Tenhle komiks je šílená fantasmagorie s správným gotickým vizuálem, a někteří nemrtvý v pokročilým stádiu rozkladu jsou vážně parádní. Jenže některé obrázky spíš než horor připomínají scény z porna a jejich požehnaně, jako třeba Batman když žere krysu :) tohle je něco na pomezí gotického hororů a devadesatkove komedie. To že je něco legenda neznamená že se musí jednat o něco obohacujícího, nebo novátorský převratného atp. někdy je něco legenda přesně z opačných důvodu.
Víceméně souhlasím s Qvestorem jenom to mám přesně naopak. Je fajn že tu vyšlo něco u čeho člověk může vidět jak se Itó vypracoval, a kde čerpal inspiraci. Mimochodem povídka Kde přebývá démon spánku mi připomněla Vládce snů od T. W. Higginsona.
Sice slabší začátek a po emoční stránce nic moc ale postupně se to pěkně rozjede, budu se opakovat ale velký plus téhle série je že děj je pořád v pohybu žádné odbočky nebo přešlapování na místě.
Vcelku bláznivý multidimenzionální trip který bohužel dost nudí svým kýčovitým poselstvím, jako takhle i Agent strachu měl kýčovitý konec ale konec. Tady na každé stránce pořád dokola! Až je to k zblití. V půlce příběhu si logika vzala dovolenou a nechá čtenáře bloudit v nekončících cyklech rodinných melodramat. Snad jediné pozitivum je že postavy jsou vážně propracované takže čtenář může pochopit jejich vnitřní pohnutky i když to jsou pořád ty samý sobci na které jsme od Remendera zvyklí, čekal jsem něco jiného a ne knihu pro osobní rozvoj.
Vizuálně to hodně připomíná Warcraft, vlastně i příběh. Celé to je strašný galimatyáš ale i tak se jedná o dost zábavní komiks, vlastně fajn jednohubka která by nemusela pokračovat.
Okko patří mezi ty propracovanější komiksy, kterým nechybí určitá jiskra a zápal že strany autora který si plní sen. Bohužel se jedna o věc která rychle západně mezi tuny dalšími. Každopádně čtení sem si užil, bohužel Hub tady dosáhl vrcholné formy, a kdoví možná příští díl bude ještě lepší.
Pro čtenáře neznalé, bude možná překvapení, to že Dredd je fašoun a Mega-City 1 fašistický stát. Jako celek to funguje ale samotné příběhy jsou většinou nudné, první dva nebo tři, jsou prostě nuda. Pak je tu Amerika která není špatná jen moc dlouhá a pointa na konci není moc úderná. Ale i tak to stojí za přečtení, jednak výtvarná stránka a jednak je vtipný nebo spíš smutný že komiks odráží současné dění ve světě.
Většina postapo sérií má ten neduh, že jakmile se hlavní protagonista dostane do nějaké pevnosti, kde fungují nějaké zákony, tak děj zpomalí a začne se zabývat vnitřní zkažeností komunity, nakonec přijde známé klišé. Kdo je tady příšera? Naštěstí Leviatan má spád, takže čtenář tyhle stránky rychle prolétne k okamžiku, kdy se to všechno zhroutí. A začne chaos, ústící k velkolepému masakru. Musím říct, že jsem si tyhle krvavá jatka kurevsky užil!
Už jsem byl komiksy trochu unavený ale tohle byla příjemná vzpruha, která mi vrátila krev do žil nebo jak se to říká. Některé obrázky jsou přímo pohlazení po duši. Jsem rád že tu vychází i věci pro dospělé, jinak zpracování by zasloužilo metál, vážně pěkná práce.
Asi to bude znít divně, ale musím to vypíchnout. Po dlouhé době snesitelná předmluva která je možná zajímavější než komiks samotný. Rozhodně komiks který ocení především odrostlejší čtenáři, skvělý art, bezva scénář, hlavní postava není jen plochá šablona. Nebál bych se to označit za nejlepší komiks který v edici vyšel.
"V životě jsi přečetl jedinou knihu, a zrovna Dobrodružství Barona Prášila! Jak můžeš takovým ptákovinám věřit?" Zapomeňte co vám říká současná věda, a nechte se unášet fantazií.
Těžké téma a přitom hezký čtivé, přímo beletristické čtivo u kterého člověk zapomíná že čte komiks. A o čem to je? Vlastně o životě a všech jeho podobách, ale hlavně o svobodě. Problém je že svoboda a šílenství se dost často zaměňují, jestli máte rádi filozofické bloumání a nimrání se v různých bolístkách, tak nebudete zklamáni. Neříkám že je to špatný komiks, ale k Everestu to má daleko, tím pro mě bohužel stále zůstávají Strážci (Watchmen). Celkově se Blast těžce interpretuje, může to být oslava naturalismu, a jestli má nějaký poselství, tak to že společnost nemá rada jinakost.
Devět volumek, které tvoří tři příběhy které spojuje onen ďábelský artefakt Kannonina ruka. Tady člověk dostane prostě všechno, příšery mutanti démoni černokněžníky, armádu, cestování v čase, filozofické a teologické otázky, brutální gore scény plné incestu kanibalismu a dámských kalhotek, dokonce i Terminátora. Tohle je prostě magořina na entou.
Hezký příběh, o tom jak člověk vyskočí že své klece a začne konečně žít a užívat si radosti okamžiku. Pro někoho možná depresivní ale za sebe říkám, hodně pozitivní čtení. Jo a Murakami má dobrý smysl pro humor.
Takový pěkný mix Sherlocka a Tintina, jestli tomu mám něco vytknout, tak že i když se děj odehrává v Americe, tak prostředí působí moc evropský, klidně by se to mohlo odehrávat v Paříži nebo rovnou v Praze. Ten Boston v tom necítím.
Už od prvního dílu jsem měl podezření, že ta potopa, stejně tak oni tupé mořské obludy mají nějaký lidské přičinění. Něco ve stylu Útok titánů nebo Origin: Spirits of the Past, zatím je brzy vydávat soudy, no uvidíme kam to celé směřuje. Někdo by tomu mohl vytknout velké množství emočního patosu ale mainstream je prostě mainstream tohle je doslova anime na papíře!
Zpracování knihy luxus, a asi nejhezčí komiks jaký v edici ERB vyšel. Obsahově čtyři alba z nich první dvě, jsou válka růží s trochou magie, zbylé dvě pak jdou vlastní cestou. Jako někdo kdo má rád středověk a fantasy jsem spokojen.
Tady musím, částečně souhlasit s Sagikkunem. Za prvé čím méně víte, tím lépe, za druhé oni dva filmy, jsem v tom viděl. Teda pokud myslíme oba ty samé. Jen to není zač tak geniální věc, ale i tak dost dobrý.
S Hermannem Huppenem jsem neměl žádnou zkušenost, ale tak nějak, jsem doufal že Kruté příběhy budou jako Aronovi Skalpy, to znamená socialni a ekonomické problémy s omáčkou z násilí. A světe div se, to přesně jsem dostal. Ve třech příbězích, kterým kraluje příběh Old pa Anderson který je správně drsný a surový.
Tak už v Harrow County přibyly nějaké pevné základy a pravidla, na kterých Bunn s Crookem začínají budovat mytologii Emina světa. Jestli bych měl mít nějakou výtku, tak že se neuctivé obnovuje status quo. Holt je Ema, Tonička Bolavá :) celkově mi tahle série přirostla k srdci.
Nato, jak to na goodreads vychvalovali, jakej je to skvělý horor s atmosférou, tak jsem krapet zklamán. Spíš než horor to je černá komedie, která mi hodně připomínala parazita od Pong Čun-ho.
Vcelku naivní love story, s pěkným artem. Překvapivě se to ke konci pěkně rozjede ale ona naivita zůstává. No..., jestli chcete vztahovou konverzačku běžte do toho.
Nevadí že děj je předvídatelný, protože tohle je skvělá řeznicina plná akce. Zběsilé tempo, mořské obludy, k tomu lacině roztomilé emoce, a to nejdůležitější sexy holky které jsou podstatě nahé. mainstreamová zábava jak má být.
byl jsem skeptický, jako vtipy se zvířátky? O to větší bylo moje překvapení kolikrát sem se zasmál, zkrátka a dobře tyhle dva pošuky jsem si zamiloval.
Sóičiho záštiplná prokletí je důkazem že komedie a horor jdou ruku v ruce. Jasně tahle kravina nesedne každýmu... já jsem rád že čtenář může vidět že Džundži Itó není jen bizarní horor. Jen mě zamrzlo že na konci není bonus Secret of the Haunted House.
Čím víc má člověk načteno, a nakoukáno nejen komiksu, tak si řekne tohle už jsem někde viděl. A na tom není nic špatného vzít známé motivy, a přetavit je do něčeho svěžejšího. Authority jsou z jedné části úchvatný v tom jak prostřednictvím kresby a barev dělaj z obyčejného mainstreamu něco víc a přitom si nehrajou na víc než jsou. Jako jo, je to produkt své doby, ale hodnotit to dnešní optikou, není fér.
Zakončení které se vrací na úplný začátek rodiny Trebaldiů a jejího tajemství. Jak už podotkl Norri je to vlastně úklid, některé linky příběhů se uzavírají jiné vybízejí k dalšímu dobrodružství.
Silná stránka je parádní kresba která je rozhodně osobitá, na první pohled si nemusí získat diváka a dá se jí vytknout spousty chyb, jako nepřehledná dynamika pohybu, celkově je to všechno tak zvláštně hranatý. Když už jsem u té kresby všiml jsem si že Rex mění ruce jednou lidské pak zas robotické :) barvy jsou úžasné. Děj tak nějak přešlapuje na místě, ale i tak se ten příběh člověku dostane pod kůži. Celý to je protkány prázdnýma kecama o světě vesmíru lidech náboženství atd. Jestli tahle bichle má nějaký problém tak že je to bichle, tenhle vesmírní road trip prostě nefunguje pohromadě, nefungoval by ani formou volumek, tohle jedině jako sešitovka. Tahle bichle není schopna udržet čtenářovu pozornost, ale možná je chyba na mé straně. Anotace budí dojem že to bude něco jako vesmírní kazatel, vlastně nevím co jsem od toho očekával ani jestli jsem to dostal.
Není to vyloženě špatné, ale žádná sláva to není. Mdlý art, charaktery zoufalé šablonovitý k tomu nezáživné dialogy které slouží jen jako slovní vata, příběh zoufalé prostý až to hezky není, cliffhanger na konci ušel. Jako jednohubka dobrý.
Další významné dílo nesporných kvalit tohle musí člověka dohnat k slzám, kresba která zjemňuje všechen smutek a temnotu kterým byla I Okson vystavena. Příběh který není jen informativní ale i lidsky nádherný. Je strašné že Okson byla jen jedna z mnoha obětí imperiálního japonska, na tyhle hrůzy by se nemělo zapomínat.
No možná je to místy až moc romantické, ale i tak paráda, Joann Sfar má talent. Rabínův kocour je vtipně hravý průvodce, který nabízí židovský humor, filozofií a celkově spirituální úvahy o životě a etice. Místy to může působit jako čistý kalkul. Velký plus je odkaz na malého prince a příhoda s Tintinem super.
Závěr prvního cyklu nabídne dost cestování a intriky kvůli kterým neustále vznikají a zanikají různé spojenectví, překvapivě to není nijak překombinované. Rámci žánru to je poctivě dobrodružství u kterého člověk může vypnout.
Tohle tady bylo už mnohokrát. Tři mušketýři Indiana Jones Flynn Carsen nebo Lara Croft, čte se to prakticky samo. Není to nic převratného, ale rámci žánru se jedná o ryzí dobrodružství.
