+9 dalších obrázků

Mladičká autorka komiksu It's Lonely at the Centre of the Earth, která vyrůstala na Pokémonech či Zápisníku smrti, dokončila svůj debutový grafický román ve svých 21 letech, a tím dala o sobě poprvé výrazněji vědět širší komiksové veřejnosti. Ač je to komiksový příběh zcela fiktivní, autorka netající se vlastními psychickými potížemi přiznala řadu autobiografických inspirací, které se v díle nakonec chtě i nechtě zrcadlí.

Protagonistku komiksu jménem Billie Scott potkáváme zahrabanou v pokojích levného studentského bydlení, kde se snaží vypotit něco na malířská plátna. Z její sociální izolace ji vytrhne dopis potvrzující výstavu jejích děl pro začínající umělce, který přinese jeden ze spolubydlících, jenž se jde tak trochu přesvědčit, zdali ta osoba z bytu z vyššího patra skutečně existuje. V podstatě šťastná zpráva se však brzy změní v tragédii. Billie, jež se konečně po nějaké době vypotácí ven, se nešťastnou náhodou přimotá do noční potyčky a dostane pěstí do obličeje. Za pár dní je jí diagnostikována natržená sítnice, která povede k nevyhnutelné slepotě, o čemž svědčí objevivší se černé skvrny v zorném poli. Je to obří tragédie, pro aspirující malířku obzvlášť.

V takto drtivé životní situaci by se zachoval každý asi zcela jinak. Billie, podpořena svými spolubydlícími a s vědomím, že má nanejvýš pár týdnů, než ji pohltí tma, se rozhodne vyrazit do ulic Londýna, aby namalovala deset portrétů zajímavých lidí pro svou nastávající výstavu. Vybavena tím nejnutnějším a sto librami v kapse začne během těch pár dní poznávat špinavé ulice, alkohol, bary, toulavé psy a samozřejmě lidské bytosti, většinou padlé či minimálně padající duše se svými bolestmi, trably a často ze samého sociálního dna. Každá si s sebou nesou své vlastní příběhy a spolu s vlastními tvářemi se stávají inspirujícími objekty pro štětec Billie, která jako by do tohoto světa přirozeně zapadala až upadala. Ne každá taková inspirace je však natolik romantizující, může se za ní totiž skrývat neštěstí, chudoba a obyčejné lidské zlo.

Celé dílo je ovšem třeba číst více jako určitou dojemnou pohádku a nikoli jako sociální realistické drama, ve kterém bychom mohli kriticky nalézat nelogičnosti a možná jistou dávku naivity. Jako pohádku opředenou zajímavými úvahami a ve vzduchu neustále visícími otázkami: co je to umění, k čemu je umění a co dělat, když ne umění? Jak bylo řečeno, v Billie se jistě do velké míry zračí sama Zoe Thorogood. Ta se také bojí o svůj zrak, také je plachou introvertkou, také má nevyjasněné vztahy s rodiči a také je od mládí hladová po umění, kreslení a malování, potažmo psaní. A jistá odpověď na složité otázky se nachází na stránkách tohoto díla: "Tvořte, tvořte cokoli a nepřestávejte... je jedno, kolik máte diváků, ale umění může změnit svět... jedna z nejmocnějších věcí, které může člověk udělat, je vytvořit něco, co před tím neexistovalo."

Toto příběhové vyznání lásky k umění a zároveň určité varování před tím, aby člověk neupnul všechny své síly a identitu pouze k jedné věci, je nakreslený stylem, který není ještě tak vytříbený a rafinově rozmanitý jako následující práce talentované umělkyně, ale už je na něm znát její jasný specifický rukopis. Vtipný je například důvod, proč má komiks takovou omezenou barevnou škálu, která však celému dílu neubírá, ba naopak - autorku prostě jen honil deadline a ona své černobílé stránky kvůli časové tísni dokolorovala jen střídmě.

K celému svému debutu Zoe Thorogood v rozhovoru uvedla: "Byla to moje první kniha a když jsem byla dítě, chtěla jsem být spisovatelem. Ne konkrétně komiksovým, ale chtěla jsem psát romány. Takže je to něco, co jsem vždycky chtěla dělat. A když jsem se konečně dostala k tomu, abych to udělala a vydala knihu, bylo to téměř zklamání, což není to správné slovo, ale byl to téměř pocit, že se necítím tak, jak bych chtěla. Možná jsem si to v hlavě příliš idealizovala, že to bude ten chybějící kousek, jako že napíšu tuhle knihu, vydám ji a představím se světu v podobě umění... Teď se na to dívám zpětně a mám k tomu mnohem pozitivnější vztah... Bylo mi asi 20, když jsem to psala, a v té knize vidím tolik naděje, optimismu a lásky k lidem a umění."


Zoe Thorogood - The Impending Blindness of Billie Scott
Vydal Avery Hill Publishing v roce 2020, 168 stran.
Zdroje obrázků: Le cabinet de mccoy, Amazaon, Broken Frontier, Popzara Press, Avery Hill Publishing