Stínka: Jaké je to být jiná?

- | Práh | autobiografie

Mnozí lidé, kterým jsem řekla o svém autismu, byli zpočátku velmi překvapení. Spojovali s tímto pojmem v první řade určité filmové postavy, vysoce nadané, ale sociálně méně obdařené lidi, anebo klišé o kývajícím se dítěti, které nechce, aby se na ně sahalo.

Zároveň jsem měla velký strach dotýkat se tohoto tématu, založený především na chybných informacích. A tak jsem se snažila jim svůj autismus popsat. Vůbec to nebylo tak jednoduché, protože slova sama většinou nestačila k vysvětlení tolika různých aspektů celého spektra. Místo, abych měla abstraktní „referát“, pomyslela jsem si: Proč to nenakreslím? Tak bude většina situací přece mnohem jasnější – a hele, když to k tomu bude taky tu a tam vtipné, zároveň čtenáře zbavím strachu dotknout se toho tématu. Humor s lehkostí přeskočí práh stydlivosti.

Komiks ocení zájemci o autismus a o komiksy s psychologickou tematikou.

Scénář:
Daniela Schreiter
Kresba:
Daniela Schreiter
Lettering:
Jana Mrázková
Překlad:
Kateřina Rodná
Redakce:
Marie Těthalová, Kateřina Tvrdá
Obálka:
Daniela Schreiter

Rok a měsíc vydání: březen 2019 | ISBN: 978-80-262-1476-2 | Vydání: 1. | Vazba: šitá v tvrdých deskách | Formát: 175 x 245 mm | Počet stran: 160 | Tisk: černobílý | Cena v době vydání: 299 Kč | Název originálu: Schattenspringer: Wie es ist, anders zu sein | Vydavatel originálu: Panini Verlags GmbH, 2014

Obálka (1/4)
Ukázka (2/4)
Ukázka (3/4)
Ukázka (4/4)
kaylin
kaylin | 27.4.2019 | Stínka: Jaké je to být jiná? |

Kniha "Stínka" vám nedá jasnou představu o tom, co je to autismus, dá vám představu o tom, jak se projevuje u jedné konkrétní osoby. A myslím si, že v tomhle směru odvedla Daniela Schreiter velmi dobrou práci. Je osobní, je poměrně názorná a dá se celkem snadno pochopit, co chtěla říct, co se v jejím životě dělo nebo děje, proč je tak jiná. Trochu mě mrzelo – po hezkém barevném úvodu – že se dál pokračovalo černobíle, ale i na to se dalo zvyknout. A přece jen, jedná se o stínku, tedy něco, co je jaksi ve stínu, co se bojí vyskočit na povrch. Při čtení knihy "Stínka" mě ale zaujala jiná skutečnost. Začínal jsem si uvědomovat, že některé věci vnímám podobně jako autorka, že mi vadí podobné věci. Neztotožňuji se s ní ve všem, nejspíš autismus nemám, ale kdoví, nikdy jsem se testovat nenechal. Spíš mi ale na mysl přišlo, že možná chceme ten autismus u lidí vidět okamžitě, jakmile se trochu vymykají. Možná jen zbytečně považujeme lidi za divné, zbytečně je chceme škatulkovat, i když ti lidé divní nejsou. Jen se je musíme snažit trochu pochopit, pochopit jejich vztah ke světu a životu a dalším lidem. Tohle je poselství, které se mi líbí. Neškatulkovat lidi, ale prostě si s nimi zkusit rozumět, brát je jako jiné. Ale rozhodně jim nedávat stigma.

kaylin
kaylin 27.4.2019