1

„Já, dauphin Karel s potěšením uděluji této milované Boží služebnici - Panně Johance z Arku - titul, moc a hodnost velitele francouzské armády! Povstaň, Johanko z Arku, velitelko mých vojsk! A s pomocí všemohoucího Boha staň se spasitelkou Francie!“ Věčný a nesmrtelný příběh, který se pravděpodobně nikdy neomrzí, ať už je prezentován v jakékoli podobě. Komiks jako médium se k tomuto historickému eposu opravdu hodí skvěle. Do pouhých sedmdesáti stran dokáže zhustit všechny důležité události a probudit pocity nadšení a hrdosti. Samozřejmě příběh je podán letem světem, není čas ani prostor jít do hloubky a zabývat se detaily, pocity, náladami. Přesto se Tonymu DiGerolamovi podařilo dát dohromady vskutku krásné vyprávění. Bohužel už ne tak skvělá je kresba. Na některých Negulakondových panelech se ono půvabné dívčí stvoření, které v Remeši korunovalo dauphina na francouzského krále, proměňuje v šerednou bezpohlavní bytost, ošklivější jak zvoník od Matky Boží. Moc nefungují ani davové scény, kdy namísto armády vidíte jen bandu chlápků, co si přišli zahrát na válku. Líbily se mi naopak barvy, takže hůl jsem nad Johankou z Arku nezlomil.