Opět parádně vyvedená kniha, opět s průměrným obsahem. S GL jsem se nicméně seznámil rád, bylo to pro mě pole neorané a proslulost má dostatečnou, abych s ním alespoň jeden book do sbírky v rámci komplexnosti zařadil. Ani se moc nedivím, že ty filmový adaptace DC moc nešlapou, protože signifikantní znaky jejich mnoha hrdinů nelze příliš modernizovat / polidštit a se zeleným ponocným s lampou a šmukem od Arabely se asi pracuje pro segment neskalních fandů dost obtížně. Už se těším na Flashe a Wonder woman a tím asi svůj nezávazný flirt s DC ukončím.
Nemyslím, že by to bylo až tak mělkostí reálného Hollywoodu, kterou zde naznačuje kolega Kapis, který nás dokonce i v komentáři k fantasy-sci-fi-krimi-komedii z paralelního unreal světa přesvědčí, že to júesej fakt nemusí, ale také jsem se bavil už méně než u prvního dílu. Přisuzuji to ovšem spíše tomu, že vyprchalo prvotní nadšení z nastíněného světa, jehož pravidla a kulisy nejsou nijak více rozvíjeny a opakovaná zápletka s posednutím rozmanitosti také příliš nepřidává. Stále však zejména vizuálně krásné dílo, u nějž jsem se rozhodně nenudil, ale další díly bych už vzhledem k výše uvedenému vážil. Navíc mi to díky stále častějším odkazům na reálné historické kulisy a postavy, stejně jako vizuálem, začalo silně připomínat Blacksada a ten přes všechny kvality Ekhö hraje přeci jen jinou ligu.
Příběh z Třeskoprsk je dosti netradičně snad nejslabším článkem tohoto čísla. Podvodníkům při sportovních kláních už pan Myšpulda zavařil hodněkrát a tenhle příspěvek prostě tahá za slabší a fádnější konec (vzpomeňme v tomto ohledu např. na božský Modrý přízrak z č. 42 atp.). V mých očích už to pak nezachrání ani Bobovo grimasy při několika karambolech, o nichž píše kolega Kabukiman. Zbytek čísla zaplňují alespoň po grafické stránce highlighty své doby - Šedivý (Na hradě Kulíkově, Kouzelné hodinky), Faltová (Barbánek, Vavřinec), Malák (Polda a Olda, Tři prasátka, Klok a Kloček) a méně známý Jelínek se svým Bornovským stylem. V tomto ohledu je pak č. 57 až ukázkové a vytáhnuté z vody průměru.
Druhý díl moje pocity rozhodně nevylepšil. Lee je v pohodě, byť to můj šálek kávy není, k hrdinům a jejich nadlidským strastem se jeho styl hodí. Vyústění příběhu, ale scénář rozhodně nezachránilo, spíš naopak - zmatečné, podivné a překotné defilé padouchů spěje k závěru, který se může honosit stejnými přívlastky. Naprosto jiná káva je suprový retrosešitek, který svou naivitou neuvěřitelně baví. Už je hlavní boss Kruger, který vyhladí tisíce lidí, o čemž si může i Joker jen zdát nebo to, jak ho Batman odhalí. V laboratoři najde výstřižek z novin, kde se praví, že prof. Kruger byl propuštěn z blázince a připravuje paprsky smrti, pročež si Batman navlíkne pláštěnku a jde si prófu vyháknout rovnou k němu domů. Jako komplet by mě to určitě nebavilo, ale jako krátké roztomilé výlety do historie mi tyhle bonusy naprosto sedí.
Než metaforu o životě, jak ji vykládá Giraud, mi Objížďka přijde jako vcelku reálná historka o tom, jak kultovní kreslíř jede na nudnou rodinnou dovolenou a pustí si z rozmaru fantazii na špacír. Ale to tomu nic neubírá, zvláště vizuálně je to úžasné. Co se týče samotného Arzacha, tak jistému zklamání mnohých kolegů rozumím. Scénáristicky je to fakt spíš blbinka, hříčka. Ale co ten božský vizuál? Možná už to dnes tak nemusí působit, ale když si člověk uvědomí, že je to přes 40 let staré a kolik z těch různých kultovních komiksů a filmů vzniklo až později, je zřejmé, jak velký inspirační zdroj to musel být. Klidně budu za pozéra, ale na mě takhle síla z Arzacha působí dodnes.
Zpracování booku úžasný, encyklopedický info rád oželím a první sešitek Batmana je skvělý bonus. Sošnost postav Jima Leeho už mi bohužel ne vždy vyhovuje a nad příběhem jakožto zmatenou přehlídkou Batmanových záporáků taky krčím obočí. V podstatě jsem si zatím ověřil svou dosavadní povrchní zkušenost, že DC je oproti Marvelu v obecné rovině mnohem více repetitivní a postavy plošší.
Jestliže mi jednička přišla docela vtipná a dovedl jsem se jakžtakž přenést přes propagandu a poněkud nepřijatelné násilí vzhledem k reálným kulisám jedné strašlivé kapitoly evropských dějin, tak v pokračování se mi ani jednoho ze zmíněných stavů mysli dosáhnout nepodařilo. Nejsem, myslím, žádný puritán, ale opravdu mi nějak nejde se bavit nad příběhy radikálního hovada, který podrobí tortuře každýho, kdo vypadá jako fašista, komunista či v tomto případě i duchovní. Je to v podstatě Lobo v amatérštějším grafickém provedení a ve službách ideologie. A ani ten Lobák už mi s odstupem času tak kouzelnej nepřijde, přičemž ten to aspoň dělá pro zábavu. Pokud má někdo za to, že trochu přeháním, tak nechť si představí Likvidatora jako plešouna s neonazi proprietama, jak cestuje do minulosti kosit neárijce a levičáky. Jako zvrhlá kuriozita do sbírky asi obdobně jako Likvidator dobrý, ale rozplývat se nad tím asi nikdo při smyslech nebude.
Tohle mi scházelo do sbírky prvotních speciálů označovaných jako "různé" dobrodružství. Měl jsem tuhle sérii zafixovanou jako disponující alespoň zbytky kvality, ale opak je pravdou. Podivný primitivní scénář a kresba na hodně slušném sešupu oproti 70. a 80. létům. Obálka je opravdu zdařilá, nicméně bohužel trochu klame spotřebitele, protože takováhle výživná akce se uvnitř nekoná.
Chtěl jsem si v rámci komplexnosti sbírky taky něco pořídit od toho Turiniho, ale špatně si přečetl info a vlastně si od něj koupil jen obálku. Nicméně nelituju. Mám slabost pro tenhle italský trash, co tu vycházel v edici Nový komiks nebo jako je Diabolik. Nic ze zmíněného včetně Desdemony samozřejmě není nic světobornýho, ale baví mě na tom ten formát, prostě nezávazná zábava někam do MHD či, autoři prominou, na hajzl. Právě v rámci formátu jakéhosi rodokapsu pro moderní věk mě tyhle věci dost berou a Desdemona ze zmiňovaných patří rozhodně k tomu lepšímu, navíc oproti zmiňovaným je trochu dospělejší s pro giallo related typickou brutalitou a lechtivostí. Škoda, že už asi žádné další díly nebudou...
Z náklonosti z Ekhö jsem se vypsal již u posledních Crwí, takže spíše formálně o nové šlechtické sérii. Super nápad, cena, provedení (já vím, možná snad jen ten formát...). Zaměření mi vyhovuje a láká. Jsem rád, že mé tradiční komentářové nářky po evropských komiksech si mohu do budoucna odpustit. Dobrá práce.
V časopisu Hop to byla pecka, jenže to mi bylo 11 let. Sice je mi zřejmý, že tady asi pánové teprve tříbili svůj styl (překvapily třeba velké panely, kterých se na stránku vejde jen pár), nicméně když to porovnám s Lucky Lukem nebo nedejbože Asterixem, tak je to slabé. Kresba je řemeslně dobrá, ale blíž má ke Šmoulům než k Uderzovi či Morrisovi a se scénářem je to podobné. Taky je to groteska, která je zároveň dejme tomu vtipnou parodií jistého historického období, ale oproti výše zmíněným prostě až příliš infantilní a až příliš vítězí groteska nad satirou. Jsem nicméně velmi rád, že tu evropské věci pro děti a mládež vychází, jen pro mě už je to asi moc (málo).
Vladimír Hanuš se u mě nesmazatelně zapsal svým vlastně jediným známějším dílem, a sice Komeťáckým Dračím letem. I proto jsem na tenhle sešit dost těšil, tedy nejen jako na další obskurní raritu z 90. let a neváhal za něj vypláznout sumu jako za novej solidní book. Právě díky kvalitám Hanušovi kresby je Comics speciál docela jinde než řada dobových souputníků. Možná to není nic světového, ale Hanuš je precizní kreslíř, který bravurně zvládá anatomii, perspektivu, dynamiku atp. Možná to zní jako samozřejmost, ale kdo poodhalil všechna zákoutí české komiksové scény 90. let tak ví, že ani tohle žádnou samozřejmostí nebývalo. O to víc pak mrzí, že je to celé černobílé a především klasicky vytištěné na hajzlpapíru, navíc s drobnými tiskovými chybami - posuny stránek, jedna dvojstránka je úplně prohozená atd. Scénáristicky je Comics speciál již sice o poznání slabší, ale zase to není žádná demence a zas tolik úšklebků člověk při čtení nenasadí. Obsáhlé je to jak hovado, skoro 100 stran a samozřejmě skončilo prvním číslem, byť vydavatel i zahajuje anketu o nejoblíbenějšího kreslíře, autora a dokonce knižnici v horizontu jednoho roku, takže plány jistě nebyly malé. Suma sumárum moc pěkná sběratelská perlička a doufám, že někdy seženu i Dobrodružství pod lavicí.
Nepoučím se, zase jsem k Lukovi přistupoval s despektem. Byť je ale především pro mladší čtenáře, jeho dosah jako parodie na westerny či vtipné glosy historie USA je mnohem univerzálnější a pro mě osobně začíná dosahovat výšin Asterixe. Výborně jsem se bavil (už je ty historky o Mississippi od starého lodivoda) a těším se na další díly pokoupené za pár drobných v LK.
Sůva hned zkraje odradí nepěkným vizuálem, kdy solidní panely střídají obrázky, kde anatomie postav či mimika obličejů směle soupeří s tím horším z Komety. Příběh je banální a průměrná superhrdinská historka, jíž při čtení tahá nahoru jen provázanost s kultovním světem a postavami Watchmen, která to však při celkovém hodnocení naopak sráží dolů, protože tohle je přesně příklad toho, jak bych si Before Watchmen vůbec nepředstavoval. Dr. Manhattan už je zaplaťpámbu jiná káva, přeci jen hodit takovou postavu do nějaké zjednodušené pláštěnkové bojůvky už by bylo trochu moc. Možná je tahle story až příliš "meta", ale vzhledem k předchozímu fláku to beru jako vyvážení včetně formálně kvalitní kresby. Paradoxně úplně jinou ligu hraje přílepek Moloch, kterého výtvarně pojal můj až nekriticky oblíbený Risso. I na krátké ploše Moloch nabízí výživný guláš s chutnými ingrediencemi jako vývoj a hloubka postav, něco k zamyšlení, funkční doplnění univerza Watchmen a samozřejmě i akce či erotika. Už jen u chování Adriana Veidta mrazí snad ještě víc než u původních Watchmen, záporák ze Sůvy pak působí asi tak hrozivě jako prof. Zádrhel.
Perfektní mainstream. Glosování geopolitiky a rasové diskriminace, byť samozřejmě poměrně mělké, tomuhle formátu sluší. Zápletka bez tradičních hrdinů (kromě Rhina) je velmi osvěžující, stejně jako změna tradičních lokací. Mladej Romita mě sice už tak nedostal jako ve Věčných, ale stále je to velmi dobrý, sošný, vizuál. Až mě tak napadá mé obvyklé stýskání, že bych byl hrozně rád, kdyby někdo začal kromě MDEK vydávat taky evropský mainstream.
Je pravdou, že příběh mě nijak neohromil, ale zase je to aspoň v rámci čtení Marvelu trochu změna. Jiná kapitola je ale kresba Romity, která je sice dosti tradiční u klasických figur lidí, ale velké celky s nebešťany jsou něco úchvatného, právě kvůli kresbě si tohle bude pamatovat. Špička.
Stejně jako Havel se mi i tenhle booček líbil a vážně zvažuji nákup dalších dílů. Téma moderních dějin mi přijde obecně dost opomíjené (zvláště vzhledem k tomu, jak silně události posledních padesáti letech stále ovlivňují současnost), pro český komiks mimořádně vhodné (na rozdíl třeba od Erbena). Dana Černého vždy vychvaluji, i tentokrát mi jeho zpracování vyhovovalo i přes mírnou nepropracovanost (pozadí atd.), která byla ovšem cítit i u Havla. Musím však tentokrát vytknout ženské postavy (Havlová, matka kluků z paralelního příběhu), které vypadají jako chlapi, přitom právě Černý např. ve Fanoušovi či Jelitech dokazuje, že dokáže ženským figurám dodat dosti sexappealu. Scénáři pak nemám co vytknout, forma zpracování stejně jako u Havla padnoucí. Byť je kniha stručná, nabízí slušné množství relevantních skutečností a aktérů, ať již v problému pasivních či aktivních.
Začínám zjišťovat, že jsem dost předpojatý nákupčí / čtenář. Tuhle sérii jsem jako mnoho jiných povýšeně opomíjel, byť moderní dějiny spadají do mých zájmů, ale tak nějak jsem to bez hlubší znalosti považoval za nějaký chcípácký pokus přiblížit něco hlubšího mladšímu / širšímu publiku formou "obrázků s bublinami", což je za nesmysl pramenící z totáčového názoru na komiks obecně. Naštěstí tomu tak zde není. Jistě, je to možná zjednodušené, ale na druhou stranu publikace nemá ambici popsat listopadové události nějak komplexně, cílí na osud hlavní postav/y, což rozehrává velmi dobře (co si asi tenkrát s Čalfou skutečně řekli, že?). Vizuál se mi líbil, k tématu padnul, i když v tomto ohledu bych už k zjednodušování nebyl tak shovívavý, třeba pozadí bývají zcela nevykreslena apod.
Kdyby postavy pořád nevstávaly z hrobu nebo s nimi alespoň člověk žil kontinuálně jako v zemi původu, tedy ne jen nárazově dle různých retrospektivních vydání, tak by to asi bylo o poznání působivější. Závěrečné vysvětlení Reborn v doslovu mi silně připomnělo návrat Bobbyho Ewinga. No nic, ale musím přiznat, že minimálně scéna na Arlingtonském hřbitově má svojí nespornou působivost.
Po spoustě nakoukaných a načtených X-menů, Avengerů a jiných intergalaktických figur s jejich problémy, které třesou vesmíry, jsem sáhl po pavoukovi ze sousedství. A dostal mě po letech přesně tím, čím na začátku a čím vlastně dle mého také prorazil na výsluní. Skvělý mix superhrdinské akce s mýdlovou operou a "obyčejnými lidskými problémy". Je to samozřejmě mainstream, ale na rozdíl od všech jiných uměleckých forem, mě u komiksu i ten dost bere, zvláště takhle zvládnutý. Asi jsem sérii Amazing v minulosti opomíjel neprávem (nebo jsem si jen pavouka dost dlouho nedal, ale hodnocení se každopádně veze na vlně nadšení, po kořenech pátrat nebudu).
Ochutnávač a Hellblazer stále dobří (hlavně John), ale velmi příjemné překvapení je Ekhö. Podle obalu jsem se obával nějaké pubescentní srajdy a druhé Anity, ale baví mě to po všech stránkách. Příjemná kresba, originální svět lákající k poznání, jemná lechtivost tomu všemu jen prospívá. Supr číslo.
Batman supr jednohubka po všech stránkách, Ochutnávač pořád baví a Hellblazer špička. Kresba je skvělá, ale začíná mi připadat jako by pán dost vykrádal Eduarda Rissa. Jo a gratuluju k jubileu!
Na mě působila Dcera sov jak nějaký návrat Komety, jak příběh, tak kresba, fakt sorry. Ochutnávač je příjemný komiks s originálním nápadem, nic víc, nic míň. Asi bych to nekupoval, ale do magazínu proč ne. No a Constantine je samozřejmě srdcovka, londýnské podsvětí šmrncnuté mystikou, paráda, navíc s perfektní kresbou.
Udělal jsem výjimku a po dlouhém čase sáhl po UKK chtíc poznat pro mě dosud neznámého hrdinu. Klasický Marvel s neklasickými postavami. Povedený retro, nenudil jsem se rozhodně, ale je to pořád poměrně banální superhrdinská epizodka.
Výtky by určitě byly, ale celkově hodnotím tento počin pozitivně. První výtka zní možná banálně, ale třeba mě osobně graficky strašná obálka v kombinaci s boomem teoretických publikací o českém komiksu odrazovala vůbec od toho, aby svého času knihu v obchodě otevřel. Za 149,- v LK už jsem se přemohl a jsem za to rád. Pánové se snad neurazí, ale z knihy je po textové stránce znát, že jsou především nadšenci a nikoli fundovaní historici či teoretici umění. Nejen proto tedy vítám, že je kniha laděna především faktograficky a nehraje si na nic čím není a ani nemusí být. Od Encyklopedie neočekávám analýzy, kritiku apod., ale právě suchá fakta. Co se týče faktů, všiml jsem si chyby na str. 148, kde se o Lubomíru Hlavsovi hovoří jako o Milošovi s tím, že Kapitán Karibského moře byl jeho derniérou pro ABC, což není pravda, viz VKK 2 a Stroj času z 90. let. Pokud někde bylo autorům vyčítáno, že se nezabývali dobovým politickým ovzduším, souhlasím s kolegou Kapisem, že to opět do žánru encyklopedie nepatří. Na druhou stranu, pokud autoři, byť jemně říkají A), tedy, že to nebylo s komiksem před rokem ´89 zas tak strašné, jak se říká, musí říci i B) a alespoň nárazově zmínit negativa doby (v souvislosti s komiksem). Nepovažuji autory za latentní sympatizanty minulého režimu, ale je pravdou, že jejich doprovodné texty mohou skutečně v někom vyvolat pocit, že dopady režimu na domácí komiks poněkud bagatelizují. Totální WTF je pro mě prostor věnovaný malíři Paulovi, na nějž by v rámci této publikace bohatě stačila jedna strana (rozhovor i s unikátním komiksem patří jednoznačně do nějakého zinu a ne sem) a místo něj mohly být alespoň stručné biografie autorů. Nikdo učenej z nebe nespadl a autoři ode mě mají bonus za sympatie.
Dokopal jsem se ke čtení až jako warm up na film a dostalo se mi slušné zábavy, což od UKK očekávám především. Strange, byť klasickou marvelovkou, potěší přeci jen trochu odlišným laděním a kulisami, když z těch obvyklých už může být pravidelný čtenář Marvelu / UKK poněkud unaven.
Obával jsem se zakončení SaT, protože budované dlouhodobé napětí většinou odhalením pointy přináší zklamání. I zde už nešlo jít dál a přebujelé očekávání plně uspokojit, nicméně pointa důstojná a i s příslibem do budoucna. Dobrá série díky za ní. Mezi řádky nepřináší odpovědi žádné a nezbude než počkat na druhou knihu, první jsem dostal darem, takže minimálně ještě jednomu booku dám šanci, rozjeté to není zle.
Mezi řádky a SaT se blíží do finále a kvalita zůstává, napětí k prasknutí. Takhle ty ochutnávky při správné gradaci prvních sešitů můžou z pohledu vydavatele fungovat opravdu bezchybně. LM mě naopak spolehlivě odradilo od koupě, ta jemňoulinká erotická linka sice komiks oproti spoustě ostatních stripů mírně ozvláštňuje, ale to je asi jediné pozitivum, které jsem našel, možná v tom stripu mělo být víc stripu :)
Čtyřiačtyřicítka už je za plnou palbu, přílepky do počtu vystřídal stále si udržující kvalitu Hellblazer, SaT a dokonce už i Mezi řádky houstnou tak, jak to mají miláčkové rádi. Už i ty věčný odkazy v v řádkách mě začaly víc bavit než obtěžovat.
Na Mezi řádky je něco lákavého hluboko uvnitř, co mě nutí do dalších dílů a odvrací od odsudku z voleje, který se nabízí (hlavně kresba mi subjektivně příliš nesedí). Sam a Twitch (moje oblíbená deska od Ministry) jsou brilantně nadávkovaný a rozbaluju další číslo kvapem. Lobo aspoň potěšil novým pohledem, jinak už je to pro mě spíš nuda.
Zrovna když se rozhodnu konečně pročíst Crew za dva roky dozadu a začne mě zase bavit, tak zjistím, že končí. Pořád se nicméně nemůžu rozhodnout, zda koncept vydávání ochutnávek je v pořádku či nikoliv.
Zprvu mi to přišlo jen jako Gaimanova samoúčelná exhibice, koho všeho dokáže narvat do historického kostýmu a reálií, ale vše se ukázalo jen jako nutná představovačka pro epické události nadcházející. Sice je to v podstatě klasická marvelovka, ale je úžasné, že někdo i po těch letech dovedl přijít s originálními a funkčnímu kulisami a zároveň vytvořit slušný oslí můstek se "současností". Krásný tribute, i díky kresbě.
Tak a patnáct ročků a už vím, jak to pokračuje... Sice se z dálky ozývá mírný syndrom Matrix trilogie, ale ve výsledku jsou pro mě i další díly mimořádně působivé jako kdysi Morbus Gravis, protože atmosféra hnusu, beznaděje a šedivé přetechnizované budoucnosti je skoro hmatatelná. K tomu samozřejmě kontrastuje husička Druuna a její erotické eskapády, kterým jde Serpieri až moc ochotně naproti úplně jako v nějakým pornu. A ono to vlastně i díky tomuhle daný žánr naplňuje. Je to ale jedno z mála děl (ať už film, kniha či komiks), na které jsem narazil, a kde je naprosto funkčně a v podstatě nenásilně skloubena pornografie a jiný žánr, protože obvykle je to buď špatné porno nebo velmi špatná krimi atd. Kresba je úchvatná a Serpieri je jeden z mála autorů, kteří mi utkvěli v paměti při hltání coverů komiksů při prvních návštěvách západních komiks shopů. A ne kvůli samotné Druuně, jiných nahotin tam měli více než dost, ale právě díky neopakovatelné atmosféře, která sálá již ze samotné kresby. ////// Btw, když jsem Druunu sháněl v Comicspointu, tak mi tam chlapík sdělil, že je vyprodaná, že jí někteří kupovali i po pěti kusech. Tyhle spekulanti už fakt nemaj soudnost, hajzli !
Dobrej book. Sice díky větší absenci textu asi tak půlhodinová zábava, ale slušná. Pro dobré noirovky budu mít vždy slabost, sice už to člověk všechno někde viděl/četl, ale na druhou stranu jsou zde všechny žánrové propriety, které fanda potřebuje a z vody průměru to pro mě tahá skvělá kresba, která svou předstíranou naivitou ostře kontrastuje s drsným dějem, podobně mě v tomto ohledu brali Minutemani či druhej Criminal.
Opět se ukázalo, byť je Dolarový Bill jen přílepek, že lépe to autorům funguje, pokud nejsou svázáni již mohutně načrtnutými postavami. Takto prostě jen směřují k naplnění očekávaného, nemohouc překročit již vytvořené mantinely. Přesto se mi ale Ozymandias docela líbil, přeci jen byla postava zahalena mnoha tajemstvími, takže universum bylo vkusně doplněno, bohužel však ne zcela působivě. Karmínový korzár je se svými horečně snovými pasážemi úplnej mix Pirátů z Karibiku a Dostojevskýho a kresebně i scénáristicky jasný průměr.
Jsem rád, že původní sázka na Guns´n´Boobs vyšla a začala již dvě dekády (neuvěřitelně to letí) dlouhá dynastie vydávání "seriózních" komiksů v ČR. Hoši děkujem. Fakt. .... Levné to úplně nebylo, ale konečně mám Crew doma kompletní. Docela slušný číslo v rámci svých mantinelů, a to i bez nostalgie a sběratelské vášně.
Nápisu Rosinski jsem si zprvu nepovšiml a book jen podle obalu v obchodě úspěšně minul. Následně mi prodavač chtěl spravit špatnou náladu z vyprodané Druuny právě tímhle...no Rosinski/Van Hamme a MDEK to by měla být záruka kvality, ale ani letmé prolistování mě příliš neuchvátilo. Touha utrácet za komiksy ale naštěstí byla silnější, a tak jsem se nepřipravil o mimořádný zážitek. Zvláště na kresbu Skarbeka si to chce chvíli zvyknout, ale je to úchvatné. Podobně působivá pocta dobovému vizuálu, jakou stvořil Ridley Scott v Soupeřích. Scénář snad překombinovaný, za to ale nabízí tolik žánrů (soudní drama, pirátské dobrodužství, dobová love story atp.), lokací a odkazů, až se z toho točí hlava. Western se již vizuálem více blíží Rosinskému, jak ho znám a mám rád a scénář splňuje všechno, co od správně nihilistického a temného westernu očekávám. Bomba, bomba a neodpustím si na závěr opět apolovat na vydavatele: Marvelu, DC a Ennise už máme plný knihovny, více evropských komiksů !
Překvapivě slušné po grafické i scenáristické stránce a sběratelsky jasná povinnost do bizarní 90´s kolekce "1 press only" vydavatelství. Je otázkou, proč zrovna tohle neuspělo, asi se Madách trefil do díry mezi prvotním úspěchem modráků v TV a jejich obnovenou slávou v souvislosti s vydáváním příšerných šmoulích hitů na CD.
Kresba stagnuje na podprůměru. Sorry, fakt mě to nebaví a není nic horšího než nadhodnocovat s prohlášeními typu "na Čechy dobrý". Příběh mě ve výsledku i celkem chytl, což mě trochu trápí, protože nákupu dalších čísel jsem se chtěl jednoznačně vyvarovat.
Mě to především nebaví po grafické stránce, spíchnuté horkou jehlou, až si člověk vzpomene na některé slabší kousky z Komety. A byť je to na jednu stranu sranda, tak mě ty lokální lokace ve finále spíše ruší. Já vím, že je to jen pohádková fikce, ale přeci jen nějaká exotika na druhém konci světa je pro takové taškařice přijatelnější než zastavárna na Žižkově.
Což o to, příběh není zlý, resp. o nic horší než seriálový. Bohužel je to tištěné na toaleťáku, což je smutný evergreen pozdně devadesátkových sešitovek, ale oproti nim překvapuje slušným letteringem. Graficky je to někde na úrovni Terminátora, Star wars a jiných tehdy jednorázově vyšlých amerických produkcí II. ligy.
Nakoukl jsem při revizi sbírky do jediného Superkomiksu, který vlastním a musím říct, že mě překvapila úroveň. Je to samozřejmě jednoduché dětské čtení, ale nečetl jsem Donalda a spol. asi tak 20 let a mylně se domníval, že je to tupá zábava. Není to samozřejmě Asterix či jiné highlighty pro dětské čtenáře, ale má to jiskru, nápad a je to vtipné.
Mimořádně vtipné, opravdu doufám, že jestli jednou budu mít děti a ty budou mít rády komiksy, budou začínat Goscinnym. Klišovité, nicméně pravdivé rčení o Asterixovi, který humornou formou a s nadsázkou učí děti historii, lze velmi dobře vztáhnout i na Luka.
