Bravo! Konečně Superman, který opravdu stojí za to a nejvíc paradoxní na tom je, že se jedná o alternativu klasického "Muže z oceli" . Dějová linka ve mne často evokovala slavné romány "Otčina" nebo "Archangelsk" od Roberta Harrise, "1984" George Orwella nebo "Mechanický pomeranč" Anthonyho Burgesse, což jsou všechno mé oblíbené knihy. U mě tedy plus navíc. Tímto jsem však nechtěl naznačit, že by Millar tyto knihy nějak vykrádal. Spíše naopak, vzal si z nich to nejlepší, rozšířil o spoustu vlastních nápadů a zasadil do superhrdinského světa, který v jeho podání opravdu není plný nadlidí v kostýmech pastelových barev a plochých nezlomných mravních zásad.
Superman v Millarově podání je sice tak trochu ten samý idealista a lidumil jako v klasické verzi, ale přesto zcela odlišný. Millar nabízí dekonstrukci jeho povahy a ukazuje jak tenká může být hranice mezi "chránit" a "ovládat". Dokazuje, že ani neprůstřelný mimozemšťan není odolný vůči vlivům doby, systému a okolního světa. Ani ty nejlepší úmysly nemusí být vždy nutně tím nejlepším řešením.
Hodně se mi líbilo podání Lexe Luthora, který na mne tentokrát působil opravdu jako člověk, kterého je nutno respektovat a obávat se jej. Výborné jsou i další postavy jako třeba Batman, jehož srdce i zde obestírá temnota a je tak pravým Supermanovým opakem a pak hlavně Green Lantern, kterého poprvé konečně vidím jako opravdového drsňáka, který dokáže ochránit svou zemi, což mu v jeho klasickém podání moc nevěřím...
Ke kresbě pánů Johnsona a Plunketta asi není moc co dodat. Ta totiž prostě perfektně sedne, ať je zde znázorněno venkovské prostředí, pokoje v Kremlu, nebo reálie Metropolis. Moc se mi líbí i použitý coloring. Co se týče překladu "Rudá hvězda", po přečtení knihy s tím nemám nejmenší problém, viz. níže komentář od Azalina.
Závěrem tedy naprostá spokojenost. Jsem rád, že u nás tento Superman vyšel. Jeho příběhy sice moc nesleduji, ale myslím si, že takto kvalitních moc nebude, což je zcela jistě škoda. Rudá hvězda od nynějška patří k těm komiksům, ke kterým se budu určitě vracet a ještě několikrát si jej s obrovskou chutí přečtu...
Největší světoví autoři vždy dobře věděli, že ty největší příběhy se vyprávějí z pohledu těch nejobyčejnějších lidí. Právě těch, které se historické události, sociální změny a neovladatelné vichry doby dotýkají ze všech nejvíc. Možná je to právě onou měrou sugesce, kdy se prostý čtenář dokáže nejlépe vcítit do osudů postav, nebo možná existencionálním pocitem, který se dere ven a vyvolává strach z toho co vše se může stát.
Ne jinak je tomu v grafickém románu Berlín, jehož první díl mě zcela uchvátil. Nenásilnou formou nás seznamuje s osudy několika lidiček, spojených životem v době mezi světovými válkami a konečné transformace směru německých "omylů", které dovedly svět až k největší katastrofě dějin. Lidiček, kteří se možná mohli opravdu potkat v ulicích Berlína. Síla románu je v použití skutečných reálií a rozmanitost použití "vzorku" postav, jenž obsáhne názorové spektrum zprava do leva, aniž by se autor snažil někomu nějak stranit. Naopak, Berlín není protkán černou nebo bílou, je sycen odstíny šedé...
Takových děl na našem trhu opravdu není mnoho a to je velká škoda. Berlín ve mne zanechal stejně silné pocity jako Joe Sacco a jeho Palestina nebo ještě obsáhlejší Gaza. Vlastně si tato díla nejsou nepodobna ani grafickou stránkou. I Berlín je kreslen černobíle, avšak pevnou linkou a ač to tak na první pohled nemusí být znát, tak i s obroským důrazem na detail a vyjádření emocí... Opravdu škoda, že takových grafických románů je u nás jako šafránu.
Tak já si rozhodně nijak zvlášť nestěžuji. Po všech těch Spider-manech, Green Lanternech a FF, které teď na českém komiksovém trhu vykukuji snad odevšad, je pro mne tento omnibus vítaným přírůstkem na poli superhrdinského komiksu. Přiznávám, první díl byl opravdu o něco lepší, to je ale možná dáno tím, že tentokrát se jedná o spojení více příběhu a dokonce i sérií. Kresba je stejně jako minule skvělá a to samé se dá říct i zpracování celkovém zpracování knihy, osobně nemám problém ani z formátem.
Co se týče níže proklínaného překladu, ten "kapucosmrťák" zní opravdu nelibozvučně. Nicméně jsem se tím při čtení nenechal vůbec rušit a nakonec to byly docela pěkné tři-čtyři hodinky čtení...
Vymazlená záležitost... Ještě temnější a dle mého názoru i krapet lepší než předcházející díl. Možná je to tím, že se tentokrát v podstatě jedná o jeden stále se rozvíjející příběh. Kresba i scénář perfektní. Takto se rodí "městské legendy" a to doslova...
V tomhle příběhu opravdu stojí 100 nábojů spíše na druhé koleji. Jsou jen jakousí paralelou zapomenutých vzpomínek a ztracené identity. Azzarello a jeho parťák ve zbrani Risso nám tentokrát servírují špinavou noirovou detektivku, která si v ničem nezadá s mistry pera drsné školy detektivního románu. Nikdo není takový jako zdá, neexistuje zde jednoznačně kladná postava. A přesto, že je hlavní postava tohoto dílu, soukromé očko Milo, celkem hajzlík a barový povaleč, fandil jsem mu hned od prvních stránek...
Tak a funebráci v New Yorku měli zase jednou plnou kopu práce... No ono naštvat mstitele s psychopatickými sklony se nikdy moc nevyplatí. Tenhle Punisher je i podle mě trošku slabší než předchozí "pozdravy z Ruska" a zápletka v mnoha ohledech působí jako rutina. Jenže naštěstí to píše Ennis a ve spojení s temně laděnou kresbou Lea Fernandeze jde o příběh zábavně krvavý. Celkem spokojenost...
Stejně jako Syn člověka velmi zábavné počtení. Ubylo hlášek, ale celkový příběh je silnější. Constantine působí více sebevědomým a cynickým dojmem. Kresba mě ve srovnání s předchozím dílem tak neoslovila. Rozhodně bych si ještě nějakého toho Hellblazera v češtině dal...
Filmové westerny mám v celku rád. S těmi komiksovými jsem doposud neměl téměř žádné zkušenosti. Ale jo, Hex je vcelku milý chlápek a Eastwoodova tvář v klasických westernových příbězích, bez nadpřirozených motivů mu sedí daleko víc než ve stejnojmenné filmové srágoře...
Superman byl první komiksový superhrdina, kterého jsem poznal. Proto mám k němu jakýsi nostalgický vztah, díky němuž si Supermanovy příběhy kupuju, pokud výjdou česky ještě dnes, přesto že už dávno nemůžu říci, že by patřil mezi mé nejoblíbenější.
Z těchto důvodů jsem sáhl i po této knize. Navíc jméno Alana Moora jako autora vždy vyvolá jisté očekávaní. Jako vzpomínka na minulost působí komiks celkem fajn, i přesto však nesnese jakékoliv srovnání se slavými Strážci, kteří vznikali ve stejné době. Z dnešního pohledu je děj velmi staromilský, jednoduchý a plný "trošku trapných" záporných a vlastně i kladných postav. Jediný světlý okamžik jsem nalezl v příběhu se Swamp Thingem, zbytek knihy mě ve větší míře nezaujal...
Jedním slovem paráda! Takhle by měl vypadat kvalitní a inteligentní superhrdinský komiks. Zároveň jsem potěšen, že se k nám konečně dostal jeden z mých nejoblíbenějších autorů Ed Brubaker, myslím že byl doposud trošku neprávem zcela opomíjen. Brubaker nám v tomto Omnibusu servíruje směs hořko-sladkých hrdinských bylin, říznutý špionážním thrillerem a válečným dramatem. Captain America zde nepůsobí jako klasický nezničitelný nadčlověk, ale jako zmatený veterán, jemuž se pomalounku hroutí všechny hodnoty ve které doposud bezmězně věřil.
S kresbou to mám podobně jako u prvního omnibusu Daredevila. Také tady Steve Epting výborně dokresluje hustou atmosféru nastavenou scénářem a vše podtrhuje Michael Lark svými retrospektivními výjevy vzpomínek na dobu 2SV. V celku toto střídání malířů v jednotlivých polích stránek působí velmi celistvě a příjemně.
Captain America patřil k mým nejoblíbenějším hrdinům už od dětství. Spolu se zmíněným Daredevilem je proto tento komiks pro mě jednou z komiksových událostí roku. Těším se na další díly a věřím že se vratí i Zimní voják...
Nikdy jsem nebyl a nikdy asi ani nebudu velkým fanouškem japonské mangy. Příběh plačícího zabijáka z pera Kazua Koikeho jsem ale opravdu nemohl minout bez povšimnutí. Proč? Protože obsahuje opravdu vše co stojí v popisu knihy, násilí, morální dilemata, erotiku, což zde tvoří základní kámen výborného scénáře. Nelze opomenout ani kresbu Rjóičiho Ikegami, která je perfektní a dynamická s velkým důrazem na detail ať už nějakých předmětů, či celé okolní krajiny. Kresbu jsem si opravdu vychutnával. Malinkatý problém jsem z počátku měl s překlady grafických citoslovců, ale po pár stránkách jsem si i na toto zvykl.
Jsem strašně rád, že si tady někdo troufl vydat tohle dílo a věřím, že se to vyplatí a nemusíme mít obavy že nevyjde všech 5 plánovaných dílů. Byla by to škoda, protože Crying Freeman je jedna z těch mang, která si dokáže získat čtenáře i z řad odpůrců, nebo těch kteří se o mangu jinak ani nezajímají. Ne jinak tomu bylo u mě...
Série 100 nábojů mě s každým dalším dílem znovu a znovu dostává. Zatímco většina sérií s přibývajícími čísly často začíná kvalitativně pokulhávat, tady je tomu zatím naopak. Čtvrtá kniha je dle mého názoru zatím nejlepší. Opět se setkáváme s agentem Gravesem vedoucim svou soukromou válku proti organizaci Trust, kufříkem s nevystopovatelnými náboji a celou plejádou postav u niž se dá jednoznačně prohlásit že nejsou v žádném případě černobílé, jako u jiných příběhů či autorů.
Azzarello nám touto knihou odkrývá další kousky ze skládačky komplikovaného příběhu, nikoliv však tak moc, aby čtenář mohl předvídat co se stane, nebo dokonce ztrácel natěšenost na další díly. Právě naopak... Kresba Eduarda Rissa se mi také hodně líbí a k celému příběhu perfektně sedí a naprosto perfektnímu scénáři přidává stísněnost a temnou atmosféru. Často jsem měl pocit, že se i trošku podobá kresbě z mého oblíbeného Sin City Franka Millera, i když je samozřejmně úplně jiná . Navíc se mi hodně líbil minipříběh uprostřed knihy, kdy skoro každou další stranu kreslil jiný kreslíř a přesto to nevyvolává rušivý efekt...
Musím říci, že už se opravdu nemůžu dočkat další knihy. Jestli 100 nábojů není nejlepší sérií, která u nás vychází, tak ale určitě mezi ty nejlepší patří, ve všech směrech...
Tak tenhle Hitman mě vyloženě potěšil. Úvodní příběh o Tommyho rodině podle mě patří k tomu nejlepšímu, co Ennis v Hitmanovi předvedl. Druhý příběh o úpírech mě až tak nebral, ale vše se dalo do pořádku smutným příběhem Ringa ve kterém poznáme že Smrt nemusí mít vždy podobu pěkné dívky. Celý příběh je opravdu koncipován jako slavné filmy Johna Woo - Hard Boiled nebo Lepší zítřek, ostatně Ennis mu tento příběh sám věnoval.
Celková úprava knihy se vydavateli standartně povedla a velmi se mi líbil překlad Šimona Španihela a zvolený jazyk jednotlivých postav.
Tak tohle je pro mě Ennis v té správné formě. V porovnání s Thorem, kterého jsem tady hodnotil nedávno působí tahle kniha jako by jí snad psal někdo jiný. Taky jsem rád, že se Punisher po minulé knize opět dostal do hlavní role a navíc mu zde sekunduje parádne a sarkasticky podaný Nick Fury. Prostě správná dvojka, se kterou by člověk někdy rád skočil na pivo. Děj je správně dávkovaný, zlí hoši šíleně zábavní. Opravdu jsem moc a moc spokojen!
Je to asi ten nejlepší Thor, který mohl vyjít. Přesto je Thor v příběhu odsunut na druhou kolej a otěže přebírají tři "hrdinové" z minulosti a Dr. Strange jako magický průvodce celým dějem. Nevím, nemůžu si pomoct, ale příběh na mě působil velmi prvoplánovaně. I méně bývá více a to z pohledu vykreslení násilí v tomhle díle platí na 100%. Občas se vyskatl světlý a vtipný okamžik, viz. třeba zmíněná scénka s americkým prezidentem, ale to bylo pro mě dost málo. Ennis si zase nebere servítky a ze superhrdinů dělá neschopné nýmandy, tentokrát to kromě Thora odnesl i zbytek týmu Avengers. Kresba v celku ušla, pouze barvy na mě působily místy vybledlým dojmem. Takže závěrem musím konstatovat, že od Ennise už jsem četl mnohem, mnohem lepší věci.
Fantasy příběhy příliš nevyhledávám, ale Howardův Conan je pro mě stejně jako Sapkowskeho Zaklínač srdcovou záležitostí, tedy co se beletristického díla týče. Asi jako každý tady jsem četl příběhy, které vydával Semic nebo později Netopejr, ale žádný se nevyrovnal originál příběhům od Howarda ( a nemyslím tím mistrovy pozdější napodobitele). Možná to je tím, že v knihách je větší prostor pro vlastní imaginaci postav a celého děje. A právě těmto mým představám se nejvíc přiblížil Conan v pojetí pánů Busieka a Norda. Conan je zde inteligentní válečník s krvavou minulostí avšak nepostrádající city, smysl pro přátelství a čest. Nordova kresba je podle mě také zcela na místě a vůbec mi nevadil mainstreamový počítačový coloring. Pevna vazba a zpracování celé knihy včetně závěrečného popisu conanova světa je opravdu perfektní.
Dlouho jsem se nemohl ke koupi rozhoupat, takže se ke mně tento Conan dostal až minulý týden, ale opravdu nelituju. Tohle je Conan na kterého jsem co se komiksu týče čekal a jedinou větší vráskou zůstává, že doposud česky nevyšlo pokračování. Tímto bych tedy chtěl apelovat na vydavatele, aby nás do budoucna ještě potěšil další výbornou exkurzí do světa meče a magie...
Tuhle týmovku jsem nikdy moc nemusel. Hlavně postava Reeda Richardse ve mně vyvolávala úsměvné dojmy. No prostě gumový paňáca jako vůdce superhrdinského týmu??? Ale dost házení kamenem... Zrod určitě nepatří k tomu nejlepšímu co jsem kdy četl a jak už bylo řečeno, od Millara a Bendise jsem i já očekával trošku víc. Nicméně jedná se o celkem čtivý mainstreamový origin s odpovídající kresbou Adama Kuberta. Nejsou zde žádné zbytečné dějové odbočky, žádné nečekané situace. Do dalšího dílu ale zcela jistě nepůjdu.
Uznávám, že parkrát jsem s % hodnocením přestřelil, ale tady si za ním opravdu stojím... Na Daredevila jsem čekal hezkou řádku let a jsem strašně rád, že se k nám konečně dostal. To jak mě příběhy v této knize bavily, už mě dlouho nic nebavilo. Prostě výborný Bendisův scénář všech tří příběhů, perfektní dialogy a v neposlední řadě parádní atmosférická kresba. Zvláště ta Maleevova se mi hodně líbila. Zpracování v imitaci kůže a pevné vazbě také lahůdka. Nezbývá než se těšit na další příběhy s Ďáblem strážným a já jen doufám, že jich u nás výjde moc a moc...
Jeden z nejlepších Batmanů... Žeru tu atmosféru, kresbu, scénář, knižní vazbu, popír, prostě všechno...a žeru Batmana. V celkovém kontextu obou knih Dlouhého Halloweenu jde o perfektní mafiánský příběh o pomstě a zradě halený do mlhy a noci. A takové příběhy mám opravdu rád.
Jeden z nejlepších Batmanů... Žeru tu atmosféru, kresbu, scénář, knižní vazbu, popír, prostě všechno...a žeru Batmana. V celkovém kontextu obou knih Dlouhého Halloweenu jde o perfektní mafiánský příběh o pomstě a zradě halený do mlhy a noci. A takové příběhy mám opravdu rád.
Mé první komiksové setkání s Green Lanternem. Musím říct, že mě příběh celkem bavil a rád jsem se dozvěděl něco o původu postavy, která šla až do teď celkem mimo mě. Green Lantern, ač vyveden nádhernou kresbou a s místy až melodramatickým dějem pro mě není až tak zajímavý. No prostě, abych se přiznal, nejlepší pasáží pro mě byly chvíle, kdy Hal vystupoval jako člověk a řešil své pozemské problémy. Ve chvíli kdy se do příběhu začaly vměšovat všichni ti Strážci vesmíru a jiné vesmírné obludy, začínal jsem se nudit z přemíry sci-fi. Ano, Green Lantern opravdu není Batman ani Daredevil, ktreré mám osobně nejraději, ale za přečtení rozhodně stojí.
Tak konečně jsem se dočkal druhého dílu. Stálo mě to hodně přemlouvání, abych si to dříve nepřečetl v originále. No co říci, oproti první části je to z 90% akce, akce a zase akce. A možná proto tento book až tak nenaplnil mé očekávání. Nemůžu se ubránit dojmu, že co se týče příběhu trošku pokulhává za předchozím dílem. Občas mě mrzelo, že jsem dopředu předpokládal co se stane, což se mi u Bohů a monster nestalo ani jednou... No prostě, jedná se o velmi napínavou a skvělou týmovku a její kresba je opět perfektní. I přes malé výtky mě to pořád neuvěřitelně bavilo...
Nikdy bych neřekl, že mě může Spider-Man bavit i v dospělosti. A musím se přiznat, že to co předvedl Stryczinski mě opravdu dostalo. Na Spider-manovi jsem vlastně vyrůstal, později už mě ale tak moc nebavil a byl vytřídán jinými, "dospělejšími" hrdiny. Když se mi po dlouhé době, kterou jsem se ji vyhýbal dostala do ruky tahle Straczynskiho řada, musel jsem smeknout. Skvělý příběh, vtipné dialogy, výborný záporák. Takže, musím přiznat, že tenhle pavouk ode mě dostal druhou šanci a určitě oprávněně.
Genocida ve mě vyvolala rozporuplné pocity, takže jsem se ke koupi Impéria musel trošku přemlouvat. Ovšem jsem rád, že jsem se přemluvil... Impérium nabízí mnohem zajímavější a celistvější příběh, ve kterém Morrison použil i několik velmi zajímavých sekvencí, viz. například boj mezi plody v děloze nebo transplantace mutantních orgánů. S kresbou to mám tak na půl, van Sciver perfektní a detailní, na Quitelyho už si taky pomalu zvykám, ale kresba Igora Kordeye mi přišla místy moc nepřehledná. Líbí se mi, že Crew pro tento díl použila jiný typ grafiky názvu na titulní straně, takto na sebe upozorńuje daleko lépe než tomu bylo u Genocidy. A poslední věc, která mě potěšila je, že Impérium vyšlo v jedné knize a nebylo rozděleno na dva díly. No uvidíme co přinese další díl, s tímto jsem v celku spokojen...
Jednoznačně parádní záležitost. To co z prvu působí jako Disneyovka pro děti se jako mávnutím kouzelného proutku promění v příběh o hledání vlastní svobody a boje o přežití. Na konci příběhu jsem byl opravdu dojatý a to mě většinou hned tak něco nerozháže:-) Spolu s vytouženými Tajnými válkami je tohle pro mě komiksová událost roku.
Frank Castle je konečně zpět a vrátil se ve velkém stylu. Subjektivně mohu říci že Punisher je pro mne zatím nejlepší Ennisova série, aspoň z těch, které jsem četl (zatím jsem se nedostal k The Boys). Prostě tohle podání mu sedí jako prdel na hrnec. A Fernandezova kresba ještě umocňuje krví nasáklou atmosféru příběhu. Prostě a jednoduše Ennisova Punishera MAX opravdu zbožňuju a už se nemůžu dočkat další porcičky, která jak doufám výjde velmi brzy...
Trošku lituju, že jsem prvním parchantům dal plný počet, hold neuvážený krok nováčka při hodnocení. Protože dvojka jedničku jasně překonává... Scénář je mnohem nadupanější, kresba stále výborná. Opravdu skvěle rozjetá, která musí pobavit každého. Už se nemůžu dočkat dalších dílů. Víc jak 100% už dát nejde, takže už nemám dalších možností...
Na tuto knihu jsem se už od počátku snažil dívat očima malého kluka, který někdy na začátku 90. let po tomhle komiksu strašně toužil. A nejspíš i proto se mi Tajné války líbí a jejich koupě je splněním velkého dětského snu... Příběh ani kresbu nelze hodnotit současnýma očima v době, kdy jsme zvyklí na úplně jiný standart. Mě tahle nostalgická exkurze do historie superhrdinů marvelu pobavila a vzhledem k nepřetržité akci ani nezklamala. Co na tom, že je místy opravdu dost ukecaná, nebo že bychom dnes do tajných válek poslali jiné hrdiny či jiné padouchy... Tajné války mě zahřály u srdce a nechaly zavzpomínat na dětské sny...a pak, že se sny nikdy neplní...
Nejspíš teď naštvu hodně lidí a mnozí budou tvrdit, že jsem nic nepochopil. Pro mě je to Mooreův experiment s nechutným pornem tvářícím se jako směs chytrých narážek na slavné knižní předlohy. Tentokrát mě Alan hodně zklamal, možná zkouší kam až lze v komiksu zajít. No možná to trošku zachraňuje netradiční kresba, ale stejně měl jsem co dělat, abych to dočetl do konce. Až budu chtít příště porno, koupím si Leo, nebo nějaký jiný časopis s podobnými obrázky. Opravdu otřesný zážitek!
Tak a teď mě třeba ukamenujte :-) Tohle fakticky není můj šálek... No zkusil jsem to i po té co se mi ani jeden příběh co vyšel v krvi nelíbil, ale je to pořád stejné. Netvrdím, že je to špatný komiks, kresba je úžasná, zvláště pak můj oblíbený Brian Bolland si pohrál s detaily, ale příběh, dialogy, prostředí a celková atmosféra mě fakt nebrala. Na mě fakt až moc sci-fi. Takže koupeno, přečteno a prodáno, a těch 50% dávám za kresbu. Dredd nevermore...
Tak jako má můj táta rád westerny, já nikdy nedám dopustit na dobrou gangsterku. Collins odvedl velký kus práce a do příběhu dal všechno co potřebuje. Fajn, je pravda, že celou knihu máte přečtenou asi za hodinku, nadruhou stranu zde tak nejsou popisovány okrajové zbytečnosti a čte se jedním dechem. Kulomety, přestřelky a ostří hoši na pozadí příběhu který v první řadě vypráví o vztahu mezi otcem a synem. Tahle kniha se mi fakt líbila, stejně tak jako její filmová adaptace.
Přesně takhe si představuji začátek temného rytíře! Brilantní příběh, zasazen do temných a přesto uvěřitelných kulis velkoměsta. Všudepřítomná špína, korupce a vnitřní pohnutky odvádějící prvotní touhu po pomstě k životnímu poslání. Prostě všechno, co od tohodle komiksu mohu očekávat. Jsem rád že po "NTR" nám byla poskytnuta možnost podívat se na počátek provedený naprosto mistrovským a chytrým způsobem.
Frank Miller + Batman = dvojitá srdcovka.... Tenhe komiks mě v roce 2006, kdy jsem si jej ze zvědavosti koupil, přivedl opětovně ke sbírání komiksů po 8-leté odmlce. Nelituju, i po desetiletích od prvního vydání je to jeden z nejlepších komiksů co kdy vyšel či dokonce vyjde. Skvělá atmosféra, výborný a invenční příběh, a pro mě i parádní kresba. Hodnotím % pouze příběh, ne samotné české vydání, to je trošku někde jinde... ale jsem i tak rád že tohle u nás vyšlo!
Líbí se mi kam se tahle série posouvá a to už od předchozího dílu. Podle mě trošku zvážnila a to je jen dobře. A lehce filozofující dezert v podobě Supermana v závěru...prostě lahůdka. Těším se na další díly.
Mám rád Ennisova Punishera, Hitmana a i Fury byl skvělou záležitostí. Ghost Ridera jsem si rovněž kupoval s velkým očekáváním. Nechci se opakovat, většina už tady byla řečena, ale tohle mi opravdu nesedlo. Hlavně mi vadilo, že hlavní postava je odsunuta do pozice losera, se kterým každy vyj... Kresba docela pěkná, po čase ale začíná působit příliš staticky a místy hodně nepřehledně. Snad jen ta hořící lebka a motorka se panu Crainovi povedla. Co závěrem? Od démonického motorkáře jsem opravdu očekával víc...
Naprostá bomba! Kdysi jsem týmovky nemusel, ale už první Ultimates mě obrátili na "pravou víru". Podle mě druhá série nejen že není slabší, ale naopak dovádí do ještě větších extrémů události první série. Zdá se mi, že je zde kladen větší důraz na psychiku postav a dialogy, což trošku ubralo akční sekvenci, ale jak předpokládám, tohle dožene druhá část. Nevadí, přesně tohe jsem od Marka Millara očekával a byl jsem potěšen. Kresba skvělá jako v předešlé sérii, přehledná a dynamická. Jediná věc, která mě momentálně štve je, že na zjištění kdo je krysa v týmu, jak dopadné Thor atd., si budu muset půl roku počkat, a proto dávám oněch "pouhých" 99%.
Co říct... O tomhle komiksu se psalo už dlouho předtím než vyšly v USA všechny díly. Proto jsem i já byl hodně natěšeny, výsledek však až tak úderný nebyl. Jedná se o klasickou Millarovku, tedy netradiční pohledy na klasické náměty komiksů. Zde s pikantní příchutí reality, čtenář si opravdu dokáže představit, že takto by to mohlo v reálném světě vypadat (kdo viděl bonusové DVD Watchmen ví, že po USA se takových "bláznů" v kostýmech potuluje víc).
Kresbu Romity jr. osobně moc nemusím. Zde se jedná o druhý komiks (po Punisher War Zone), kde mi ale vůbec nevadila a naopak mi k příběhu sedí. Příběh, zápletka a i dialogy zajímavé a chytlavé, nicméně předchozí Millarova díla Wanted a zejména pak Ultimates se mi přece jen líbila trošičku víc. Ve výsledku jsem ale určitě spokojen.
Na tenhle počin pánů Ellise a Granova jsem se těšil od chvíle co jsem kdysi zahraniční recenzi na internetu. Ani jsem tehdy moc nedoufal, že by mohl vyjít česky. A nejsem vůbec zklamaný. Příběh moderní, promyšlený a chytlavý. Kresba je také skvělá, možná chvílemi až moc dokonalá, což trošku ubírá energii a plasticitu u pohybu postav. V celku ale určitě spokojenost, myslím, že dobrá volba jak uvést Iron Mana českému čtenáři.
Taky jsem neočekával žádné zázraky...ale, vysledek opravdu předčil mé představy. Od prvních stránek ubíhá příběh svižným tempem potrženým spoustou skvělých hlášek hlavních hrdinů. Vůbec si nemůžu vybavit, že bych zaznamenal v dějové lince nějaké slabší místo a dost jsem se bavil nad odhalováním korupce, sahající do těch nejvyšších míst. To vše potrženo zde 100% pasující kresbou...
Musím se přiznat, že tohe byla první manga, kterou jsem kdy koupil. Havním důvodem bylo, že jde o příběh z historie Japonska a o samurajích. Kniha větru mě opravdu potěšila. Jedná se o přímočarou samurajskou exkurzi do světa mocenských intrik a mužů, pro něž povinnost a čest často znamenala více než vlastní život. Celý příběh je výborně nakreslen, zvláště pak souboje jsou vykresleny detailně a plasticky. Takže, mé první setkání s mangou hodnotím jako velmi milé a neočekávané překvapení a doufám, že nakladatelství Hanami přinese do budoucna více kvalitních historických počinů.
