Cením autorovu snahu, ale bohužel mě ani třetí díl nepřesvědčil. Jde prozatím o banální a stokrát čtený či viděný superhrdinský příběh, který se tváří smrtelně vážně a tím se se mnou totálně míjí. Na druhou stranu se to četlo relativně svižně a moc mě to nesralo, takže 40%
Don Rosa byl opravdu Steven Spielberg kačerovských příběhů. Krásné hravé epizody se spoustou nápadů a s žádným zbytečným zdržovaním. Je až neuvěřitelný s jakou lehkostí a s citem pro detail je to vyprávěný. Radost číst, užil jsem si to možná i víc, než kdybych to četl v sedmi letech. Už se těším na Život a Dobu Skrblíka McKváka a další výběry od Dona Rosy, snad se k nim egmont dopracuje. "Největším Skrblíkovým bohatstvím jsou jeho vzpomínky!" 100%
Tak to jsem nečekal, že mi komiksový Deadpool až tak nesedne, jde o skvělou postavu, jsou tam super parodické scény a jen tak mimochodem film se mi hodně líbil, ale toto byla jako celek tak přeplácaná a nefungující slátanina. Beru jednoduchý příběh, všemožný náhody a akci v každé kapitole za každou cenu, ale kdyby to bylo trochu konzistentní, takhle mě to začalo nudit už po pár stránkách a to je to opravdu hodně dlouhý, a věřím tomu, že si z toho za pár hodin nevzpomenu lautr na nic. Těžký zklamání, což neznamená, že mu nedám další šanci, pokud výjde další díl. Lobo mě baví často víc.
Tak bohužel, ani čtvrtý díl mě nijak nepřesvědčil o genialitě této série, tím ji nechci shazovat, ale pro mě je jen dobrá a nějak nemám chuť jít do dalšího dílu. Prostě mi moc nesedí, postavy jsou dobrý, ale podle mě ty příběhy nejsou moc využitý a ani moc originální, naopak mám pocit, že je tam opravdu dost klišé a ta deus ex machina na konci... no, nechci spoilerovat, ale konec je podle mě dost odfláklý. Sice možná předznamenává něco víc, co bude v dalších dílech rozvinutý, ale tak nějak nemám pocit, že by mě to zajímalo, působí to a mě opravdu moc tuctově. Za mě pořád 70 %, tentokrát ale shazuju hvězdu dolů.
to erik SPOILER: jj, jasný, ono je trošku zvláštní, že ti jediní 4 vězni přežili v té obrovské, a vypadalo to, že nedotčené jídelně a neměli ani zbraně, ale to je fuk, to se mohlo udát všelijak (teoreticky se mohlo stát, že jídelna byla uzavřena ještě před tím největším masakrem a nějakým způsobem se těm 4 tam podařilo dostat), hlavní je, že tam byli relativně v bezpečí, tak nebyl důvod mít zbraně, máš pravdu, taky bych se asi necítil beze zbraní úplně nejlíp, ale na druhou stranu proč riskovat a vyjít s jídelny do věznice zamořenou zombíky, třeba byli jakoby v té jídelně v pasti, akorát ve vcelku dobré pasti, tak proč riskovat (možná si to přesně nepamatuju, ale ty zbraně nebyly kousek od jídelny, right?). Faktem je, že se to začalo srát, až když to tam bylo od zombíků relativně čístý a přibylo tam více lidí aneb jak už věděl Stephen King a jak se píše v anotaci: „znovu se dokazuje, že mnohem nebezpečnější než mrtví jsou ti živí.“ Samozřejmě k tomu ty vraždy, obviňování, paranoia, takže mě to vcelku přišlo přirozený, jak se nakonec ti 2 vězni zachovali SPOILER
to erik SPOILER: já osobně moc nechápu, proč ti zrovna tato situace příjde jako to nejblbější co jsi kdy četl, mě naopak přišly ty motivace logický, ti vězni byly v bezpečí, dokud se tam neobjevila Rickova banda, kterou oni vlastně vůbec neznali a nevěděli, co od nich čekat, a najednou jednoho z těch vězňů obvinili a zavřeli, tak je snad logický, že ho zastihla paranoia. Ti zombíci v tu chvíli nepředstavovali to největší nebezpečí, přečti si ještě jednou, co ten nigga říkal a pak ti možná dojde, že bys asi udělal něco podobného. SPOILER
Jedním slovem: epické. Více slovy: konečně jsem to Millarovi sežral i s navijákem, sice se v první části trochu opakuje schéma první série Ultimates, tak i tak mi celkový příběh přišel ucelenější (SPOILER: především v 1. sérii problém s Hulkem a pak mimozemšťané, v této sérii zas s Thorem, ale tentokrát ten konflikt souvisí s hlavními záporáky KONEC SPOILERU) , ani to napasování Bushe a kritika Ameriky mi tady nepřišla tak násilně vtlačená do příběhu, jak v první sérii, a hlavně posledních asi 200 stran je naprostá orgastická a destruktivní řež, kde se mezi sebou mele tolik postav na tolika velkých bojištích a přesto jsem se v tom neztrácel a slupl jedním dechem. Byl jsem opravdu rád, že druhej book už neřeší moc vztahy, ale vrhne tým Ultimates do akce, která mě na týmovkách se superhrdiny příjde vždy nejzajímavější, a kde Millar tlačí na pilu co stránka, to víc a víc.
Stejně jako u Ultimates se u mě může hodnocení hodně změnit, protože toto je jen polovina celku, ale zatím z toho mám mnohem lepší pocit než z Ticha, hlavně naroubování všemožných batmanovských protivníků mi nepříjde tak násilné jako v Tichu, hlavně to plynule navazuje a příběh (sice pomalu) postupuje kupředu a tak nějak nemám pocit přesycenosti nebo jeho překombinovanosti. Jen doufám, že Loeb na konci nevytasí nějaký předvídatelný (snad to nebude ten, kdo si myslím) nebo zas překombinovaný zvrat, kdo, že je ten sváteční vrah. Ale pro mě určitě zatím nejlepší Batman, co tu s Kameňákem a Návratem vyšel. A kresba Tima Salea k němu naprosto sedí, ty hrátky se stíny k tomu prostě patří (plus moje slabost na zasněžené prostředí a obrovské chuchvalce sněhu mezi nimi, i když jen v jedné kapitole) a ten jakoby „moderní oldschool“ vypadá hodně dobře.
Je pravda, že tu jde zatím jen o řešení vztahů mezi postavami, ale i přesto si mě to získalo, hlavně se mi líbí, že Millarovi nejde o to, aby si všichni ti superhrdinové získaly naše sympatie. Zatím jen dvě výborné akční scény, ale vůbec mi to nevadilo, jen ten Fury mi víc sedí jako „mad max“ s páskou přes oko než jako Samuel Littlebignigga Jackson s páskou přes oko, prostě nevím no, Fury v Tajné Válce mi přišel mnohem víc cool. A „hollywoodská“ kresba Hitche je moc dobrá.
Knižního Artemise neznám, ale asi se k němu jen tak nedostanu, né, že by tento komiks byl vyloženě špatný, jen prostě nemá takový tah na bránu, který by mě dostal. Samotný příběh je vcelku zajímavý (a docela komorní, většinou se děj odehrává jen v Fowl Manor), stejně jako jeho vyústění, jen to provedení mě nedokázalo vtáhnout tak úplně do příběhu, možná mi hlavní hrdina úplně nesedí, stejně jako nedostatek nadhledu (myslím, že se to bere moc vážně), hlavně vyprávěcí rytmus mě přišel vcelku zdlouhavý, ale kresba byla fajn. prostě neurazí, nenadchne, ale o to dřív na něj zapomenu.
První polovina je výborná, v té druhé už se hodně rychle skáče v ději (a jj, jsou tam narážky, jak na první díl, tak i na druhý), takže o nějakém napětí se nedá mluvit, ale pořád nadprůměrný, jen si myslím, že kdyby to bylo o něco delší s větším důrazem na hlavní postavy a některé momenty v příběhu, tak by to možná bylo i lepší, ale jen možná.
Na komiksových Simpsonech je vidět, že mnohem větší sílu mají jako rozpohybovaní a namluvení, kolikrát je vtipný jen tón hlasu jak ho ten dáber převede, protože mě příjde ten simpsonovský humor tady v tomto booku už mnohem víc bližší seriálu než v extrabuřtech, minimálně Evan Dorkin válí. Pro mě vcelku přijemná zábava, u které jsem se sice nesmál na celý kolo (což se mi ale zatím nestalo ani u jednoho humoristického komiksu nebo knihy, asi jsem divnej) a není to nic geniálního, ale nenudil jsem se ani chvilu. (možná je to i tím, že znám ty parodované filmy, ale myslím, že i bez této znalosti to je imho v rámci žánru velmi slušné)
Čekal jsem opravdu nějakou extrémní a zvrácenou úchylnost (něco ve stylu Jako Sametová Rukavice Odlitá ze Železa od Clowese), ale nakonec se z toho vyklubal smutný a nostalgický příběh ze 70.let. Občas to sice je dost psycho, ale Burns tlačí na pilu dost umírněně s velkým zaměřením na postavy a na jejich problémy a vztahy, téměř bez náznaku humoru či nadsázky a když už tam nějaká veselejší situace je, tak né nadlouho. Hlavně to působí dost přirozeně a ani pomalé tempo mi vůbec nevadilo, právě naopak. Děj často skáče v časech, ale nic, v čem bych se ztrácel. Škoda jen, že mi ten menší „zvrat“ v druhé polovině přišel trošku navíc a docela nevěrohodně podaný a taky se tam rozjede spoustu témat, ale vlastně se moc toho nevyřeší, ale ono je to možná i dobře. Kresba je výborná a tak nějak dotváří k příběhu tu celkovou depresi, kterou jsem při čtení cítil (možná je to tím, že jsem to četl pěkně za tmy na jeden zátah) a bbart opět nezklamal. Takže spokojených 85% s náběhem na 90%.
Už nápad, vložit klasické pohádkové postavy do našeho světa je tak geniální, že mi ani moc nevadilo, že pod tím vším se skrývá tuctová kriminálka, ale je dobře napsaná (s citem pro postavy) a zamaskuje i to, že mě celkové rozuzlení trošku zklamalo. Wolfi a Sněhurka jsou parádní a ze stránek je cítit, jak to mezi nima jiskří, takže poctivých 85% a další díl si nenechám ujít.
Sice je to jen část většího celku, takže nevím, co z toho vyleze, ale Azzarello je prostě dobrej a dokáže mě pokaždé vtáhnout do příběhu a nedá pokoj, dokud to nedočtu, čímž si mě pojistil, tak na pár let dopředu. Výborná záležitost se skvělou kresbou.
Velkej šéf: yo man, teď přesně nevím, koho máš na mysli, ale je fakt, že je tam postav až až (i když na „přelidnění“ v Amerických Bozích to nemá), a líbí se mi, že to Carey ukočíroval tak, že to působí, tak akorát, nezdá se mi, že by tam nějaká postava byla zvlášť upřednostněna nebo naopak utlačovaná a nebo navíc, každý dostává prostě tak akorát prostoru, i ten Bailey nebo vlastně i „gay“ Islington, kteří tam nejsou tak extrémně často, tak i z toho „menšího“ prostoru, co mají, jsem nádherně poznal jací jsou. A dobře vyřešil i Richarda, protože jeho postava, asi uprostřed příběhu působí tak nějak do počtu (což on ostatně zezačátku byl), ale tím, že to celé vypráví, tak s ním čtenář neztrácí kontakt, což je fajn. Aspoň tak to na mě působilo.
Samotnou knižní předlohu od Gaimana mám hrozně rád, ale nebudu puntičkařit a psát, co jsem si představoval jinak, přeci jen je to fantasy a každý jí vidí po svém, přesto se mi vzhled Markýze a Lovčí (Hunter – český překlad se mi překvapivě líbil:-) vyloženě hnusil a i Dvířka mi přišla taková vcelku drsná než křehká dívčina o kterou jsem měl v předloze strach, ale to je asi můj osobní problém. Jinak všechny důležité události tam jsou (mám pocit, že skoro všechny), muselo se samozřejmě dost krátit, ale některé části, hlavně cesta přes most a strastiplná zkouška, které mi přišli v knize geniální, tady na mě tak nějak vůbec nezapůsobili. I dialogy mi nepřišli tak vybroušené. Ale většinou jsou to spíš jen detaily a můžu napsat, že jsem byl z celku spokojený a jako komiksová adaptace je to zábavný, čtivý, ale né geniální, což zřejmě nikdo ani nečekal, ale pořád lepší než seriál, který to všechno začal. Kresba Glenna Farbyho není špatná, ale koule mi to neutrhlo, celou dobu jsem si říkal, kéž by to kreslil ve stylu obálek. Prostě fajn, zklamaný nejsem, sice ani nadšený, ale zavděčit se fanouškovy knihy ve všem nejde a Carey to věděl, stejně jako já. (I tak jsem pořád zvědavý na další adaptaci, a to filmovou, pokud se to někdo odváží natočit)
Pro mě je tato série zatím nejlepší Lobo, co u nás vyšel, naprosto šílené hlášky snad na každé stránce (hodně tomu pomáhá český překlad), stejně tak jako zápletka, která ani chvilku nenudí, žene se rychle, zábavně a zvrhle vtipně do konce bez hluchých míst, a hlavně mě to baví pořád číst i po letech. Hlavně se mi na Lobovi líbí ta upřímnost, tvůrci jasně ví, že Lobo kromě zabíjení, podrazů, prsatic apod nenabízí nic jiného, tak se z toho snaží prostřednictvím hlášek, cynismu, výbuchů nebo podivných postav (no a samozřejmě i zabíjení, podrazy a prsatice) z toho vytřískat co nejvíc, ale tenhleten gulášový brak a taky trochu kýč funguje v Bullíkovém Případě asi nejlíp a dělá z Loba to co je, jednoduchá, přesto plně funkční a ujetá zábava, která ovšem nemusí sednout každému. Možná za to může trocha nostalgie, ale i tak 95% s náběhem na 100. PS: nevím, jak ostatním, ale kresba Vala Semeikse mi k Lobovi sedne asi nejvíc.
Vážně slabota, kresba sice dobrá, ale ten příběh už ničím nepřekvapí, křečovité dialogy, spousta klišé, zato málo pořádné akce, málo vtipu, vůbec žádné napětí a o nějakém hlubším přesahu se ani mluvit nedá. Pro mě nuda a už nikdy víc. … jinak souhlas s willisem, jako film by to bylo ještě horší, tady to zachraňuje aspoň ta kresba a to, že každý si to může rozpohybovat po svém, ale i tak to není žádná sláva.
Mě naopak nevadí, že autor variuje (pro někoho vykrádá) své motivy, ať už to, že se děj odehrává v Texasu, andělé, kolárky, menší odkazy na 2. světovou nebo hlava = prdel, takto poznám, že jde o Ennise, tentokrát ale trošku odlehčenější. Škoda, že je samotný Ghost Rider jen oběť toho všeho, ona na mě vůbec celkově postava Ghost Ridera působí hodně tragicky, ale vypadá prostě hodně dobře, překvapivě je tam pro mě nejdrsnější postava Ruth, což je hotovej Terminátor, děla samí šikovný věci jako např když se z někým „mečuje“, tak místo meče používá vojáky, hazí autobusy apod. a vůbec tady v tomto komiksu Ennis ukazuje zlo a nadpřirozeno jako to nejmocnější, normální lidi tu nemají absolutní šanci, až na pár vyjímek je tam snad každá lidská postava, co se začne šťourat do příběhu bez okolků zabita. Největším tahounem je kresba, která mě okamžitě vtáhla do hodně jednoduchého scénáře, který ale řemeslně není úplně nejhorší a jako béčko (ještě když jsem si k tomu pustil nějakou rockovou hudbu a moje slabost pro těžké kožené bundy a motorky) funguje docela dobře. Čekal jsem fakt sračku, ale je to atmosférická jednorázovka.
No, já nevím, docela zklamání, asi za to trošku může ten hype, který kolem tohoto komiksu vznikl. Co se týče scénáře, tak je tam opravdu pár silných momentů, Morrison dobře rozehrává nebo se aspoň pokouší o nějakou hlubší psychologii postav, hlavně jak na ně Arkham působí, a tak nějak to šílenství přenáší na čtenáře, bylo i zajímavé sledovat život zakladatele Arkhamu, ale toto všechno je na hodně malém prostoru, až moc krátký, a jako z celku mám nijaký pocit, většina postav se tam objeví, a pak zmizí, uspěchaný konec, takže svým způsobem nic moc a nejhorší je, že to ze mě po hodině absolutně vyšumělo. Tady je ale důležitá hlavně ta grafická část a McKeana můžu, sice je to občas nepřehledný, ale to jak ztvárnil Jokera, je vážně geniální a české vydání nám to ukázalo v plné parádě. Takže po příběhové stránce 40%, po grafické 100%. Pro mě to rozhodně není nejlepší komiks, co u nás vyšel. Uvidím, jak to na mě zapůsobí, až to někdy budu číst podruhé.
Výborné fantasy, kde sice není moc akce, ale i tak se děj řine dopředu neuvěřitelně rychle, příběh mě do sebe vtáhl hned po dvou stránkách a nepustil až v závěru, kde je nádherná pointa plus propracovaná kresba, která je hodně soustředěna na velkolepé celky a nebojí se násilí a mírného erotična, Šinkl prostě funguje ve všech rovinách, Van Hamme je skvělej vypravěč, zatím mě teda nezklamal. Jen mi trvalo si zvyknout na hlavní postavu, protože to byl prostě ubožák, ale nakonec jsem si ho oblíbil. Velmi příjemné překvápko, a to patřím taky k těm, kterým se do toho nechtělo investovat, vyplatilo se.
Ano, bohužel to tak je, zatím nejslabší Punisher, je fakt, že mu sednou spíš delší příběhy než povídky, ale i tak je to u mě nadprůměr, vypl jsem mozek a přistoupil na Ennisovu béčkovou hru a celou dobu mě to prostě bavilo. Mě nepřišla nějaká povídka lepší nebo horší, tak nějak to bylo vyvážené, no, ale nevím, jestli se k tomuto dílu budu v budoucnu vracet. I tak je pro mě následující Punisher povinností, těším se.
Tak to byl nářez, podle mě jeden z nejlepších komiksů roku 2007, naprosto skvěle převedení Bosenského konfliktu kolem Goražde do komiksové reportáže. Není to jenom o něm, ale hlavně o lidech, kteří si ho museli vytrpět. Je syrový a citlivý zároveň, sice se pomalinku rozjíždí, o to víc v některých brutálních pasáží brutálně smete (na scény u řeky Driny jen tak nezapomenu), bylo neuvěřitelný, jak stokrát v komiksech viděná scéna zastřelení nakresleného člověka na mě působila mrazivě. Na ty lidi (zdůrazňuji lidi), co vedle Sacca vystupovali, jsem si ke konci tak zvykl, že se mi je těžce opouštělo, což se mi stalo asi poprvé. A když se spojí výborná kresba (Sacco je mnohem vykreslenější než v Palestině) a civilně poutavé vypravěčství, plus podle skutečné události, tak musím dát 100%.
to krvinka56: Máš pravdu, v tom je ten problém, dřív jsem viděl film a byl jsem jím nadšenej. Možná jsem čekal od předlohy víc. Tím nechcu nikoho od koupi odradit, ale můj názor se tím bohužel nezmění. Film mi prostě přirostl k srdci víc.
Grus= vážně nenacházím slova, snad jen pastva pro oči, přehledný, úžasný, Kopřiva= jednoduchý, přesto funkční, zábavný a hlavně krvavý a nekompromisní(některé "žhavé" scény mě hodně potěšili), jen tak dál.
Stejně jako např. u Forresta Gumpa mě přišel mnohem lepší film než jeho předloha. Nemůžu si pomoct, ale asi po polovině jsem zjistil, že mě to vlastně vůbec nebaví a nechytá (a to film zbožňuju), uvidím na podruhé.
No páni, příběh sice neoriginální, ale skvěle zpracovaný, až ve vražedně rychlém konverzačním tempu, které ani na chvíli nenudí, všechny dialogy na sebe pasují, „superhrdinové“ ,o kterých si říkáte „ jak je možný, že ještě dýchaj“, jsou opravdu osobití (včetně L-Rona) a některé situace a „komiksové perličky“ jsou přímo geniální. Kresba se k tomu hodí (vcelku jednoduchá, ale přesto víc než uspokojivá s citem pro grimasy) a překlad se podle mě taky povedl. Prostě vyvážená, nebojím se napsat, i inteligentní zábava se zaslouženou cenou Willa Eisnera.
Já od Punishera nic jíneho, kromě neustálé řežby, nečekám. O tom to je, o zabíjení - od začátku do konce, ale tentokrát bez slabých a nudných míst. Příjemná akčňárna, kterou jsem slupl jak malinu. A to co Ennis udělal se Spideyim...no teda, nářez.
Čekal jsem, že Straczynski přitlačí na pilu a bude to ještě větší nářez než v Návratu. No, a on to udělal přesně naopak(asi pochopil, že nevstoupí 2krát do stejné řeky), pomaloučku rozvíjí zapletku, která se hlavně zezačátku točí okolo Petra a tetičky May. Mě to ani nevadí, kdyby tam nebylo tolik vyditelné klišé a když už příběh dostane spád, tak to najednou skončí a nevytříská toho tolik, kolik by měl(trošku nevýrazný hlavní padouch). Ale opět jsou tam vcelku skvělé hlášky, všelijaké narážky a některé nápady jsou hodně dobré, překlad a vůbec české vydání je na vysoké úrovni, bohužel kresba by bez barvy byla obyčejná. Prostě z toho mám pocit nedotaženosti-"seděl jsem tu v marné touze, chtěl jsem sr*t, však pr*ěl pouze", asi tak.
Hey, men, "popis" komiksu a andre napsali téměř všechno, co se dá o tomto skvostu napsat(nebo mě spíš nic nenapadá), já totiž naprosto se vším souhlasím. Nádherný(možná někomu bude vadit ta přímočarost, ale nevím, mě to nevadilo) příběh, velmi pohledná kresba s mnoha skvělými zaběry a skvělé české vydání. Myslím, že něco podobného tu ještě nebylo. (Asi do osmi jsem výrůstal na venkově, tak jsem si trošku zavzpomínal, možná proto mě to tak dostalo, hlavně dětská čast)
Jsem rád, že se téma holocaustu objevilo i v komiksu(a nejen v něm, of course), protože by se mělo stále dokola všem generacím připomínat ta nelidskost proti lidem. Rasová nesnášenlivost je ta největší zbytečnost lidstva, prostě jedna z věci za kterou se vážně stydím, že jsem člověk. Jinak je Maus naprosto skvělý komiks s srozumitelně vyprávěným a nakresleným příběhem, který má obrovskou hodnotu.
