstvy), jako prdel na hrnec.
Mno ale jó, najdou se tu nějaký klady a nějaký zápory. Nejdřív jednoznačný klady, tak to pro mě byla kresba. Ta se mi líbila, nebyla příliš realistická, ale přitom precizní, pěkně colorovaná, přišlo mi to jako pravá comicsová kresba jak má bejt.
No a scénář no... s odstupem musím říct, že se mi líbí celkový koncept - tedy to, jak se Kraven snaží získat zpět svoji čest. Ale co mě vyloženě nebavilo a přišlo mi to trapný, jsou ty myšlenkový pochody. Jestli tohle měli být uvěřitelné myšlenkové pochody hlavních hrdinů, tak já říkám že to byli akorát opakované věty, které pořád dokolečka rušili děj a dělali z hlavních hrdinů tupce, který není schopen přemýšlet ve víc než dvou větách. (JSEM KRAVEN - LOVEC, JSEM KRAVINOV - ČLOVĚK - tohle si řiká Kraven snad celou první kapitolu furt dokola). Vlastně se tam víc myslí než přímo mluví.
Na závěr musím trochu pochválit, že postavy tu nejsou čistě černobílé, tedy samozřejmě až na Petra, který je opět klaďas do poslední chvíle.
Jedním s témat v tomto díle je takové moudro, že každá mince má dvě strany. Myslím že to platí o celé této knize. Na první pohled se zdá, že jde o hledání ztraceného bratra. Díky Deliriu je cesta opravdu pestrá, ne jednou jsem se pousmál, jako například když řídí auto a Matouš jí radí jak na to.
Na druhou stanu, je tady ta vážná část, která na nás kouká spíš mezi řádky. O tom, že i když žijeme život 15 000 let, je to pořád život krátký, o (jak praví text na obálce) naprostě neúprosnosti změny, a o tom, co vlastně lord Morfeus bude muset udělat, bude-li chtít najít svého bratra.
Je zbytečné znovu chválit Gaimana, který je zde opět ve formě. Je zbytečné polemizovat o tom, jestli je tenhle díl o chlup lepší než byla jednička nebo čtyřka, nebo jestli je snad stejně dobrý jako dvojka... Je to prostě Sandman takový, jakého mám rád.
Plus bych doporučil přečíst si doslov, mě osobně - musím se přiznat - dokreslil pár drobností, které jsem při prvním čtení nezachytil.
No a je toho víc, vůbec nechápu změnu jmen, prej protože na začátku filmové trojky umřeli, tak aby to zachovalo filmovou mytologii. Ripleyová umřela na konci trojky a je tu pod vlastním jménem. Ještě ke všemu tahle Ripleyová nemá s tou filmovou osobnostně nic společnýho... ne ba ne. Znovu se vrací do Vetřelčího hnízda aby zachránila další holčičku. Jak bytostně originální!!!!
To ten člověk jako myslel vážně? Ne, asi opravdu nejsem na starší věci. Pro mě to bylo zhruba 35O stran naprostý nudy. Pořád se opakuje - vojáci letěj za vetřelcema, vetřelci jim nakopou prdel, tak letěj další vojáci za vetřelcema, aby je zajali pro výzkum, vetřelci jim nakopou prdel a zamořej zemi - přičemž celé zamoření proběhne asi na deseti stránkách dosti stroze. To už by bylo lepší celé zamoření zahalit do nějakého tajemna a neříct o zamoření vůbec nic. A co se stane po zamoření země? Vojáci, jako už asi tak desektrát předtím, znovu pochytaj vetřelce a pokusej se je využít k výzkumu a jako biologické zbraně. Desekrát předtím se to nepovedlo a teď... ne, překvapení se nekoná, znovu se jim to nepovede, vetřelci je znovu porazí. Achjo. Ale autor vytahuje eso z rukávu - objevuje se Ripleyová!!! Jo a ta jim konečně nakope prdel. A jak? No když už nic nešlo, tak si autor vymyslel nový druh vetřelce. Matku všech matek. Tu Rypleiová chytí a s její pomocí pak porazí vetřelce na zemi (jak - tohle překvápko nechám na vás).
Nudnej scénář, nudný pasáže, popírání filmové mytologie a průhledný, trapný děj. Takovou hroznou - pardon - sračku sem fakt dlouho nečetl. Je to dobrý nápad - zamoření vetřelci země, ale tak hrůzně stupidní zpracování.
Ale abych jen nehanil. Je tam pár skutečně dobrých nápadů - jako "CIZÁK", což je vlastně forma života kterou vidíme v filmové jedničce Vetřelec na začátku mrtvou ve Vetřelecké lodi. Také se mi líbil poslední příběh, jakési vítězství lidí. Proto těch 35%
Chm, jak na tom dělalo více lidí, je to trochu rozporuplné. Za prvé - pokud náhodou existuje někdo, skutečně stát se může všechno, kdo neviděl film, je pro něj tenhle comics naprosto bezcenej. Je to pro mě jakýsi bonusový disk na novém vydání DVD Se7dm. Doufal jsem, že zde najdu příběh filmu z pohledu Johna Doe. A začátek tomu naznačuje.
OBŽERSTVÍ má kromě slušné kresby i překvapivé morální vyústění, ze kterého bychom si všichni měli vzít příklad. 100%
LAKOTA je spíš o tom, jaké byla druhá oběť Johna Doe hajzl, prakticky celej comics se nás snaží (narozdíl od Obžerství) přesvědčit, že jeho oběť je jen cosi nelidského a odporného. Samotný akt donuceného sebezmrčaný je tady na pár panelech a je vidět, že John Doe na právníka spěchá, nutí ho k tomu aby se okamžitě zmrzačil. Ve filmu bylo vidět že na to měl celý víkend a nechával si svojí obět rozmyslet , co si chce uříznout, netlačil tolik jako zde. Jsou úplně vynechané drobnosti jako jsou krvavé brýle manželky mrtvého ve filmu, obracení obrazu atd.
LENNOST: Kresba fotografická, samotný příběh v celku slušný, jediné co mě mrzí je, že se zde úplně utopí fakt, že byla oběť k posteli přivázaná rok. Nicméně halucinace, ve kterých se drogový dealer topí a sahá po natažené ruce která je mu Johnem Doe useknuta, je perfektní
SMILSTVO: asi nejhorší čás. Nečekjte pohled na to, jak to provádí, nějaké vyhledávání oběti a promyšlený průnik do bordelu. Ne, je to z Johnova dětsví a je to o tom, jak po něm ve škole jela náctiletá kurva. O tom, jak Johnovi jeho matka tu kurvu zakazovala a pak se sama kurvila a o tom, jak pak ta kurva umřela. Spíš než součást promyšleného plánu vypadá vražda smislstva jako jakási vendetta z dětství
PÝCHA: Tohle de - facto kopie smilstva a lakoty. Nejdřív vidíme jak je ta modelka hezká ale zlá, pak náhled do Johnova dětsví a o jeho další lásce, o tom jak byl zase zrazen svou matkou a následně na pár panelech odbytá "vražda".
ZÁVIST: Vůbec nejlepší část celého příběhu. Asi jediný scénář, kde myšlenky Johna Doe zní opravdově. V tomto příběhu je to on - ten vrah z filmu Se7en. Jediná škoda - ve filmu mě vždycky hrozně zajímalo, jak vypadala návštěva Johna u manželky Milese. Jak spolu mluvili, kdy se to zvrtlo, jestli spolu nějak bojovali, jestli ji nutil k tomu, aby si "vyzkoušel roli normálního mažela". Bohužel samotná návštěva je to velice povrchově shrnutá a vražda tu ani není vidět. I tak všek výborné.
HNĚV: Nemastné, neslané, zase to dělá z Johna něco, čemu prostě nevěřím. Kresba nijak zvlášť úchvatná, spíš nastavování kaše, opět Johnovi problémy s jeho matkou.
VERDIKT: Mnoho postav zde je jednobarevných, spíš než jako dloudobý a promyšlený kazatelský plán se Johnovo vraždění v některých kapitolách jeví jako řádění ubožáčka, na kterého křičela maminka, jeptiška ve škole a strýc který jebal jeho máti. Jeho charakter se mění, mrzí mě že se takhle někdy zbytečně odkryla jeho minulost. Obálky skvostné, úryvky z deníku Johna Doe povedené. Celkově spíš zklamání, čekal sem víc, i tak však musím uznat grafické ztvárnění celké knihy, pár povedených scénářů. Pěknej bonusík k filmu, ale mrzí mě že víc příběhů nebylo jako OBŽERSTVÍ.
