Manga me tez zanechava chladnym, ale Crying Freeman ma v mem srdci sve misto uz vice nez deset let, kdy jsem v casopise Score byla par let dvoustranka o comicsu, o kterou se starali dnes uz zapomenuti panove Pavlovsky a Kopriva. Buh vi, kde je jim konec:). Minuly rok jsem se konecne rozhoupal a v anglictine koupil vsech 5 booku a co se nestane, tento rok zacne Crew Crying Freemana necekane vydavat.
Crying Freeman ma vse, co dnes u vetsiny comicsu postradam. Ma hloubku i lehkost, jednoduchy v dejove lince, slozity (mozna jen pro Evropana) ve vztazich. Bavi me. Scenar bych prirovnal k asijskemu Kmotrovy (vice krve, vice sexu, mene svinaren v "rodine") , kresba je vymazlena perovka se skvelou "kamerou".
Prvnimu dilu davam 75% + 20% crwakum za odvahu a obet, kdyz si museli ritualne v Tokiu uriznout bradavku, aby japoncum dokazali, ze jsou Crying Freemana hodni vydavat. Nemluve o nasledujicim gangbangu... kdo z nic delal holku veru nechci vedet:).
Nevim, nevim, 176 stran ma tato kniha a pritom by bohate stacil jeden sesit na "zrod" a potom by se uz mohl rozjet nejaky ten pribeh. Natahovane jak makaron. Uprimne jsem se nudil, scenar se da rici 5-6 vetami, kresba prumer. Kdybych Green Lanterna minul, tak jedine dobre, alespon bych po vecerech cetl neco kvalitnejsiho.
Prvni pribeh me nadchnul, na to, jak je nosna myslenka jednoducha je vytecne vypraven a Mackovu praci s panely a styl proste musim obdivovat. Z meho pohledu takovy jemnejsi Kieth. Zasah do cerneho.
Druhy pribeh mi hodne pripominal 100 kulek nebo starsi Batmany od Loeba, ale chybi mi par informaci, jak uz byva u techto hrdinu s plastenkami zvykem. Treba proc je Kingpin slepy a kdybych nevedel neco malo o Elektre, tak me lehce mate, ze umrela Mattovi v naruci a i presto je ziva. Holt Elektra lives again:). Na druhou stranu prijemna gangsterka, takze jsem spokojen a Maleeva mam rad uz hodne let. Vlastne muj prvni US book byla prave jim kreslena "The Crow: Flesh & Blood".
Treti pribeh je pro me nejslabsi, tema tajne identity superhrdinu vs. spolecnost me proste nebavi, a jeste mene me bavi, kdyz je podano jako soudni proces, kdy v podstate Murdock haji sam sebe. Mozna i nejaky dil "Jaka a Tlustocha" je zabavnejsi:). Ale mozna je opet problem v tom, ze Daredevila nemam tak zaziteho, protoze egocentricke/despoticke vylevy Batmana mi prijdou zabavne.
Inu peknej book, hezky zpracovano, jen me stve, ze kdyz je celostrankovy tisk (neb se tiskne i cerna na okrajich), tak se mi casto stava, ze jsou stranky u hrbetu k sobe nepekne slepeny. A to neni tento Omnibus prvnim, kdy k teto chybce pri suseni doslo:).
Moudro pravi, ze latexovou uterkou se neutres... proto je latex mimojine tak vyhledavany pri sexualnich hratkach, neb telesne i jine tekutiny se z nej daji snadno smyt:).
Na to, ze ma book 224 stranek je to poradne hutne ctivo, cekal jsem, ze napoprve zvladnu Vypravu (snazim se vyhnout slovu Ptaka) za jeden vecer a nakonec jsem ji docetl az ted. A jsem spokojeny, uchvaceny ne, jako po precteni druheho dilu Luthera, ale spokojeny... moc.
Prvni a druhy dil me popravde az tak nebavil, prislo mi to podobne jako Trolli valky, cili humorna fantasy. A me moc fantasy nebere. Ale porad dobry nadprumer, ve tretim a ctvrtem dile, kde se mimochodem vyrazne zlepsi coloring, zacne scenar byt temnejsi, lidstejsi a to uz jsem se zacal spokojene sklebit, ze jsem se na Vypravu tesil popravu. A to je co rici, kdyz se na neco tesim, tak jsem obvykle zklaman. Scenar hezky funguje, zapada do sebe a ma takovou, hmmm, evropskou prichut. To stejne jsem uz zazil u par Thorgalu... Jak to vysvetlit? Hmm, asi takhle, mohla by to by obycejna cesta z mista A na misto B, sem tam nejaky to sekani, forek, lehounce eroticna, na zaver ziskani nejake te kraviny (proste Conan), ale ono to tak neni, je tam proste "neco" moudreho, k zamysleni a jsem moc rad, ze to tam je (porad se bavim o Vyprave, ne o Ptaku vy holomci).
Mam rad evropskou kresbu vice nez kresby od Alexe Rosse nebo Jima Lee, takze kresba je podle me vytecna.
Grafici si museli pri nalivani texti do bublin uzit ohromne legrace (stridaji se tri fonty, ktere pocitam nekdo musel udelat, pokud je Crew dostala, tak alespon pocestit) a pocitam, ze prokleli osazenctvo Crwe do pateho kolene. Zpracovani se mi moc libi a jsem uspokojen. A uz ted se tesim na Incal.
to Kapis: jsem sice stary, ale jeste nejsem senilni, takze nezapominam a savych trenek se znakem batmana na pohlavi nezacinam takove bichle cisti! Ale diky, ze jsi mi je pripomel, clovek nikdy nevi, kdy ho senilita, ta stara svine, majzne pres palici.
Stejne jako Erik jsem o Masce kdysi davno cetl ve Score, cili jsem mel predstavu, co me ceka a nebyl jsem zklaman. Zaroven jsem docenil format Omnibusu, pac mam vsechny dily hezky pohromade.
Potesil me kresebni "vyvoj" pana Mahnkeho, v prnim dile je kresba nic moc, sileny coloring, ale uz takhle brzy je videt vyborne zvladnuty cit pro komiku. Nu a od druheho dilu uz to jede:). Kdyby byl Mahnke jeste o neco vetsi magor a vykresloval se s kazdym sroubkem vypadala by jeho kresba jako od Darrowa. Neodpustim si, panel v zaver druheho dilu, kde ma Masku Ipkissova byvala pritelkyne a bezi s juchajici plamenometem, povazuji za nejnadhernejsi komicky panel, co jsem kdy videl.
Scenar neni spatny, obcas je to takovy Lobo (obzvlast, kdyz si Masku vezme v tretim dile "rocker"), nic zazracne komplikovaneho, ale neurazi, pravdou je, ze jsem nic hluboce k zamysleni ani necekal. Ale kdybych mel nutkani si jooo zafilozovat, tak takovou Masku kazdy znas obcas nosi, ani o tom nevi:). Nejlepe na me pusobi druhy dil, treti dil je nejslabsi, aneb predavani pohlavni choroby mezi kamarady, ale coz, jde o gagy. Scenar je proste postaveny na tom, aby Maska mela pripravenou scenu na absurdni masakr. Hlasky dobre a dokonce si pan Jiri poradil s prenesenim vtipu do ceskeho prostredi (Posta pro tebe, Kaja Gottu).
Mrzi me, ze deus ex machina Walter nebylo venovano vice prostoru, rad bych vedel, jak se tenhle tuhon zrodil. Cekal jsem, ze je to tez Maska, ale zaver tretiho dilu me vyvedl z omylu a zaroven pobavil.
Takze spokojenost, az budu mit za par let volnou chvilku, tak ciste pro zababu se k Masce vratim... nebo ona ke mne:).
Naramne jsem se bavil, skoro tak dobre, jako u Tintina, ktereho autor obdivoval (a taky mel proc). Podle textu v knize se zda, ze Adela je v Francii brana jako kultuvni comics a co se tyce me, tak se nedivim. Pravda, je to takovy "rodokaps", ale nebere se vubec vazne. Tardi na ctenare pratelsky pomrkava (treba dva panely, kdy vedatori ozivuji Pithecanthropuse ala Frankestein jsou v kriticky okamzik na paneul nakresleny blesky na obloze, jeden z vazenych vedatoru se podivi, jak je mozne, ze v zime, kdy je vsude snih je boure a Adela na to odveti "pro vetsi dramaticky efekt"¨, nemluve o ozivacim pristroji, ktery ma misto tradicniho kovoveho poklopu ci tela napojeneho na elektrody ma proste vepredu obycejne dvere od bytu), ze si z zanru dela legraci. A to beru.
Samosebou humor, nechybi (pres dva dily se objevuji zamestanci prirodovedneho muzea, kteri neustale ozivuji prehistoricka monstra a ktere jim neustale strili nesikovny komisar). Na konci druheho dilu jsem se uz pochechtaval nahlas, komedie jak se slusi a patri.
Kresba je vytecna, je to verne nakreslena Pariz, duraz na detail a dobovost a je setsakra videt, ze Tardi tohle ma v pazi. Navic je podle me je vyborna a je mi blizsi, nez Hergeho dokonaly minimalismu. Vubec bych se nestydel, kdybych mel jednu stranku na stene.
Dal bych i vice, ale prvni dil je slabota (neco jako podprumerne Stopy Hruzy), ale ctenas se v nem seznami s postavami a s dalsimi dily se snad i Tardi vyjasni,co vlastne s slecnou Adelou bude delat:).
Vytecne, mam uz nejaky patek zminovany Bone: One volume edition, takze jsem se na ceske vydani moc tesil. Kustek je vyborny, i kdyz se na prvni pohled tvari jako detsky comics, tak tomu tak neni.
Takze kupovat, at vyjdou dalsi dily. Moc dobrej rok, Calvin a Hobbes a Kustek, dobra prace Crwaci. A kdyby dalsi dily vychazeli v tomhle formatu (dva dily v jednom). tak bych se vubec nezlobil.
Mam uz tez doma na stolecku, zatim jsem jen rozbalil a prolistoval a uznavam, ze je to krasnej, poctivej kus prace. A uz treti comics, ktery se mi nevejde do Expeditu (prvni byl Luther, potom Thomas Ott a ted Lips). Klidne bych za nej dal i litr:).
Moje rec, na to, jak me Snoopy nepresvedcil v deniku, tak takhle pohromade me prijemne a mile prekvapil a pobavil. Calvin a Hobbs me chytnul vice, ale Garfielda s prehledem prevalcoval.
Nadherne jsem se bavil, Upirek ma smrnc, ma vtip, nadherne nakreslene a obcas mile naivni a obcas je tam takove lidske moudro. Sfar je zajimavy autor, jeho veci se mi proste zamlouvaji, at uz jsou o cemkoliv, jak to sakra dela?
Jedine, co me odpuzovala je obalka a cervenej hrbet, prijde mi to tak nejak, hmmm, nekompaktni, surove.
Po skoro 4rech letech jsem se zadival do knihovnicky a rekl si, ze si neco starsiho prectu a ma volba, nevim proc, padla na Drive znami. A je znat, ze jsem ty 4roky nelenil, peclive cetl spousty komiksu a odmenou mi bylo, ze jsem se u toho komiksu konecne vyborne bavil. A mam pocit, ze za dalsi 4 roky, pokud neumru, se pobavim jeste vice.
U me jednoznace v teto Crwi vede Sinister a Dexter a prave proto, ze cely comics je nakreslen pouze z jednoho pohledu a i presto funguje, hlasky jsou vyborny a scenar drzi. Jsem rad, ze se chlapci vratitli do ceske kotliny. Slaine zaujme kresbou a mystikou, spokojenost, ostatni comicsy povazuji za prumerne, ale nijak nenuduly me, s chuti jsem si je precetl. Jsem s naplni Crwe ala 2000AD spokojeny.
Co se tyce aktualit, tak to musim souhlasit s Draco, aktuality jsou tak aktualni, ze je az z podivem, ze to nejsou nascanovane kamene desticky s klinovym pisem a pod carou s prekladem. A jeste jedna vec, nesli by ty stranky s textem zalomit vkusneji? Ty titulky, ktery obteka text nevypadaji vubec dobre, rozhozeni obrazku by taky mohlo byti udelano lepe, nemluve o typografii.
Ja jsem Odyseou prijemne prekvapen. Musim rict, ze Nikkarin ma velmi dobry cit pro film, respektive i bezeslov umi nakreslit par panelu a cloveku je jasne, kam a jak rychle se hlavni hrdina pohybuje + dobra perspektiva. Dalsi veci je obcas neuveritelne pracne propracovany pozadi, jen ta lidska anatomie trosku leti nekam jinam (zensky prsa vypadaji opravdu divne), ale to me nijak neurazi. Jsem rad, ze po delsi dobe v posti vyrazi Bo vousy, pred tim na me pusobil trosku nelidsky, takova smes igracka a hracky na klicek. Zamlouva se mi prace s textem, treba kdyz na zastavce Bo neposloucha zvasty dedka, ktery cte z novin (vyborne vymysleny titulky mimochodem), tak je bublina schovana za hlavou hlavniho hrdiny nebo kdyz nekdo mluvi rychle, tak jsou pismena blizko u sebe.
Scenar pusobi dobre, puvodnich par epizod se nakonec svaze dohromady, takze jsem zvedavy, co zatim je. Pokud bych mel vytahnout jeden, tak velmi se mi libil oneshot "lampa".
Cili ja jsem se velmi pobavil, precetl dvakrat, dalsi dily pokud vim budou, takze sem s nimy. Jo a Volemana a Kooka jsem si vsiml. Slovo na zaver? Tak KŇCH nebo Tanán, vyberte si.
Je zazrak, ze Muriel a oranzova smrt skutecne vysla, pred 2ma mesici bych nevsadil ani korunu, ze bude na vanocnim trhu. A tohle zazracne zjeveni, kam se na hrabe Lazar, se vyrazne odrazi na mem hodnoceni. BTW co jsem videl v Luxuru, tak je to snad prvni comics, ktery byl hned u vstupu mezi "novinkami. Chapete? Mezi beletrii a na vanoce.
Nerekl bych, ze se jedna o 40let stary comics, nebylo potreba k nemu pristupovat retrospektivne a veru me mrzi, ze Saudek zil zrovna v tak kretensky dobe a nemel moznost svoje prace prezentovat na zapade. Kdyz se clovek podiva co v 60-70letech vychazelo v USA, eech, se schopnym managerem z nej mohla byt comicsova ikona, nu, darmo mluvit.
Muriel jsem si precetl uz dvakrat, a to jen diky kresbe, "kamere" a "blbustkam" pane Saudka, kterych je v kazdym panelu neuveritelne mnozstvi. Clovek je po par strankach zahlcen, staci otevrit kteroukoliv dvoustranku a uz se na nej vali spousty narazek nebo odkazu. Druhou veci je to, jak kresli zensky, jsou to skutecne sexy baby. Ne, ze bych mel erekci, na to jsem uz dost starej, aby me nejaky obrazky vzrusily, ale nemohu jinak a tuhle kreslirskou schopnost musim zminit, kdyz nikdo v predchozich komentech nemel odvahu. A nerekl bych, ze je to telem (dlouhy nohy, uzkej pas, poradnej zadek a samosebou obri prsa), ale spis vyrazem nebo pozou.
Abych byl malinko kriticky, tak bez Sadukovi kresby by u me scenar neprorazil.
Nepobral jsem stranky, na kterych je jen scenar, asi se jedna o puvodni, jeste nedopracovany material, protoze po par stranach je minimalne pulka nakreslena a co se tyka kontinuity, tak by mi ani nevadilo, kdyby tam nebyly. Takto me spis rusily, pac comics funguje i bez nich.
Vytecne, jsem tuze rad, ze Transmetropolitan vysel v cestine, tenhle hlaskujici, vsechny nasirajici hledac pravdy me proste bavi. Je zabavnej, vtipnej, inteligenci, nadhledem a agresivitou prevalcuje kohokoliv, kdo mele kraviny. Jo-o, kdyby takovej zurnalista skutecne existoval, mozna by nam vsem bylo lip. Co mi je na tomhle comicsu asi nejsympatictejsi je muj dojem, ze se nejedna o comics s cilem "pojdme vydelat nejaky ty prachy", ale je to takova pane Ellisova srdcovka, kterou nam chce zdelit, jak ten nas svet stoji za hovno.
Roberstsona mam desne rad, pevna linka, detailni, vybornej cit pro mimiku, skladani panelu, zabery, neni co vytknout, pouze chvalit, desne sikovnej chlapik.
Jsem spokojeny, te hodiny, kterou jsem Lucky Boye cetl nelituji. Kresba je dobra, scenar hezky vodsejpa, semotamo se zahlaskuje a prekvapilo me, ze Stastnej Jim neni hlavni postavou, ale jen takovym pojitkem v scenari. Jen mam vyhrady k bublinam v panelech, obcas jsou umisteni nelogicky a clovek je necte chronologicky.
Neodpustim si noticku k "ostravstine", kterou se v comicsu hovori. No, nebejt toho, ze jsem se parkrat bavil s Kapisem, tak nekterejm obratum nerozumim a mozna diky tomu mi i ta spousta vulgarit v textu prisla uveritelna, pac on takhle Kapis mluvi. Jen mi nejak porad chybelo "moré piča":)
to Kapis: ja se ted obavam si dalsi Donzon koupit... uz jsem se desne dlouho nemrskal, nehladovel a neziznil. Naposledy to bylo, kdyz umrel Mot, budiz mu zeme lehka, a ja zacal se sebetriznenim, aby se buh smiloval nad Donzonem a prevzal ho jiny vydavatel. Coz tenkrat zafungovalo. A kdyz si ted tohle koupim, ta je skoro jiste, ze skoncim jako ty. Precist a mrskat nebo vydrzet a zapomenout? Kam se hrane Sofie se svoji volbou sakra.
Osvezujici comicsova serie, pokud je clovek pripraven a ma naladu na prehrsli zbytecnych vulgarit, i kdyz proti novejsim Boys se Ennis jeste drzi na uzde, prehrsli nasili a typicke Ennisovy mrskacske pranyre, cili byrokracie, ulizanost a samosebou nekolik prapodivny postav z opravdu deformovanym pohledem na zivot. Tohle je proste comics, ve kterym si nenajdete postavu, u ktere si reknete "jak uslechtile myslenky, jak uslechtile chovani".
Mirek Dusin by pri cetbe Punishera z rady Max chvili zvracel a pote by se pomalu odplazil do jedne hezke, vypolstrovane cely v Arkhamu. Coz by nebylo na skodu, pac potom by treba mohl byt nejaky crossover s Batmanem. Znate to, kdyz je nekdo az moc hodny, tak se dostava velmi nebezpecne k hranici stat se velmi zlym.
Proti rade Marvels Knights je tohle Punisher, ktery se mi zamlouva - tvrdy, nesmlouvavy, nikoho nepotrebujici stroj na zabijeni, totalne chladny, bez emoci. A takovymu "cloveku" se tezko dostanete na kobylku. I kdyz, jak se dozvime v dalsich dilech, kazdy ma svoji Achillovu patu.
Doporucuji pred ctenim dve veci:
1) mit chut na lehci comics, u ktereho cekate drsnejsi zabavu. To znamena, ze kdyz v panelu uvidite divku, ktere ma cerstve prostrelene rameno, tak misto bezneho nadavani prohlasi: "jezisi kriste, jsem z toho uplne vlhka", tak si reknete "tak fajn, vcelku dobra, neotrela hlaska".
2) vzit na vedomi ze vazne neni dobre cist od Ennise vic comicsovych serii za sebou, radeji rozdelit a prokladat, jinak si clovek lehce vsimne stejnych temat a schemat. Shodou okolnosti jsem nedavno cetl Furyho a podobnost je videt az moc.
Na zaver: jen se nedelejte, nemuzeme preci porad cist hlubokomyslne comicsy, ktere nase dusevno pusunout dal a predaji nam trosku toho zivotniho moudra, jednou za cas prijde cas na zabavu. A v tu chvili je dobre sahnout po Punisherovy, nebudete zklamani.
Ehm... cernobila zalezitost, Che je pan hodny, ktery dela veci spravne, jeho spatna rozhodnuti jsou v poradku, protoze dokaze uznat svoji chybu, Castro a jeho brat Raul jsou potlaceni do pozadi. USA potazmo jejich prodlouzena ruka v latinske americe CIA se chovaji neeticky, kubanska revolucni armada jsou hodni panove, kteri i za jidlo, ktere chteji od rolniku za kazdych okolnosti plati penezi. I kdyz nevim, nevim, k cemu je takovymu rolnikovi, ktery zije kdesi v horach penize, kdyz do mesta chodi jednou rocne na trh, ale uznavam, ze lepsi nez dratem do voka. Ehm, tak tahle to ve valce nechodi, vime? Mozna semotamo, ale v globalu ne. Na obou stranach se pachaji obdobna zverstva, zalezi na vitezne strane, ktera pise dejiny.
Nedokazu posoudit, jak moc je tenhle comics drzi faktu nebo nakolik predstavuje jen ty svetle/vitezne okamziky (mysleno jak moc je autoru pohled pokriveny, aby Che byl pan hodny), protoze muj zajem o historii konci II. svetovou valkou... zatim:).
Co se tyce kresby, tak Rodriquez ma problem s obliceji. Nevim cim to, ale dela je priserne plochy a nejak neumi pracovat s perspektivou. Je mi lito, ale oblicej kazde divky, kterou si Che vezme a pote opusti kvuli jine, btw v comicsu podano tak, ze jeho predchozi vyvolena bere rozvod/rozchod s naprostym pochopenim a vubec na Guevaru nerve, ze je debil a at si teda jde sukat tu mladsi vojandu, vypada proste jako konsky xicht s velmi podivnym nosem.
Co je zajimave, tak jedna "osklivost" v tohmle cernobilem svete je preci jen jedne jeho zene uznana, a to kdyz ji Che nedoporuci jezdit jeho autem, protoze "je majetkem kubanskeho lidu", na coz ona nehledi a jezdi s nim na nakupy. Jak odporne! Ale mozna je tohle mineno jako autorova berlicka jak ji v ctenarovych ocich ocernit, a proto se o par stran dale zas tal nedivi, ze Che ma dalsi zenskou v pelechu a stouhle "cernou ovci" se rozvadi.
Co me dostava je podani hlubokomyslnych, filozofickych myslenek, ktery Che ze sebe z patra vyblije, kdyz se prochazi po ulici a jsou jak vystrizene z nejakeho pamfletu. Na tenhle vyron je ctenar pripraven par predchozimi panely a nejednou "prrrrrddd", pohled ctenari, tohle je Guevarova myslenka, zamysli si se bij hlavou o zem.
Mozna nejaky nadsenec, ktery si rika, kdo je ten Guevara vlasne zac a proc je na kazdym druhym tricku je tohla dobra publikace na ziskani informaci, ale je nutne brat s nadhledem a cist mezi radky. Hmmm a mozna wikipedie bude v tomhle pripade lepsi informacni zdroj.
Jo a nevim, jak ostatim, ale mne z tohodle comicsu, i kdyz to tak asi neni mineno, vyznelo, ze kubansky lid se mel lip pred Castrem.
Mozna se ted dopustim svatokradeze, ale pocinaje timto bookem me zacina Lucifer bavit vice nez Sandman. Uznavam, ze Sandmana uz mam docteneho do konce, takze neco noveho na me pusobi silneji, je mozne, ze casem svuj nazor prehodnotim, ale ted je to to takto.
Careyova fantasie proste uderila u me do tech spravnych strun a ja jsem nadmiru spokojeny a ocekavam dalsi dily. Kresebne je mi Gross desne sympatickej, pan detailista s pevnou linkou, na druhou stranu ani Ormston se svoji syrovejsi kresbou mne neurazil. Ja bych mozna kresbu i vychvalil vice, ale kdyz on je to tak kvalitni scenar, ze kresba pro me neni zas tak podstatna.
Kniha v pevne vazbe, papir dobrej, tisk nemam vyhrad, ale co mi opet chybi je platene zalozky uvnitr knihy.
K ceske mutaci, ani za mak se mi nelibi barevnost a font na hrbetu obou knih. S tim souvisi nazvy kapitol, se kteryma si Netopejr taky mohl vyhrat, ne pres originalni anglicky text hodit obdelnicek s cca 20% krytim, navic CZ text ve stejne hnusnym fontu, jako je na hrbete. Dyk snad nejsme na konci 90let a tohle zamrzi. Stejne tak kdyz je v textu "deti", tak to automaticky neznamena, ze na to pouziju font "Kids".
Poslednich par kusu meli v Minotauru, na coz me mile upozornil Kapis a za to mam muj dik.
Ta kresba... ta kresba... tak kresba... pane boze ta kresba... tak je tak promakana, vytecna a nadherna, ze jsem si musel chte nechte vymenit trenky. Jeste ze tohle Barlow, bud mu zeme lehka, vydal v A4 formatu. Uzasne, jak Buscema umi kreslit, to snad je i hrich placat takovej talent na Conana, pac jeho pribehy jsou pro me nudne a nezajimave. Ale i tak... TA KRESBA.
Priznam se, ze tenhle comics jsem si jeste koupil za plnou cenu, jen mi uz nejaky patek lezi v knihovnice a dokonce jsem jej nominoval do Fabuly Rasa:).
Je to velmi ctiva, zabavna, mila a vtipna knizecka s bajecnou hravou kresbou, ktera me neskutecne potesila a predala pozitvni naboj.
Vyborny pocin. I kdyz vsem temhle radoby realistickym comicsum neverim a vyhybam se jim jako cert krizi, tak protoze si holt porad kupuji vse co vyjde, tak jsem ke mne dostala i La Perdida a konecne si muzu rici, ze se mi podarilo najit jehlu v kupce sena.
Svym stylem, i kdyz ne casovym rozpetim, mi tenhle comics pripomel Pod Dekou, kresebne jsou si take podobni, i kdyz kresba Thomsona mi prijde napaditejsi.
Dobre napsany pribeh o naivni divce, ktera chce lepsi a zajimavejsi zivot a proto vyrazi do Mexika za svym pichacem, jehoz rodina ma v Mexico City byt. Nevadi ji, ze spanelsky nehovori a ceka, ze "zapadne" mezi Mexicany. To se ji prirozene nedari, protoze pro ostatni je jen "bohata americanka, ktera vyrustala v luxusu" a je vice ci mene vyuzivana k prospechu ostatnich. Sama si takove zachazeni nechava libit, protoze neni schopna svoji cenu pro ostatni zvysit. Je zajimave sledovat, jak se z housenky stava kokon a nakonec motyl, tedy z naivni a prihlouple husy zena.
Pro me velmi silny pribeh, ktery se mi dokazal dostat pod kuzi a zapusobit na me, doporucuji na destive dny na chate. A jestli nekdy budu mit dceru, ktera bude mit podobne vyletnicke touhy, tak tohle si pred tim precte:).
Ano, je to strasidelna pohadka, ano je to strasidelana pohadka spis pro mensi deti, ale kdo z nas neni v dusi alespon trochu ditetem i v dospelosti? I presto je vyborne nakreslena, vyborne colorovana, vyborna prace s panely, vyborne zvladnuta mimika a co jsem ocenil skvela prace s fontem. Takhle by mel dobry comics vypadat a koukat na jednotlive strany je pastva pro kukadla. Co mne trosku mrzi je zpracovani obalky, ktera mi prijde zbytecne nevyrazna.
Pokud srovnam puvodni knihu ci film, tak jako nejzajimavejsi a tedy nejzabavenejsi je pro me prave zpracovani comicsove.
U luxusnejsi varianty od CC jsem mimo tuhe vazby ocenil i prebal, ale co mi opet schazi jsou bonusove materialy, ktere si myslim jako "narocnejsi" zakaznik, ktery zaplati za knihu 2x nasobou cenu proti brozovanemu vydani, zaslouzim:).
Na zacatek je myslim dobre rici, ze nejsem nejak velky fanda Predatoru, i kdyz prvni a druhy film me neminul a jednicku radim mezi klasiku. Ale i tak jsou mi blizsi Alieni:).
Choze uz hezky rozepsal, co se v jednotlivych pribezich deje, tak mi ubral praci. Ja jen dodam, ze v pribehu "Studena velka" Predatori pristanou na Sibiri, protoze v jejich vesmirne lodi se rozbije klimatizace, takze chte nechte museji vyrazit do blizke sovetske zakladny, kde vhodnou soucastku ziskaji a nadherne technicky implementuji do sve mimozemske techniky. Panel, ve kterem "technik" Predatoru soucastku vymenuje me rozesmal. Koukal jsem jak tele na nova vrata. V pribehu "Krvave pisky casu" jsem ocenil, ze pevnost Douaumont skutecne existovala a skutecne patrila k nelepe vybavenym pevnostem Verdenskeho pevnostniho systemu a skutecne ji Nemci ve finale az neskutecne lehce po 5mesicich tvrdych boju dobili.
A konecne stejne jako Choze "Zkouska dospelosti" je vyborny one shot, ktery v tehle knize na me pusobi jako blesk z cisteho nebe.
I tak pro mne tenhle Omnibus zklamanim, a i kdyz jsem ho ziskal za 1/2cenu, tak i tento finacni obnos povazuji za vyhozene penize. Myslim, ze idelani cena by byla kolem 300Kc v mekke vazbe a vyuziti tohoto Omnibusu bych videl jako zachodove ctivo.
Pokud se nemylim, tak tohle je prvni cizojazycny comics, ktery vysel zaroven ve svete i u nas. Dobre, dobre, blyska se na jeste lepsi casy (comicsove).
Jinak velmi dobra oddechovka odehravajici se v prijeme alternativni historii s odchylenim vedy k pare coz me bavi (za tuhle uchylku asi muze pan Verne). Kresba je vyborna, o tom neni sporu, ale kdyz se podivam na coloring, tak i mne jsou sympatictejsi plnejsi plochy, jak je treba zpracovano Srce Imperia. Na scenari je videt, ze jeho konec je az detsky naivni. Ja bych jezevce radeji videl, jak se pekne koupe v poradnym marastu, coz znamena, ze jeho konani bylo zbytecne a bude se nekdy v budoucnu muset snazit mnohem vice.
Co mne bere jsou detaily at uz ruznych strojecku na paru, architektury, obrazu a i treba to, ze v pokoji vidime na stole tezitko, ktere vypada jako socha Kleopatry a par desitek stranek dal je tezitko pouzito jako tupy nastroj na uder do hlavy. Takovy detaily me proste tesi...
Jako moji prechodci si povzdechnu, ze kdyz uz teda tuha vazba, tak by na nejaky jednobarevce mohlo byt vytisknuto par archu, ktere by se do bloku prihodily, at mam pocit, ze jsem dostal neco uzasneho, navic kdyz mas CC tak dobre vztahy s Talbotem, ze. Dale bych chtel prebal:).
Zarevem dodam, ze kdyby se z Grandville stala pravidelna serie, tak bych se vubec nezlobil.
to v2: Tim Sale a "odflaknuta kresba"? WTF? Jako jasne, u Long Halloween neni jeste tak vykreslenej, jako treba u When in Rome, ale "odflaknuta kresba". Koukam... ci kresba podle tebe neni "minimalisticka/odflaknuta"?
to brkowycz: varovani na konci tveho prispevku se mi vubec nezamlouva. Koralinu necetl, takze nemuzes soudit a malinko se obavam, ze by se mohl najit nekdo, kdo by bral to co pises vazne. To ze se ti kresba nebo ztvarneni nelibi je jedna vec, ale napsat "Pokud jste četli knihu, nebo viděli film, varuju vás. Jestli byl nějakej čtenář Gaimana zhrozen comicsovým přepracováním, tak ať se rovnou Koralíně zdálky vyhýbá." je mimo.
Koralinu jsem videl jen na Crweconu, kde si ji koupil Slaine a byl ten kluk tak hodnej, ze mi ji na prohlidnuti pujcil a musim rict, ze Russellova kresba se mi sedne. Hodne mi pripomina Talbota = propracovana, detailni kresba. Co se tyce scenare, tak posuzovat nebudu, dokud neprectu.
to Jokerka: Modrovouse jsem take neznal, takze diky za pohadku... a rovnou rikam, ze zencky jsou pekny svine. Chudak modrovous, ze radis nebyl na kluky. BTW jen me prekvapil obrat "zenu hlodalo svedomi":). Jaky svedomi kurnaa? To je prachsprosta zenska zvedavost:).
Ale jo, stejne jako serial, nektere dily jsou dobre, nektere jsou prumerne, i tak maji vsechny Simpsonovskou atmosferu. Asi nejvic mi u me bodoval "Bob se vraci" a z tech mensich je to jednoznacne "Sberatel".
Je mozny, ze Morrison udelal s X-Meny neco naprosto uzasneho a unikatniho, z ceho si amici sedli na prdel... ja znam X-Meny pouze z CL a jednoho specialu crewniho Spider-mana, tak nemohu bohuzel adekvatne docenit jeho vykon.
Ale beru, nejak se u nas zacit musi, a myslim, ze s touhle knihou naslapla Crew vedle, pac v uvodnim pribehu Morrison "zacatecnikum" predvede kdo je kdo, co umi a "nahodi", kam za jeho vedeni budou X-Meni smerovat. Preci jen vazeb na minulost se ale Morrison zbavit nemuze... takze pro mne byl nejzabavnejsi "Muz z cely X", ve kterem se neresi X-Meni, ale je to takovej milej one-shot, kde jsou pekne poslany na misi, ktera za a) uz z dalky pekne smrdi za b) je prospikovana peknou haldou uchylnosti za c) i presto rozviji hlavni dejovou linii. A to se mi zamlouva, pac tady je krasne videt Morrisonuv potencial.
Kresebne je pro mne tenhle book dobry prumer a nadprumer v pripade posledniho pribehu.
Problem vidim prave v X-Meni minulosti, cili nemam tuseni:
1) co se stalo mezi Cyclopesem a Jean... respektive z deje vyplyne, ze Cyclops byl nejaky cas ovladan nekym(necim) jinym, a ted je z toho chudak tak na prasky, ze se Jean, podle jejich slov, pulroku nedoknul (takze usuzuji, ze ho to tak vzalo, ze se mu proste nepostavi)... fajn, ale preci jen bych chtel vedet konkretneji, o co slo
2) jak to, ze se Jean "vraceji" schopnosti, ktere znam
3) proc je Magneto, ktereho jsem bral za hlavniho nepritele X-Menu najednou "jen" kapem na nejakym ostrove, kde si pekne v klidku vychovava par milionu mutantu
4) proc se Beast zmenil
5) vice z pameti nevysosam, ale jiste by se jeste neco naslo
Mozna by nebylo od veci, kdyby v teto knize byla uvodni stat, kde by byly udalosti na ktere se v "novem" zacatku odakzuje popsany, abych se v tom tak neplacal. Takze diky me nevedomosti davam mene, nez by si mozna X-Meni zaslouzili...
Mno, take patri k tem zklamanym... tohle je moje prvni setkani s Willem Eisnerem, takze jsem cekal neco dobreho, co me kdyz ne pobavi, tak alespon zaujme napadem ci myslenkou. Nu a to jsem se nedockal.
Cili neda se uprit, ze Eisner nakreslil comics "dobove", cili jednobarevne, ala stare fotografie, a to je dobry. Dale je Eisner za ty leta bajecne vykreslen, pac jeho smysl pro karikaturu, mimiku ci gesta je vytecny. A jeho prace z panely take stoji za zminku.
Ale to je asi tak vsechno, Olivera Twista jsem cetl nekdy v patnacti, nedavno mi dej osvezil Garamond, a jak je uz receno nize, nic zas tak objevneho jsem se nedozvedel. Druha polovina, kdy Eisner "jen" prevypravi/prekresli Olivera Twista, me vskutku znudila a dovolil bych si rici, ze autorovi proste dosel dech. Dokonec mi prijde, ze Eisnerova predmluva a proslov jsou co do vyjadreni jeho myslenky nosnejsi, nez vlastni comics, ktery jakoby by byl k jeho statim pribalen jako takovej bonus. A to je chyba, pac ja jsem si preci koupil comisc a ne par stranek pane Eisnerovych myslenek.
No tak preci jen nakonec Arkham v cestine vysel a navic se veru povedl. Pro grafika tohle delat musel byt fakt silena prace, ale Tejnicti, vsechna cest, se vskutku predvedli v plne sile. Abych rekl pravdu, tak ceske mutace jsem se obaval prave z duvodu vysokych naroku na DTPko a myslim, ze timto se Crew vyrovnala vprofi praci CC:).
Nu a ke comisu, tak jako uz tradicne, z McKeana se fakt muzu posrat, ten chlapik je vskutku nechutne nadanej a schopnej, co strana, to vytvarne dilo a v tomto pripade je prave kresba tahounem comicsu, ktera vyrazne umocnuje jednodusi, ale presto dobry scenar o silenstvi, a ktery neni primarne zamereni na Batmana a obyvatele blazince, ale soubezne nahlizi do duse zakladatele Arkhamu. A vazne, pan Amadeus Arkham nebyl zrovna clovek, ktery byl dusevne zdrav. Do toho prihodte lehke zamysleni nad tim, jak moc se Batman lisi od svych archprotivniku, predevsim Jokera, a ve finale mate vzorek vytecneho comicsu s uzasnou kresbou.
Frank Miller je proste jak porodni babou tak hrobnikem Batmana. Jasny, beru, TDKR SA si mohl odpustit, ale to taky nepocitam, pro me je "posledni" Batmana TDKR a finito:).
O Batmanovi: Rok jedna se neda rici nic jineho, nez ze je to jedinecny comics... paralela mezi "zrozenim" Batmana, ktere je chvalabohu s malou davkou nadsazky uveritelna (necekejte nic ve stylu "ha, budu Batman a budu potirat zlocin, nepreji si, aby na ulici stalo dalsi dite nad svymi mrtvymi rodici", nene, tady je nadherne zachycen vyvoj z lehce naivniho milionare Wayna v Temneho rytire) a zacatky novacka Gordona ve zkorumpovanem policejnim sboru je vyborne promyslena, a nad ocekavani, uz tak vytecny scenar boostuje. Co mirne comics deklasuje je coloring, ktery je i pres remastrovani proste poplatny sve dobe a kresba, pac ckoliv je jasny, ze Mazzucchelli kreslit umi, tak jeho kresba nedosahuje kvalit scenare, takze se malinko obavam, aby po letmem nahlednuti do knihy realii neznaly clovek nesahl radeji po vizualne pritazlivejsim Tichu...
A Crew, mno jo, ty bonosy se vyvedly, a je jich vice, nez-li u Mrtvy nebo zivy, takze opet kvituji s povdekem:).
Sakumprdum se da rici, ze Crew mi tesne pred Vanoci udelala radost.
Z tohodle booku mam fakt vylozene radost. Nerikam, ze je to arcidilo, ktere se zapise do analu comicsu na veky veku, je to "jen" velmi dobry mainstream s dobre postavenym scenarem, hlaskami a s necekane prokreslenym pozadim pribehu (na to, ze je o tom, jak se z pana Sracicky stane pan Tvrdak). Navic kresebne je comics vybaven veru dobre, vyborne prokresleno, slusne colorovano takze vysledna kompozice veru oku lahodi.
Crew si dala zalezet, pac mimo dobre prace s CZ mutaci do knihy zakomponovala haldu bonusu, ktere jsem vazne ocenil. Jedine co bych vytknul je vazba, kterou bych radeji bral tvrdou, ale co nadelam... beru na vedomi, ze nekteri lide u comicsu davaji prednost mekke a konecna cena by byla vyssi, coz by treba mne nevadilo:).
Cili se da rici, ze jsem se od zacatku do konec vytecne bavil, osvezujici, akcni, stavnate, precteno za necely dve hodiny a nekdy se k Wanted jeste vratim:).
to erik: pokud me pamet naklame, tak se mylis... Crew chtela v prni fazi koupit prava jen na prvni dil, kdezto Comics Centrum koupilo rovnou prava na celou serii:). Takze rict, ze Crew nemela zajem neni pravda, pac kdyby se prvni dil slusne prodaval, tak by jiste do druheho sli. Nicmene i ja jsem rad, ze Luthera nakonc ziskalo Comics Centrum, protoze si snim dalo poradnej kus nadstandarni prace:).
Kdepak, nesouhlasim, pro me je to porad stejne dobrej Garfield, jako na zacatku. Stale se u par stripu zasmeju, vestinu prolitnu s lehkym usmevem a par mi jich nesedne. Garfielda holt chce cist po kouskach, jinak omrzi.
Vida, tak kresba se zmenila na "comicsovej prumer" a zjevil se nam skorpion, cili lepsi, nez prvni dil. Jo a z meho hodnoceni je dobrejch 10% za to, ze tady neco takoveho vubec vychazi.
No je to pro deti... jsem rad, ze tady vychazi neco, na co se da navazat az odrostou (cili Spidermani od Crwaku), lec pro me je tohle tezkej podprumer... ani penezenka me nema sanci uplatit. A docela me prekvapilo, ze na rozjezd dali zrovinka takovou nevyraznou postavu, jako je Silver Blade.
Zajimavy projekt, na ktery jsem se tesil uz od prvnich par nahozenech pribehu v Aarghu! a Voleman je dobrej. Obcas az znepokojive lidske, obcas totalne fantasmagoricke... uvidime, uvidime, copak Gruss snad v dalsich cislech prihodi.
Olee hombre... takze opet vkusne vtipna zapletka + odpovidajici kresba = prijemne pocteni. To by me zajimalo, jak si Lucky Luke vede prodejne, pac je to takovej prijemnej mainstream, ktery malokoho urazi... prijemne vyvazeny mix ala Astrerix:). Pro lidi, kteri si ujizdi na "nevaznem" divokem zapada jasna volba.
