Diosamante pro mě dopadla podobně jako většina komiksové produkce od Arga - je to zajímavá kniha, ale vůbec mě nebaví ji číst. Kresba byla místy fajn, ale nikdy nedosáhla toho humbuku, který ji provází. Příběh je typický Jodorowsky blábol o spirituálnu, sexualitě a překonávání absurdních překážek na cestě za osvícením. Při přečtení druhé věty ze shrnutí nedokončeného druhého alba jsem musel dokonce knihu naštváním zaklapnout a vrátit se k ní až o týden později. Za sebe jsem tedy rád, že dílo zůstalo nedokončeno, díky čemuž jsme se dočkali vydání i Galových náčrtků a nedokončených stránek (za mě nejlepší část knihy), a já jsem byl ušetřen dalšího Jodova ujetého příběhu.
Příjemná změna, kdy Batman nebojuje s nikým z obvyklých podezřelých, ale rozdává si to s drogovými dealery a pašeráky lidí. Více prostoru také dostává detektiv Harvey Bullock, se kterým to nebude tak jednoduché jako s Gordonem.
Co ale knihu tahá výrazně nad průměr, je úžasná kresba / malba dua Manapul & Buccellato.
Čtyři příběhy, čtyři záporáci, čtyři konce světa. A čtyři vypravěčské styly. Bohužel ne každý se Snyderovi podařil, a zejména části kreslené Jockem jsou nepřehledné a chaotické až hanba.
Na druhou stranu příběhy s Klouboučníkem a Jedovatou Škumpou (kresba Giuseppe Camuncoli, Tula Lotay) rozhodně stojí za přečtení a určitě se vyplatí knihu pořídit jen kvůli nim.
Provázání všech příběhů , stejně jako závěr, se ale prostě nepovedlo.
Což platí i pro dokončení Prokletého kruhu, jehož 2. půlka je navíc kreslená mým neoblíbeným Francavillou.
Flash od Joshuy Williamsona se dopouští toho největšího hříchu - je příšerně nudný! Prokousával jsem se jím tři týdny a musel jsem se nutit, abych ho vůbec dočetl. Bleskově tedy skončil v antikvariátu.
Více toho samého, jen o poznání horší.
Zatímco v prvním díle měly jednotlivé případy / příběhy švih a jejich čtení jsem si užíval, tady se tomu blíží jen Drive Slave (nejen díky Motoko). Fat Cat je chaos s podivným tempem, u kterého si navíc musíte zvykat na novou, zprvu nesympatickou, posilu Sekce 9. Mines of Mind ukazuje tu nejobyčejnější policejní práci a také důvod, proč něco podobného nevídáme častěji - je to totiž děsná nuda. Nakonec tu je průměrný Lost Past.
Dojem z českého vydání navíc sráží odfláknutá korektura, kvůli čemuž v textu zůstalo relativně hodně chyb.
Nemůžu se vyhnout srovnání s filmem, protože právě ten nejspíš přinesl značce kultovní status (samozřejmě mluvím o filmu Mamoru Ošiiho).
Manga je totiž jen celkem slušná "policejní" procedurálka. Není tu příběh táhnoucí se celou knihou, ale jen jednotlivé případy Sekce 9 (s výjimkou hrozného konce), a není to tak vážné a filozofické jako film. Rozhodně to stojí za přečtení, jen od toho nesmíte čekat to samé, co od filmu.
Trochu zamrzí autorova autocenzura. Vyhozená scéna sice pro děj nebyla vůbec důležitá, ale zbyl po ní očividný a zvláštní střih.
Komiks, který obsahuje tolik textu, že by vydal na samotnou novelu (a klidně i román, kdyby byl o pár stránek delší). Ve vzácných okamžicích, kdy je mezi bublinami větší mezera, na vás vykoukne ohyzdná digitální kresba a ne zrovna subtilní Talbotova nenávist k náboženství. Celý příběh je takový těžkopádný.
A neodpustím si menší popíchnutí cyboye, který si možná nevšiml, že jedna z hlavních postav je přímo chodící popkulturní odkaz.
Baťa se spolu z Harvem vydává na výlet plný akce a boje s padouchy. Důvod? Kdo ví, Snyder finální vysvětlení totiž lehce zazdil (respektive já to nepochopil). I přes to jsme ale dostali velmi zábavný příběh, který by za mě mohl být klidně i o něco delší.
Jako vedlejší příběh je na závěr knihy zařazen velmi solidní Prokletý kruh, neboli zácvik nového Batmanova stážisty Duka Thomase.
Kresba u obou příběhů stojí za to a dobře se na ni kouká, i když Romita Jr. (i když ho moc nemusím) je prostě zajímavější než Declan Shalvey.
Příběh je fajn jednoduchý superhrdinský mainstream plný akce. Rád jsem poznal členy širší bat-rodiny a těším se na další jejich knihu.
Problém mám ale s kresbou Eddyho Barrowse. Sice umí vytvořit působivé scény, ale hned další stránka může být nekonzistentní koláž několika stylů, navíc s použitím nestandardním panelů (či jak to nazvat) jen proto, že může, bez nějaké hlubší myšlenky.
Co člověk od podobného komiksu nečeká (já to teda nečekal), je hustá, až temná, atmosféra, které se nám v pralese dostane požehnaně. Liama Sharpa si tímto přidávám na seznam výtvarníků, které se vyplatí sledovat.
Ke konci děj zpomalí a Rucka nám předkládá několik záhad, u kterých si jenom musím povzdechnout, že na odpovědi si v češtině nějaký čas počkáme.
Když se na začátku přenesete přes to, že zrovna Gordon nahradil Bruce ve službě, a že si oholil knírek, začal posilovat, zahodil brýle a cigára a nechal si udělat vojenský sestřih (takže ho ani nepoznáte), čeká na vás parádní jízda s řádně děsivým novým záporákem. Při některých scénách s panem Bloomem na mě i dýchla hororová atmosféra.
Snyder bohužel úplně nezvládl klimax a zamrzí také, že Capullo nekreslil celé finále (s Paquettem to prostě není ono).
Jako třešnička je na konci krátký příběh z možné budoucnosti ve výrazné kresbě Seana Gordona Murphyho.
(hodnocení kompletní Supertíhy (tedy knih Supertíha a Květy zla))
Když se na začátku přenesete přes to, že zrovna Gordon nahradil Bruce ve službě, a že si oholil knírek, začal posilovat, zahodil brýle a cigára a nechal si udělat vojenský sestřih (takže ho ani nepoznáte), čeká na vás parádní jízda s řádně děsivým novým záporákem. Při některých scénách s panem Bloomem na mě i dýchla hororová atmosféra.
Snyder bohužel úplně nezvládl klimax a zamrzí také, že Capullo nekreslil celé finále (s Paquettem to prostě není ono).
Jako třešnička je na konci krátký příběh z možné budoucnosti ve výrazné kresbě Seana Gordona Murphyho.
(hodnocení kompletní Supertíhy (tedy knih Supertíha a Květy zla))
Tak se podíváme, co tu máme: nezajímavé nové postavy, žádní výrazní záporáci a Batman chovající se jako idiot. Do toho několik naprosto absurdních scén, jako Alfred v pláštěnce nebo cameo Ligy spravedlnosti. Ve výsledku hrozná srágora.
Výsledný dojem z knihy trochu zlepšil poslední sešit, a to i díky skvělé kresbě Ivana Reise a barvám Marcela Maiola (které vyniknout obzvlášť v porovnání z mdlým zbytkem knihy - to dávám za vinu hlavně koloristce Jordie Bellaire, Finch si zde kreslí svůj standard).
P.S.
Naprosto nesouvisející informace - prodám paperback Batman: Já jsem Gotham. Měl by někdo zájem?
Krátký emotivní příběh o návratu jednoho oblíbeného hrdiny zkombinovaný s takovým 'Kdo je kdo' v DC vesmíru kreslený hvězdným týmem kreslířů. Jen ten Gary Frank to tentokrát trochu odfláknul.
Nejsem si ale jistý, pro koho je tahle kniha vlastně určená. Spíše než pro nováčky (jak naznačuje i cena) se mi zdá zaměřená na staré fanoušky, kterým DC říká 'Hele, opravili jsme New 52! Můžete zpátky! Prosím.'
Hezká knížka pro děti, ale komiks je to jen stěží. Pěkná kresba, díky které bych si rád 'přečetl' i další díl. Jen bez profesora Brownstona (zdejší verze Crypt-Keepera) bych se obešel.
P.S. Díky Pasece a Zackovi za výhru v soutěži, jinak bych se ke knížce asi nedostal :)
Síla Útoku titánů je především v akci. Ale nejen tím je manga živa, a tak v posledních dvou dílech (13 & 14) dostala pořádný prostor i expozice, kterou se Isajamovi bohužel nepodařilo vybalancovat právě s akcí / zajímavým dějem. To se naštěstí mění v poslední kapitole s představením 'Kennyho Rozparovače'.
Manara není žádný velký scénárista, ale v případě 'Zlatého osla' zklamal i po stránce výtvarné. 'Gulliveriana' je celkem fajn, ale takhle dohromady knihu nemůžu doporučit.
Naprostá pecka.
Obzvlášť bych chtěl vypíchnout 'Tieň na hranici času', který se na mém žebříčku komiksů Karola Sáudka zařadil na vrchol po bok Lipse Tulliana, mistr byl při tvorbě tohodle příběhu ve vrcholné formě. Na druhém konci (knihy i kvalitativní stupnice) je 'Príbeh plechového pokladu', který bohužel výsledný dojem z knihy trochu kazí, všechny předchozí části jsou ale pořád skvělé.
Nuda. Nezajímavý příběh s nulovou atmosférou (tajemno? pche) a přinejlepším průměrnou, avšak nekonzistentní kresbou, kdy ty samé postavy vypadají na každé stránce jinak.
-
Sara Pichelli neumí zajímavě rozvrhnout stránky
Brian Bendis neumí napsat zajímavé postavy a dialogy
Francesco Francavilla se FAKT nehodí do superhrdinského mainstreamu (a kdokoliv ho najal by zasloužil za uši)
Olivier Coipel zklamal navzdory tomu, že kreslil jenom 6 stránek (které nejspíš načrtl při pauze na svačinu)
Neil Gaiman vyhrál práva na Angelu jen proto, aby ji pak střelil Marvelu, který ji samozřejmě hned narve do svého vesmíru "natruc" McFarlaneovy
Tak to se nepodvedlo. Knižní předlohu jsem nečetl, takže nemůžu úplně porovnávat, ale komiksu by podle mě prospělo, kdyby se neadaptovalo s co největší přesností a autor by si příběh nějak upravil. Největším problémem pro mě bylo rozdělení na (často velmi) krátké kapitoly, předpokládám, že dle předlohy. Je možné, že pro fanoušky Melvilla zním jako heretik, ale komiksům opravdu nesvědčí popisnost a utahanost, pro kterou je 'Moby Dick' znám.
Pochválit můžu jedině kresbu, která je především ve scénách lovu úchvatná. Nebo byla by, kdyby ji nesrážel dolů menší formát knihy. Nechápu, proč si zrovna 'Bílá velryba' vysloužila o tolik menší formát oproti svým francouzským kolegům od Arga.
Příjemná a vtipná knížka i pro neběžce, jako jsem já. Bohužel poslední třetina ('Jak se stát běžcem') už působí jen jako nastavovaná kaše pro nafouknutí počtu stran ve formě textu s pár ilustracemi. I přes to si však kniha zaslouží doporučení pro svoji první část.
Jestli je tohle to nejlepší, co můžou kačeří komiksy nabídnout, tak si nejsem úplně jistý, jestli si chci přečíst ten 'zbytek'.
Jediný příběh, u kterého jsem neusínal nudou, byly 'Poslední saně do Dawsonu', které mě zároveň nalákaly na 'Život a dobu', které se snad nakonec dočkáme i v češtině.
Pochválit musím také kresbu v delší příbězích se Skrblíkem ('Syn slunce' a 'Peněžní toky'), na které je vidět, že si s ní Rosa opravdu vyhrál.
Jinak ale kačeři nejsou nic pro mě.
Na úvod dostaneme krátkou epizodu z podzemí Metropolis, pak už je to ale akční jízda až do konce, která postupně vygraduje k závěru souboje před Daily Planet, kdy celý sešit obsahuje jen celostránkové panely.
Dnes už jsme samozřejmě na úmrtí a návraty superhrdinů zvyklí, ale zajímalo by mě, jestli v té době čtenáři tušili/věděli, že se Clark vrátí.
Zlákán druhou řadou netflixovského Daredevila jsem rozhodl pustit se do údajně nejlepší série s Punisherem, jakou kdy kdo napsal. Bohužel jsem dostal jenom ošklivou hloupou nudu.
Pokud jste na tom stejně, hledejte komiksové seznámení s Frankem jinde.
Po skvělém Luthorovi jsem se těšil, až si Jokera přečtu - dostavilo se však zklamání.
Místo dvorního šaška zločinu, kterého máme všichni rádi, je tu jen chlastající fetující vraždící magor s make-upem. A ostatní známé postavy na tom nejsou o nic lépe - Krokouš, Hádankář a Harley to odnesli snad ještě hůř.
Rád bych napsal, že 'Joker' vypadá stejně dobře jako 'Luthor', bohužel to ale není pravda. Bermejo sice pořád umí, jeho kresba je však poznamenaná (v porovnání s 'Luthorem') příšerným coloringem.
Hlavní příběh ('Kosmičtí Avengers') je celkem fajn superhrdinský mainstream. Bohužel zabírá jenom 3 sešity a zbytek knihy už tak fajn není.
Nejdříve je tu nudný (ale asi i nutný) Star-Lordův origin, na konci knihy tu pak jsou 'Avengers budoucnosti', kteří, stejně jako jiné podobné antologie, nenabídnou nic jiného než občas zajímavou kresbu.
První díl byl dost možná ten nejhloupější komiks, jaký jsem kdy četl (a to i když počítám ten příběh Čtyřlístku, kde vyrábějí střídavý proud tím, že se střídají na kole s dynamem). Stejně mě to ale táhlo k pokračování - říkal jsem si, že třeba bude 2. díl lepší. Třeba má série vzestupnou tendenci.
Nemá.
'Zapadající slunce' je stejně hloupé a stejně ošklivé jako předchozí kniha.
"Holku s vyholenou půlkou hlavy nikdo nebere vážně" - Charlotto, problém bude spíš s tím, co (ne)máš uvnitř.
Zajímavá sonda do duše Lexe Luthora. Ukazuje nám, co je schopen udělat, aby dosáhl svého - a nic pěkného to rozhodně není. Škoda jen trochu rychlejšího konce.
Zvlášť si zaslouží zmínit nezvyklá (na superhrdinský komiks) Bermejova kresba a tradičně dobrý Stewartův coloring.
Po téhle knize mám chuť si přečíst i Jokera od stejného autorského týmu.
