Ano, o Pluta Crew svého času usilovala a podmínky tehdy byly dost nereálné. Dnes nevím, už jsme to dlouho nezkoušeli... a hlavně máme teď z "mazáckých" sérií supernáročný titul Akira a dokud ho nedokončíme, tak nic dalšího složitého a dospělého rozjíždět nebudeme. Taky nám Akira ukáže, jak moc vydrží mazáci u sérií. Víme, že mladší manga čtenáři jsou věrní a jejich úbytek u dalších dílů je mnohem menší než u ostatních komiksů, ale hardkoráři jsou víc přelétaví. Proto taky pro pro ně vydáváme spíše uzavřené věci. Můj osobní názor na tyhle komiksy... Monstrum mě chvílemi bavilo, chvílemi mi přišlo trochu legrační. Přijde mi, že Japoncům sedne víc přepálenost, když se snaží o civilní thriller, o to víc z toho trčí zvláštní motivace postav. Jako byste měli civilní špionážní trhiller - a postavy se chovaly jako v Shakespearovi. Navíc se tady dost děje odehrává v Praze, což je taky docela zábava. Pluto už trochu vyžaduje poučeného čtenáře, což by mohl být problém. 20th Century Boys taky zatím čtu v polštině a baví mě to zatím nejvíc. Mix Kinga, Stranger Things, do toho antiutopie, skákání v čase... jsem fakt zvědavý, kam se to vyvine.
Fimi: a pak je tady taky ten fakt, že 90% čtenářů mangy všeobecně je -teen a když ne to, tak podobně jako já v kategorii do třiceti let.
Navíc musíš brát v potaz že se vydává to, co má anime, co má úspěšné anime, tak jde doslova na dračku. A jo, pak to musí být také ideálně něco co aktuálně frčí.
Tak oni Japonci mají k vydávání nehorázný množství pravidel. Dokonce i ten fakt, že se jim povedlo získat práva na Naruta apod. je nehorázný zázrak.
Mainstream je klíčová část. Prachy z Naruta ti zaplatí další série a můžeš postupně navyšovat a navyšovat.
Navíc Naruto jasně ukázal, že Crew to vydávání mangy bere vážně.
Fimi: vždyť to píšu asi dva komentáře pod tebou, navíc Naruto a Bleach jsou trochu jiné projekty.
Mám pocit, že pokud by nezačaly vycházet v té době, kdy vycházet začaly, tak dneska by se do nich Crew už podle mě nepustila ...
Já mám od něj nejradši 20th Century Boys, ale je fakt, že ti by se tu vydávali blbě, jsou docela dlouzí. Leda jako v Polsku po dvojdílkách, to je tuším 12 knih.
no on by tady nemohl vyjít (zatím) Urasawa vůbec, protože tam jsou tuším dle J. Pavlovského podmínky takové, že buď se bude vydávat od jeho prvotiny, nebo vůbec.
Pluto sám o sobě by podle mě kdyby to šlo, tak by vyjít mohl, je to krátké, je to poctivá práce a pokud se chytne Berserk, není důvod proč by se nechytl Pluto
Gmork: Tak on ten Urasawa není zrovna nejkratší (krom Pluta, ale tam jsou jiný problémy). Pokud by chtěl někdo vydat Urasawu, tak by měli začít se sérií Monster. Výborná série plus se půlka z ní odehrává u nás, takže máš výbornou sérii se "zabudovanou reklamou".
Jinak Pluto i přes tu délku by tu šel vydat blbě. Lidi u nás znají Astro Boye jen z anime, co po ránu reprízuje Prima a z toho filmu od Imagi, jehož kvality tu podrobně rozebírat nebudu, jinak dostanu od Zacka doživotní ban.
seneke: ad Urasawa. Mně se u něj nejvíc líbí ta práce s postavami, jak pracuje s jejich charaktery. A taky s jakou bravurou zakomponuje v další knize novou postavu a ta zcela nenásilně zapadne do příběhu. Tohle každý scénárista nedokáže. To, že žádný Urasawa v Čechách nevychází, je velká chyba, k manze by to přitáhlo dospělé čtenáře.
Fry: Ta tématika rasismu se objevuje i v původním Astro Boyi. Nutno dodat, že si Tezuka vskutku nebral servítky.
scéna ze sedmé knihy, když robot získal stejná práva jako člověk:
Fry: A teď si představ, že by jsi měl načtenýho toho Tezuku a viděl ty narážky. A nejenom na Astro Boye. Na druhou stranu ctihodný doktor Tezuka má na svém kontě přes 700 sérií (ne, to není překlep), takže je na co narážet.
Gmork: Jojo, těžko uvěřit, kam to Urasawa dotáhl. Člověk by nečekal, že autor, jehož prvotina byla komediální série o judistce (Yawara), která nechce dělat judo, skončí u rozsáhlých krimi ság.
Fimi: Vzhledem k tomu, že nemám přečtenou ani jednu z těch sérií, co jsi si zmínil, tak těžko. Navíc teď jedu Tezuku.
Hele, to s Dorohedoro je normální. Ve většině případů jsou ti nejcáklejší autoři právě holky. Každopádně na pohlaví tvůrců se v Japonsku nehledí, jenom na kvalitu. Trh je tam fakt brutální a kouká se jenom na odvedenou práci a zájem o série (viz. finále Bleach, který se muselo zkrátit).
Koukám že Pluto začíná být vyprodaný...to mi připomíná že ho nemám kompletní a musím to dohnat než bude pozdě...
Seneke tak co bude příště, Monster nebo 20th CB?
Gmork a já zase přišel k manze jen díky tobě a už se to vezlo, mimochodem až nedávno jsem zjistil že autor Dorohedoro je vlastně ženská a já se ptám, na čem sakra ujíždí protože to Dorohedoro je čím dál víc bizarní
Pluto je naprosto parádní zážitek, je to tak dobré, že si celý příběh musím dávkovat po částech, protože najednou by to bylo moc velké sousto. Osobně mě vzalo za srdce právě hned první volume, obzvláště pak jeho druhá půlka zaměřená na Brau - 1589. Nicméně ono to eskaluje prakticky každým volumkem. Nesmíme však zapomenout ani na sektu nenávidějící roboty - otázka rovnosti robota a člověka je v této sérii jedním z klíčových témat a skvěle parafrázuje současný svět, ve kterém si stále nejsou všichni rovni ...
seneke: Díky za článek. Pluto byla první věc, kterou jsem od tohoto autora četl a od té doby začal brát vážně mangu jako takovou. A pak přišli Monster a 20th Century Boys a už v tom vězím až po uši. Jak u Hanami vydají nějakého nového Urasawu, hned objednávám.
Pluto
V rámci padesátého výročí vzniku mangy Astro Boy spojil Naoki Urasawa síly s Tezuka Productions a v letech 2003 až 2009 vytvořil osmidílnou seinen sérii Pluto. Urasawa vzal komiks (který jsme si rozebrali v předchozím příspěvku) a přetvořil ho z obří shónen rubačky v kriminální drama z pohledu postavy, která se v původním příběhu mihla jen na sedmi stránkách. Krom toho do příběhu zakomponoval kritiku tehdy probíhajícího konfliktu v Iráku.
Museli jsme je zastavit. Připravovali roboty hromadného ničení.
Persie, jedno z největších center vývoje robotiky, byla zdevastována v krutém konfliktu. Této třicáté deváté asijské války se účastnili i roboti a právě ty si někdo vzal na mušku. Německý android Gesicht, sám veterán této války, vyšetřuje vraždu spoluveterána Montblanca. Přitom objevuje konspiraci s cílem zničit osm nejsilnějších robotů na světě. Gesicht si musí pospíšit s odhalením viníka, jelikož je na tomto seznamu i on sám a je jenom otázkou času, než přijde na řadu.
Urasawa vzal několik desítek let starý příběh a upravil ho pro nové publikum. Hlavní kostru příběhu ale vůbec nezměnil. Akorát vzal původní postavy a rozšířil je, takže jejich tragické osudy čtenáře ještě víc chytnou za srdce. Komiks je plný narážek na původní mangu a i další Tezukovu tvorbu. Paradoxně i když se jedná o „temnější“ verzi Astrova světa tak se moc nezměnilo.
Astro boy- The Greatest Robot on Earth
V jedné zemi uprostřed Blízkého východu zadal sultán úkol doktoru Abdulláhovi. Sultán se totiž chce stát vládcem světa a pro tento účel mu Abdulláh stvoří Pluta, nejmocnějšího robota na světě. Aby ukázal zbytku světa jeho moc, vyšle Pluta do světa s cílem zničit sedm nejmocnějších robotů. Jedním z těchto terčů je i náš hrdina Astro a ten musí využít vše, co jeho arsenál nabízí, jinak jeho osudem bude hromádka šrotu. Ale upřímně řečeno příběh je tu vedlejší. Hlavní je akce.
The Greatest Robot on Earth je součástí třetího dílu anglického vydání mangy a patří k tomu nejlepšímu s Tezukovým robotím protagonistou. Dočkal se i mnoho adaptací s níž nejznámější je osmidílná manga Pluto od Naoki Urasawy (na scénáři mangy se podílel i Tezukův syn Makoto), s hlavním protagonistou detektivem Gesichtem (ten se v původní verzi mihnul jenom na pěti stránkách a vypadal úplně jinak viz. ukázka dole). Pokud byste si měli vybrat jenom jeden komiks s Astro Boyem, tak je to právě tento.
Příště se podrobněji podíváme na to, jak si s tímto příběhem poradil právě Urasawa.
seneke: vidím že si prošlapáváš cestu k příběhu, díky kterému Urasawa vytvořil sérii Pluto ... to bych mohl časem přihodit do povinné četby, pokud to nemáš v plánu ty :)
Druhá světová válka nechala Japonsko v troskách. Spojenecká letadla rozbombardovala města, a co víc dvě z nich vymazala komplet z mapy pomocí atomových bomb. Kruté realitě tak byly vystavěny milióny dětí, které neměly nic k jídlu a ani střechu nad hlavou. Svůj volný čas tak trávily v knihovnách s mangou, kde k nejpopulárnějším patřily tituly od jistého Osamua Tezuky.
Tezuka denně dřel na svých výtvorech a v roce 1952 vytvořil sci-fi sérii Ambasador Atom, ve které se ve vedlejší roli objevoval mladě vypadající robot. Po rozhovoru se svým redaktorem se rozhodl k významné změně. Robot získal pozici hlavní postavy, a série byla přejmenována na Tetsuwan Atom (Mocný Atom). Při pozdější distribuci seriálu na Západě došlo k menšímu problému. Jméno Atom už totiž bylo zabrané a tak se komiks včetně svého mechanického protagonisty musel znovu přejmenovat. A tak vznikl Astro Boy.
Doktor Tenma miloval svého syna Tobia, jenže byl taky nenapravitelným workoholikem. Jednoho dne se chlapec vydal na projížďku v tátově autě, jenže se vyboural a tragicky zemřel. Tenma zešílel. Odmítnul přijmout smrt svého synka a zapřísahal se udělat vše ve svých silách, aby ho získal zpět. Použil všechny své zdroje a materiál a stvořil perfektní robotickou kopii Tobia. Jenže roboti nestárnou. Tobio nikdy nevyroste a zůstane navždy tím mladičkým chlapcem, který přišel o svůj život. Tenma se tak v záchvatu šílenství rozhodl pro jediný možný krok. Prodal robota do cirkusu, kde ho odsoudil otrokářské práci bavit masy lidí. Jedním z návštěvníků tohoto cirkusu byl i Tenmův kolega profesor Ochanomizu, který nebohého robota vykoupil z cirkusu. Tobio nyní pod novým jménem Astro má tak naději na nový život. Život hrdiny chránícího svět před zlem a krutostí lidí (a nejenom jich), kteří chtějí roboty zneužít ke svým plánům.
Astro není typická manga, jak ji známe dnes. Osobně bych ji stylem přirovnal k Asterixovi. Není tam jeden dlouhý příběh začínající od prvního dílu do posledního (i když, pravda delší příběhy se tam najdou). Celá série čítá 21 knih a anglické vydání vydal Dark Horse. Toto vydání se čte stejně jako západní komiksy zleva doprava. Manga má mnoho ikonických příběhů a příště se podíváme na jeden z nich.
Black Bird (v originále Burakku Bādo) Scénář: Kanoko Sakurakoji, Kresba: Kanoko Sakurakoji, Celková délka: 72 kapitol v 18 svazcích, Publikace: 2006 až 2012, Kategorie: Shōjo, Žánr: Fantasy, Romance
Říká se, že láska i hory přenáší. Co dalšího ještě zvládne?
Misao Harada, šestnáctiletá středoškolačka, je na první pohled normální dívka. Ale jen na první pohled. Protože Misao má schopnost vidět všelijaké nadpřirozené bytosti a díky této schopnosti je již od útlého věku terčem posměchu a poznámek. Až doposud jí tyto bytosti nijak neubližovaly, avšak v den šestnáctých narozenin se vše změní. Jejich cílem je Misao zabít. A kdyby jen to! Misao je totiž vzácnou Nevěstou proroctví, jejiž krev poskytuje démonům sílu. A ten z nich, jenž ji pojme za nevěstu, získá moc a prosperitu pro svůj klan.
Kdo je ve skutečnosti Kyo Usui, dětská láska Misao, jenž se náhla objeví a Misao před útočícími démony zachrání? A jaké má on s Misao úmysly? A přetrvá jejich láska navzdor všem překážkám, které před ně svět lidí a především svět démonů postaví? A co děsivý osud, jenž je spojený s Nevěstou proroctví a jenž se zdá být den ode dne pro Misao nevyhnutelným? To vše, a mnohé další, odhalíte v této osmnáctisvazkové manze o lásce mezi dvěma odlišnými světy.
Black Bird je romantická Shōjo manga s poměrně jednoduchým přímočarým dějem doplněným tu a tam krátkými vedlejšími zápletkami. Napětí je dávkováno uvážlivě a v odměřených dávkách a neočekávejte také žádné expresivní scény. Rating T+
Manga byla vydána v anglickém jazyce společností Viz Media v letech 2009 až 2014 v osmnácti svazcích, ve formátu 127x191, v ediční řadě Shojo Beat. V roce 2014 ji společnost Viz Media vydala též v uceleném souboru jako Box Set, jehož součástí je i bonusová knížka s barevnými ilustracemi (Blac Bird Memorial Illustration Book).
SSP: jí-ji jsem přehlédl, plamen nechám, líbí se mi ze všech možností nejvíc. Souputníci, druhové v žádném případě, buď soudruzi nebo kamarádi, tady si musím zjistit, zda se komunardi v roce 1870 oslovovali soudruhu, aby se zachovala historická věrnost. Slovo camarade jinou možnost nepřipouští.
Tak silně pochybuji, že by v kterémkoliv MDEKu, natožpak v nejlepším posledních let, bylo abych jí lépe poznal (4. pád, takže ji) nebo ve slovech je plamen (zápal, zanícení), ale když je to na Vánoce, tak nebudu dětem kazit radost ;-)
seneke: Cokoliv je lepší než kamarádi, ale když už nechce ty soudruhy, tak vedle přátel se nabízejí souputníci, druhové, zvlášť když je to z pravěku, kdy se mluvilo jinak než dnes.
seneke: ono je v originále camarades, ale soudruhy jsem nechtěl použít. Na druhou stranu Michelová byla anarchistka, feministka, tak by soudruzi zase tolik nevadili, ještě uvidím.:) http://cs.wikipedia.org/wiki/Louise_Michelová
Fimi: Les voleurs d´Empires. Už jsem o této sérii mluvil s panem Vybíralem, taky se mu to líbí, ale má strach z koncové ceny knihy, stála by určitě přes tisícovku (355 stran). Tak si to vydám sám takhle. Každopádně považuji Zloděje za druhé nejlepší Dufauxovo dílo, hned po Mureně, vím o čem mluvím, přečetl jsem od něj všechno.
Příští rok si udělám další MDEK, zase historickou věc - Bylo jich deset (Ils étaient dix) od Erica Stalnera.
Gmork: Tak jsem na to kouknul a nejsem si jist tou replikou "po boku našich kamarádů". Sedělo by tam spíš po boku našich přátel, zvláště v takovémhle proslovu.
