Black Knight není českému čtenáři úplně neznámá postava, občas se totiž objevuje jako vedlejší postava retro marvelovských komiksů. Sešity z konce šedesátek v této knize jsou zoufale průměrné ve scénáři i kresbě. Nahoru to zvedá origin, který má tu správnou kombinaci dramatu, techniky a magie. Dane je mi ve starých komiksech sympatičtější než jiní mnohem populárnější hrdinové.
Moderní komiks začíná velmi slibně, bohužel někdy v polovině zcela nepochopitelně odbočí na vedlejší dějovou kolej. Pak se začne řešit které události se nestaly nebo proběhly jinak a scénář jde do kopru. Kresba postupně upadá také a závěr byl opravdu o ničem. Druhé pozitivum této knihy je seznámení se s britskými hrdiny, kteří jinde nedostávají moc prostoru. Dobře se tady předvede Blade, určitě lépe než ve svém vlastním čísle.
Díky tomuto komiksu dostáváme možnost přečíst si sólovou sérii Jacka Kirbyho, takže jsem rád, že to u nás vyšlo. Je to takové zvláštní. Na jednu stranu se komiks snaží sdělovat hluboké myšlenky a pak tady máme praštěné hlášky a skateboardy. Také musím kritizovat kresbu, protože Jack se od šedesátek příliš neposunul a v roce 75 už vycházely kresebně mnohem lepší komiksy, navíc příliš používá velké panely. Co ale musím ocenit je Kirbyho vyprávěčské umění. Nemusí to být na první pohled jasné, ale tady každý panel posunuje příběh kupředu a to je schopnost, kterou bohužel neovládá i hodně současných autorů. Příběh dokáže skvěle udržet čtenářovu pozornost, proto mě také bavil více než jiné kresebně a scénaristicky lepší komiksy. Jack Kirby možná nepsal to nejlepší v žánru, ale jeho komiksy se velmi dobře četly.
Nejdřív chci pochválit výběr příběhů, pro seznámení s postavou snad ani lepší volba nebyla. Origin je dobový průměr, ale potěšila mě návaznost na Captaina Marvela. To pravé přichází s první samostanou minisérií z osmdesátých let. Je skvělé porovnat první příběhy s dobou, kdy už postava byla jasně charakterově ukotvena. Falcona jsem předtím znal jen z týmovek a moc o něm nevěděl. Tento příběh mi pomohl pochopit jeho charakter i místo v marvelovském vesmíru a za to jsem moc rád. Možná bych vytknul kresbu Marka Brighta, kde mi neseděly některé detaily, ale celkový zážitek mi to nenarušilo.
Nejdřív jsem chtěl řešit myšlenkové pozadí příběhu, ale odmítám rozebírat komiks, který ani nedokáže odvyprávět děj bez vnitřních rozporů. Jinak je to samozřejmě hezky nakreslené a je tam hodně akce. Jenom Namor je hodně mimo charakter. Sice má dlouhou historii boje proti suchozemcům, ale udělat z Atlantidy pěšáka Nového světového řádu k němu nesedí.
Největším problémem této knihy je její nevyrovnanost. Začátek knihy tvoří krátké příběhy ve stylu Tales of Asgard, které jsou skvělé pro seznámení s historií Attilanu. V následujícím Kirbyho příběhu z klasické éry se nám představí členové královské rodiny. Pak přichází sešity se skvělou kresbou Neala Adamse. Kvalita scénáře je bohužel velmi proměnlivá a hlavně u posledních sešitů je vidět bezradnost v dalším vývoji děje. Návaznost na Kree-Skrullskou válku mě potěšila. Nelíbí se mi co MARVEL v současnosti dělá s mutanty a jejich komiksů se už asi v NHM nedočkáme. Přesto mám Inhumans radši a komiks s nimi jsem si užil. Doufám, že v třetí řadě dostaneme i některý z jejich moderních příběhů.
Tohle napsal slavný spisovatel americké sci-fi? Vzhledem k tomu že píšu komentář k příběhu o ruské špionce, klidně se přiznám, že jsem měl vždycky víc v lásce sci-fi sovětskou. Tato kniha mi pomohla pochopit, proč nemám rád Black Widow. V klasické éře je nejlepší v týmovce s Daredevilem nebo jinými hrdiny, její sólová dobrodružství bývají nudná. V moderní éře se pak posouvá mezi jako je Blade nebo Punisher. Tyto postavy masakrují na potkání, šíří negativní auru mezi své přátele i nepřátele, ale jejich "tragická minulost" nám má nějakým záhadným způsobem umožnit se do nich vcítit. K velmi subtilním myšlenkám této knihy se vyjadřovat nebudu, stejně jako k mému pohledu na jejich autora. Kresba se mi také nelíbila.
Tak tohle mi příliš nesedlo. V první části je taková sterilní kresba která ničím nevyčnívá. Všechny postavy mají velmi strnulý výraz. Jean mi také často přišla protivná a do jisté míry bych to mohl říct o téměř každé postavě. Nemám rád americké "teen" komiksy, protože jsou v nich až příliš často nesympatické postavy. V druhém příběhu zase nemůžu kresbu dobře posoudit, protože ji kazí hnusný coloring. Příběh je slušné drama, ale Strykerovi by prospělo kdyby se z něho scénárista nesnažil udělat náboženského fanatika. Je to do příběhu vsazeno hrozně násilně a nedává to moc smysl. Taky nechápu, proč je v knize jiná obálka než na přebalu a navíc s jinými postavami!
Tento komiks byl určitě lepší než předchozí šedesátkový Iron Man. Na svou dobu se v něm vyskytují velmi originální náměty. Příběh z ostrova má docela netradiční stavbu, Iron Man poprvé přijde o svou společnost, najde si náhradníka pro boj se zločinem a samozřejmě boj s dvěma dalšími protivníky v obleku, ze kterého musely kdysi děcka šílet. Samozřejmě je to také plné šílených padouchů a antických chrámů na ostrovech v egejském moři, ale já se u takových věcí dokážu pobavit. V některých sešitech je také náběh na vážnější témata, i když zatím jen v náznaku.
Fimi: Jestli chceš vidět přehled všech zbrojí na konci knihy, tak si to určitě rozbal.
Rozhodnutí použít sešity z původní řady bylo zcela logické a správné, protože zrovna tento hrdina se po své smrti objevuje jen ve vedlejších rolích. V této knize se objevuje první výskyt nového kostýmu a spojení s Rickem Jonesem, takže nějakou historickou hodnotu ty sešity mají. Tento komiks má bohužel dva zásadní problémy - Roy Thomas neumí psát a Gill Kane neumí kreslit. Když toto díl porovnáte s Thomasovými Defenders ze stejné doby, tak je tam kvalita úplně někde jinde, možná nějaký tvůrčí výpadek? Taky nechápu z jakého důvodu byl vynechán sešit číslo 24, který přímo předchází knihám v UKK. Dějová návaznost tam sice není, ale přesto je to rušivé. V doslovu se dozvíme, že oba pokusy ze sedmdesátých let balancovaly na pokraji zrušení, takže tohle bylo špatné i ve své době.
U posledních dvou sešitů jsem se moc neorientoval v ději, nějak mi tam chyběl kontext a dějové přechody byly někdy zvláštní. Jejich kresba a produkční kvalita jsou na vysoké úrovni. Zatím nejslabší červené UKK, ale díky poslednímu příběhu dávám komiksu dvě hvězdy.
Jediný další zatím vydaný classic byl naprosto solidní volbou pro se seznámení se s Hawkeyem a naopak nehorší byl Iron man z konce devadesátek, takže já tady žádnou pararelu s UKK2 nevidím. Pro seznámení s některými hrdiny jsou classicy nejlepší, bohužel tady to úplně nevyšlo.
Tento komiks je takovým dost průměrným nahlédnutím do série Captaina Ameriky. První příběh mě připadal docela natahovaný, nevím jak originální bylo rozuzlení v době osmdesátkového nadšení počítači, ale dnes už je to prostě klišé. Pro čtenáře seznamující ho se Captainem bude nejdůležitější sešit s kandidaturou na prezidenta, protože dokáže na pár stranách shrnout o čem postava je a ukázat její kouzlo. Je mnohem lepší než předělaný origin na konci knihy, který je dost hnusně nakreslený a nedokázal vyvolat stejný dojem jako originál. Po Capově kandidatuře přichází naprsto průměrné epizoda o tankeru, která je typickým sériovým příběhem a ničím nezaujme. Já jsem se teda smál tomu, že Bardoc musí za každý dialog připojit francouzskou větu, ale to bude spíš můj divný smysl pro humor. Nejlepší částí knihy je pak jednoznačně boj s upírem. Captain America proti upírovi je samozřejmě dost směšný námět, ale kupodivu to docela funguje. Samozřejmě je divné že upír nosí elastický oblek a detektivní zápletka kulhá na obě nohy, ale námět je to stále dost originální. Je to příjemné změna oproti tradičnímu držkobití mezi hrdiny a padouchy. Jako bonus máme v knize příchod Union Jacka do moderního marvelovského vesmíru. Některé sešity se na seznámení s postavou hodí takže dokážu pochopit proč vydavatelé vybrali zrovna tuhle část série. Nic to ale nemění na tom, že ty příběhy byly průměrné už ve své době. Je zde také příliš vaty, takže to vidím na slabé tři hvězdičky.
Nejvíc mě v té knize potěšil panel ukazující Captainovy nepřátele z války, o kterých se běžně nedočteme. Hned se mi zachtělo přečíst si komiks s Asbestos Lady jako záporačkou, bohužel se toho zřejmě v životě nedočkám. Marvel se totiž rozhodl naprosto ignorovat cokoliv z dob Timely. U Capova známého originu by to ani nevadilo, bohužel ani u ostatních starých postav si žádný původní origin nepřečteme. V doslovech knih se neustále vizdvihují do nebes "zázračná 60. léta", což znamená že se UKK s komiksy z Timely dočkám jen těžko. Co bylo před Stanem Lee bohužel pro Marvel prakticky neexistuje.
