Ze všech bytostí, které obývají říši jménem Pišingr, není žádná tak obávaná jako Stínokrál. Ovládá temnou magii, a protože umí měnit podobu, místní ho nazývají Stvůrou tisíce tváří – nikdy nevíte, kde na něj narazíte.
Když do Pišingru zabloudí kamarádi Chiri a Daj ze sirotčince v Údolíčku, setkají se nejen s roztomile popleteným archeologem, kouzelnými zvířaty a přátelskými průvodci. Číhá tu také nebezpečí v podobě hrozivých hraček na klíček a dalších přisluhovačů Stínokrále. Blíží se boj, ve kterém je třeba sáhnout po meči i po zaříkávadlech.
- Scénář
- Carlos Sánchez
- Art
- Carlos Sánchez
- Lettering
- Kristýna Šlajchrtová (Carton Clan)
- Překlad
- Martina Knápková
- Redakce
- Ivana Hay Tetauerová, Jakub Sedláček, Vojta Sedláček, Kristýna Šlajchrtová (Carton Clan), Marcela Wimmerová
- CdbID
- 12368
- Žánry
- dětský, dobrodružný, fantasy, humorný
- ISBN/ISSN
- 978-80-7637-647-2
- Vazba
- šitá v měkkých deskách (s chlopněmi)
- Formát
- 163 x 225 x 11 mm
- Hmotnost
- 400 g
- Tisk
- barevný
- Stran
- 160
- Původní cena
- 369 Kč
- Doporučený věk
- 8+
- Orig. knihy
- Runes: The Tale of a Thousand Faces (Flying Eye Books
, 2024)
Už jsem asi přesycen příběhy, kde má někdo nějakou nemoc, indispozici nebo postižení. Většinou se pak děje, že je tam tento prvek pouze proto, aby byl komiks inkluzivní, v horším případě je hlavním hrdinou choroba a nikoliv postava.
Runy se snaží být inkluzivní a zároveň si postižení hrdinky (neslyšící) nějak obhájit a zapojit do příběhu. Částečně se to daří, ale i tak jsem se nezbavil dojmu, že kdyby to tam nebylo vůbec, příběh by nic neztratil. Ale pořád to byla lepší práce s neslyšící postavou než v případě Stephena Kinga a The Stand. Nicméně mít doma postižené dítě, tak jsem za tuto skutečnost samozřejmě rád.
Bohužel kresba je "typicky woke", což nevím, jestli je styl kresby, ale v mojí hlavně ano. Všichni mají divné vlasy, divné obličeje a barevná škála je podivná. Hlavní hrdinové jsou samozřejmě šikanováni a díky tomu se dostanou do kouzelného světa, kde ohromně excelují. V naší realitě sice stačilo pár ošklivých slovíčkech od třech floutků, aby se sesypali a utekli, v nové realitě bojují proti příšerám a démonům jako by se nechmelilo. Částečně za to může hrdinčina znalost znakového jazyka, což jí v tomto světě propůjčuje schopnost kouzlit.
Dojde i k lehkému lidskému dramatu a komiks končí vesměs otevřeně.
Má mysl je mnohem více otevřená než před pár lety, ale asi už jsem přesycen a potřebuju si dát zase nějakýho Punishera nebo Phillipse. Nicméně toto bych nepořídil ani dětem (na rozdíl od mnoha jiných věcí, jako například Můrodějky), protože je to prostě hnusně nakreslené.
Runy: Stvůra tisíce tváří jsou skutečnou ukázkou toho, že dětská komiksová tvorba si vede skvěle a umí překvapit i starší čtenáře. Úžasná výtvarná stránka rozhodně nikoho nezklame a dá zavzpomínat na velké množství jiných populárních titulů. Přesto si však Carlos Sánchez zachovává vlastní styl a přináší pozoruhodný příběh, který sice funguje v zajeté šabloně typické pohádky, ale umí ji okořenit o skvělé postavy, příjemně podanou inkluzivitu a originální nápad s využitím znakového jazyka.
Celá recenze: Runy: Stvůra tisíce tváří – komiksová pohádka skoro pro každého – recenze
- Četl/a (4)
- calvin10, Gaming Professors, Poseidon1978, Walome
- Má (6)
- calvin10, pechna, Poseidon1978, tacmud, trudoš, yogi
- Chce (4)
- davidek, JaggedSK, Light, Yaromil
