Nemám ve zvyku psát ke komiksům komentáře, a už vůbec ne k těm, se kterými mám něco společného, ale u této knihy si to neodpustím. Dle mého skromného názoru se totiž jedná o jeden z vrcholů série Usagi Yojimbo.
(a teď pozor, začínám lehce spoilovat)
Hned první příběh, "Most", přináší poměrně zdařilou variaci na tisíckrát viděné klišé 'Někdo za mnou stojí? Ne, jenom se mi něco zdálo.' Za toto drobné scenáristické překvapení si Sakai rozhodně zaslouží pochvalu. Následující "Duel" patří k emočně velmi silným příběhům, především díky nejednoznačně vystavěné konfliktní situaci, která Usagimu nedovolí vyjít z problému jako jednoznačně kladný hrdina. Poslední stranu sešitu pak - v kontextu daném příběhem - považuji za jednu z nejpůsobivějších stránek, jaké kdy v komiksu vůbec vznikly. "Dcera mého pána" je roztomilým 'úletem', který ukazuje, jak si Sakai umí se svým světem a svým hrdinou pohrát, a jak lze více méně bez podvádění napsat fungující příběh, který porušuje všechna zavedená pravidla. Titulní "Kruhy" pak nabízejí všechno, co by člověk od dobrého dobrodružného příběhu mohl očekávat - epický děj, překvapivé zvraty, návrat hodných i zlých 'starých známých', plné hrsti akce. Nechybí ani několik překvapivých, i když trošku předvídatelných odhalení, která jsou důležitá především v tom, jak rozvíjejí a posouvají kupředu hlavní dějovou linii série. (Pozn: Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že je série UY pouhým sledem epizodních historek, není to pravda; série skutečně MÁ hlavní dějovou linii a širší kontext, v rámci kterého se všechny postavy neustále vyvíjejí a posouvají vpřed.)

Abych to tedy shrnul: Ať už k tomu došlo jakkoliv (pouhou náhodou, nebo nečekaným vzedmutím Sakaiho kreativního úsilí), v Kruzích se sešly mimořádně silné příběhy, díky kterým tato kniha - přinejmenším pro mě - výrazně vyčnívá dokonce i nad rámec celkově nadprůměrné úrovne série Usagi Yojimbo. Rozhodně by neměla uniknout pozornosti žádného fanouška dobrého (nejenom komiksového) čtení.

Jedna z nejlepších fantasy, co jsem kdy v comicsu viděl. Skvělá zápletka a příběh, spousta humoru, gejzír scénáristických i kreslířských nápadů. Fakt stojí zato.

První, trošku nejisté, pokusy o rozjetí série Conanových příběhů v comicsové podobě. Sympatická je snaha držet se co nejvěrněji Howardova originálu a chronologie. Kresba trošku přeplácaná.

to MdS: Zakladni pravidlo comicsu je juxtapozice, ty sokovany hnidopichu.