(13.05.1935 - 25.06.2015)
Kája Saudek (1935 - 2015) je nejvýznamnější český komiksový tvůrce, zakladatel typické "saudkovské" komiksové školy a zároveň jediná osobnost v domácím komiksu, jejíž věhlas přesáhl hranice České republiky (respektive Československa).
Podle svých vlastních slov je komiksem přímo odkojen - číst se učil na příhodách Kocoura Felixe, po něm propadl Disneyho postavičkám a po válce objevil klasické americké superhrdiny jako Captain America nebo Wild Cat. Brzy na to začal spolu s bratrem Janem kreslit první vlastní komiksy pro třídní časopis. Tyto rané pokusy ustaly spolu s koncem základní školy, po níž Kája Saudek nesměl z politických důvodů pokračovat v dalším studiu. Začal se živit jako technický kreslič a posléze odešel dělat kulisáka na Barrandov, kde se propracoval až na místo pomocného architekta. V té době se jeho šuplík stále plnil jednotlivými obrázky i torzy kreslených příběhů, na publikování takovýchto komiksů ale v 50.a na počátku 60.let nebylo ani pomyšlení.
K průlomu došlo v roce 1966, kdy ho Miloš Macourek přizval ke spolupráci na filmu Kdo chce zabít Jessii?. Saudek výtvarně zpracoval titulky a plakát (obé v duchu svého oblíbeného žánru) a vytvořil pro film několik stran fiktivního komiksu o honbě za antigravitačními rukavicemi. Po úspěšném promítání snímku vykročil na volnou nohu a tvořil ilustrace i seriály pro řadu novin a časopisů. Jeho komiksy však byly i přes pozvolné uvolňování politické situace trnem v oku komunistickými dohlížitelům, a tak byly často na pokyn shora násilně ukončovány. Navzdory tomu začal Kája Saudek pracovat na ambiciózním cyklu o krásné lékařce Muriel, který dodnes nemá v českém komiksu obdoby. Po vpádu armád Varšavské smlouvy se ale naděje na jeho publikování rychle rozplynuly (druhý hotový díl nevyšel dodnes) a Saudek musel hledat cesty, jak přežít v nové situaci. Práce pro zahraniční vydavatele se ukázala jako nereálné řešení a zakázán byl jak bezkonfliktní, do minulosti zasazený Lips Tullian, tak i propagandistický Major Zeman.
Chtě nechtě si Kája Saudek začal na chléb vezdejší vydělávat kreslením ilustrací pro Pionýrskou stezku a dekorací pro Pionýrskou vlaštovku, komiksů se však vzdával jen velmi nerad. Proto v roce 1979 zahájil kariéru undergroundového kreslíře. Pod svá ochranná křídla ho tajně vzala Československá speleologická společnost a díky Pavlu Noskovi mohl spolupracovat s legendárním Jaroslavem Foglarem a řadou dalších kvalitních scénáristů. Z tohoto období pochází i typicky česky pojatý superhrdinský příběh Arnal, který se stal nejpřekládanějším domácím komiksem vůbec. Po Sametové revoluci začaly vycházet reprinty Saudkových komiksů ve statisícových nákladech a objevila se řada Saudkových pokračovatelů i epigonů, sám Mistr však s novou tvorbou prakticky ustal. Z finančních důvodů se věnuje především tvorbě erotických kreseb a ojedinělý pokus o návrat Lipse Tulliana v Mladém světě byl pro malý zájem čtenářů zastaven.
Ocenění:
comiCZaward 2001: Síň slávy
