Seneke: Pardon. Ja v tech prezdivkach porad plavu. Jasne, ze jsme se videli. Tak se nekdy zkusime bavit i o necem jinem, nez o komiksech. ;)
Zack: :) To je jak moje oblibene seprane triko - ze je jen 10 typu lidi, kteri umi cist binarni kod. :)
Ale jinak opet souhlasim. Nelze vse udrzet v hlave. Ja toho mam take mraky externalizovaneho. Ten problem, ktery vidim je, ze ucime uz deti na zakladnich stupnich externalizovat a to je spatne.
Cyboy: Na posledním srazu si seděl naproti mě. (modrá mikina, džíny a brýle s tlustými černými obroučkami). Odcházel jsem jako jeden z prvních kvůli autobusu. A na tom předchozím v Crossu jsem se tě ptal, kdo jseš, jelikož jsem si to nepamatoval.
Cyboy: ja mam vsechny vedomosti externe, v hlave mam jen katalog a celkovou mapu. Nemam pocit, ze by me to nejak limitovalo. Ale taky jsem se na to nesoustredil, si schvalne zkusim priste, az narazim na problem, ze neco nevim z hlavy, udelat poznamku :)
Darker: S penezmi je to diskutabilni. Souhlasim, ze je treba ucitele zaplatit, ale rovnice, ze dam uciteli vic penez a on zacne lip ucit proste neplati. Kdyz vidim, co je predmetem hodin, jak kantori pousti detem videa z YT, misto aby s nimi mluvili, vytvareji prezentace, ktere pak promitaji a vlastne je jen ctou zakum apod., tak s timhle penize nic nesvedou, protoze to se musi chtit. A nebavime se o starych ucitelich. Ale jinak se neda nez souhlasit. Svym textem vlastne nerikam nic jineho.
Zack: Ja to vlastne vidim stejne a take jsem o tom psal (to je ta kombinatorika a vnimani v souvislostech - ke kteremu jsou potreba vedomosti v hlave a nikoliv externalizovane). Jen vnimam kriticky i soukrome skolstvi a ne jen to verejne. Ja nejsem zastancem tupeho memorovani, coz jsem taky psal. Zmeny jsou treba, ale je treba je aplikovat na cely system a neprovadet mistni experimenty s nejistymi vysledky. Kdyz uz, tak at je to na statni urovni. At ministerstvo vytyci cile a neresi cestu, to by byla take varianta, ale pak je treba ty cile vymahat a ne kvuli vysledkum prizpusobovat cile, jako se to deje ted.
A já budu ta střední cesta, která je že učení a přemýšlení musí jít ruku v ruce, jedno bez druhého je na prd. Dřív ve školách převládal důraz na učení, dneska zase důraz na přemýšlení. Toť celý problém. Co tam máte dál?
Školství má jiných problémů víc než dost a některé jsou důležitější než toto. Začal bych u peněz :)
K memorovani. Vidim to denne. Lidi, kteri jsou schopni (protoze je to tak naucila skola) se naucit mechanicky algoritmus, ktery pak exukuujou. Nejsou schopni ten algoritmus optimalizovat. Nejsou schopni prijit s novym. Tohle jsou presne lidi, ktery jsou naprosto zbytecny uz dnes, nemusime cekat na nejakou masivni robotizaci. Svet nepotrebuje dalsi drony a papousky. Potrebuje lidi, co umi samostatne myslet. Nepotrebuje lidi, co si nadrilujou veci zastaraly uz pristi tyden, ale lidi, co maji zajem a schopnost kontinualne se rozvijet, hledat a informace nejen prijimat, ale i kompilovat. Takze na "Uč se a čti." se shodnem, na zbytku tezko, protoze mne je uplne ukradeny, ze nekdo pouziva jakoby a ma nadrceny vyjmenovany slova, zajima me spis o cem jakoby premisli :) Imho.
seneke: Ano, muj hisotricky odstavec je hodne zjedodusujici, ale v rozporu nejsme. Ekonomicky faktor byl samozrejme stezejni, ale bolsevici byli take dulezitym faktorem a tvorili i soucast retoriky AH.
S tou vizualizaci pametovych stop mi slo hlavne o to, ze uz i idiot neschopny pochopit psane slovo, se muze podivat na obrazek a videt.
Po první světové válce se západní mocnosti pokusili o intervenci v budoucím Sovětském svazu, což vzhledem k houževnatosti bolševiků a totální neschopnosti jejich opozice vedlo k totálnímu selhání. To bylo jedním z mnoha důvodů (krom "odměny" pro vítěze samozřejmě) k rozřezání Rakouska- Uherska na kusy. Komouši se v přechodném období (1918-1920) pokoušeli šířit dál, jenže to zůstalo u několika neúspěšných pokusů (Maďarská republika rad, Bavorská rep. rad). Mírové uspořádání ušité horkou jehlou pak způsobilo potíže do budoucna, ale to je na delší povídání a ty si mluvil hlavně o Rusácích.
To šíření do zahraničí bylo takzvanou doktrínou permanentní revoluce, kterou zastával Trockij. Lenin od ní osobně odstoupil.Trockij pak byl za Stalina odsunut a pak jeho doktrínu permanentně vyřešili ránou do hlavy.
Německo po první válce bylo v totálním politickém, sociálním A HLAVNĚ EKONOMICKÉM rozkladu. Placení nehorázně vysokých reparací pak spolu s velkou hospodářskou krizí způsobilo brutální hyperinflaci. Pak se najednou objeví mrňous s knírkem, co ti slíbí chleba a práci, neber to.
Přátelství mezi Německem a Sovětským Ruskem započalo už v roce 1922 smlouvou v italském Rappalu, kde si navzájem odpustili vojenské dluhy a začala ekonomická a vojenská spolupráce. V pozdějších letech došlo k dalším smlouvám o spolupráci.
Toť vše k historii. Dalo by se o tom mluvit dýl, jenže tohle je komiksové fórum.
K té vizualizaci paměťových stop. Neurony prochází slabý elektrický proud. Důležité spoje jsou pokryté významnou vrstvou myelinu, který pak urychluje postup elektřiny. Jinak řečeno, když něco pravidelně opakuješ, tak si mozek řekne "hele to je důležitý" a na dané nervové spoje dá větší vrstvu myelinu. Logicky čím větší pokrytí myelinem, tím je proces lepší a rychlejší. Podrobněji se tomu věnuje Daniel Coyle v knize Tajemství talentu.
TL;DR: Bez biflování se študák neobejde a většina těch nových alternativních výmyslů je od zbytečných byrokratů, kteří nechtěj přijít o své teplé místečko ve státní sféře.
Pokusil jsem poskládat výňatky z jiného svého textu a zhustit je do kratšího textu, a ono je to pořád dlouhé. :( Už to sem ale dám, když jsem si s tím dal tu práci, ale číst to samozřejmě nemusíte. Předesílám, že nejde o Pravdu, ale pouze o názor podložený fakty.
__
S tou škodlivostí memorování faktů, jde obecně o velice hloupou ideu. Protože je chápána špatně a aplikována i tam, kde by aplikována byt neměla.
Dřív, než toto konstatování zuřivě odmítnete (jak je dnes ve zvyku), si položme několik mých oblíbených dotazů:
1. Chtěli byste jít na koncert lidi, kteří nedrilovali hru na hudební nástroje?
2. Šli byste za doktorem, který nedriloval, ale raději aplikuje moderní přístup, tedy umí pracovat s informacemi? Takže si nejspíš bude googlovat vaši diagnózu?
2.1 Nechali byste se od takového doktora operovat?
3. Necháte stavět mosty někoho, kdo nedriloval, ale spoléhá na "schopnost pracovat s informacemi"?
a tak dále.
Otázka totiž nestojí na tom, jestli memorovat (drilovat), nebo ne, ale co.
Česky jazyk, cizí jazyk apod. bez drilování nikdy nezvládnete. A pokud na jejich výuku budete aplikovat systém "práce s informacemi", tak v češtině nebudete umět psát (mluvenou podobu jazyka nějak zvládnete, díky prostředí) a pravděpodobně také nebude schopni pochopit smysl textu a vyjádřit myšlenku v psaném projevu (na to máme dosti alarmující statistiky, které to berou zeširoka až k vysokoškolákům a výsledky jsou naprosto tristní).
Matematika je další zajímavý příklad.
Takže o jakém memorování se bavíme? O dějepisu, kde se do dětí hustí letopočty a data? Ano, tam souhlasím, že to je zbytečné a mnohem víc by fungoval souvislostní výklad (co vedlo k čemu apod.). Hlavní problém dnešní výuky dějepisu je, že se výklad zastaví u druhé světové války, přičemž se u nás stále většinově vychází z komunisty ideologicky pokřivené verze dějin, kde Rusko vůbec nemohlo za válku, kde Rusko nevtrhlo do Polska a nepáchalo tam větší zvěrstva než Němci, kde Katyň byla dílem Němců, kde Varšava během povstání padla jaksi sama od sebe, kde Prahu osvobodili Rusové atd. O Rusech se v tomto směru dá bez nadsázky říct, že jen ukončili válku, kterou spolu s Němci sami začali. To je samo o sobě téma na desítky stran textu, ale prameny druhé světové války je třeba hledat už v bolševické revoluci a faktu, že Lenin potřeboval naplnit ideu a rozšířit ideologii dál. Jejich (nejlogičtější) volba tehdy padla na Německo, kam začali sypat peníze místním socialistickým organizacím, které záhy začaly získávat na síle. A to k velké nelibosti samotných Němců. Hitlerův zrod stál především na boji pro komunistům a voličském hledání alternativy. Poskočme v čase k paktu Molotov-Ribbentrop. Mezi historiky dnes panuje shoda, že pokud by k tomuto paktu nedošlo, pak by válka vypadala úplně jinak, pokud by k ní vůbec došlo. Hitler velmi dobře věděl, že potřebuje spojence, protože odolat tlaku ze tří stran by se mu nepodařilo. Teprve paktem M-R si rozvázal ruce a mohl se vrhnout do boje, který nebyl předem prohraný. A že Hitler následně vtrhnul do Ruska a dohodu porušil? To samozřejmě bylo v plánu, protože Němcům stále sliboval lebensraum, který měl být umístěný právě v Rusku, kde se ve stylu westernových hrdinů (to je často opomíjený motiv), měli prohánět Němci po úrodné ruské černozemi. Nechci nijak zlehčovat oběť, kterou Rusové za válku (tatíčka Stalina) museli přinést, ale faktem je, že bez podpory německého komunismu a paktu M-R, by jí možná nebylo třeba.
Pan Pekař myslel svým přirovnáním především to, že historie je natolik zajímavá, že si v ní každý něco najde. Tím spíš se nabízí otázka, proč je tak vágně přistupováno k dějinám 20. století ve školách, když by se s tím dalo perfektně pracovat. Dědové a babičky dnešních dětí pamatují hodně a ta historie je pořád živá a pro děti „hmatatelná“.
Ale zpátky ke vzdělávání – zkušení kantoři bez váhání zodpoví otázku „Kde spatřujete kořeny problémů dnešního školství?“ – „V tom, že po revoluci (pozn. autora: kterou dnešní děti nejčastěji situují do roku 1968!), se zahodilo úplně všechno jako špatné a přežité a vzniklo vakuum, které se od té doby krkolomně snažíme vyplnit.“ A právě proto, že starý systém byl zahozen a nový prakticky neexistoval, se u nás začala rodit potřeba „alternativy“, která nyní nabývá až náboženských rozměrů a její prosazování, stojící na slepé víře a neověřených postupech, připomíná spíš ideologii než nauku o vzdělávání. Nehledě na fakt potřeby „staré dobré české cesty“. Tedy skutečnosti, že než přejmout nějaký fungující a ověřený model vzdělávání ze zahraničí, je třeba vymýšlet nový a hledat co možná nejvíc slepých cest s pocitem dobře odvedené práce. Pozorně sleduji pány Kysilku, Kartouse a další, kteří hřímají, jak nepotřebujeme děti učit znalosti, ale práci s informacemi, přičemž samozřejmě naprosto přesně vědí, jaká specializace bude potřeba za dvacet let, až dnešní děti budou vstupovat na trh práce apod. (to bohužel neví nikdo). Sleduji je a stále dokola musím přemýšlet o tom, zda tedy na středních a vysokých školách rovnou nezavést jen jediný předmět - „googlování“.
Jedna z nejhumornějších tezí těchto pánů je, že vůbec nepotřebujeme učňovské školství, že lidé se řemesla budou učit „za pochodu“, nebo od starších (kteří je to mají z nějakého nedefinovaného důvodu učit). Už se těším na prvního takového plynaře, nebo elektrikáře, který se to ke mně přijde „za pochodu“ učit.
Mimochodem - na Googlu žádnou inovaci najít nelze, protože tam z podstaty věci ani nemůže být, jinak už by nebyla inovací. Inovaci je třeba vymyslet. A k invenci je třeba znalostí. Čím víc znalostí, tím lépe je dokážete v hlavě kombinovat a přicházet s novými nápady, řešeními apod. Tato „kombinatorika“ však není možná, pokud budeme děti učit kde a jak informace hledat a nebudeme se přitom snažit o to, aby si je zapamatovaly, pochopily kontext a mohly s tím následně (v hlavách) pracovat. Nemluvě o tom, že s takto vědomostně nevybavenými dětmi nejspíš pouze vytváříme budoucí (a vlastně už i stávající, protože první plody sklízíme už teď) snadno ovladatelnou masu.
„Moderní“ metody se hodně aplikují v soukromých školách a tzv. alternativách. Zde stojí za to zastavit se u samotného slova „alternativa“, která funguje jako spolehlivá vějička na rodiče, kteří dnes samozřejmě většinově vychovávají nové génie 21. století a všechno, co zavání „standardem“, není pro jejich ratolesti dost dobré. Za zmínku také stojí zajímavý fenomén, že čím víc se o nové génie snažíme, tím míň jich máme. Ale zpět k tématu – tyto alternativní školy, aplikující alternativní přístupy, jsou účastny sytému vzdělávání minimálně dvacet let. Jejich počet rok od roku stoupá a spolu s tím i počet žáků, kteří podobnými institucemi a metodami prošli. Uvažujme na chvíli, že veřejné, „standardní“ školství, se kvalitativně úplně zastavilo na úrovni řekněme z roku 2000 a produkuje stále stejně kvalitní absolventy, přičemž předpokládejme (spolu se všemi hledači alternativ), že takto získané vzdělání je opravdu špatné. Takže tu na jedné straně máme skupinu dětí, které absolvovaly „standardní/špatnou“ výuku, a k tomu neustále se zvyšující počet (v rámci jednoho celku, samozřejmě) dětí, které absolvovaly „alternativní“ výuku. Jak je tedy možné, že kvalita na výstupu neustále klesá, jak se ukazuje z výsledků státních maturit, srovnávacích testů, i nezávislých průzkumů? Jak je možné, že absolventi alternativ neční nad ostatními? Můžeme se bavit o tom, jak špatně je státní maturita provedená apod., ale je to alespoň nějaká obecná metrika, kterou lze použít, pokud se nechceme držet pouze vnějškových projevů, které lze vidět téměř na každém kroku (tedy články, texty a knihy plné hrubek, módní postoj „blbost je nová moudrost“, neschopnost se vyjádřit bez „jakoby“ apod.). Pokud by ony alternativní metody byly tak přelomové, tak bych v těchto srovnáních čekal minimálně stagnaci a nikoli poklesy. I z těchto hodnocení ale existuje výjimka – letošní rok. Letos měli překvapivě studenti o něco lepší výsledky z češtiny i matematiky. Nejzábavnější na tom je zdůvodnění CERMATu – tedy, že je to způsobeno tím, že děti nechodily do škol a měly tak víc času na studium. Jinými slovy nám CERMAT říká, že školní docházka vlastně dětem škodí. :)
Teď se na chvíli zamysleme nad tím, v jaké jsme situaci a že jsme účastni hned několika zásadních vývojových cyklů společnosti, přičemž jedním z nich je nastupující robotizace. Panuje všeobecná shoda na tom, že během deseti let se robotizace zásadně projeví na trhu práce a prakticky nikdo není schopen říct, po jaké práci pak bude poptávka. A to především proto, že nelze domyslet jaké všechny profese tato systémová změna zlikviduje. A ano, predikce tvrdí, že vzniknou i dnes neexistující profese, ale i v tomto případě nikdo neví jaké budou (ale předpokládá se, že minimálně zpočátku jich nebude tolik, aby absorbovaly ty, kteří díky změně o práci přijdou). Mezitím sílí hlasy po vzdělávání „na míru“, kdy si firmy nadiktují, jak vzdělané chtějí absolventy, neustále také sílí tlak na hledání alternativ a sluchu se dostává i „vizionářům“, kteří tvrdí, že vidí dvacet let daleko a vědí co a jak. Výuka má děti dnes hlavně bavit a nezatěžovat je. Děti nemají memorovat nesmysly (přičemž ani neexistuje shoda na tom, co jsou ony nesmysly, nehledě na to, že nelze říct jaké dovednosti dnešní děti budou potřebovat) a především umět pracovat s informacemi.
Dnes už umíme vizualizovat vznik a existenci paměťových stop v mozku a víme, že paměťová stopa je tím silnější, čím déle se danou problematikou zabýváme. Vlastně jde jen o empirické prokázání dávno známého faktu. Při vědomí tohoto a jiných faktů však i nadále hodláme produkovat absolventy, kteří nemusí mít znalosti, případně jejich množství neustále snižujeme (protože předně jde o počet absolventů) a máme pocit, že si to přece vždycky dohledají na internetu. Možná ano, ale pochopí kontext? Dají se od takových absolventů očekávat inovace a nositelé Nobelových cen? A hlavně – co když se experiment nezdaří? Co když třeba za deset let zjistíme, že tudy cesta nevede (u nějaké konkrétní metody/alternativy)? Co s těmi dětmi, na kterých si to vyzkoušíme? Řekneme, že to doženou? Asi jako v případě, kdy vám dítě přechází ze třídy kde mělo Hejného matematiku do třídy, kde se vyučuje běžnou (takže samozřejmě špatnou) metodou? To není žádný abstraktní příklad, ale reálně sesbíraná a opakující se zkušenost. Stejně tak jako fakt, že děti, které absolvovaly Hejného matematiku jsou obecně v počítání pomalejší a nedokážou v časovém limitu spočítat příjímací testy na víceletá gymnázia a musí se na ně dlouze připravovat. Další pokus na dětech, který má kořeny v potřebě hledání alternativ za každou cenu. A znovu se vrací dřívější otázka – proč nepřevzít nějaký odzkoušený zahraniční model?
V žádném případě neříkám, že nepotřebujeme zlepšit „standardní“ výuku. To totiž asi půjde vždy, stejně tak se budou vždy hledat alternativy alternativ ad absurdum. Pouze říkám, že ne vše "staré" bylo špatně, a ne všechny moderní postupy jsou správné. Chybí diskuze a schopnost vypořádat se s kritikou jinak, než emocemi a prázdnými frázemi. Chybí prokazování úspěšnosti použitých metod, případně metodika takového měření je často podivná, když už ne přímo účelová. Chybí realistický přístup, ale za to máme nadbytek aktivistického.
Schválně se zamyslete a zkuste dnes nabídnout dítěti odpověď na otázku: „Co myslíš, že bych mohl v dospělosti dělat?“ Zamyslete se nad tím, v jaké době žijeme, na prahu jakých společenských změn jsme a pokuste se přijít na odpověď.
Moje odpověď byla nakonec poměrně jednoduchá (a vágní) a dnes nepopulární: „Uč se a čti. Uč se a čti co nejvíc, protože nevíš, co se ti bude v budoucnu hodit a nikdo ti to dnes nedokáže říct.“
O příčinách situace, ve které se nacházíme, zase někdy jindy.
Ono stačí když si člověk uvědomí, co se děje v současnosti a vezme v potaz, že v minulosti to bylo némlich stejné. Akorát že s odstupem času můžeme dát minulosti zdánlivý řád.
Presne jak pises Seneke. Tolik vlivu na vyklad historie. Tezko se to uchopi objektivne. Mozna to ani nejde, protoze k historii patri inmotivace historickych postav a tu musi nekdo interpretovat.
Hawwwran: To je jeden z největších kamenů úrazu pro dějepis. Hromada věcí je složitějších, než je prezentována (klasickým případem jest Mnichovská dohoda), jenže ten vyučující toho má hodně a narvat to několika hodin studia je fakt nemožný. Navíc jsou tu i určité předsudky i kulty osobnosti (Že se nestydíš kritizovat Palackého a Masaryka! Mi jsme ti malí nebožáčci a ostatní nám jenom ubližujou.), které jsou zakořeněné ve společnosti.
Pak je tu politická agitka, co si pro svoje potřeby vytahuje věci, co se jim hodí.
Jak pravil historik Josef Pekař: "Historie je jako kamenolom. Každý si najde ten svůj kamínek."
Moc věcí se upřímně nezměnilo. Jenže to je spíše způsobené nekompetentním vedením. Většinu novinek vymýšlí banda "odborníků", co o praxi vědí kulový. Můžeš mít tři prdele tabulek, ale když to nefunguje, tak to sakra nefunguje. Na druhou stranu státní sféra, tam fakt velký změny očekávat nemůžeš.
Systém biflování faktů má své opodstatnění. Některý věci prostě do tý hlavy natlouct musíš, jenže na jednu užitečnou věc ti připadne metrák zbytečnýho nánosu.
Uz se nejak obecne prijalo, ze memorovani 'faktu' je uplne spatna metoda uceni nebo je to porad jeste levicka agenda za ucelem destrukce tradicnich hodnot? Myslim ve statnim skolstvi, rodicu, kteri vedou deti od prebirani informaci k zjistovani informaci vidim diky bohu cim dal vic. (Vazne myslena otazka, kdyz jste tam zabrousili.)
Problem je, ze kazda informace se da rozvest. Kdyz se ma clovek ucit vsechno, musi se to zjednodusit. Jako rodic ucim, ze si musi byt vedomi toho ze veci nejsou jednoduche a kdyz je neco zajima si vyhledat vic informaci a neodsuzovat neco jen na zaklade svych dosavadnich znalosti ktere muzou byt nekompletni. Zjednoduseni na Edisona mi prijde ok. Zrovna u zarovky by se asi sliselo, ze je to s tim autorstvim v te dobe malicko neprehledne. Ja takovou informaci jako maly dostal.
Hawwwran: Ale to je právě důsledek toho, že se ve školách dětem cpou do hlav chybné informace, jak kritizuje Biden. V tomhle případě chybná jména. Ví se pak, jak se jmenoval ten, kdo žárovku nevynalezl, ale neví se, jak se jmenoval ten pravý vynálezce. Než se situace trošku uklidní, tak doporučuji používat např. „gól do vlastní brány" a ne cokoliv se střelbou. A na sedm kulí by bylo lepší zapomenout úplně.
K tomu mému mj. Tesla: Tesla a jeho oblouková lampa přišla až po žárovce a asi to spolu nemá ani moc společného.
Prijde mi na tom vtipne hlavne to, ze "cernocha" nejmenuje. To museli najit az ostatni. Popsat nekoho jen barvou kuze, to je strela do vlastni nohy ;-)
seneke: Konkrétně tady nejde o firmu / jednotlivce, ale o to, že Latimer, ten černoch, přišel s vylepšením, a na to patent má, nikdo jeho přínos nepopírá nebo nezamlčuje, a bez toho jeho vylepšení by žárovka nepřipomínala tu, jak ji známe dnes. Aspoň tak se to píše v chytrých článcích. Ale navazoval na to, s čím přišel Edison. A ten zase navazoval na to, s čím přišli jiní (mj. Tesla), ale nemají na to patent. Edison byl holt první s patentem na něco, z čeho pak žárovka vznikla a o tom se, jestli se nepletu, učí. Biden Edisona jako vynázelce, alespoň podle citace na idnes.cz (Černoch vynalezl žárovku, ne běloch jménem Edison.), popírá a přihazuje to plně Latimerovi. Biden rozporuje verzi, která stojí na Edisonovi jak člověku, který má jako první patent na to, z čeho vznikla žárovka, aniž by ta verze popírala zásluhy dalších, včetně Latimera, a tlačí verzi, která Edisona z vynalezení žárovky vylučuje a dělá vynálezce žárovky výlučně z Latimera.
Ono je to složitější. Spoustu věcí bylo napsaných na Edisona, přestože to technicky vzato vymyslel někdo jiný. Firma byla jeho a vymysleli to jeho zaměstnanci, takže to pak nechal zapsat na své jméno, jelikož nebylo možné zapsat patent na firmu.
Milo_Harwey: Ke změně ještě nedošlo, k té dojde, až to schválí strana / hnutí.
Když mohl černoch přeložit jako první Bibli do němčiny nebo být prvním člověkem na Měsíci, proč by nemohl vymyslet i žárovku? Raději místo tlachání poklekněte, takhle to vypadá, že máte vlastní názor.
seneke: Tady nejde o to, kdo vynalezl nebo si nechal patentovat žárovku, ale o to, proč po x letech, kdy se tvrdilo, že to byl Edison, je to najdou špatně? A že by chtěli uvést historii na pravou míru nebo tahanice kvůli patentu nebo penězům, tomu nevěřím. :) Každá změna má důvod a ten je tu tuším zřejmý ;)
Fimi: Jo, stejně jako že černoch vynalezl žárovku :D Někteří prostě přepisují, co jde, jen v zájmu "dobra". Když Orwell psal 1984, tak netušil, že někteří jeho varování vezmou jako návod :)
Čím dál tím víc oceňuju skvělou rubriku "Náhodně vybráno", díky, Zacku!
Je to skvělá sonda do útrob téhle databáze. Je zároveň krásně vidět, jak nám ta databáze roste a bobtná, jak se vše jedinečně archivuje, připomíná mi to staré komiksy, co jsem před lety četl a sem tam mi to občas hodí zajímavý tip na věc, kterou vůbec neznám... :-)
Milo: Z klasiky samozřejmě Anča a Pepík. Pak třeba Polda a Olda, nebo Sherlock a myslím, že za klasiku se už dá považovat i Sedmikráskov.
Z moderních je rozhodně nejlepší Koplova Morgavsa a Morgana. Cesta kolem světa je od něj taky super. Na paty mu ale šlape Černodan (Tryskošnek, Tritonky, Kňour a Mník), který mj. stojí scénářem i kresbou za jedním z nejlepší Čtyřlístků tohoto století. Dost mě baví i Pazourek a Zoubek a Nikarrinův Hubert a Hugo. Z těch skončených v posledních letech jsem měl rád Isabelu a Metloděje.
Pokud nevíte, ve kterém vlákně přesně rozjet novou diskuzi, tak pravděpodobně toto bude to pravé. Také zde končí offtopicy z jiných vláken. Tak trochu odpaďák.
