Carole se už v dospívání odvrací od katolického domova a hledá vlastní cestu. Na umělecké škole potkává charismatického Stéphana, jenž ji okouzlí – netuší však, že jejich vztah nikdy neskončí. Zatímco ona dospívá, on propadá únikům, hněvu a nakonec i manosféře a krajní pravici. Minimalistická kresba citlivě zachycuje izolaci, manipulaci a tichý rozklad lásky v mrazivém, přesto dojemném příběhu o skrytých formách mužské nadvlády.
Komiks získal v roce 2025 zvláštní cenu poroty na Mezinárodním festivalu komiksu v Angoulême.
Finální obálka se od press kit liší drobně upravenými prvky viz náhledy v ukázkách.- Scénář
- Carole Lobel
- Art
- Carole Lobel
- Lettering
- Jan Kafka
- Překlad
- Sára Vybíralová
- Redakce
- Kateřina Čopjaková, Eva Kadlecová, Lucie Smolka Fruhwirtová, Irena Tatíčková
- CdbID
- 12459
- Žánry
- drama, feministický, psychologický, společenský, ze života
- ISBN/ISSN
- 978-80-259-1122-8
- Vazba
- šitá v tvrdých deskách (s laminovaným potahem)
- Formát
- 166 x 240 x 19 mm
- Hmotnost
- 695 g
- Tisk
- barevný
- Stran
- 224
- Původní cena
- 449 Kč
- Doporučený věk
- 18+
- Orig. knihy
- En Territoire Ennemi (L'Association Á La Pulpe
, 2024)
Vzhledem k tomu, že obsah je zde to hlavní, tak pominu jednoduchou kresbu fixkami, která se mi až na výběr barev příliš nelíbí. Takřka jediné, co jsem však z uměleckého hlediska dostal je těžká "depka" a znepokojení. A to je zcela legitimní, takhle může a leckdy má umění jistě fungovat. Život s takovým absolutním kreténem - a my nevíme, pouze možná tušíme, jak moc autobiografické to je - je takřka k nepřežití a já si to neumím absolutně představit. Na druhou stranu empatie, ba co empatie, možná i snaha o empatii, k někomu, kdo se svobodně rozejde s rodinou (byť třeba bigotně praštěnou), najde si krajního levičáka a myslí si, že je to cool (inu, každý strůjce štěstí svého), nesnáší děti a přesto si s krajním levičákem, který se přerodí mezitím v konspiračního krajního pravičáka, dvě (téměř tři) děti udělá, a za ta dlouhá léta doprovázená uměleckými ambicemi, nechutí pracovat a hašišem de facto ignoruje asi tak 6 897 – jak se v těchto příbězích o toxických vztazích rádo říká – "red flagů"; limitně blíží nule. O jakési rezignaci k výchově, s veškerým vědomím a respektem k tomu, jak je to těžké, zvlášť v takové situaci, ani nemluvě. Viníkem však není nikdy protagonistka, ale rodina, partner, patriarchát... Sophie Lambda, která skončila také v příšerném svazku (kde si alespoň vzájemně nenadávali do buržoustů), to podle mě zvládla s větší grácií. I proto, že včas utekla, samozřejmě.
Celkový dojem: 50%
