Moebiova poetika krátkých (často němých) povídek, nejednou vrcholící v čistě absurdní pointě, mi prostě maximálně sedí. Imaginace, hravost, uvolněnost (jak myšlenková tak technická).. Artefakt radosti z tvorby... Drtivou většinu jsem už sice četl (a pár mých oblíbených schází), ale mít to takhle pohromadě-a v češtině- to je luxus za který zaplatím i když jinak nemám ani na jídlo...
Vzkaz pro CREW: Díky klucí....... a osobně tajně doufám, že někdy dojde i na "40 dní v poušti B"
Cyklus Qaa pomalu ale jistě graduje v silném mixu fantasy dobrodrůža a řecké tragédie který celé té thorgalovské mythologii dodává nové vrstvy a hloubky. Možná je to jen sentiment, nebo co, ale mě si Thorgal tím svým férovým přístupem ke čtenáři získává každým příběhem více a více. Není to prvoplánově kulervoucí, za každou cenu cool, nevídané, neslýchané..je to prostě "jen" kvalitní.
Třetí díl pětidílného QAA příběhu už má vše co čtenář od Thorgala očekává. Předešlé dva sešity se trošku praly s nutností vybudovat pro takto důležitý příběh pevné základy, ale Tanatlokovy oči už fičí kupředu naprosto přirozeně a organicky. Na povrch probublává Thorgalova sci-fi mythologie. Čtenář je už v QAA světě hezky usazen. Jednotlivé linky příběhu pomalu ale jistě šplhají po stoupající spirále... Prostě luxus.
Pětidíný příběh kolem zeme QAA se holt rozjíždí pomalu a zrovna tenhle sešit chytil takového jakože černého petra kdy už jsou nastřelené všechny postavy a zápletka, ale čtenáře to pořád ještě nestačilo vtáhnout. Na prosluněné pláně a vlhkou džungli jsem si holt zvyknul až v následujícím díle a Zemi QAA mám zafixovanou jako důležitý ale přecejenom poněkud otravný sešit.... Ale v rámci Thorgala je i slabota pořád nadstandard..takže...
Jasně, je to Thorgal takže je to dobrý i když zrovna Lukostřelci patří k těm několika málo příběhům které mě zase až tak nenadchly.. Z Thorgalova charakteru tady občas až příliš moc vyskakuje takovej ten foglarovsko-rychlošípovskej (ikdyž T. je spíš přesnošípovskej) dobrák a člověk místy čeká kdy bude pomáhat stařenkám s nákupem přes divokou řeku... Jde v zásadě spíše o vatu ve které je nutné představit nové charaktery důležité pro další příběhy....
Na první pohled je jasné, že tahle kniha má blíže k surrealistické hře než ke komiksu.. Jodo většinou pracuje s motivem sexu jako s nástrojem pro spirituální růst (Borgii beru jako úlet) a ani zde si nepočíná jinak.. Jeho text je poetický, mnohovrstevnatý a nejednoznačný. Velmi rafinovaně doplňuje a koexistuje vedle Moebiových kreseb aniž by je nějak fixně interpretoval a poutal. Moebius si tady celou dobu jede tak nějak to svoje a moc ho nezajímá jestli bude případný čtenář uspokojen. Kresby se nesnaží být vzrušivé ani obzvlášť pěkné. Není to porno ani klasická BDSM estetika. Jde spíš o krok za opnu nevědomí. Syrová sexualita ve službách imaginace (nebo naopak?) ........ Osobně považuju v tomto případě takhle velký formát za téměř kontraproduktivní rozežranost. Pro Moebia šlo evidentně o rychlovky. Rozhodně nejde o nejlepší kresby jeho života a tahle velikost to jen podtrhuje. Tentokrát by Moebiovi zmenšení neuškodilo a po téhle experimentální, artové jednohubce by -za příznivější ceny- sáhlo možná nakonec i více lidí.
Neuvěřitelné. Nevím jestli je to celé jen nepochopitelná haluz, nebo fakt poctivě vyšpekulovaný konstrukt, ale funguje to. Serpieri má rád prdele, chapadla, rozpadající se industriál a kreslí co sám napíše (vzácnost které fandím) . V tom bylo jasné na první pohled, že si sedneme.. ale, že mě překvapí příběhy takhle neuvěřitelně krásně balancujícími na hraně absurdity, překombinovaného nesmyslu, výživného braku, sci-fi psychedelie a sofistikovaného surrealismu tvářícího se jako béčková břečka (nebo naopak) to jsem fakt nečekal... Druuna je úplně vylízaná (někdy doslova), všechno se jí (takže vlastně divákovi) musí vysvětlovat jako retardovi a snadno tak vznikne dojem, že podobně postižený je celý komiks. Ale- když ona se ta čubka prochází světem, který má svůj systém, hloubku, strukturu, historii atd.. těžko říct jestli si to všechno Serpieri vymýšlel za pochodu a jen tak náhodou mu to vždycky více či méně sedlo do celku, nebo jestli měl nějakou kostru dopředu promyšlenou.. každopádně to má ve výsledku kulervoucí atmosféru a osobitost. Druunina výstavní prdelka, hezké kozy a ucházející obličej (já na tyhle jižanské typy prostě nejsem ;) ) ani zdaleka není tím prvním a posledním na čem komiks stojí (jak jsem očekával). Je spíše tmelícím prvkem, který odlehčuje tam kde už příběh těžkne a zakoukává se sám do sebe, a vnáší jisté napětí a dusno tam, kde by to jiné komiksy musely řešit nezáživnou vatou....... Tohle mi prostě úžasně sedlo a dlouho to ve mě doznívá.... Snad se někdy dočkáme pokračování.
Přiznám se, že třetí želvy jsou pro mě mírným zklamáním. Ikdyž ten formát krátkých epizod želvám svým způsobem sedí více než dlouhá jízda na 6 sešitů, nebavil jsem se tak jak bych očekával. Jak se místy zdá, že se kresba lepší (né, že by mi ten diletantský undergrund vadil), tak scénář se zatím do vyzrálejší roviny neposouvá. Naopak, často mám pocit, že přes všechny ty pindy o “temnotě a dospělosti“ původních želv, jsou tyhle počátky infantilnější než ten starý tv seriál na kterém jsme vyrůstali. Michalangelův příběh je relativně fajn honička se zloději, ovšem s docela blbě stravitelnou pachutí sentimentu newyorkských vánoc (to jsem si mohl pustit Sám Doma 2 a vyšlo by mě to na stjno). Donatelův příběh je sice v námětu zajímavý, ale z celého třetího menu asi nejdětštější a nejnaivnější. Třískova epizodka je už na tom o poznání lépe a i když scénář pořád hapruje, ve výsledku je to segment funkční. Leonardův finiš na mě sice zase dýchnul troškou toho vánočního patosu, ale s přehledem to vyvážil parádně zvládnutou dynamikou (kdy podobně jako na konci menu č.2 panely chytají až jakoby filmové tempo) a závěrečnou pointou, která krásně navnadí na příští číslo.. Podtrženo sečteno, jsou to takové fajn bonusy které by jako přídavek u většího příběhu (jako Rafael v Menu č.1) potěšily, ale takhle pohromadě, vedle sebe, plně neuspokojí (teda aspoň mě).
Tenhle želvácký pravěk opravdu občas působí, že to psal a storyboard vymýšlel dvanáctiletý fanda kačera donalda a díky tomu to často dost skřípe v dynamice a nadbytečnosti textu. Přecejen dnešní čtenář je už zhýčkaný obecně sofistikovanějším standardem. V tomhle směru bych teda rozhodně nesouhlasil s kaylinem. Řekl bych, že opravdu zestárla (jde ale o to, že na tom není nic špatného). Na druhou stranu je to pořád správně undergroundové a autenticky syrové.. Lehce slabší dej (hlavně ten ve spejsu, který byl sice krásně uvolněný co se nápadů týče, ale zároveň dynamicky nejkostrbatější)definitivně spasila poslední cca čtvrtina, která byla zábavná, napínavá a třeba pro mě i dost překvapivá.
Parádní, nadšeneckej, nízkorozpočtovej a férovej underground. Jasně-příběh není žádná sofistikovaná filosofická konstrukce s přesahy do černé magie. Kresba není vypiplaná libovka ve které přečtete i článek na zmuchlaných novinách pod lavičkou v temném parku.. Ale o těchhle "snobárnách" želváci nejsou. Týpci se prostě baví a škrábou na papír své ujeté a zábavné fantasie- a právě tenhle až metalhurlantovský přístup dokážu ocenit více než všechny ty vysoce ambiciózní a prošpekulované vymyšlenosti... Navíc-pro čtenáře je to dnes už naprostá všednost, ale je fajn si uvědomit, že to je příběh o zmutovaných želvách v kanálech NY, které zmutovaná krysa učí ninjutsu (které se naučila od svého majitele v japonsku).. Takhle ujetý a přitom funkční koncept, který se tak snadno chytnul a sám zmutoval v nespočet dospělejších či dětských variací -navíc v komiksech, knihách, tv, filmech, pc-games atd..- to je záležitost naprosto fenomenální.
Tady hodnotím jen obsah protože kdybych měl řešit provedení, tak bych musel jít z principu aspoň o hvězdu dolů. Vydat tak jedinečné dílo jako Metabarony v limitované verzi ale v nezvětšeném formátu je prostě hřích. Kdyby byl formát větší dal bych za to crwi své poslední prachy(měl jsem nachystané i 4k), takhle jsem o tom uvažoval jen opravdu velmi krátce než jsem došel k závěru, že krabice a lejstro mi za ty prachy prostě nestojí. Pro mě je důležitý obsah a až si někdo vedle sebe otevře těchto 196x266mm a 235x315mm Praděda Otona od Egemontu, pochopí, že v tomhle případě větší fakt znamená lepší (tím spíš v pozdějších dílech knihy plných velkolepých soubojů, působivých obrazů a detailních vesmírných bitev vedle kterých je Oton jen taková střízlivá rozjezdovka)... Každopádně ale za vydání(metabaronů obecně ve všech verzích) moc díky!!
Jo, tohle klidně ohodnotím ikdyž to zatím v ruce nemám, protože úprava by se měla držet standardu MDEK a obasah samotný jsem už před pár lety celý četl. Pro mě jsou Jodovy sci-fi ságy přesně tím co od komiksu jako umělecké formy očekávám a i když už jsem přečetl ledasco tak Metabaroni jsou (spolu s Incalem) na absolutní špičce mých žebříčků. Roky jsem prudil napříč celým českým internetem a žebral o ten odvážný krok vydat tuhle knihu u nás- evidentně jsem nebyl sám protože k tomu nakonec došlo a v relativní tichosti vychází jeden z největších a nejzásadnějších komiksů vůbec... Na druhou stranu, dokážu si představit, že to nesedne úplně každému protože Jodo je hodně specifický a kdo nepřistoupí na jeho místy repetetivní styl vyprávění, snahu dovolit si naprosto cokoliv jen proto, že je to jeho svět a protože prostě může nebo mu příběh stavějící na jodových vlastních psychologických teoriích příjde moc inťoušský či přehnaně metafyzický(odkud je jen krůček ke zdání přiblblé esoteriky)- ten může být lehce rozčarován......... Za mě ale plná palba bez zaváhání.
Zase a znova se k tomu už dva roky vracím a pokaždé si v tom najdu něco co mě nakopne, inspiruje nebo jinak pomůže. Evidentně do tohodle světa nemá přístup každý, ale kdo ty klíče má tomu z toho v řídící kabině mozku divoce blikají hodně neobvyklé kombinace kontrolek asociačních procesů.... úplná magie toto.
Jestli to tu čte někdo zodpovědný zevnitř BBartu(potažmo crwe atd).. Jako velký fanda Green Arrowa z hloubi srdce doufám, že u nás jednoho dne výjde nějáká GA klasika, která nebude tak prvoplánově na míru seriálových fanoušků.... Za něco např. ze sérií Green Arrow a Green Lantern by vám komiksáci urvali ruce a ani by jste nepotřebovali seriálovou základnu. Chápu, že je to o penězích a mnohé vydavatelské tahy musí být čistý kalkul, ale GA je jedno z nejstarších a nejdůležitějších DC jmen a je fakt škoda odbýt to u nás tím, že se svezeme na vlně populárního seriálu..... Zkuste prostě pouvažovat jestli by nešlo šáhnout více do historie a vytáhnout něco fajnovějšího(klidně i desítkama let prověřeného)-potěšíte labužníky a dovzděláte komiksovou veřejnost ;)
Když už to nemá děj, mohlo tam být aspoň více vtipu(jako scéna u doktora). Kresba je OK ale místy mi přišla taková "ušmudlaná" a měl jsem teda dojem, že Luca dost odbývá ejakulace(což je u jinak regulérního porna takové zvláštní). Ale jinak vpoho-účel to asi plní(pohonil jsem :D) takže dobrý.
Hezký, lehce erotický, vkusný a hravý komiks. Žádná hloubková filosofie se nekoná, ale já mám rád tyhle jednoduchosti vytvořené více proto aby si tvůrci volně zablbli než proto aby si čtenář sedal na prdel z nějáké nové komiksové formy, konstruktu, konceptu atd... Mě to přišlo zábavné, vtipné, relativně inteligentní a samozřejmě parádně nakreslené...
Po letech jsem do toho znova vplul a i bez onoho lehkého oparu sentimentu, je to jednoduše paráda. Malý Bůh, Kruan, Ztracený svět, Vzpoura Mozků, Galaxia (a proč né-i ten hvězdnej polda)..prostě The Best.. Tyhle hardcore oldschool scifíčka jsou přesně moje parketa- žádné velké filosofické onanie, žádné postmoderní vykalkulované konstrukty-jednoduše "jen" čisté, přímočaré a "jednoduché" sci-fi, kde to ještě nemuselo být nepropustně temné, antihrdinské a COOL aby to fungovalo.... Některé kousky mě až tak nevzaly a třeba John Carter je -s prominutím- přímo k zblití, ale jako celek je to neuvěřitelná a respektbudící nálož kvalitního čtiva.
Nevím no-Ke všem složkám knihy(nápad, kresba, příběh..) musím mít respekt, ale nic z toho není úplně má krevní skupina a prostě mě to neunáší. Je to dobré čtení, ale rozhodně bych to neověšoval přívlastkama jako"Nejlepší, Dokonalé" atd.. Sám Gaiman někde v doslovu píše, že to tak něják není úplně ono a já musím souhlasit(a poklonit se té sebereflexi)... Nejlepší" Nech si o mě třeba něco zdát"(nejhlubší a nejtemnější)a"Tlukot jejich křídel"(nejuvolněnější).... Naproti tomu, třeba všeobecně vychvalovná "Dvacetičtyřhodinovka" mě nezaujala vůbec.
Klasika no.... Ale(jen malé ale) jak Kayu žeru(ta kresba je prostě bez debat), tak Macourka dvakrát nemusím(má to určitě své kouzlo, ale trošku více "rafinovanosti" by tomu asi neuškodilo)... Navíc mě časem už dost srala ta překládaná ufónština.
Hele-Káju mám fakt rád, už jako malý harant jsem obdivival ty jeho křivky a osobitost a to jsem ani nevěděl, kdo to je.... No, ale(jak už tu mnozí psali) i když je Muriel Sapr, tak 1000kaček za to prostě nedám už z principu.. 144stran je 144 stran, formát taky není bůhvíjak odzbrojující a vůbec, celé to smrdí hrabivostí.
Do toho nejdu-nazdar.
Vydání tohodle Jodorowskeho bylo od Crwe neskutečně odvážným a možná lehce krátkorakým činem. Přecejenom, historická dramata-jakkoliv peprná- jsou něco před čím člověk(dodnes otrávený ze základkovského dějepisu)tak něják automaticky dává ruce pryč... Kdyby to nebyl můj zbožňovaný Jodo asi bych o to ani nezavadil. Čistě z obchodnického pohledu bych teda řekl, že Třeba Bílý Lama, nebo i ten Juan Solo by byl rozumnější volba-ale budiž..Metabaroni jsou na cestě a to už je hodně jiná písnička.
K samotné knize.. Jakkoliv je mi téma cizí, je to zase po čertech čtivé. Milo zbytečně neexhibuje a přitom perfektně podtrhuje příběh citlivou a precizní kresbou s aquarelem sedícím k atmosféře příběhu jako prdel na hrnec.
Vyčítat Jodorowskemu, že se nedrží historických faktů a netěží dostatečně z provokativních reálií(jak se to dočteme v doslovu historika) je trochu mimo. Kdo Jodorowského trochu zná, ten ví, že takhle on nepracuje a podobný přístup od něj očekávat nelze. Jodorowsky užívá historie jen jako odrazovéhového můstku pro příběh pracující s jeho vlastními obsesemi, vášněmi a psychoterapeutickými závěry.
Podtrženo sečteno=Incal, Metabaroni nebo Bílý Lama to není, ale pořád je to ten starý dobrý Jodo tak jak ho znám a miluju.
Prostě paráda.. K Thorgalovi jsem se po více než dvaceti letech vrátil kvůli sentimentální vzpomínce na Dítě z hvězd a každým dalším dílem je můj vztah k těmhle příběhům silnější a silnější.. Pevně doufám, že ta více než roční pauza od vydání zatím posledního dílu neznačí definitivní vydavatelský stop.
Kdo o Flashovský svět zatím ani nezavadil, tomu bych to možná nedoporučil, ale kdo zvládá aspoň základní orientaci v DC vesmíru, ten se relativně v klidu rozkouká a co náhodou nezná, to mu-s trochou snahy-s přehledem docvakne, protože příběh je-přes svou zdánlivou složitost a množství postav-podán přehledně a střízlivě(žádný závažný mindfuck se nekoná-přecejen je to čistý mainstream). Scénáristické"funny"kličky, berličky a onanie nevybočují z průměru superhrdinského komiksu. Kresba je precizní mainstream(pro někoho je to plus pro jiného mínus). Ambiciózní Barryho vzkříšení se povedlo bez ostudy a čte se to hezky svižně(někdo by řekl "jedním dechem")..... Pro toho kdo má rád superhrdiny, DC a (nebo nedejbože přímo)Flashe je to do pohody.
Parádní "dokreslení" Thorgala(zvýraznění charaktérů a jejich motivací).. Je znát, že to už kluci mají pevně v ruce... Není to to nejlepší co jsem četl, ale Thorgal je taková srdcovka na kterou nedám dopustit.
Noiroidní detektívky tak úplně nevyhledávám ale Blacksad je po všech stránkách tak vypiplaná záležitost, že si z toho chtě nechtě musím našením učůrknout. Scénář není žádná překombinovaná onanie, přitom má dost šťávy aby chytil, nepustil, překvapil a pobavil. Kresba je dynamická, lehká(opak těžkopádné),detailní a ve vyobrazení jednotlivých charakterů naprosto přesná a promyšlená. tenhle kocourák panterák je prostě hrozný sympaťák a těch pár příběhů s ním si člověk prostě musí užít...... Debata o zbytečnosti vydání v rámci MDEK(vzhledem k vydání v crwi) je naprosto bezpředmětné. Vydat to takhle pohromadě je hrdinský čin a brblání nevděčníků je jen takové......no-brblání nevděčníků. ;)
2andre-Pro pořádek-nezmenšuj gif ale obrázek(má lepší rozlišení..visí na facebooku CC) konečná velikost výřezu(odpovídající CC formátu)by měla být cca 2,5x4cm.. Jestli i potom budeš mít pocit, že jsi díky práci CC ochuzen o detail pičky nebo bradavky, pochopím tvůj smutek.
2andre..Detaily inkriminované pičky po zmenšení do A4 formátu zmizí i z US nerestaurovaného vydání. Jde o plochu cca 1mmx1mm a vypadá to v obou verzích stejně...Jediné co z toho výřezu v konečné velikosti opravdu vynikne je ta cola a lehké zaostření některých linek(však si tu ukázku od CC zmenši do reálné velikosti a uvidíš sám jestli je třeba dělat tu z toho problém).... Holt budeme muset honit pérka u trošku větších obrázků.
2 Gabriel... No hele, beru to tak, že CC za pomoci dnešních technologií upravili věci jako ta cola tak, jak byly původně zamýšlené ale pomoci tehdejší techniky nedosažitelné(mezi ten nápis se štětcem prostě nedostaneš)...... Navíc pochybuju, že celá ta restaurátorská práce probíhala bez dohledu nějákých autorit pracujících ve prospěch Darrowa(popřípadě vlastníků práv atd), kteří by nějáké prznění rozhodně neschválil.(srovnání s předělanýma star wars je trochu mimo už jen proto, že všechny postavy mají stejný obličej ;) ) ..... Z mého pohledu, to co provedli s barvama je prostě kus dobré práce zvýrazňující precizní kresbu, úprava zdvojených kontur to celé taky krásně zaostřila... Evidentně zmizely některé mikrodetaily, ale to je spíš úděl tisku na menší formát(přecejen originály budou minimálně A3?)a zaznamenat to jde až když si výřez 2X2,5cm zvětším na 9X14cm.............. Nechci to tu něják moc obhajovat, taky tam vnímám některé pro a proti a některá rozhodnutí určitě nebyla jednoduchá...Jen myslím, že je to kus dobré práce(což u nás zdaleka není samozřejmost) a zaslouží si to spíše podporu než hnidopišství............takže asi tak.
2Gabriell.. Chvilku jsem váhal, jestli do toho mám vrtat ale nakonec mě to zajímá.. Scifíčko o tom, jak češi překreslujou Darrowa aniž by z toho darrowovi právníci nevytřískali milióny, to zní jako zajímavá četba... Nadhoď pár příkladů(pokudmožno obrazových=Originál+CZzásah)ať získáme představu o čem je vlastně řeč.
700,- za nějákých 130 stran je sice dost ale, když člověk listuje tím velkým formátem, znatelně mu hučí v klacku. Příběh je taková jednoduchá oldschoolová sci-fi-cyberpunková povídka(tak jak to mám rád), založenná převážně na zběsilé akci. Kresba, to je kapitola sama pro sebe. Přívlastek "Maniakální"(který jsem někde zaznamenal) je přesný. Normální obsesivně zuřivá onanie. Je tam toho tolik, že je to chvilkama až moc. Přechází z toho zrak, mozkové centrum pro zpracování vizuálních vjemů je přetíženo, a hlavně v akčních pasážích musí člověk občas pole rozluštit, aby v záplavě detailů našel to informační těžiště(něco jako "najdi Walda"). Formát A4 už musí být docela slušná lušťovka a v černobílém vydání musí jít doslova o sadistický test úchylného psychologa... Lahůdka... Klobouk dolů a poklona všem, kdo mají prsty ve vydavatelském procesu. Jako lehce naivní idealista věřím, že s takovou energií a přístupem u nás jednoho dne někdo vydá komplet Metabarony.
I dnes to pro mě má své kouzlo a atmosféru. Jasně-příběh je těžce naivní a kresba je řekněme jednodušší ale turtlesáci prostě mají parádně napsané charaktery a osobitý šmrnc.... Velký dík lidem z Egmontu, že do nás-po partizánsku a možná nevědomky-zasadili to semínko lásky ke komiksům.
Naprosto parádní díl ve kterém se krásně prolínají vikingodobrodrůžo a thorgalovská scífíčkovost ..Křiklavost barev prvního dílu, která mě tam trošku rušila zde ustoupila do pozadí a celkově jak kresba, tak příběh značí, že pánové už trošku více věděli kam to chcou celé směrovat...Plný počet bodíků-víceméně bez debat.
Určitě nejlepší díl, který konečně celý příběh semknul do promyšlenějšího celku. I postavy jsou trošku lépe charakterově vykreslené a kdo bude chtít najde si v tom skoropostapo boji o přežití i náznaky nějáké té psychologie či zamyšlení nad občasným morálním dilematem...Samotný epický konec mi přesně sednul do noty a tak si ve výsledku musím spirálu velmi pochvalovat.
Oproti prvnímu dílu Itó trošku přitvrdil(dopad spirály je tělesnější a bizardnější) a člověk se dočká některých velmi roztomlých výjevů..Nadruhou stranu mě začalo trošku otravovat to epizodické vyprávění, které příběh nikam neposouvalo a jde tak vlastně jen o opakované variace strašidelných příběhů se spirálou. I přesto jde ale pořád o velmi povedené bububustory z japanu :)
Docela příjemný rozjezd s hezky divnou atmosférou-aneb-klasická bizzar japkárna.Něják beznadějně odvařený jsem z toho nebyl ale jako milovníka všelijakých divností mě to určitě potěšilo.
Trochu z toho celého(ticho1+2)čouhá křečovitá snaha o vykonstruování toho nejepičtějšího Batmanovského příběhu ve kterém bude nacpáno co nejvíce(pokudmožno úplně vše)z Batvesmíru.....Na druhou stranu je fakt příjemné hltat všechny ty(staré známé) odkazy, postavy, situace a kochat se perfektní kresbou.........Takže jsem odpustil kůkům, že chtěli být nejlepší z nejlepších(kdo by se za to na ně mohl zlobit-žejo...)a beze studu tu tomu vpálím plný kotel.
Takové klasické oldskůlové hardkór scifíčko, které nemá moc ani hlavu ani patu ale všem nám(nebo některým-no) to bylo úplně jedno protože jsme byli malí haranti a skrze tohle jsme začli poznávat, že komiks může být i dospělejší, ostřejší a tvrdší než rychlé šípy :)
Osmdesátkový styl mě sice na prdel neusadí ale jsem na něj docela zvyklý a nevadí mi, takže mě nějáká ta tečka, vyblitá barva a oldschool kresba nerozčílí. Příběh je zábavný(a to Riddlera teda rozhodně nemusím) a až do toho trochu podivného finiše to drželo mou pozornost..všechno odsejpá, hluchá místa a vata se nekonají,kdo bude chtít najde si v tom i dost humoru.....Řekl bych, že díky vyústění celého příběhu ten třetí díl trochu poulhává ale pořád je to velmi slušné počteníčko.
Poměrně haluzoidní Superman u kterého opravdu chápu všechny ty rozporuplné reakce...Hodně mi to přišlo jako, že si Azzarello napsal takový (rádoby?)intelektuální, občas docela abstraktní text(normální onanie toto :) )se kterým se potom Lee popral po svém a vznikla tak jakási interpretace, kde občas text jakoby nesouhlasil s obrazem, občas jsou tam výjevy a scény tak něják mimo a navíc, a občas musí dávat člověk pekelně pozor aby se v tom kolotoči udržel....Tenhle(dobrovolný a zábavný)boj kreslíře s textem nakonec Lee kdesi na konci druhé knihy víceméně přiznává a potvrzuje můj dojem, že tady vlastně nejde ani tak o hltání samotného příběhu jako spíše interpretaci hromady otázek, pocitů a zamyšlení, které z knihy na čtenáře vyskakují........A já to tak mám rád-sice teda spíše v klasické literatuře ale když už to někdo vyblije jako komiks a navíc Supermanovský, tak mě to vlastně jen těší.
Hodnotím to jako celek.Rozdělení do dvou knih nefunguje-u takhle strukturovaného příběhu-moc dobře, a kdybych neměl obě knihy vedle sebe asi bych se po pauze u startu druhé knihy trochu(nebo více)nechytal.
Poměrně haluzoidní Superman u kterého opravdu chápu všechny ty rozporuplné reakce...Hodně mi to přišlo jako, že si Azzarello napsal takový (rádoby?)intelektuální, občas docela abstraktní text(normální onanie toto :) )se kterým se potom Lee popral po svém a vznikla tak jakási interpretace, kde občas text jakoby nesouhlasil s obrazem, občas jsou tam výjevy a scény tak něják mimo a navíc, a občas musí dávat člověk pekelně pozor aby se v tom kolotoči udržel....Tenhle(dobrovolný a zábavný)boj kreslíře s textem nakonec Lee kdesi na konci druhé knihy víceméně přiznává a potvrzuje můj dojem, že tady vlastně nejde ani tak o hltání samotného příběhu jako spíše interpretaci hromady otázek, pocitů a zamyšlení, které z knihy na čtenáře vyskakují........A já to tak mám rád-sice teda spíše v klasické literatuře ale když už to někdo vyblije jako komiks a navíc Supermanovský, tak mě to vlastně jen těší.
Hodnotím to jako celek-rozdělení do dvou knih nefunguje-u takhle strukturovaného příběhu-moc dobře a kdybych neměl obě knihy vedle sebe asi bych se po pauze u startu druhé knihy trochu(nebo více)nechytal.
No tak nevím no-SWmagazín se mi zatím vyhýbal ale když jsem někde v obchoďáku šel kolem Lorda Vadera, tak jsem to prostě musel vzít-navíc tady samá chvála jako:zatím nejlepší díl atd.....No-za mě je to takové jednorázové cosi na zabití deseti minut ve vlaku....SW fanatik nejsem ale orientaci v tom světě docela mám a baví mě to-ale tyhle storky jsou na můj vkus docela slabé.
