Portugalský tvůrce pomalu nanáší pero na papír, linii po linii, aby vytvořil věrnou a hlavně roztomilou iluzi černé kočičí srsti. Toto šrafování je zdlouhavé a meditativní, podobně meditativní jako hlášky jeho zvířecích hrdinů. Kniha čtvercových stripů či jednotlivých obrázků je plná černých koček s velkýma očima ve stylu tzv. "wiggle eyes", které čtenáře zásobují svými moudry, něžným humorem a láskou.
Ano, Luís Coelho, který se se svými kresbami proslavil na svém Instagramu s názvem Purr in ink, se v něčem podobá svému slavnému brazilskému jmenovci Paulovi. Předoucí kočičky nás nemají primárně bavit - i když od toho tu jsou též -, ony nás mají duševně uklidňovat a povznášet. A ač je mnoho point podobných a týkají se kousání, vyplazování jazyka, krmení, lenošení a existenciální úzkosti, sdělují nám chlupáči s rozšířenými zorničkami (a tím velice jednoduše hrají na strunu sladkosti) mezi řádky, abychom prý věci nebrali tak vážně.
Jsou to rady samozřejmě mnohdy naprosto banální, jak to u knih s návody na duševní hygienu bývá, na druhé straně to patrně není nic, s čím je třeba nutno polemizovat. I když, kdo ví. Autor říká, že si můžete otevřít kdykoli náhodnou stránku a přečíst si zprávu, kterou s vámi chce daná kočka sdílet. Ve skutečnosti těch pár stránek můžete také smlsnout jako malinu a dojít osvícení jako Manny Bianco. Ať už najedete na podobnou notu a budete v pohodě, či ne, výtvarná stránka stvoření, které v komiksech říkají přibližně stejné věci minimálně od dob Garfielda (možná méně sarkasticky), je heboučká a přitažlivá.
Luís Coelho - The Book of Purrs
Vydal Andrews McMeel Publishing v roce 2024, 96 stran.
Zdroje obrázků: Simon & Schuster, Amazon, Behance, AWW Magazine, Colossal, Design Stack
