+4 dalších obrázků

Britský autor komiksů ze severozápadní Anglie žijící v Londýně zasadil svůj nejnovější komiks do stejného místa jako svůj oceňovaný grafický debut o válce zmrzlinářů Flake, tedy do fiktivního města Dobbiston. Zde, v podzemní části radnice, existuje speciální oddělení ztrát a nálezů, ve kterém pracuje jediný člověk, uzavřený a podivínský pan Daniels. Ten puntičkářsky už několik desetiletí zapisuje a katalogizuje ztracené předměty, přiřazuje jim evidenční číslo a ukládá je na to správné místo podle druhu. Pakliže se o ně nikdo do půl roku nepřihlásí, propadají městu. Nejvíce se ztrácejí deštníky, oblečení, hračky, v létě třeba zase sluneční brýle, ale ztratit se dá cokoli. Pan Daniels je tu od toho, aby těmto věcem dal řád. Jeho oddělení je konečnou zastávkou, tečka. Neb kam bychom přišli, kdyby se ztrácely věci i zde? Muselo by se založit nové oddělení?

Do jeho každodenní rutiny skládající se z práce a večerního sledování telenovely v neuspořádaném domě plného krabic s domácím ptáčkem, se kterým vede konverzace, náhle vstoupí postava Tobyho. Lehce prostoduchého - ale milého - teenagera, který hledá na radnici krátkodobou pracovní stáž. Učení mu příliš nejde, jeho hlavním cílem je prosadit se jako rocková hvězda se svou kapelou, ve které však téměř nikdo neumí na nic hrát včetně jeho samotného. Název a logo však už mají. Jeho naivní a nepříliš vzdělaný přístup k životu plný otravných zvuků a všetečných otázek panu Danielsovi zprvu leze krkem, ale brzy si k sobě naleznou cestu. Pan Daniels je totiž také zvláštní případ. Nevěří v gravitaci, snažil se ukuchtit elixír života, hledá recept na nejdokonalejší sendvič a na svůj podomácky vytvořený přístroj se snaží zachytit pověstnou hudbu sfér známou od Pythagora. A tyto teorie mladého Tobyho ihned zaujmou...

Deset kapitol komiksu je milým vyprávěním kořeněným absurditou (odstoupivší ministr zbrojení kvůli skandálu s československým námořním atašé), respektive typickým suchým britským humorem, a proloženým několika historkami o konkrétních ztracených předmětech, jenž se ztratily včera nebo naopak sahají až hluboko do minulosti. Grafické dílo se vyznačuje také precizním tvořením a skládáním panelů s relativně jednoduchou kresbou plnou linií a barevných ploch. Obsahový a výtvarný styl tak v tomto směru připomene jakéhosi křížence mezi Chrisem Warem a Tomem Gauldem.

A ačkoli, nebo možná právě proto, že je městečko Dobbiston plné excentrických postav soužících se někdy v poněkud krutém světě nahlíženém suše komediální optikou autora, je to příběh nakonec hluboce lidský a jímavý, kde se lidské dobro projeví hned několikrát. Samotný název pak upomíná na Aristotelovu snahu klasifikovat živočišné druhy, konkrétně na zálibu v měkkýších, tedy i sépiích, které rád pitval na ostrově Lesbos. Pan Daniels naopak dává věci rád dohromady a do pořádku.


Matthew Dooley - Aristotle's Cuttlefish
Vydal Jonathan Cape v roce 2025, 176 stran.
Zdroje obrázků: Amazon, Facebook