Ba, ba drajv Návratu to nemá ani náhodou, víceméně už tu všechno padlo, přirovnání k telenovele je asi nejtrefnější. Samotnej Spidey mě v tomhle booku moc nebavil, zachraňovala to tetička May se svými teoriemi o ukrytých silonkách ve skříni :). A ještě taková drobnost... brácha od té holky se jmenoval Steve nebo Johny?? Když ho Spider-Man nese do nemocnice, říká "Vydrž Steve" a po zbytek příběhu se tam o něm mluví jako o Johnym....
Když jsem psal, že u prvního dílu jsem v Sandmanovi našel jeho kouzlo až ke konci, tady jsem si ho vychutnával už od začátku. Je zajímavý jak Gaiman dokáže spojit tak neuvěřitelnej mišmaš do geniální atmosféry...<br>
Tajemný, překvapivý, fantastický... tahle série dokonale vystihuje to co popisuje - snění. A k tomu ta barevná galerie, nádhera.
Mno v žebříčku Ennisovek se Hellblazer zařadil po bok Hitmana na 2-3. místo. Bavilo mě to, moc mě to bavilo, některý situace jsou fakt vtipný (viz Markýzovy tři bubliny). Vynechaný písmenka jsem během nepozorného čtení neobjevil žádný, takže v pohodě. Mně trošku vadil překlad - některý nadávky mi přijdou, jako takový "sakra jak by se to dalo přeložit, všechny sprosťárny už jsem vyplítval"... vysloveně zhnusující mi přišlo, když bratr mafiánskýho bosse řekně "Vy jste se snad posral v kině" případně nadávka "čuramedán". Ale abych jen nekritizoval, jiný hlášky mi zas přišly nezvykle vtipný, což je nejspíš zásluha překladu.<br>
Shrnuto brutální a vtipná zábava, zasazená do sympatickýho okultistickýho kabátku.
Hodně zvláštní věc. Sny, vzpomínky, podvědomí - Gaiman se nezapře. A ikdyž píše pro mě trošku nestravitelným stylem, s tímhle umí divy, to prolínání dětskýho večírku s gangesterskou "schůzkou" bylo dokonalý.<br>
Kapitola sama pro sebe je McKeanova kresba, znám ho pouze ze Sandmanovských psychoobálek a tak mě docela překvapilo, že ikdyž je to tištěno barevně, je to vlastně po většinu času černobílý se zvláštním ocelovým nádechem. Bez pochyb jedna z nejatmosféričtějších kreseb co jsem viděl.<br>
Bohužel nevím čím to je, jako celek mi to přijde hrozně chladný, nějak mě to nevtahuje do děje. Možná je to moc umělecký nato, aby mě to pořádně bavilo, nevím. Ale to bude asi chyba na mým přijímači.
Tohle dílko má zvláštní poetiku... Snad je to tím, že mi to připomnělo svět, kterej jsem si sám vymýšlel, když jsem byl malej. Výtvárná stránka je příjemná.
Společně se třetím dílem je pro mě toto album vrcholem série. Příjemnou kresbu doplnil i kvalitní příběh... Ikdyž zdá se mi to nebo je většina dílů postavena na jednom rámci - Navis, utlačovaná rasa, usmíření/revoluce?
Líbivá kresba. V prvním díle je obzvlášť patrnej kontrast přírody a techniky... Rozhodoval jsem se jestli si přečíst Luthera Arkwrighta nebo tuhle sérii a zvítězil Meteor, měl jsem chuť na něco barevnýho, příjemnýho a oddychovýho :).
No Hellblazer je určitě tahounem tohoto čísla - příjemně syrový, ikdyž zdaleka ne tak atmosferický jako přéběh od Azarrela. Jack B. Quick vcelku klasický vtípky, Batman s Dreddem vyloženě jen kresba, příběh podprůměr a Vycházející hvězdy coby book jsem četl dřív než ochutnávku, takže se to minulo účinkem a zbytečně zapláclo místo.<br>
Ze článku zaujaly Milníky s Corto Maltésem.<br>
Crewní průměr.
Aargh si pořád drží svojí vysokou úroveň. Hutná publicistika a comicsové ochutnávky evropských tvůrců. Velmi oceňuju párádní rekonstrukci Sylterelly, kdyby se semtam nějaký takovýhle zapomenutý dílko Káji Saudka v Aarghu objevilo, určitě bych to uvítal. Mezi lepší kousky tohoto čísla řadím určitě Léto na pláži (už aby bylo...) a Kamarády mýho oblíbenýho pohádkovýho Pavla Čecha. Ale většina věcí byla zajímavá - přinejmenším kresbou. Lehce mě zklamala Diagnóza: Melancholie, asi tím, že je to do komiksu zpracovanej starej známej vtip. Nepotěšily taky dvě do očí bijící hrubky v Jednou za život a Burkele... celkově to autora u mě lehce degraduje. V publicistice chválím rozhovory, což je věc, která se třeba v Crwi vůbec neobjevuje. Článek o Ukrajinském komiksu je sice zajímavej, ale pochybuju, že bych si z něho něco za pár dní pamatoval...<br>
A nakonec jenom podotknu, že projít komplet tenhle časopis/sborník zabere docela dost času. Což je určitě plus.
Jedna z nejlepších Crew na druhou... Všechny komiksy sice stojí hlavně na kresbě, ale Bisley je prostě fenomenální. Jsem rád, že to teď konečně pěkně vyšlo a nezmršili to jako Rohatýho boha nebo Lobo se (z)vrací. Poslední strefa je taky postva pro oči - dělaj tam hodně ty barvy... Kyklop mi přišel pravda až moc počítačovej, ale tam to zas trochu zachránil celkem pěkněj příběh. Nejvíc bodů, ale tahle Crew u mě dostává za články - reportáž z akce, článek a soutěž pro scénaristy (u které si troufám tvrdit, že bude mít hoodně velkej ohlas), edičák na další rok, v milnících Eisner... tomu se říká výběr témat. Krása!
Teda, na to jak je to starý, je to fakt hezky kreslený a do toho ten rýmovanej příběh. Prostě kvalita a narozdíl od jiných věcí pro děti to má hlavu a patu. Jsem rád, že aspoň pár čísel téhle archivní série mám :).
Konečně jsem sehnal první číslo a můžu konstatovat, že hned od počátku měl Aargh! skvělej design (momentální Crew by mohla závidět) a naprosto výbornou publicistiku - jak výběrem tématu, tak informační hodnotou a zábavností. Např. článek o zlaté éře Káji Saudka s připojeným popisem příběhu Muriel a oranžové smrti byl úžasnej. Comicsy byly převážně pocitovky - aspoň doufám, jinak jsem je vážně nepochopil :). Zaujala mě třeba příjemně poetická Mladá žena a bíla velryba a po výtvarné stránce byly zajímavý i věci od Jany Komárkové.
Jupíííí mám hooo :). Díky ó mocný! Jak vyplývá z předchozí diskuze tomhle čísle jsem předtím nevěděl, že vůbec existuje, o to víc mě těší, že ho mám a sbírka XXX je kompletní. Co si budem povídat je to pořád to samý... Sex v Itálii viz předcohzí čísla, Golemka otřesná - neuvěřitelně humusoidní kresba a coloring bych snad zvládl lepší i já... Perly lásky... jooo už jsem si vzpomněl - černobílej nepříjemně dllouhej komiks, hrající si na to, že má nějakej příběh. Bohužel jestli tam je (jakože asi jo, když se to táhlo přes tři čísla), tak o to víc je na něm poznat ten strašlivej překlad. Špatné sklony jsou podivný, nějak jsem se nezorientoval a Dodo též viz minulý čísla.<br>
Tak 65 hodnocení + 5 za radost z vlastnictví :).
Dodo opět nezaujala. Poker nadprůměr, jak kresebně, tak příběhově. Perly lásky... nějak si nezvpomínám, Sex v Itálii pořád to samý krásně kreslený - Tarlazzi holky fakt umí. Paní Iride lehce fatišistická povídka, nic výraznýho. Černej hřebec super - docela sem se zasmál, solidní nadsázka a fakt velkej negr :). A nakonec jsem si nechal Jednorožce, protože je věc, která vybočuje a vysoko převyšuje většinu věcí v XXX vydaných - má to atmosféru a dokonce i slušnou dávku poetiky.<br>
Překlad stále na shitózní úrovni :/
Jak už to tak bývá první čísla jsem brutálně nadhodnotil, takže strhávám 15 čísel, ikdyž se tohle číslo může ve všem měřit s předchozíma. SM kurýr, nadprůměrná (v tomhle žánru) a vtipná pointa, dobrý. Sex v Itálii jako obvykle bez příběhu - moc hezký kreslený porno. Strýček postrach žen, příjemná lehce groteskní kresba... líbilo. Perly si nějak nevybavuju, Piknik vtipnej, Dodo nic moc, ubohej scénář a nevýrazná kresba.<br><br>
Takže jo, dalo se, ale většinu slušnejch věcí bohužel degraduje šíííílenej překlad :/// a to takovým způsobem, že plete postavy ženský o sobě mluví jako o chlapech... hrůza :(
Tohle byl pro mě zatím nejlepší Punisher, jednotlivý příběhy měly šťávu a Rusák v tričku BRITNEY byl k nakousnutí... :)<br><br>
I když si stále stojím za tím, že Castle je nezábávná kamenná držka, tak tenhle book potěšil :).
Vytržení... přečetl jsem to a Moore opět nezklamal. Scénář je naprosto skvělej, temnej, beznadějnej, dostával mě ten nehybnej úsměv V. Bohužel trošku tohle dílko mrví kresba resp. coloring. Hlavně její nepřehlednost :/. Ale i tak, Vendeta to je comics, kterej mě po dlouhé době fakt dostal a už se těším až si přečtu podruhé... pak to bude... Vychutnávání.<br>
:)
Nato, že jsem si legendy ještě nějakou dobu neplánoval vůbec kupovat je to fajn, moc fajn. Ke koupi mě přinutil Pavlovskýho příspěvek, že už jsou vyprodaný a v nejbližší době se nechystá dotisk. Tak jsem si je přes Minotaura objednal a byl jsem příjemně překvapen. Hned úvodník mě hodil do příjemné pohody a a ikdyž se člověk třeba při čtení kdovíjak nebaví, tak je pohroužen v příjemným patosu a nostalgii. Časem si legendy určitě dokoupím komplet.
Trojka... ta je asi ještě podivnější než dvojka... K.K.M.D. , Johnelvis Johnelvisson, do konce tajemstvím zahaleno dítě Jill a Nikopola staršího, natáčení filmu. Tahle trilogie je fakt něco výjimečnýho...
Jill Bioskop... jej, tak dlouho jsem přemýšlel, kde už jsem to jméno slyšel. A pak jsem si vzpomněl, že je to ta žena, se kterou chtěl dát Neff Péráka do crossoveru (v rozhovoru v jedné z Crwí) :). A měl dobrej vkus - je to fakt kočka. Je pravda, že dvojka je o něco podivnější než jednička a některý věci jsem úplně nezachápal... ale to vůbec nevadí :).
Nikopol... úžasnej mišmaš nápadů. Děj prvního dílu se mi líbil asi nejvíc - nalíčení fašouni, bohové v pyramidě, a všechno to do sebe zapadá... A ta kresba - VÝBORNÝ.
Příjemně ulítlá věcička. Pan Ovocňák jedoucí superpan-ovo-mobilem na slivovici je příklad totálního pohodáře :). Inteligentní scénář utahující si z klasických klišé a fakt hustá roztřepaná kresba... a do toho spousta krásnejch tlouštíků. Nepadám z toho na prdel třeba jako z Moorů, ale to asi srovnávám nesrovnatelné. Má to svoje kouzlo.
Teda, na to jak je to starý, tak je to fakt hezky kreslený a do toho ten rýmovanej příběh. Prostě kvalita a narozdíl od jiných věcí pro děti to má hlavu a patu. Zkrátka jsem rád, že aspoň pár čísel téhle archivní série mám :).
Teda, na to jak je to starý, tak je to fakt hezky kreslený a do toho ten rýmovanej příběh. Prostě kvalita a narozdíl od jiných věcí pro děti to má hlavu a patu. Zkrátka jsem rád, že aspoň pár čísel téhle archivní série mám :).
Teda, na to jak je to starý, tak je to fakt hezky kreslený a do toho ten rýmovanej příběh. Prostě kvalita a narozdíl od jiných věcí pro děti to má hlavu a patu. Zkrátka jsem rád, že aspoň pár čísel téhle archivní série mám :).
Teda, na to jak je to starý, tak je to fakt hezky kreslený a do toho ten rýmovanej příběh. Prostě kvalita a narozdíl od jiných věcí pro děti to má hlavu a patu. Zkrátka jsem rád, že aspoň pár čísel téhle archivní série mám :).
Teda, na to jak je to starý, tak je to fakt hezky kreslený a do toho ten rýmovanej příběh. Prostě kvalita a narozdíl od jiných věcí pro děti to má hlavu a patu. Zkrátka jsem rád, že aspoň pár čísel téhle archivní série mám :).
Teda, na to jak je to starý, tak je to fakt hezky kreslený a do toho ten rýmovanej příběh. Prostě kvalita a narozdíl od jiných věcí pro děti to má hlavu a patu. Zkrátka jsem rád, že aspoň pár čísel téhle archivní série mám :).
Teda, na to jak je to starý, tak je to fakt hezky kreslený a do toho ten rýmovanej příběh. Prostě kvalita a narozdíl od jiných věcí pro děti to má fakt hlavu a patu. Zkrátka jsem rád, že aspoň pár čísel téhle archivní série mám :).
Je rozdíl mezi undergroundem a undergroundem - takovej Pixy je úžasně vypiplanej, vtipnej a kresba je příjemně ujetá. Toto je ten případ undergroundu, kdy se autor naprosto dementní kresbou snaží zakrýt, že nic neumí. O čemž mě přesvědčil i příběh... sice se semtam člověk u nějaký nechuťárny ušklíbne (tatínek vojíždí maminku hokejkou), ale podle otřesných hrubek a některých totálních nesmyslů (tatínek předělává tučňáka na kluka a říká "Teď ještě přídám vaječníky a hotovo" ... vždycky jsem si myslel, že těmahle věcičkama disponujou ženy) usuzuju, že ten kdo to psal na tom byl asi dost špatně.
Zvláštní - tenhle comics jsem četl a četl a pořád jsem se nemohl rozhodnout jestli se mi líbí. Ta spousta nadšenejch příspěvků a vůbec názorů od známejch (a je to jeden z mála comicsů, kterej hodnotí vysoko opravdu všichni) mě tak zblbla, že jsem prostě čekal, že Sen na mě vykoukne z prvního obrázku posype mě trochou toho písku a já udělím bez váhání stovku... Jenže ono to bylo celou dobu tak neosobní, zkrátka nemohl jsem si v tom najít to kouzlo. Zlomil to až poslední příběh, kde Smrt vynadá Sandmanovi do sebestřednejch punerťáků (nebo tak nějak :)). A ten krásnej poetickej konec.<br>
Jo nakonec mě taky Sandman dostal. A tak, a to jen kvůli ze začátku trochu nepřehledné kresbě, dávám kolik dávám.
U tohoto Hellboye procenta trochu ubírám. Není to tím, že by snad byl horší než předchozí díly... nevím proč, ale prostě mě nějak nebavil. Po výtvarný stránce je to krásný atmosférický, ale uvědomil jsem si, že mě ani moc nezajímá jak to vlastně skončí.<br>
Ale třeba je to jen tím, že jsem ho četl na Nový rok s menší kocovinou :)
Zase velmi vydařená crwička... Všechny tři komiksy se mi líbily - Human Target hlavně scénářem, Deathblow hlavně kresbou a Blacksad obojím. Společnej rozhovor Gruse a Kopřivy potěšil a informoval. Publicistika standartní. Zkrátka naprostá spokojenost - na téhle Crwi mi téměř nic nevadilo (no dobře, možná ten vnitřní design bych trochu zcrwavil, ale třeba na to časem taky dojde).
