Absolutně nechápu, co tohle má být za akci. Časopis je samozřejmě super a dovedu si představit, že v polské verzi nemá chybu. Ale v české je to bída. Je parádní, že tu najdeme dlouhý komiks od Carla Barkse Midasův dotek z roku 1961, ve kterém poprvé vystupuje Magika von Čáry. Ale ten překlad!!!!!??? Naprosto zabitá kadence dialogů včetně několika vtipů. Na straně 44 na čtvrtém panelu v originále kačírci říkají, "Oh, me! Let's hope we hit on cartful of goose feathers!" Což se fakt nepřekládá jako, "Ach, pane! Doufejme, že se trefíme do TOHO vozíku plného husího peří." Absolutně zabitej vtip, kdy kačeři skutečně spadnou do vozíku plného husího peří. Nehledě na překlad výrazu Oh, me! jako Ach, pane. A to je jen jeden příklad za všechny. Člověk má dojem, že to protáhli google translátorem verze 2015. Je to hrozná škoda, protože to nejen naprosto ruinuje skvělé příběhy, navíc halloweensky tematické, ale ničí i pověst geniálních a nápaditých překladů, kterými tato série vždy oplývala. Kupříkladu Magika v převleku za Ginu Luluduckitu (přeloženou jako Gina Lulukačica) mluví s cizokrajným přízvukem a zatímco dříve by se David Litvák a Pavel Weigel na tomhle vyřádili, nyní tu máme jen jedinou (!) rozpačitou bublinu ve slovenštině, u které člověk neví, jestli je to redakční chyba, nebo jestli se překladatel rozhodl být na jednu bublinu kreativní. Nehledě na to, že dneska už nikdo neví, kdo byl Gina Lolobrigida a spíš by se hodil ekvivalent Kačlet Jogurtsson nebo něco podobně aktuálnějšího. Zkrátka mám pocit, že jak z hlediska distribuce, tak z hlediska českého překladu a české typografie se na tuhle sérii totálně sere a Poláci ji u nás vydávají bůh ví proč. Kdo tu záhadu rozlouskne, vyhrává u mě jednu knížku s Kňourem a Mníkem zdarma.

Zevrubné listování a povídání o shánění zde https://youtu.be/K1u97-NlF0s

O Čolákovi a Doláčovi:
https://youtu.be/NbYSDbpvRgI

Rozhodně je to návrat ke kvalitě. Začátek je poněkud zmatený, střihy rychlé, chybí kusy děje a ostřílený čtenář tuší, že to autor nemá šanci vybrat. A on to vybere! Příběh v druhé půlce začne dávat smysl, doplní mezery v předchozí části a ve výsledku je z toho parádní neotřelá jízda, narvaná až po okraj tuny gagů. Lehkost, nadhled a spontánní energie teče z Návratu hukanů proudem a vrací se ke kvalitám druhého dílu rozevláté série Čolák a Doláč - Na stopě. Gejzír nápadů korunují třeskuté nepovedené záběry po skončení příběhu. Je to zkrátka nabité, jak sviňa, prvoplánové gagy i running joky fungují a celé to šlape. Měl jsem obavy ještě na třetí stránce, ale když jsem si za polovinou musel podruhé dýchnout ventolinu, abych se smíchy neudusil, věděl jsem, že Čolák a Doláč jsou doopravdy zpět!

Sebrané sešity první komiksové série z roku 1990, která vznikla na základě úspěchu televizního seriálu Duck Tales. A jak už to u zkomiksovaných seriálů často bývá, je to bída. Na komiksech nedělal snad nikdo z lidí, kteří běžně komiksy s kačery kreslí a píšou a na jejich práci je velmi znát, že to byla jen rutinní zakázka. Chtěl bych tu zdůraznit, že kačeří komiksy, které u nás vycházely v časopise Mickey Mouse a později Kačer Donald nemají s Duck Tales nic společného - jsou to dva rozdílené vesmíry. A je mi záhadou, proč Egmont (Albatros) po takové době musel vydat zrovna tohle. Nabízí se jen jediné vysvětlení - aby si Albatros udržel licenci, která si nejspíš klade podmínku vydat aspoň jednou za rok "něco", sáhnul po tom nejlevnějším 30 let starém šitu, co byl k mání. Mám trochu obavu, že totéž udělal i vloni s publikací Kačeří příběhy - Velká kniha zábavy a letos s Rychlou rotou. Je smutné, kam jsme to s kačery v ČR dopracovali. I v Lotyšsku nebo Srbsku je situace o dost lepší.

Po třech a půl milionech letech jsme se dočkali. První album Král podzemí se totiž tvářil jako pilot nové komiksové série se vší parádou a v závěru lákal na druhý díl To je ale smůla. Tenkrát jsme s kamarádem prošmejdili každý kout antikvariátů, knihoven, kupknihuctví, trafik, půd, sklepů, sběrných dvorů, ale ke vší smůle jsme Smůlu nenašli. Ba co víc, nebyli jsme jí ani na stopě. A tak v nás stále intenzivněji rostlo podezření, že nejspíš ani nikdy nevyšla. Nicméně jiskřička naděje stále ještě občas zažhavíkovala, aby postupně zcela nenávratně vychladla a upadla v zapomnění. A pak najednou na letošním ComiConu, co to nevidím! Jan Tatarka osobně prodává limitované vydání této komiksové podoby yettiho! A už je samozřejmě v mé knihovnické jeskyni.
A to je asi ten největší a nejlepší zážitek z tohohle komiksu. Nemyslím to nijak špatně. Jsem neskutečně rád, že Smůla vyšla i kdyby to byl naprostý odpad, protože Čolák a Doláč je moje srdcovka a tahle epizoda zapříčinila velkou honbu za záhadou mého dětství. Skutečně to bylo jako hledání lochnessky, které letos, po tolika letech, kdy už jsem dávno pátrání vzdal, skončilo tak grandiózním filmovým finálem. S Honzou jsme se pak samozřejmě zlili. Ale co se týče příběhu, je to jednoznačně nejslabší album trilogie. Scénář jako by ani nevěděl, jestli má vyprávět tohle, nebo tamto, a zapomíná, co vlastně bylo na začátku. Pak snad dostal chuť na pivo, takže najednou skončí a jde do hospody a čtenáře nechá na holičkách se spoustou nedopovězených dějových špagátků. Ani gagy nejsou kdo ví co. Ano, pár dobrých se tu najde, ale to je zoufale málo. Je zkrátka vidět, že tenhle příběh vznikal v hektické atmosféře sametové nejistoty a protože ho vydával Oděvní průmysl Prostějov, přirovnání, že byl šit horkou jehlou sem sedne jako ulité. Je to zkrátka spíš srdcovka, yetti, kterého člověk konečně dostihl a neměl by mu v srsti hledat zip. A že první díl Král podzemí nebylo jen štěstí začátečníka dokázal Jan Tatarka o tři roky později ve zdaleka nejlepší čolákodoláčovce Na stopě.

Začalo to jako blbinka, vypadá to jako blbinka, ale vylouplo se z toho překvapení roku! Rumcajs fakt mimořádně zaválcoval a podle mě se jedná o jeden z nejlepších scenáristických počinů v dějinách planety Čechy (včetně tuzemské televizní tvorby). V tomto sešitu se s nesníženou kvalitou pokračuje v napínavém příběhu, který by sváděl k laciné parodii, ale Michal jde mnohem dál. Nikdy jsem s Rumcajsem a Cipískem nesoucítil víc. Skvělé dialogy, prokreslené postavy, napínavý příběh a jako koření brutální akce... Už píšu oslavnou klaviaturu v F moll!

Autoři dle pořadí komiksů: Carl Barks, Daniel Branca, Daniel Branca, Romano Scarpa a na závěr opět Carl Barks. Průvodní narozeninový komiks má na svědomí Vicar. Takže hvězdná sestava :-) Všichni už jsou bohužel posmrti.

Scarpa holt není ani Barks ani Rosa, ale příběhy jsou určitě nadprůměrný všechny a přirovnání k Super komiksu není úplně trefný. Nedávno jsem si Super komiks koupil a většina těch příběhů v něm je dost pod úrovní toho, co je tady. Mickeyho taky moc nemusím a je pravda, že závěry všech příběhů jsou poněkud rozpačitý, ovšem čtivý jsou všechny. Nejvíc mě ale v týhle knížce potěšil doprovodný text, kterej dává nakouknout pod pokličku tvorby Disneyových komiksů hlavně v Evropě. Konečně člověk nakoukne za kulisy fenoménu, kterej se v našich trafikách objevuje nepřetržitě už od roku 1990, protože až do teď jsme o těhle komiksech a jejich autorech nevěděli v podstatě nic.

Je to prostě super! Dočkal jsem se! Don Rosa tu vyšel v samostatný knížce, která navíc nedopadla vůbec špatně. Pevná vazba, hromady bonusů, překlad na úrovni (i když šotek si zařádil a pár failů pro nerdy se tam taky najde), formát ok, cena ok. Je vidět, že se vydavatelé přes klacky pod nohama, co jim tam naházel Disney opravdu snažili. A to se cení. A je super, že to není jen naházená změť komiksů bez ladu a skladu, která by sice děckám stačila, ale náročnější čtenáře by nechala chladnými. Pokud vezmu poměr cena/výkon, je to za 5*! A moc se těším na další knížky.

Tak to se mimořádně povedlo! Michal možná není výtvarný virtuoz, ovšem rozhodně, co se scénářů týče, je génius, a námět, který mohl snadno svádět k laciné parodii, pozvedl na opravdu velkolepý a dramaticky výživný příběh. Je to scenáristicky brilantní!!! A takových scenáristů je tu jak šafránu. Víc Michala Opitze!!! Moc se těším na další dva sešity.

Jeden z nejlepších Čtyřlístkovských komiksů vůbec! Ukazuje, jak byla Ljuba Štíplová talentovaná spisovatelka, která dokázala nabídnout skvělej příběh s nečekanou pointou a navíc ještě vytěžit maximum z prostředí, ve kterým se odehrává. Jen nechápu, proč celej komiks přeobkreslili, převybarvili a hlavně proč předělali fenomenální obálku? Tohle je šílenej downgrade!!! Je to fakt mnohem horší, než kdyby prostě naskenovali originály a vytiskli to z nich. Jako... proč? PROČ? Totálně mi uniká důvod. Tohle je prostě hnusnější (včetně obálky) a dražší. Pohádkovou útulnost původních vydání nahradil chlad počítačových barev.

Skvělá knížka! Recenze a rozhovor s autorem zde: http://www.youtube.com/watch?v=pfynVRxER58&t=1514s

Souhlas s Kapisem. Výbornej komiks. Mistrovství autorů mimo jiné spočívá v tom, že mě fotbal absolutně, ale absolutně nebaví! Mám se k němu jako ke gay pornu, finančnímu úřadu nebo pendrekovejm cukrovinkám, čili beru na vědomí, že tu něco takovýho je, ale je mi to totálně u kaštanů. A představa, že by mě bavil komiks o tomhle sportu, byla až do objevení tohohle majstrštyku nepředstavitelná. Přesto je to boží komiks i pro lidi, kterejm je fotbal šumák a to je teda na smeknutí mega klobouku.

Vydařená jednohubka... Nic složitýho, prostě zase zachraňování zeměkoule, ale je to velmi dobře čitelný a slušný scénář nese na podnose skvělá kresba Gabriela Hardmana. Jsou tu sice ještě dva další kreslíři, ale jejich provedení patří mezi USA mainstream comics standard.

Je to vtipný, fakt se vyplatí počkat si na pozdější reakce. Reakce od lidí mimo Petrův universe. Napřed totiž chodí megaturbochvály a pak konečně objektivní názory. Černá sanitka je super námět, ale... jestliže scénáře jsou na úrovni Silver Age... mudafakšit... Ne, fakt to nejde ošulit počítačovými efekty... Co tak na to koukám na stránku připadá 20% obšleh, 50% kompovejch efektů, 10% kompovejch SFX a zbytek snad původní kresby. Kuáááá, já už do řiti chci taky nějakou kvalitu! Kdy se jí dočkám? Je to tu jen obšlehávání, vykrádání, kopírování, honění ega (Jirka Král)... Chci do řiti už normální českej komiks! Neobšlehující, neartovej, nemasturbující... Kdy to bude?

Teď jsi mi to nandal, Nikkarine :-( Teď jsi mě svlíknul jak párek. No je to tak! Vždyť já jenom žárlím, závidím a jsem z toho úplně na hadry! Táhne mi na 25 a ještě jsem nevyhrál v klikací soutěži :-( Škoda, že nemám tolik kamarádů a příbuzných jako Petr nebo ty. Ach jednou tak vyhrát fabulu rasu, to bych si tak přál. Mno... ok... myslím, že nás brzo smažou za spamování a trollení a hejtění, skorojihlaváku :-D

Nikkarine, stydím! Ovšem copak Petr, ale jmelí? Teda... ty jeho mrtvé duše fanoušci? Bože, jak ti jsou milí! Kolik myslíš, že jich je? Stovky nicků děleno pěti? Šesti? Všechno okolí Jihlavy... Nic proti Jihalvě, tady v Chebu chodím na výbornýho jihlavskýho Ježka, ale to už zanáším. Nicméně držím Petrovi palce, aby tu svoji cenu, co mu kamarádi naklikají, zase vyhrál a zase byl nejlepším kreslířem a scenáristou a koloristou a zázrakistou a vůbec všeobecně istou všech dob a já myslím, že tu máme slavíkovsky zaděláno na Karla Gotta českého komiksu... Nebo minimálně zaděláno.

Nikkarine, zaslouží? Jako když si někdo koupí sportovní pohár v krámě a pak s ním mává nad hlavou, jako kdyby uběh deset maratónů, tak si ho taky zaslouží? Nikkarine! Ale víš co, stejně jenom žárlíme na Petrovu božskost, na jeho nepřekonatelnou kresbu a mistrovství, při němž by zbledl i Michelangelo.

baatcha: Blíží se cena Petra Kopla, též známá jako Fabula rasa, a tak se tu tradičně objevuje hromada mrtvých duší s podobnými ID, vynášející Petrovu tvorbu do stratosféry, hvězdičkující ostošest a tlačící z básnických střev opěvné ódy na našeho Mistra. Čili nechtěl jsem říct nic jiného, než: jaro je tady! :-)

Ricarderon: Na tomhle komiksu jsem se jako dítě školkou povinné učilo číst, takže jsem pln sentimentu a ta drsnost mi nějak k tomu pravěku sedí. Jako dítě jsem to nějak nevnímal. Jo, je to drsný, je tam dost černýho humoru a tak, ale prostě pravěk :-) ženy se namlouvají ránou kyjem do hlavy, hadi se rozřezávají pilou vejpůl, drzí ukeacní papouškové jsou sežráni a prohnané želvy končí smrtí horší než z filmů Lucia Fulciho.

Doppelganger: Opatrně s tou kritikou, nebo si tě Petrovi assasini najdou. Pšt! Nekritizovat, hodit pět hvězdiček a mlčet. Nic jsem neřek. Sláva Zázraku! The best comics ever!

Mno... tak jsem si to přečet.... a začalo to slibně... velmi slibně.... úžasnej drsnej a hustej rozjezd.... ale pak to šlo do kopru a možná ještě kousek za kopr, tam, kde se skladuje už jenom... mno dobrá, zas tak daleko asi ne, ale ten kopr necháme. Druhej sešit byl ještě libovej akorát s nic moc kresbou. Nevím, proč měl kreslíř tenzi udělat z Cyclopse vychrtlýho důchodce a z Wolwerina troglodyta s tasemnicí. A pak přijde třetí sešit s naprosto fenomenální kresbou! Škoda ho! Škoda toho výtvarníka na takovou šitku, do který se to celý zvrhlo! A ještě jeden vykřičník! Naprosto boží libová ilustrace! A děj taky ještě jde. Pak přichází intermezzo Generation Hope... užvaněná nuda, city, emoce, holčička zabíjela sice padouchy, ale zabíjela... ááááá! No to je trága! Všichni jsou z toho vyprdlí, ona trousí srdceryvný cáry keců, jak kdyby sto let žila v jeskyni na kořínkách (sorry, Pavle). Ždímárna vazkých emocí made in USA. Hnus! A nuda k tomu! A ten její kyd hnoje na konec: "Budu muset zabít ještě někoho?" a pak jako že silnej výjev, jak jsou zbylí X-indli z toho vyprdlí, slzej a jako že se cejtěj provinile a jsou vyděšený, co jí maj říct.... ááááá! Papundekl jak umakart! Hnus! Nuda! Šit! Za kopr s tím! Pak pokračujem konečně v ději... sešit Schizma č. 4... To zase docela ujde. A jo! Dvoustrana Cyclops vs. sentinel je boží. A pak zase intermezzo Generation Hope plný slintů, keců kolem a nudy! Nudy jak výměšek plejtváka! Děj žádnej. Jen kecy. A emoce. Šit! A vůbec jsem nepochopil tu modrou... Tak je nahatá nebo není? Rukávy ani límec to nemá, vypadá fakt totálně nudisticky, jen jakýsi kosočtverec kolem pupíku a na prsech trojúhleníky (který by stejně nezakryly ani čtvrtinu bradavky), ale po primárních pohlavních znacích ani památky! Labia v čudu, všecko! Tak nevím. Vypadá jak nahá figurína z vitríny. A pak zase pokračujeme v ději. Mno... po těch kecech kolem by jeden řek, že ten mega sentinel bude větší borec. Že aspoň někoho kuchne, že tam někdo zařve... A ono nic... Celý se to pak rozplizne do ničeho. No nebudu spoilerovat, ale jak dobře to začalo, tak to fakt šíleně debilně skončilo... A pak je tam ještě jeden seŠIT a to je fakt zase na kopr. Obrození se to jmenuje. Zase kecy, kecy, Cyclops a Wolwerine přemlouvají X-meny, kdo s nima půjde. Ten jde s Cykem, ta s Wolwiem atd. a to je všecko. Prostě nuda. A celý to rámuje alegorickej souboj u ohně! Bože! Neksutečně trapný! Fakt... Lacinější alegorie byly už jenom kdysi na vozech. I když... ale jo. Děs! A nuda! A příšerná kresba k tomu. Takže Schizma nic moc. Možná kdyby vynechali ty "bonusy", tak by to hodilo lepší dojem, ale kdo ví... ten konec je fakt strašně primitivní a chudej... na to jak velkolepě to začalo... A co to udělali s Wolwerinem? To není on! To je buď jeho dvojník a pravýho kuchnul Cyk, nebo mu někdo nenápadně něco píchnul do mozku. A i ten Magneto... fakt divný! Ale třetí sešit je fakt boží.

Fajn fantasy. Docela jsem si to užil. Je to svižný, vtipný a moc hezky nakreslený. A člověk ani moc nemusí vědět, co bylo před tím a potom. Prostě tři rozhádaní superhrdinové se udobří díky solidnímu dobrodružství. Mě to bavilo a jsem spokojen.

Martin D. Antonín: Potíž je, že Tyfová Mary je jméno skutečný postavy z přelomu 19. a 20. stol. a takhle se u nás už dlouhá léta překládá. Je to něco jako Jack Rozparovač. Taky bysme asi koukali, kdyby se v českým překladu postavě pojmenovaný podle J. Rozparovače říkalo Jack the Ripper. Bylo by to by to divný. Výtka Ricarderona je docela na místě.

erik: ale jasně, že je to šit. To tu nikdo nezpochybňuje :-) Ale zásadně důležitej šit a neobyčejně zábavnej, když má člověk trochu nadhled a zařadí si to do souvislostí (studená válka, Amerika rules! (fakt mě překvapilo, jak byla americká propaganda podobná tý sovětský, pecka)). Jasně, že dneska to neobstojí ve srovnání s promakanejma komiksama, kde už se stírá hranice mezi zlem a dobrem, kde jsou postavy a jejich vztahy komplikovanější a kreba propracovanější atd. On problém je taky v samotným hodnocení. Tenhle šit má stejnou známku jako např. Watchmen? WTF? Jenže takhle se to nedá vnímat. Hvězdičky hážou do jednoho pytle a to není fér. Hodnotím teda spíš pocit, jakej z toho mám (a to tu asi dělá většina hodnotitelů) - vlnu nadšení, euforie, radost z toho, že to tu vyšlo a že si můžu užít ten pravěk. A klidně dál trolluj, na rozdíl od jinejch trollů má to, co píšeš hlavu a patu a nefakuje to všechno v okruhu 40 km (což je maximální vzdálenost horizontu, než se projeví zakřivení Země).

erik: vnímáš to špatně... to není komiks na běžný čtení, je to artefakt! Tady si člověk prostě vychutnává dobu, nuance, rochní se v pocitu toho, že ví, co bylo dál, jak se to pak všechno vyvinulo a jak to vypadá dneska a tenkrát ty lidi, když tohle dělali a četli, jak o tom neměli tucha a prostě.... jo! Pět hvězdiček! A dám je i původní trilogii Star Wars i když má už dneska lamí triky a smrdí sedmdesátkama a osmdesátkama na sto honů. Dám je i Alienovi, i když je technologie řídicího panelu lodi Nostromo dneska k smíchu. Dám je i Návratu do budoucnosti, i když se absolutně netrefil do toho, jak bude vypadat rok 2015 (ne, fuckt to není mix osmdesátek a feťáckýho snu! díkybohu! a jackson je mrtvej, takže nemůže dělat pořady o vaření). A patřej i týhle klasice.

Zase úžasná přehlídka úžasných komiksů. Tradičně jsou některé lepší, jiné horší, ale žádný rozhodně nepadá pod průměr. Hrozně se mi líbila Kašna Kateřiny Čupové a samozřejmě vždy skvělý Vladimír Tučapský. Bohužel další kousky si už tak nevybavuju, protože o oba výtisky, které jsem měl, jsem přišel. Budu si muset někde sehnat nový, ale rozhodně si pamatuju, že i tohle číslo ve mně nechalo mocný dojem a těším se na další Aargh!

Mimořádné portfolio mimořádného malíře. Zarážející je především neuvěřitelný výtvarný rozsah Miloslava Havlíčka: od ilustrace přes komiks až k abstrakci a koláži. Hrozně se mi líbí, jak nechává vyniknout plochu a na ní strukturu povrchu a barev. Barevné ilustrace dýchají dynamikou a elánem a je prostě radost o takové obrázky opřít oči. Velmi inspirativní knížka.

baatcha: JO!

Taky mě překvapuje poměrně nízký hodnocení. Tenhle Fury je naprosto výbornej a vůbec není mělkej nebo oddechovej (i když na svoje si přijde i nenáročnější čtenář). Pro mě je to docela slušná úvaha o tom, jakej rozdíl je ve skutečnosti mezi klaďasem a záporákem, když oba žene dopředu stejná síla. V dokonalým finále spolu klaďas a padouch zápasí, ale není to ani tak o těch střevech, prokouslejch tvářích a pořezanejch končetinách, Ennis tenhle duel koncipoval spíš jako milostnej akt a skutečně končí velmi něžným mileneckým gestem. Rozdíl mezi Furym a Gagarinem je vlastně jenom v tom, že Fury si odmítá přiznat pravou podstatu proč to všechno dělá a nalhává si, že zachraňuje svět (klíčem k tomuhle jednoznačnýmu závěru, kterej pro nepozornýho čtenáře může na konci působit nejednoznačně, je Furyho retardovanej "synovec"...). Ne, tohle rozhodně není jen jednoduchá zábavná jednohubka i když se tak tváří. Je to zatraceně dobře promyšlená věc zabalená do velmi efektního a zábavnýho hávu. Pět hvězdiček je zcela na místě.

Já pokračovat každopádně budu! Hlavně kvůli těm historickejm šílenostem! To jsou největší úlety. Taky jsem měl svýho trafikanta, ale ten tuhle sérii nepřežil :-( Mám strach nacházet si novýho.

baatcha: Patří.

Skvělá záležitost. Horrorově stísněný, ke konci to trochu připomíná filmovýho Vetřelce. Dovedl bych si to velmi dobře představit jako klaustrofobickej filmovej horror. Akorát ten divnej závěr je - divnej. Skončil bych to tím fenomenálním masakrem. A roztahanost mi vůbec nevadí, v ní je právě to napětí. Já se spíš bál opaku. Že do něj za jeden večír napumpujou adamantium a hotovo dvacet a pak už jenom budou utíkat a Wolverine mezi všelikými masakry bude meditovat v lánech pšenice a podobně. Právě, že to trvá tak dlouho tomu přidává na realističnosti. Současně to ale nenudí, protože hlavní záporná postava profesora je natolik nosná, že čtenáře udrží v napětí celou dobu. Je výborný sledovat ty momenty, kdy si vědátoři hrajou na bohy, kdy neuvěřitelně silná bestie je v jejich rukách jenom hračkou a experimentální souboje s divou zvěří pro ně představují spíš zábavu. No a brutální závěr je skutečně vymazlenej. Tady vůbec nejde o dějový zvraty, pletivo zápletek a šokující pointy, tady jde o prožitek, právě třeba podobně, jako u filmovýho Vetřelce.

Další skvělej Aargh! Mně se líbí, že není až tak mocně intoušsky artovej, že si člověk i počte. Nejvíc jsem si užil Epsilon od Igora Baranka... to je prostě vizuální lahůdka plná napětí a bizarních výjevů. Fantastickej je i Marek Rubec, i když jeho Nokturno je hlavně obrazová vychytávka. Bruselský nepříběh byl taky dobrej, i když moc nemusím tyhle autobiografický črty... naštěstí to Tomáš pojal vtipně a svoje úvahy doplnil pěknými a nápaditými ilustracemi. Oskar Ed je strašně pěkně nakreslenej a má úžasnou atmosféru takový tý rozlitý fantazie, akorát zamrzí, že je to ve výsledku zase jen takový žertík, čtyřstránkový strip. A pak se mi ještě strašně líbil (tradičně) Martin Šútovec. K tomu výborný články s úžasnými obrazovými materiály! Fakt jsem si tohle číslo (stejně jako předchozí) užil. A to i přes řadu slabších komiksů, který spíš připomínají útroby skicáků slepený do jakéhos takéhos děje. Kdo ví jaký mi nepřišly ani vítězný komiksy studentský soutěže cz.komiks.13 Vrána a Strom, ale aspoň člověk vidí, že na poli komiksové osvěty u nás je stále ještě co orat, sázet a plít :-D Každopádně je Aargh! pořád Formule 1 tuzemskýho komiksu a už se nemůžu dočkat dalšího čísla!

Viking: Tak já se v redakci zeptám :-)

To asi bude nějaká dotovaná edice....

Četlo se mi to dobře... a nakonec vlastně i ten konec ušel, i když byl tak trochu mimo... ale jsem rád, že to nespadlo do křesťanský propagandy a patosu :-) Mimochodem, všiml si někdo tý nápadný podobnosti FF s týmem Čtyřlístku? Je tu Myšpulín, Fifinka, Bobík i Pinďa, všichni jak vyšitý!

Chce to, aby člověk věděl, do čeho jde! Když si pustíte porno, taky se pak nemůžete divit, že tam herci v detailech, polodetailech a někdy i ve velkých detailech detailně souloží... A tohle je podobný... Člověk prostě může tušit, že komiksy z týhle doby jsou plný kravin, sáhodlouhejch dialogů, rekapitulací, vysvětlování, naivity, sado-maso kostýmů a podobných žůžovin. A hvězdičkový hodnocení je prostě šíleně zjednodušující a nedokonalý. Mně se to líbí, ale po stropě z toho nelezu a asi bych to každýmu nedoporučil. Na tohle už musí bejt člověk trochu labužník. A perverza...

Doppelganger: Ale tak většina restartů a znovunakopnutí o něčem podobným je :-) Nechat postavu úplně zdecimovat a pak znovuvzkřísit a potemnit! A když to zajde moc daleko, když už mu umře moc blízkejch nebo má už skoro vnoučata, tak se to utne, udělá se nějaká Ultimate edice a jede se odznova! Jak to tak v životě superhrdinů chodí...

Kabukiman: Mno... nejspíš se to rozštěpuje na čtenáře, co by rádi Capa/Čápa jako Dušína s plántážníkovskými hláškami a gramaticky správnou češtinou i kdyby mu trhali koule žabkama na záclony a druzí by zase rádi viděli temnou duši, Dušína po dvaceti letech se samopalem v ruce, který pochopil, že s plantážníky na rtech a plácáním nepřátel štítem po hlavě toho moc nedosáhne, že místo defenzivního atributu (štít) je třeba přistoupit k ofenzivním prostředkům (cokoliv jinýho), aby bylo možno něco změnit! HA!

Kapis: :-DDDDDDDD Jop! Hned by se mi to četlo líp! Akorát bych tam dal archaizující "ej": "Ty zkurvenej rozmazlenej zmrdej!" Ať čtenáři blijou a jsou odváženi, když už je to takový zásadní dílo :-D

Doppelganger: Ok, ok... vybral jsem blbej (blbý) příklad. A nutno uznat, že třeba Wolwerine tam má "To snad nemyslej vážně." Ale bylo tam pár spisovných kousků v nevhodnou chvíli, který mě praštily do očí a neříkal je zrovna America. Nicméně komiks je to skvělej a česká varianta ucházející... a za 219,- Takže shrnuto podtrženo: vše se klaní, opona jde dolů.

Pavel Kosatík napsal vynikající scénář! Ale psal ho pro film. Pro komiks si ho tvůrci upravují, něco vyhodí, něco přidají, je to dokonce přímo požadavek nakladatele, aby komiks nepůsobil pouze jako překreslený film. Komiks jsem ještě nečetl, ale koupím si ho, Vojtův styl se mi líbí. Film jsem ovšem už viděl a nemá chybu! Asi zatím nejlepší epizoda z Českého století.

Doppelganger: Těžko říct... pokud tvůrci chtějí větší uvěřitelnost superhrdinských postav (a to evidentně chtějí), tak by se i Cap (nebo Kápo) moh chovat trochu jako člověk... Nehledě na to, že takhle tam nemluví jenom on. A co se týče dávivýho reflexu, bylo to samozřejmě jenom pro ilustraci, dá se to obejít nedávicími hovorovými výrazy bez staročeskýho a citlivější uši (oči) dráždicího ej.

The Genius: Je fakt, že když už se něco načne, mělo by se u toho zůstat. Čili pokud už jednou přistoupíme na původní nepočeštěný jméno Captain America, mělo by zůstat u Capa :-) Ale což, hlavně že už nás nemusí mučit překlady komiksů, který se tu objevovaly na začátku devadesátejch let.

ještě ku Geniovi: Co bys navrhl místo Kápa? Kapa? "Tak co, kape?" Otázka leda pro léčící se oběť kapavky. Nebo to psát s c? Cape? "Byl tu Cap." A udělal cep. "Zavolej tomu Capovi!" UF! Nebo to nezkracovat a oslovovat Kapitáne? Ono je to docela dlouhý. Kápo mi v tomhle šíleným překladatelským víru přijde ještě vcelku v poho.

Líbilo. Kápo... mno... jako český ekvivalent ke cap... proč ne.... určitě mi to sedělo víc, než spisovné nadávky cezené skrze zakrvácené zuby... Kompletně vynasráženej kápo Amerika plive krev s hláškou typu: "Myslíš, že se nechám sundat od takového zhýčkaného grázlíka?" Přimlouval bych se za trochu hovorové řeči ve vypjatých momentech. "... od takovýho zhejčkanýho grázlíka?" by určitě sedlo líp. Každopádně komiks jsem si patřičně užil, je našlápnut a odsýpá. Těšil jsem se na Wolwerina, který dělá krásné promo na obálce, ale v příběhu hraje asi devadesáté housle. Ovšem je to pořád výborný kus a doporučuju každému si ho užít i s kápem a spisovnými nadávkami.

choze: V románu Challenger nemá dceru, ale manželku (velice drobnou). Inovace s dcerou přišla se scénářem V. Tomana pro ábíčkovskou verzi, který ji sebral ze slavné filmové adaptace z roku 1925, kde sice nevystupuje dcera prof. Challengera, ale naprosto stejnou romantickou úlohu plní dcera Maplea Whitea (Toman de facto jenom prohodil otce). V původním románu se samozřejmě žádná bílá žena na planině nevyskytuje. Erotické dusno navozuje akorát harém nahých indiánek, které se shlukly kolem prof. Challengera a které nebohý vědec musí odhánět palmovou ratolestí. Co se týče humoru, je třeba podotknout, že Doylův román je neskonale vtipný (ostatně jako i původní Sherlock Holmes), akorát je pravda, že se jedná o humor méně prvoplánový (ačkoliv také se najdou taková místa). Jde především o velice trefné a neskonale vtipné vykreslení vědeckého mikrosvěta a vědeckých autorit, které myslím dodnes stále platí. Petrova verze je něco mezi původním románem, Tomanovou adaptací (která ale značně vychází z filmové adaptace z r. 1925), Asterixem a zlým (depresivním) snem.

Začetl jsem se a měl velkou radost: Kopl bez kompů, vše kreslil (více méně) vlastní rukou (tabletem) - těch několik počítačových textur bych mu snad i odpustil. Kolorování na úrovni snesitelnosti. Co se týče adaptování, trochu na můj vkus v úvodu spěchal, ale říkal jsem si: "Asi už chce být na planině u dinosaurů a tam to pořádně rozjet." Několik dobrých fórů, svižné dialogy, nějaká ta odvážnější inovace (roboti)... Zkrátka měl jsem podezření, že konečně do třetice všeho dobrého (tenhle Ztracený svět je třetí tuzemskou komiksovou adaptací) se to povedlo. Jenže ve chvíli, kdy se výprava dostane na planinu, jde všechno do kopru. Tužka kreslíře nejspíš hodně pálila. Děj jede jak v rychlíku a z povinnosti profrčíme těmi nejzásadnějšími dějovými momenty předlohy, přičemž přeskakujeme všechno, co dává původnímu románu nezaměnitelné kouzlo. Kde je Roxtonovo legendární zahnání dravého dinosaura pochodní? Kde je slavný útok pterodaktylů? Kde je Maloneho dobrodružný a napínavý noční výlet, při kterém za noci zkoumá planinu a narazí na nejedno prazvláštní stvoření? Dinosauři jsou zde jen jaksi z povinnosti. Psí hrdinky jakožto inovace autora, jež slibovaly spousty veselých příhod a gagů nebo dokonce katalyzátory zápletek, byly obsazeny naprosto zbytečně, protože o nich v podstatě celou dobu vůbec nevíte. Je to zkrátka šrumec. Navíc ke konci i dost depresivní šrumec. Rychle nakreslený, rychle vyprávěný. Jako kdyby to v polovině Petra přestalo bavit a už to chtěl mít z krku. Podotýkám, že v polovině se hrdinové teprve dostávají na planinu a vše by vlastně mělo pořádně začít až po tomto okamžiku (v románu je tento moment na konci první třetiny). Dojem nezlepší ani některé vyloženě mylné informace o dinosaurech. O stegosaurovi se zde např. dovíte, že žil v Evropě, přičemž je to typický představitel severoamerických dinosaurů (v Evropě tuším jeho fosílie vůbec nalezeny nebyly). Nebo Challenger ukáže Malonemu skicu stegosaura a hned na to tvrdí, že na planině přežívají dinosauři z období křídy. Taková vědecká špička, že by nevěděla, že stegosaurus je jedním z nejznámějších jurských praještěrů? Pro někoho detaily, ale ty tvoří celek. Pokud chtěl Petr informovat čtenáře o některých druzích dinosaurů na zvláštních tabulích (což mimochodem je dobrý a zpestřující nápad), měl si k nim sehnat pravdivé informace a nemystifikovat. Takže jak to shrnout? Jsem rád, že Petr na sobě pracuje, že upouští od digitálních berlí (přece jenom počítačové modely a digitální linky perspektivy, obkreslování geometrických předmětů apod. to vše velmi ubližovalo jeho expresivnímu dynamickému výtvarnému projevu), ale přece jenom by neškodilo, kdyby si své komiksové adaptace více promyslel, připravil, rozvrhl a nekreslil je rychlostí xeroxu. Nakonec i Doyle se na své romány a povídky pečlivě připravoval. Apropó věděli jste, že na nápad napsat tento román ho přivedl vlastní nález zkamenělých šlépějí iguanodonta? Stalo se to v květnu roku 1909 nedaleko jeho nového domova v hrabství Sussex. O tři roky později vydal Ztracený svět.

Moc se omlouvám, ale na fb moc nelezu a na zprávy v messengeru skoro vůbec nekontroluju :-/

Jinak co se týče Roku plže, zbývá mi už jen asi 20 kusů (10 je zamluvených), ale určitě budu na Crweconu, tam nějaké výtisky vezmu s sebou a v případě zájmu jich můžu ještě pár dotisknout. Je to knížečka s výběrem 20 komiksů s Tryskošnekem plus historie jeho vzniku s dvěma delšími komiksy z fanzinů a jedním nikdy nepublikovaným pilotem, který se v redakci Čtyřlístku krutě nelíbil :-)

Rok plže má 180 stran. To jen, aby se to nemuselo složitě počítat :-)