Již popáté se setkáváme nad sadou grafů, které připravujeme z dat ComicsDB. Mají nabídnout základní pohled na to, jak se daří vydávání comicsů v ČR. Aby byl obrázek o něco kompletnější, na konci najdete odpovědi na několik anketních otázek, které jsme položili nakladatelům a domácím autorům.
Předchozí články na stejné téma najdete níže:
ČR comics 1989 - 2019
ČR comics 2020 (a 20 let předtím)
ČR comics 2021 (a 21 let předtím)
ČR comics 2022 (a 22 let předtím).

Data jsou volně k dispozici, ale pokud z nich budete čerpat, zmiňte, prosím, jako zdroj ComicsDB.cz. Abyste je nemuseli lovit z tabulek na webu, tady máte ke stažení zdrojový excel.
Upozornění: Cílem tohoto přehledu grafů, čísel a divokých domněnek je poskytnout zevrubnou představu o tom, jak dobře jde vydávání comicsu u nás je. Obecně platí, že čím starší data, tím jsou nepřesnější. Také platí, že za původní český comics považujeme ten, který nemá překladatele, což samozřejmě není úplně přesné (ale snad ani úplně mimo). Data se průběžně mění, jak objevujeme nové comicsy, upřesňujeme údaje o nich apod. Poslední aktualizace dat proběhla 22.1.2024.

1] Celkový počet comicsů

Je potřeba zdůraznit, že loni jsme touto dobou evidovali 569 kousků za rok 2022, teď je to už 590. Dá se předpokládat, jak poběží rok 2024, že objevíme publikace, které spadají ještě do roku 2023, takže je víceméně jisté, že hranice 600 comicsů byla pokořena. Poměr domácí produkce vůči celkové nadále klesá, a to zařazujeme i kdejaké studentské experimenty.

2] Rozdělení podle měsíců (2023 x 2022)

V květnu byl Svět knihy.

3] Počet nakladatelství

Započítává se každý subjekt, který vydal publikaci, včetně různých škol, muzeí, osobních projektů apod.

4] Rozdělení podle největších nakladatelství

V kategorii Comics Centrum jsou obsaženy i comicsy, které původně vydalo Calibre Publishing. V kategorii najdete souhrn všech dceřiných společností, proto po roce 2016 z grafu náhle mizí Egmont. Nově je hraniční hodnota stanovena na 20 publikací vydaných aspoň v jeden rok. Tím pádem vypadla Paseka a Vybíral. Nově přibyl Dobrovský, který je také letošním největším skokanem.

5] Počet stran na publikaci

Změna kurzu je zřejmá, ale uvidíme za rok, jestli jde o trend. Nicméně nikdo potřebu vydávat kratší comicsy nezmiňoval ani neoficiálně, takže to prostě berte jen jako zajímavost.

6] Rozdělení podle vazby publikace

Pokračujeme v trendu opouštění pevné vazby. Dá se to mimo jiné připsat nárůstem manga titulů, které mají jen velmi výjimečně pevnou vazbu.

7] Různorodost autorů

8] Počet znovu vydaných comicsů

Post-kompletová doba pokračuje. Je pravděpodobné, že se pokles brzy zastaví, protože některé comicsy vychází stále dokola (např. Asterix).

9] Počet spoluprácí

Počítáme všechny publikace, kde evidujeme více než jednoho nakladatele. Tady nám loni vznikla chyba, kdy jsme do spoluprácí započítali i Dobrovský/Edice Gate, což trochu nafouklo čísla, a letos to Dobrovského masivním nástupem do mangy bylo vidět na první pohled.

10] Součet doporučených cen všech vydaných publikací

Logicky spíš takový sranda graf, víc comicsů znamená víc peněz, co na ně potřebujete. Počítáme maloobchodní ceny bez slev, za které obzvlášť sběratelé nenakupují prakticky nikdy.

11] Průměrná cena za stránku

Pro solidnější výpovědní hodnotu bychom potřebovali aspoň náklad, ale pokud se na to díváme čistě trendově, nezdá se, že by se zdražovalo. U sešitů je to úlet kvůli všem těm samizdatům, které mají často pár stránek a cenu ve stovkách korun. Ale když vidíte rozdíl mezi pevnou a měkkou vazbou, tak je zjevné, proč pevné ubývá.

12] Manga

Loni to byla pětina, letos už čtvrtina trhu. Běžně comicsy takhle nedělíme, speciálně u kategorie tak vágně definované jako manga, ale pro účely této zprávy jsme za mangu označili všechny comicsy, kde kreslíř(ka) pochází z Japonska. Sem tam to zkouší všichni, ale hlavní tahouni jsou CREW, která drží dvě třetiny trhu, zbylou třetinu pak Dobrovský .

NAKLADATELSKÝ APENDIX

Položili jsme několik obecných otázek nakladatelům, jak se jim pozdával z profesního hlediska roku 2023 a na co se chystají do budoucna.

Jaké jsou Vaše nejprodávanější tituly a naopak kterými tituly jste se úplně netrefili?

BB/art
V roce 2023 jsme byli vydavatelsky v útlumu, takže nejlépe se celkově opět prodávaly starší tituly ve slevových akcích, jen u novinek z roku 2023 by ale bylo pořadí:
Sága #10, Batman Detective Comics #01: Mytologie, Inkognito, Harley Quinn #04: Poslední zkouška, Wonder Woman #08: Křižovatky osudu, All Star Western #05: Muž mimo čas a Batman: Vánoce (vyšel na konci listopadu).
Comics Centrum
Nejprodávanější tituly vydané v roce 2023:
BRSRKR 2 a 3, ŽELVY NINJA: Poslední rónin, Archivní kolekce Barbar Conan 2: Mořští jestřábové, Archivní kolekce Barbar Conan 3: Prokletí zlaté lebky, Hellboy a Ú.P.V.O. 1: 1952 (všeobecně knihy z Hellboy universa), To, co zabíjí děti: Kniha první.
Hůře prodejné tituly vydané v roce 2023:
Pochmurný kraj – Odkaz 2: Říše víl, Odkaz rodu Blacků 2: Oheň v krvi, Kovboj ze Šaolinu: Libová sekačka, Plukovník Bizár: Parazmatek. Jde tedy především o tituly ze série Pochmurný kraj, Odkaz rodu Blacků a Černá palice. Přestože prodejnost těchto titulů je pro nás zklamáním, budeme v jejich vydávání i nadále pokračovat. Byli bychom ale velmi rádi, aby se fanoušci, kteří si tyto série oblíbili, o jejich kvalitách zmínili ostatním.
Pozn. Vzhledem k odlišnému prodejnímu modelu nezapočítáváme kolosální knihy.
CREW
Tak co se týče nejprodávanějších titulů, tak tam bychom si mohli vzít náš seznam mangy a odrecitovat ho. O mangu je zájem a u mladších čtenářů vlastně téměř zcela nahradila superhrdinské komiksy. Asi nejvíc šéfuje Zabiják démonů, Spy x Family, Jujutsu Kaisen a dokonce i hodně temný Berserk!
Když ale vyškrtnu všechno, co jsme překládali z japonštiny, tak zabodoval kupříkladu Košík plný hlav, samozřejmě Zaklínač: Ronin, solidně se rozjel náš oblíbený Lucky Luke a své čtenáře si bez problémů našla dvojdílná adaptace Lovecrafta V horách šílenství. I když to je vlastně taky manga. Sakra.
A co jsme netrefili? Mrzí nás, že nejde tak dobře Immortal Hulk. Je to ten případ, kdy jsme sáhli po kvalitní a hodně uznávané sérii, ale ukázalo, se, že ta postava zase tolik netáhne. Škoda, ten komiks fakt stojí za to.
Labyrint
Máme radost, že se velmi slušně prodávali Rudišovi a Mahlerovi Noční chodci nebo Každý den je nový Lucie Lomové. Lehkým zklamáním byly naopak prodeje původní komiksové adaptace Rozruchu v Andénách od Borise Viana a výtvarníka Penografa — nicméně komiks letos v lednu vyšel v prestižním francouzském nakladatelství Fayard. A v dalším nakladatelství Sarbacane se připravuje francouzský překlad komiksu Jiřího Franty Singl.
Mighty Boys
Evidentně jsme udělali příliš malý náklad Tuláka. Obecně se příliš nedaří hororům a thrillerům, ale nevzdáváme to s nimi.
Josef Vybíral
Jsou to tituly českých autorů, za kterými stály v minulosti velké časopisy (Kruan ze Žluté planety, Strážci, apod.)
Zanir
Obecně je nejprodávanější manga. Hůř jsou na tom barevné věci, takže převážně věci jako Cesta meče nebo Shuricat. Letos a vlastně i loni byl nejprodávanější Radiant a Crueler than Dead. Nejhůř letos dopadlo pokračování Carciphony, loni Simon Sues, ale ten nikdy moc neletěl.

Jaké byly v posledním roce největší překážky ve vydávání, bolístky trhu apod.?

BB/art
Slabé prodeje knih nás minulý rok donutili až k útlumu ve vydávání, kdy ještě stále vyhodnocujeme, jak pokračovat dále.
Comics Centrum
Byla a je to především stále se zhoršující kvalita dodávaných tiskových podkladů od licesorů a průtahy v komunikaci s nimi. Vymámit tiskové podklady a běžné informace o námi plánovaných novinkách je čím dál tím větší problém. A to jsme si mysleli, že rok 2022 už v tomto segmentu překonat nelze. Vše ostatní vnímáme podobnou optikou jako v letech předešlých.
CREW
Žijeme v celkem zajímavé době. Když odmyslíme všechny ty krize, války a nemoci, tak tu hraje roli i skutečnost, že se postupně transformuje knižní trh, a že čím dál více knihkupectví je spojených s nějakým vydavatelským nebo distribučním domem. Plus se mění i postoj nových čtenářů, kteří se drží víc v obchodních domech a kupují spíše to, co kolem vidí, než že by nějak aktivně vyhledávali zajímavé tituly. Prostor vyhrazený v knihkupectvích komiksům obsazuje čím dál více manga, což nás jako vydavatele mangy těší… ale jako vydavatele klasických komiksů zase ne až tak moc. Prostě hříšníci nepoznají spočinutí a musí se ustavičně přizpůsobovat a učit se nové triky. Zase člověk aspoň nezpohodlní.
Labyrint
Klesající prodeje knih a stoupající náklady obecně.
Mighty Boys
Obecně asi inflace a ceny energií a z toho plynoucí „blbá nálada“.
Josef Vybíral
Klesající náklad, ale s každým nově vydaným titulem.
Zanir
Největším nedostatkem byla velká investice a chybějící peníze na to pak všechno vydat, ale reálně šlo určitě o pokles v prodejích a zdlouhavé vyjednávání některých smluv.

Přinesl minulý rok i nějaká pozitiva, případně jaká?

BB/art
Tak nějak se opakujme, ale pozitiva si opět žádná nevybavíme – snad jen že se autoři opět vrátili a pokračují v sérii Sága :)
Comics Centrum
Rok 2023 považujeme opět za vydařený/úspěšný, a to jak v počtu vydaných knih, tak v prodejích přes náš e-shop www.comicscentrum.cz. Máme z minulého roku radost a plně si uvědomujeme, že to v současné době není rozhodně samozřejmost.
CREW
Neumřeli jsme, nezkrachovali, komiksy se pořád prodávají, slunce svítí, dostali jsme dárky k Vánocům… co chtít ještě víc? Ale kdybychom se měli držet komiksů, tak se nám podařilo sehnat a koupit pár vážně skvělých titulů – ovšem ty se objeví až tenhle rok, takže ještě nebudeme nic prozrazovat (ale bude to super!). Ale třeba osobně jsem hodně rád, že jsme vydali V horách šílenství nebo fakt úžasný komiks Každý jeden den (který se podle ohlasů líbí i čtenářům ComicsDB). Že jsme spolu s Animefestem spustili manga projekt, v kterém už vyšly dvě zajímavé a pro nás ne až tak typické věci: Jednou rozkvetu i já a Ach, vy dívky mládím zmítané. Že se nám, přes všechno to šílenství s tím spojené, podařilo vydat komplet Akiru. Hodně velkou radost máme z crossoveru Batman/Soudce Dredd, kterým jsme se částečně vrátili do dob začátků magazínu CREW. Že, i když to z prodejní hlediska není výhra, vydáváme postapokalyptickou řadu Lazarus. Že se Modrá CREW tak pěkně rozjela a že už ji vydáváme šestkrát ročně! Že jsme se pustili do pokračování Šejićova Sunstone či že jsme vydali Ledroitovu nádhernou Wiku.
Takže, ve výsledku, to byl docela fajn rok.
Labyrint
Vydali jsme pět komiksových titulů, z toho tři původní. A pracujeme na dalších projektech. To je pro nás pozitivní zpráva.
Mighty Boys
Rozhodně. Podařilo se nám vydat vše, co jsme si naplánovali a zjistili jsme tak, kde máme limity – tedy co je v našich silách za rok stihnout.
Josef Vybíral
Nepřinesl.
Zanir
Jediné očividné pozitivum, které plyne z loňska, je přesun knih do 0 % DPH. Jinak toho tam moc nevidím. Pro mě to znamená, že třeba Radiant od 9. dílu nebudu zdražovat, což bylo ještě v červenci v plánu a nějaké plánované věci patrně zůstanou v původních cenových hladinách, leda by vzhledem k cenám energií nějak zásadně zdražil tisk.

Jaký je poměr prodejů mezi širokou distribucí a Vaším (případně spřáteleným) eshopem?

BB/art
Stále u nás mají převahu distribuce, ale minulý rok byl ve znamení masivních svýprodejových akcí pouze na našich prodejnách a e-shopu, takže se poměr mohl více přiblížit vyrovnání.
Comics Centrum
Stále převažuje prodej přes náš e-shop www.comicscentrum.cz, kde se snažíme našim zákazníkům poskytovat maximální servis.
CREW
Koukal jsem, že tuhle otázku jsem už odpovídal loni. Tudíž cituji toho nejpovolanějšího, sám sebe: „Snažíme se náš shop zase tak moc neprotěžovat a spíš chceme, aby byly naše komiksy k dispozici všude – což se stále docela daří. Jasně, budeme rádi, když si nakoupíte u nás, ale stejně rádi budeme, když budete podporovat svého místního knihkupce, on pak nezkrachuje a bude od nás dál brát knížky. Pro začínajícího čtenáře může být návštěva knihkupectví, osahání si komiksu a doporučení profíka za pultem, pošťouchnutí k nákupu něčeho nového a dobrého. Komiksy jsou vizuální médium a v obchodě, když je držíte v ruce, pořád vypadají líp než na internetu.“
Což je samozřejmě stále pravda, byť neukecáme, že komiksů je čím dál víc, místa na krámech čím dál méně – a většinu z něj, jak už jsem psal, ovládá manga. Čili se musíme pořádně snažit, aby byly komiksy vidět, aby se k lidem dostaly i tituly, o které není na knihkupectvích zase tak velký zájem. Všechny obchody vezmou Zaklínače, případně Batmana, to je jasný. Ale Každý jeden den? Nebo Lazaruse? To už je problém. To je víc na nás a na speciálky.
Mighty Boys
V knihkupectvích dlouhodobě prodáváme do 10 % nákladu.
Josef Vybíral
Furt stejný (60:40)
Zanir
Distribuce (Seqoy/CREW) dělá asi 75 % prodeje.

Plánujete se více věnovat i digitální distribuci?

BB/art
Zatím nikoli, ani při našem aktuálním útlumu tištěných vydání.
Comics Centrum
Digitální distribuci se zatím neplánujeme věnovat.
CREW
Neodpovídali jsme na tyhle otázky už loni? A předloni? A předpředloni? A před… Vážně nechci citovat tu slavnou a stále opakovanou definici šílenství, ale pokud si myslíte, že nás takhle zlomíte a my začneme vydávat i digitálně… tak ne.
Labyrint
Ne.
Mighty Boys
Ne.
Josef Vybíral
V žádném případě.
Zanir
Ne a vzhledem k tomu, jak dopadlo Comixology, to v nejbližší budoucnosti nevidím na změnu názoru. Online čtení komiksů mi přijde na mobilu nesmysl, na tabletu hrůza a na PC otrava. Myslím, že knížce v ruce se nic nevyrovná.
Má to ale i jiné důvody. Knihu vám nikdo nezrediguje, nezabrání číst po koupi a nemusíte mít strach, že přijdete o přístup do virtuální knihovny někde na Amazonu. Jasně, ta knihovna se vejde do ruky a nemusíte si kvůli knihám kupovat další obří knihovnu, nepráší se na knihy a nemusíte se bát, že o ně přijdete při požáru/povodni nebo si nemusíte dělat těžkou hlavu při stěhování.

Jak hodnotíte nabídku a kvalitu conů, festivalů a prodejních výstav v roce 2023? Chybí tu nějaký formát akcí, který by byl zajímavější pro Vás?

BB/art
Comics-Con Prague se již slušně rozjel a má i verzi pro mladší, takže za nás je nabídka dostatečná, i když se jedná v podstatě pouze o 2 větší cony zaměřené blíže ke komiksu, pokud nepočítáme Svět knihy.
Comics Centrum
V minulém roce jsme opět využili nabídky účasti na Comic-Con Prague. Do budoucna věříme, že bude v rámci tohoto conu věnováno více prostoru komiksu, čemuž se snažíme být nápomocni.
V minulosti jsme pro naše fanoušky pořádali malé akce C3 (Comics Centrum Club), které bychom opět rádi při vhodných příležitostech, uspořádali a potěšili tak naše fanoušky. V květnu minulého roku jsme uspořádali Comics Centrum Day 2023, na kterém jsme oslavili jak naše 20. narozeniny, tak 50. vydanou knihu z Hellboy universa.
CREW
Comic-Con Prague se pěkně rozjel a ti komiksoví hosté jsou čím dál zajímavější, i když je pravda, že hrají spíš druhý triangl. Ale ono je to provázané… pokud by na ně byl plný sál, tak by je i pořadatelé museli začít brát vážně a poskytnout jim lepší prostory. Zatím con stojí, celkem logicky, na filmových celebritách a komiksové hosté jsou spíš jen kvůli názvu. Ale i tak dobrý a jsme rádi, že tu jsou.
Ale i Svět knihy je čím dál lepší a komiksu nakloněnější, Animefest je vždycky úžasná akce, byli jsme i na Comics Salónu… a ano, zaskočili jsme i na CRWECON.
Není to špatný.
Labyrint
Líbí se nám brněnská KOMA, ale mohla by se otevřít širšímu publiku, tak jak to v minulosti dělal KomiksFest.
Mighty Boys
Myslím, že akcí je spíš zbytečně moc a další přibývají, takže ne, nechybí.
Josef Vybíral
Jediná akce, které se účastníme je Svět knihy, proto nám nepřísluší hodnotit jiné cony.
Zanir
Conů je tu myslím dost a jejich kvalita je od komorních až po velké akce. Podle mého si každý najde, co mu sedí. Pro mě je nejpříjemnější akcí Animefest. Ostatní akce nás víceméně vyignorovali nebo jsou moc z ruky. Ve 2023 jsem zkusil Knižní festival Ostrava, ale asi se to úplně nesetkalo s očekáváním.

Limitky/sběratelské/variantní vydání ano/ne? Proč ano? Proč ne?

BB/art
Stejně jako minulý rok, proč ne? Když budou zároveň dostupné normální verze a u limitek ideálně pokud budou správně označeny certifikátem.
Comics Centrum
V roce 2014 jsme přišli na trh s edicí Kolosální knihy, ve kterých pravidelně dvakrát do roka, přinášíme čtenářům příběhy, ve velkoformátové podobě a s větším rozsahem v jednom svazku. V minulém roce jsme v této edici vydali další ze série Kolosálních Conanů, o které je stále velký zájem. Dále jsme nad rámec běžné produkce vydali ŽELVY NINJA: Poslední rónin s variantní obálkou.
Odpověď tedy zní ano, jsme pro tyto speciality, ale vždy je třeba velmi zvažovat, který titul je pro ně vhodný.
CREW
Další otázka, která nás každý rok pronásleduje jako psychopatický sériový zabiják. A přiznáme se, že tady se vám nás nahlodat podařilo.
Ono, jak se ukazuje, hardcore fanoušků není zase tak moc a pokud pro ně máme něco vydávat (což chceme), je bezpečnější to udělat ve verzi, kde stačí k dostání se na nulu třeba jen 500 prodaných kusů. Plus je pár věcí, které si luxusní verzi fakt zaslouží.
Předtím byl náš hlavní problém způsob distribuce. Jak už jsem psal, snažíme se být spíš expanzivní, chceme pomáhat vytvářet komiksový trh, dostat se na co nejvíc prodejen. Nesnažíme se extra zvýhodňovat nákup přes nás. Ale myslím, že jsme přišli na řešení, které by mohlo fungovat, aniž bychom ostatním knihkupcům házeli klacky pod nohy.
Labyrint
V edici Labyrint komiks chceme vydávat původní české komiksy kvalitně a dostupně, takže za nás limitky nejsou na pořadu dne.
Mighty Boys
Rozhodně ano, jinak by to byla nuda.
Josef Vybíral
Ano.
Zanir
Limitky – Ne. V rámci knih, které děláme, to úplně nedává smysl.
Sběratelské – Ne. Nejsem úplně zastánce hodnoty v knize jiné než intelektuální. Jestli má někdo pocit, že kniha má stejně jako hračky a podobný voloviny obdobnou hodnotu jako třeba víno a jejich cena roste s věkem, brát jim iluze nebudu. Můžeme se klidně shodnout na tom, že máme jiný názor.
Varianty – Ano. Děláme. Přijde mi dobré, když si občas může člověk vybrat obálku. Určitě bude u Retro Sci-Fi 2 zase možný výběr, jako u jedničky. U mangy to úplně nevidím. I když Radiant 10 asi tu možnost mít bude.

Sledujete sociální sítě či diskuzní servery? Jak výrazný vliv mají jako zpětná vazba, podílí se na rozhodování?

BB/art
Sítě stále sledujeme, ale aktuálně se po výraznějších novinkách a odklonu od našich oblíbených autorů nerozhlížíme, i díky celkovému útlumu.
Comics Centrum
Vzhledem k tomu, že tato otázka byla položena již v minulém roce, nelze jinak, než naši odpověď zopakovat: „Comics Centrum si od samého začátku kladlo za cíl vydávat komiksy v té nejlepší možné kvalitě a přinášet našim zákazníkům, z našeho pohledu, výběr toho nezajímavějšího, co v zahraničí vychází. Jednoduše řečeno, vydáváme to, co se líbí nám a jsme rádi, že s naším výběrem souzní tolik fanoušků. Současně udržujeme dlouhodobě zákaznický servis na velmi vysoké úrovni, a to i přesto, že se pohybujeme v prostředí sériové výroby a běžného spotřebního zboží. Je pochopitelné, že ne každý námi vybraný titul je pro každého a je přirozené, že si zákazníci mezi nimi vybírají. Vždy si rádi vyslechneme názory čtenářů, a to především osobně v našem showroomu, kde s nimi rádi diskutujeme. Dáváme přednost věcné a adresné diskusi, před anonymními výkřiky. Je smutné, že někteří fanoušci sklouzávají k toxickým výpadům, aniž tuší, že jimi škodí celé komiksové komunitě. Zároveň to poukazuje na nutnost lepšího moderování podobných diskusí.“
CREW
Tady asi tak neřeknu nic nového. Jo, stále sledujeme co se píše, jo, stále nás to zajímá. Bereme to samozřejmě s rezervou, je hodně lidí, co se vyjadřují pouze v kategoriích „geniální“ a „totální sračka“. Plus zase není tolik lidí, kteří dokážou nejen říct svůj názor, ale i definovat, v čem je podle nich chyba, nebo proč se jim to líbilo. Ale už se stalo, že nás čtenáři opravdu upozornili na něco, čeho jsme si sami nevšimli. Nebo nám doporučili titul, který nás zaujal a sáhli jsme po něm. Takže, jen houšť a větší kapky. Ale pozitivní kapky jsou samozřejmě lepší.
Ono, i když – a nebudeme si nic nalhávat – o vydávání rozhodujete především svou peněženkou, tak je to asi stejné jako na koncertech. Taky jste zaplatili lístek, takže už byste mohli jen sedět a vrtat se prstem v nose – ale potlesk (nebo jeho absence) jsou pro ty na jevišti taky dost důležité.
Labyrint
Příležitostně.
Mighty Boys
Ne. Naši čtenáři s námi mohou komunikovat osobně, případně prostřednictvím našich facebookových stránek nebo e-mailem. Této zpětné vazbě přikládám největší váhu. Z ostatních zdrojů čtu obecně jen to, na co mě někdo upozorní, protože jsem přesvědčený, že dopad hodnocení může být pouze dvojí: 1) narcistní – je snadné podlehnout iluzi o vlastní genialitě a pocitu „děláme to nejlépe na světě“, když se bude člověk opájet pozitivními komentáři, a proto je nejlepší se tomuto riziku zbytečně nevystavovat. 2) depresivní – to, když se naopak budete zaobírat každičkým negativním hodnocením, což nevyhnutelně vede ke ztrátě energie a vůle (a často také k touze diskutovat s pisatelem hodnocení, což je naprostý nesmysl. Když se mu to nelíbilo, tak se mu to prostě nelíbilo a nějaké řeči to nezmění). Takže ani tomuto pólu nemá cenu se zbytečně vystavovat, protože když už kniha vyjde, tak už toho moc zachránit nejde. A nikdo z nás nemá křišťálovou kouli, ve které jasně vidí úspěšnost jednotlivých titulů. Tohle v našem případě platí dvojnásob, protože s každou knihou vlastně začínáme znovu, jelikož nemáme žádné druhé díly apod., takže každá kniha je pro nás krokem do neznáma.
Josef Vybíral
Už nesleduji. Diskuze sklouzávají k hádkám a osočování, už mě nebaví trávit nad tím čas, a to zvláště nyní, kdy jsem se začal věnovat vinohradnictví.
Zanir
Snaha je, ale úplně na to nemám prostor. Určitě má zpětná vazba vliv v rámci nějakého plánování a v rozumné míře má smysl se o ni opírat. Loni jsem například udělal malou anketu o komiks na přání a koncem roku to přineslo ovoce. Jinak si do vydávání nenechávám moc kecat. Výhoda být sám sobě pánem.

Podporu státu považujete za dostatečnou, nedostatečnou nebo spíše tržně rušivou?

BB/art
V rámci možností asi dostatečnou, jakoukoli podporu samozřejmě rádi využijeme, ale je spíš úsměvné, že se s knižním trhem stále jedná jako s něčím extra, co nezapadá k filmu, seriálu, hudbě, hrám… tedy k ostatním zábavně spotřebním věcem, které již dávno nejsou jen o výchově a vzdělání.
Comics Centrum
Podporu státu nevyužíváme a nepovažujeme tyto berličky za morální a vhodné. Většinou dává možnost vyjít knihám, které by pro svůj obsah vyjít vůbec neměly. Ano, jsou výjimky, ale většinově je tato podpora kontraproduktivní pro celý knižní trh.
CREW
Podpora státu nám zní trochu děsivě. Co je tím myšleno? Že za námi chodí Petr Pavel, plácá nás po zádech a říká „dobrý, kluci, jen tak dál“? Pokud je tím myšleno nulové DPH, tak to je hodně fajn –může zachránit mnohé krámy před krachem. Tohle je myslím asi ta nejdůležitější věc. U nás se to samozřejmě projeví taky, už to zohledňujeme při kalkulování cen novinek. Jinak ale nestojíme na dotacích a spíš se snažíme sázet na zákazníky.
I když... ti zákazníci, naši čtenáři, jsou vlastně taky součástí státu, ne? Ne, žádnou skromnost, přiznejte si to – vy jste stát. A v tom případě považujeme podporu státu za přímo skvělou. Díky!
Labyrint
Dostatečnou. Uvidíme, jak – a zda – vzhledem k rozpočtovým škrtům bude pokračovat v letošním roce a dál.
Mighty Boys
O žádnou podporu státu se neucházíme a ucházet nebudeme. Od začátku roku 2024 je na knihy nulová daň z přidané hodnoty, což je od vlády hezké gesto, které by teoreticky mělo vést ke zlevnění knih, ale prakticky k němu nejspíš nedojde, protože v letošním roce očekáváme navýšení ceny tisku a papíru, v důsledku zásadního navýšení regulované složky ceny elektřiny (což pocítí především firmy).
Josef Vybíral
Ona existuje nějaká podpora státu?
Zanir
Nevyužívám. Jsem zastánce poslední volby. Kam stát vkročí, tam 10 let tráva neroste.

Jaké jsou podle Vás hlavní důvody toho, že původní české comicsy tvoří zlomek vydávaných publikací?

BB/art
Těžko soudit, i když jsme pár titulů od domácích autorů vydali, zaměřujeme se spíš na zahraniční autory. Každopádně to asi stále bude klasickými faktory jako je nedostatek dobrých scénáristů, malé a nestále finanční ohodnocení, kdy se tak autoři musí věnovat jiným pracím, což je samozřejmě odrazem stále malého (i když rostoucího) komiksového trhu v ČR a v neposlední řadě máme na výběr plno mnohem lákavějších komiksů ze zahraničí, které již čtenáři prověřili, mají ohlasy, jsou podpořeny filmy, seriály, recenzemi… tedy reklamou zdarma. Zatímco vydání domácího autora (zvláště úplně neznámého) může být sázkou na nejistotu, kterou si nechtějí střihnout ani větší vydavatelé pokud není trh dostatečně velký.
Comics Centrum
To je na hlubší analýzu, která překračuje možnosti této každoroční ankety.
CREW
Možná tím, že zahraničních komiksů je prostě víc? To mi přijde, čistě matematicky, jako nejlogičtější vysvětlení. Jinak nemám pocit, že by českých komiksů bylo málo. I my, kteří jsme zahraniční snobové, jsme loni vydali jak nového Zázraka (Zázrak a Pružina), tak Supro – superhrdinové na dluh. A obojí to jsou super věci. I na letošek máme připraveno hned několik pecek, včetně bombastického Afterpunku pánů Michala Suchánka a Jonáše Ledeckého, takže se českým komiksům rozhodně nevyhýbáme. Ale ani nehodláme tímhle směrem nijak cíleně expandovat. Jsou vydavatelství, které stojí na tom, že pomáhají vytvářet něco nového a skvělého… nám to stačí udělat jen tak dvakrát ročně.
Labyrint
Původní komiksová kniha je oproti překladové produkčně mnohem nákladnější záležitost. Nejen finančně, ale i personálně. K překladové vám „stačí“ dobrý překladatel, redaktor a grafik. U původní tvorby do hry vstupuje autorský prvek. Nechceme tu opakovat letité stesky filmařů, že chybí dobří scenáristé, ale občas to vypadá, že kvalitních komiksových výtvarníků máme u nás víc, než je k dispozici komiksových scenáristů, kteří by pro ně dokázali kvalitně zpracovat zajímavé náměty.
Mighty Boys
Jsme relativně malý národ, a tudíž máme i méně tvůrců. Čtenáři mají obecně u českých autorů sníženou laťku kritiky a ledacos jim promíjí, ale i tak je třeba, aby dílo alespoň trochu obstálo v konkurenci se zahraničními tituly, které u nás vycházejí a nelze tedy vydat cokoliv, jelikož to by byla nakladatelská sebevražda. Zásadním nešvarem české produkce je především přesvědčení o vlastní genialitě – tedy pocitu, že když umím kreslit, tak zároveň umím i psát a opačně. Nedá se ale úplně říct, že by to byla chyba jen samotných autorů. Problém je v celém ekosystému, který není postavený na zpětné vazbě, a ve kterém například existuje x ocenění, jež se v daném roce prostě musí udělit, a proto nelze říct, že by ty ceny měly nějakou výpovědní hodnotu (kvalita oceněných děl v jednotlivých letech nesmírně kolísá, protože prostě není z čeho vybírat, ale někdo tu cenu holt dostat musí). Čtenářům pak díky tomu na těchto oceněních pramálo záleží a v autorech pouze vyvolávají (mnohdy neoprávněné) pocity výjimečnosti. Nehledě na výše uvedené ale platí, že velice rádi vydáme autorský komiks, který bude mít dobrý příběh a obstojnou grafickou podobu.
Josef Vybíral
Nově vznikající komiksová díla CS autorů nikdo nezaplatí.
Zanir
Zcela jistě to budou peníze. Respektive jejich nedostatek. Pak je to určitě vysoká míra rizika a až na pár vybraných jedinců i malá šance český výtvor udat v zahraničí. Tím nechci tvrdit, že je to specifikum pro ČR. Je to obecný problém pro všechny autory.

AUTORSKÝ APENDIX

Jaké byly v roce 2023 pro autory comicsů největší překážky při tvorbě?

Kateřina Čupová
Netuším. Pro mě osobně byla největší překažka nerozhodnost nad otázkama: “Pokud komiksy kreslit, co za komiksy to budou? O čem chci psát/kreslit? V jaké formě to podávat? Stojí to za tu námahu?”
Karel Jerie
Pokud jde o ostatní autory, tak nevím. Ale co se týká mě osobně, tak jsem se v roce 2023 věnoval víc ilustracím a malbě. Největší překážkou je obvykle dostatek volného času, ale to nejspíš platí u všech uměleckých oborů.
Štěpánka Jislová
Opomenu tentokrát tradiční skuhrání nad finančními podmínkami, v rámci kterých tu budou tvořit skutečně jen ti největší srdcaři. Pokud ty ‚největší překážky‘ nám také brání vytvářet světová díla, tak bych se v letošní odpovědi zaměřila na nutnost kvalitního týmu. Týmu, který není nutně přítomen po celou dobu práce na knížce, ale který knížku obstará jako auto na závodě. Proces práce na komiksu je zdlouhavá, autor/ky uondá a pak je časem těžké pro stromy vidět les.
Jak se dřív donekonečna opakovalo, že českému komiksu chybí scénáristé, tak já jsem v poslední době pojala podezření, že to jsou spíš dramaturgové (kterými jsou v lepším případě redaktoři). Mě nejvíc těší autorská tvorba (ať už to píše a kreslí jeden člověk, nebo jsou role rozdělené). A dost často mám pocit, že knížka má solidní základ, srozumitelnou kresbu a příběh se smysluplným záměrem. Ale pak neobratně škobrtá na pár kamenech na trati, kterými je pomalý začátek, nedostatečné představení postav nebo unáhlená gradace (poznamenávám jako někdo, kdo s tím také zápasí). Tj. Základní strukturální chyby, které lze opravit, ale pouze na začátku procesu.
I z toho důvodu mě mrzí, že z Paseky odešel můj dlouholetý redaktor Lukáš Růžička, bez kterého by nevzniklo ani Bez vlasů, ani Srdcovka. A taky by spousta skvělých zahraničních komiksů nedošla překladu v Pasečím edičním plánu. Myslím, že pro český komiksový trh odvedl spoustu práce - ať se teď naodpočívá do zásoby.
Tomáš Kopecký
Hmm. Krom běžných úskalí v podobě balancu času a efektivity vlastně žádné.
Petr Kopl
Je to pořád stejné. Nic se nezměnilo. Nejtěžší je najít cestu k tomu, aby mohl být komiks vydán a nebyl přitom autor zruinován. Dost ubíjející je i to, že se dost často na autora navaluje zodpovědnost za prodej knihy. Chápu, že záleží na kvalitě vydaného díla, ale tam by měla autorova povinnost končit. Není v mých silách tahat své knihy na Comicony a prodávat je tam. Na těchto akcích se chci zabývat kontaktem se čtenáři, nechci být v pozici prodejce, ale autora.
Katarina Kratochvílová
Nepozoruji žádné specifice překážky, jen nedostatek casu, jako vždy.
Tomáš Kučerovský
Pravděpodobně podobné jako v předchozích letech – malý trh, což znamená malou kupní sílu čtenářů původního českého komiksu, z toho plynoucí nízké honoráře a tím pádem nemožnost věnovat se komiksu naplno, pokud nejste student s minimálními životními náklady nebo nemáte posedlost šílence ochotného obětovat komiksu svůj život, případně si neumíte sehnat peníze jiným způsobem. (Což jsou všechno zcela relevantní způsoby, jak dnes komiks tvořit.) Svým způsobem demotivující byl také masivní nástup AI, i když sekvenčního vyprávění se zatím netýká tak moc jako třeba ilustrace.
Karel Osoha
Největší překážkou pro mnoho lidí bylo, že vyšla nová Zelda, Baldur's Gate a Alan Wake.
Já teda hrál naštěstí jen Zeldu, ale pak sem se zas pustil do Monster Hunter World, protože jsem nikdy nehrál rozšíření Iceborne a je to paráda.
Teda nestíhám zase nic, ale můj Hunting Horn duní o hlavy monster a vydává líbezné melodie co potěší na duchu a přidá na zápalu.
DOOOOOOT
Marek Pokorný
Za mě opakující se frustrující neschopnost odhadnout, jak dlouho mi bude práce trvat.
Tomáš Prokůpek
Nečekaně zpoždění v zavedení nepodmíněného příjmu.
Klára Smolíková
Nástup AI zatřásl pilíři tvůrčí práce. Na jedné straně je tvorba komiksů časově náročná a málokdy se zaplatí, takže usnadnění, které nové nástroje přinášejí, je vlastně fajn. Na druhou stranu se teď každý cítí tvůrcem, každý si může skrze dobře definované prompty naporoučet obrázky. Bojím se, aby to neodradilo mladé aspiranty. Už teď slýchávám na workshopech: Nač se trápit psaním a kreslením, když vše vygeneruje umělá inteligence?
Viktor Svoboda
Pro mě to byl rok, kdy jsem nejvíc zápasil s dopady toho, co jsem dělal v roce předchozím.
Během roku 2022 jsem nekreslil jenom Supro, ale taky další verzi storyboardu pro jiný projekt, na kterém dlouhodobě spolupracuji (připravovaný animovaný film Perla), takže jsem se téměř vykreslil z podoby. Dohnala mě únava a značnou část roku jsem neměl moc chuť cokoliv kreslit.
Jan Tatarka
Nezaznamenal jsem žádné překážky, snad jen přirozenou lenost, ale to netrápí jen tvůrce komiksů.

Přinesl rok 2023 nějaké pozitiva, případně jaká?

Kateřina Čupová
Nakreslila jsem plno malých komiksů pro radost internetu. To udělalo radost i mě.
Taky jsem zase začala pracovat jako animátor. Baví mě pracovat na projektech jiných lidí, dělat jen řemeslo co mam ráda a nemuset řešit další časti procesu (což po člověku často komiks vyžaduje).
Karel Jerie
Jestli myslíte pozitiva pro mě osobně, tak ano. Hned na začátku roku 2023 vydala Dobříšská knihovna druhý díl komiksových Pověstí z Dobříšska, kterým jsem se věnoval během roku 2022. Tím pádem mě už další rozsáhlý komiksový projekt nečekal (občas je pozitivní i to, že žádný komiks kreslit nemusíte) a mohl jsem si od vyčerpávající komiksové tvorby oddechnout a věnovat se pro změnu volné tvorbě a výstavám, kterých v roce 2023 nebylo málo:
„Labyrint komiksu a ilustrace“ (Žacléř), „Mezi nebem a zemí“ (Dobříš), nově oživené výstavní projekty skupiny Natvrdlí -putovní výstava „Beautiful Horror“ (Ostrava a K. Vary), a na závěr roku společná výstava s V. Šlajchem „Tête à Tête“ v Mělníku.
Štěpánka Jislová
Samozřejmě můžu mluvit jen ze svého písečku, ale mám pocit, že se obecně otevírají víc dveře na zahraniční trh. S Bez vlasů se nám podařili zatím tři překlady (francouzština, slovinština, řečtina) a zdá se, že Srdcovka má už taky namířeno za hranice (ťukám na dřevo). RUR Káti Čupové má za sebou pomalu už celosvětové turné, Divochy Lucie Lomové si lze přečíst v angličtině a další tituly jsou v procesu. Ve chvíli, kdy překlady rozšíří čtenářskou základnu, to v součtu odměn už pro autory vypadá podstatně životaschopněji.
Tenhle rok vyšla pěkná řádka autorských debutů (Octobriana, Jedna k jedné, Prázdniny, Bažina v obýváku aj.), což je pro tvůrce hrozně velký krok kupředu, který otevře mnohé další dveře. Část z nich má na svědomí nakladatelství Centrála, které si z debutů dělá svou speciálku. Ty knížky by zasloužily trochu větší péči, je z toho cítit nedostatek pozornosti z redakční strany, ale výsledku je to asi realistický kompromis.
Tomáš Kopecký
Jo, přinesl nové komiksové projekty. Jeden už běží – Osada Brbálov, coby příloha v časopisu pro děti. Krom komiksů se celkem daří ilustrovat stále nové knížky, ať už pro Albatros nebo Paseku. Mám taky obrovskou radost, že v Aarghu! vyjde opět nový díl Bruta, což je můj osobní fantasy komiks s mini psychoušem v hlavní roli.
Petr Kopl
Lidé pořád čtou a nevím, jestli je to jenom můj pohled, ale zdá se mi, že čím dál víc. Mám toho velikou radost.
Katarina Kratochvílová
Bylo možné užít komiksové festivaly naplno a získat zpětnou vazbu od čtenářů.
Tomáš Kučerovský
Rozhodně – vychází podle mě spousta velmi kvalitních původních komiksů nejrůznějších žánrů, od např. autobio Srdcovky Štěpánky Jislové po pulpovou Octobrianu Marka Bergera, po Covidu nezanikl žádný z těch několika tuzemských festivalů a na komiksové scéně se objevují nová jména. Co se mě týče, konečně jsem rozpracoval autorskou obrázkovou knížku, která se komiksové formy dotýká jen zlehka a která by měla být letos hotová, takže rok 2023 určitě nevnímám nijak negativně.
Karel Osoha
FROM SOFTWARE se konečně vrátil do vod Armored Core a vydal VI, díl. To je velmi vyrušující, protože je mi smutno, že furt dokola teď dělaj jen Demon's Souls.
Jinak za mě v roce 2023 jen vyšly poslední sešity Prašiny, pak to na konci roku vyšlo jako dost hezký souborný vydání, se kterým jsme nepočítali a krom toho jsem v podstatě nic nenakreslil.
Marek Pokorný
Mně osobně klienty ochotné posunout deadline.
Tomáš Prokůpek
Obecně rok 2023 z řady důvodů moc pozitivní nebyl, ale z mého čistě sobeckého pohledu byl vlastně radostný velmi. Shodou různých náhod jsem jako scenárista začal pracovat na hned třech komiksových projektech, které mě moc baví a které – pokud se něco nečekaně nezvrtne – budou honorované.
Klára Smolíková
Osobně jsem nadšená, že se komiksy výrazněji prosadily do katalogu Nejlepší knihy dětem. Vyšlo spoustu zajímavých původních komiksových titulů. Manga přitáhla ke čtení mládež, která se jinak ke knihám otáčí zády.
Viktor Svoboda
Vyšlo Supro! Jen jsem nebyl úplně připraven na to, že člověk dokreslí a pak, dokud kniha nevyjde, se třeba 5 měsíců nic neděje.
Taky se povedlo se nakreslit kraťas do Aarghu, na kterém jsem spolupracoval s Jirkou Pavlovským. (Propojil nás Tomáš Prokůpek.)
Jan Tatarka
Největší pozitivum je vydání nového dílu komiksu Čolák & Doláč NÁVRAT HUKANŮ. To je základní stavební kámen pro další díly. Další pozitivum je, že tyto komiksové postavičky vyrazily do světa jako Mr. Brown & Mr. Stripes.

V jakém poměru pro práci využíváte digitální/analogové nástroje? Případně které na co a proč?

Kateřina Čupová
Pro komiks: 90% analog/10% digitál. Analog, protože mi to přináší radost z práce. Digital, protože to pak musím nějak dostat do prezentovatelné podoby, takže čistím, kontrastuju, podbarvuju.
Karel Jerie
Při tvorbě komiksů pracuji jak na počítači, tak klasicky na papíře. Rád oba přístupy kombinuji. Bez počítače bych se ovšem při závěrečných úpravách a letteringu v dnešní době už asi neobešel. Přesto, pokud to jde, tak v případě autorských komiksů dávám přednost „ruční práci“ jak je to jen možné.
Štěpánka Jislová
Tady se nic nezměnilo. Pro ilustrátorskou práci i práci na komiksu používám iPad, a více méně všechno kreslím v Procreate. Poslední dobou jsem začala víc malovat, takže se k analogu nárazově vracím, a jsem za to ráda. Radost z tvorby v reálném, hmotném světě jen tak něco nenahradí, a zároveň mám pocit, že u toho víc přemýšlím - kam to dál posouvat. V digitálním rozhraní jedu ve vyznačených kolejích.
Tomáš Kopecký
Pro práci využívám v naprosté většině digi nástroje. Opustil jsem po letech ipad s Procreate, protože jsem si u něj hrozně lámal záda a přešel jsem na 24“ kreslící displej, kde 90% zastane práci Clipstudio.
Petr Kopl
Prakticky vše vytvářím v počítači a na tabletu. Ale analog miluji. Na každé akci tahám vodové barvy a rozdávám obrázky. Využívám každou příležitost kreslit v ruce, ale jen pro radost. Profi věci dělám v compu.
Katarina Kratochvílová
Osobně v práci poměr často střídám, občas je to 100% digitálně, občas linková kresba je kreslená tradiční technikou, například inkoustem.
Hodně používám naskenované textury, pokud se to dá brát jako kombinaci analogové a digitální techniky.
Tomáš Kučerovský
Zhruba půl na půl, podle konkrétního tématu a účelu. Digitálně pracuju na notebooku s Wacom Cintiqem, používám hlavně Photoshop a experimentuju s dalšími programy, „analogově“ používám v podstatě cokoliv, od tužky a pastelek po akryl, olej, scratchboard atd. Spíš zpovzdálí zatím pozoruju nástup AI a využívám ho hlavně místo referenčních fotek, zatím jsem ale nepřišel na to, jak tyhle nástroje rozumně zapojit do mého workflow tak, aby mi to usnadnilo práci a přitom nesklouzlo ke kopírování vygenerovaných obrázků.
Karel Osoha
Dělal jsem si digitální skici a kreslil finální stránky na papír, ale už mě nějak unavuje to furt tisknout, skenovat, upravovat....
Od teď už budu dělat na papír jen máloco. Hodně sem teď toho nakreslil na iPadu a asi to na moje potřeby bohatě stačí.
Pokud bude někdo chtít něco na papír, tak to udělám, protože je to pořád zábava, ale je okolo toho tolik otravný práce, co jen krade čas.
Marek Pokorný
Loni opět téměř výhradně digitální. Na animaci TVPaint na PC, na ilustrace a komiksy Clip Studio Paint na iPadu (Procreate je fajn, ale zjistil jsem, že když dělám s větším množstvím vrstev, hodí se mi mít jejich panel a všechny další volby stále otevřené i za cenu menší kreslící plochy). Papír skoro jen, když je potřeba něco si rychle vysvětlit v týmu.
Tomáš Prokůpek
Scénáře pořád píšu dvěma až čtyřmi prsty na počítačové klávesnici a moje žena se mi u toho pořád směje, protože ty prsty jsou kupodivu většinou prostředníčky.
Klára Smolíková
Píšu pořád ve wordu. Chatboti mi moc s psaním scénářů nepomáhají, ale občas se s nimi příjemně brainstormuje. Docela mě baví si čistě pro sebe nadefinovat vizuál třeba v Bingu, abych si vyzkoušela, zda můj nápad funguje a výtvarník mi ho nehodí na hlavu.
Viktor Svoboda
Odhaduji to na poměr 80/20, kde vítězí digitál. Jde o to, že všechny zakázky kreslím digitálně, protože je to rychlejší a snadnější. Nevýhoda je, že z kreslení na tabletu násobně víc bolí ruka. (Podloženo jedním dalším respondentem.)
Analogově kreslím všechny přípravné fáze, kde se snažím rozmyslet záměr/kompozici, hrubou skicu. Taky si pro sebe volně kreslím perem/brushpenem, protože jejich linka je definitivní. Je to pro mě uklidňující a z nahodilosti vypadne občas dobrý nápad, co se dá použít později. Uvědomil jsem si, že je to takový ekvivalent čmárání si na okraj strany sešitu, co mi od dob, co nechodím do školy, chyběl.
Jan Tatarka
Nápad a scénář se rodí na papíře. Vše ostatní se děje na tabletu Wacom Cintiq Pro 27.

Jaký je Váš vztah k digitálním formám distribuce, nakolik je využíváte a plánujete využívat?

Kateřina Čupová
Pozitivní. Nic moc neplánuju, ale dávám věci na internet ráda. Příprava k tisku je práce co mě fakt nebaví, ve většině případů se mi nelíbí výsledek a osobně taky preferuju číst komiksy online.
Karel Jerie
Vztah k digitálním formám distribuce nemám, nevyužívám je a ani je neplánuji.
Štěpánka Jislová
Je to stále stejné. Číst komiksy online, pokud to není strip nebo instagramová jednohubka, mě nebaví. Radši si koupím knížku fyzicky, i když vím, že ji po přečtením pošlu na Knihobota, protože na zírání do obrazovky mám zbytek dne.
Tomáš Kopecký
Delší komiksy kupuju fyzicky a vždy budu. Stripy si rád přečtu i digitálně.
Petr Kopl
Skočím po každé příležitosti. Vůbec nic proti tomu nemám. Mám raději komiksy na papíře, ale ve čtečce nebo na tabletu mi taky nevadí. Miluji i čtení v elektronické čtečce. Myslím si ale, že komiksy určené pro digitální produkci by už s tímto záměrem tak měly být tvořeny. Převod komiksů s primárním zaměřením pro tisk nedopadá dobře. Čtení je nepohodlné a rušivé. Ale pokud je to už vyrobené přímo pro obrazovku třeba čtečky knih, tak je to radost.
Katarina Kratochvílová
Svoje komiksy většinou zveřejníme po jednotlivé stránce na instagramu, pomáhá to soustředit víc pozornosti na stránku a taky získat podrobnější zpětnou vazbu.
Tomáš Kučerovský
V tom, co dělám, nemám moc jak digitální formu distribuce využít, nepočítám-li zveřejňování stripů a komiksových ukázek na soc. sítích. Po Patreonu nebo Herohero pošilhávám, ale nemám tak rozsáhlou fanouškovskou základnu, aby to mělo nějaký efekt.
Karel Osoha
Už dlouho jsem si nekoupil žádný digitální komiks, ale čtu jich tak pořád hodně. Některý komiksy, co mám na papíře, mám dokonce i digitálně abych si mohl odkoukat, jak profíci něco kreslej, když nemám papírový vydání u sebe.
Taky je mi pořád sympatický sledovat webkomiksy, který ani papírovou formu nemaj.
Marek Pokorný
Loni jsem si žádný digitální komiks nekoupil, pár papírových ano. Takže asi se od digitálního čtení komiksů lehce odkláním. Není to žádná principiální averze, jen po celodenním zírání do zářících obdélníků je to pro oči příjemná změna.
Tomáš Prokůpek
Pořád jsem totálně závislý na papíru.
Klára Smolíková
Všichni jsme vykoukaní z monitorů, listovat papírem je slast.
Viktor Svoboda
Nevím, co pod to přesně spadá. Digitální distribuce komiksů je něco, co jsem asi nikdy úplně za sebe neřešil, vždycky se mi četlo mnohem lépe z papíru. (Ale třeba mangy jsem se načetl na obrazovce hodně.)
Nemám žádný rozpracovaný komiksový projekt, kde bych třeba řešil, jestli ho dávat na web, nebo ho spíš vytisknout, ale kdybych se rozhodoval v tuhle chvíli, určitě bych ho primárně chtěl tisknout. Když už ty obrázky existují jenom virtuálně, bylo by fajn je alespoň nějak zhmotnit. (I kdyby to bylo jenom proto, abych mohl ukázat babičce, co že jsem to vlastně celý rok dělal.)
Digitální distribuce se neštítím, jen bych nad takovým komiksem musel přemýšlet úplně jinak a ušít ho té technologii na míru, prozatím je to pro mě něco, co jsem nijak nezkoušel.
Zároveň nemám vybudovanou velkou mezinárodní komunitu čtenářů, která by mi dodala sebevědomí to risknout a publikovat přímo na web. (Do šuplíku nekreslím.)
Jan Tatarka
Digitální distribuci nevyužívám, ale do budoucna není vyloučena.

Jak důležité jsou pro Vás cony, festivaly a expa? Chybí tu nějaký formát akcí, který by byl zajímavější pro Vás?

Kateřina Čupová
Jsou fajn, ráda bych chodila na víc z nich. Většinou nestihnu obejít ani ty co tu už jsou.
Karel Jerie
Všechny tyto akce jsou důležité pro celou komiksovou komunitu. Jedině tam se mohou na jednom místě sejít autoři, vydavatelé i čtenáři. Mě osobně nejvíc bavil formát komiksového festivalu, jako byl již neexistující Komiksfest!, kdy během jednoho týdne proběhla řada výstav, přednášek, koncertů, divadelních představení, filmových projekcí, workshopů, atd… Rád chodím na každoroční předávání Cen Muriel a Crwecon.
Štěpánka Jislová
Docela mě by bavil formát, který byl nedávno navrhnutý na valné hromadě ČAKu, a to volné, např. výroční, setkání profesionálů z oboru a těch, kteří se o něj zajímají. Podobně se takhle vídáme akorát na Muriel, kde ale po tom všem soutěžení na socializování nezbývá tolik času. Při tom je fakt hezký všechny kolegy, recenzenty, historiky, novináře (a další přidružené profese) potkat na jednom místě.
Jinak myslím, že kombinace mainstreamových akcí typů ComicCon nebo Svět knihy a řady menších festivalů jako KOMA, FIK, Frame funguje pěkně a pokrývá široké spektrum zájmů a přístupů.
Tomáš Kopecký
Mám rád malé cony, ze kterých jde cítit nadšení pro komiks. Baví mě sledovat ostatní autory, jejich zapálení pro věc. Baví mě geekovství. Strašně moc jsem si užil např. poslední Crwecon. Rád se podívám i na akce, kde mají prostor studenti a mladší generace. Zajímavý formát pro mě osobně je jít „na pivko“ a mudrlantsky o komiksech poklábosit. Obří cony vynechávám.
Petr Kopl
Cony jsou skvělé. Člověka to nabije a vyčerpá zároveň. Miluju to. Je to velké vykročení z mé zóny komfortu, nikdy se mi do toho nechce, ale pak jsem nadšený. Díky tomu mě aspoň občas nutnost vytáhne za límec na světlo a nestane se ze mě jezevec. Jinak mi nějaká akce neschází. Myslím, že conů je u nás požehnaně a každý si najde to svoje.
Katarina Kratochvílová
Mám to moc ráda!
Uvítala bych formát festivalu o krátkých komiksech nebo malých zinech, kde by byli představeny rozmanité příběhy v min náročném provedení. Přijde mi že by to mohlo výrazně osvěžit komiksovou scénu a přinést nové nápady.
Tomáš Kučerovský
Čím méně se mi daří festivaly navštěvovat, tím víc si uvědomuju, jak jsou tyhle akce pro mě důležité, ať už v roli hosta nebo návštěvníka. Letos jsem byl po letech účastníkem zahraničního festivalu a odjížděl jsem s dobitými baterkami. To, co mi chybí, je čas jezdit aspoň po těch festivalech, které tu jsou, ale myslím, že nabídka domácích akcí je v téhle chvíli dostatečně pestrá – Crwecon, Comicon, Koma, Frame, Fik,... Moc rád mám taky neformální setkávání několika brněnských autorů kolem časopisu Aargh! které funguje už několikátým rokem.
Karel Osoha
Přestal sem skoro chodit ven. Jako člověk, co kreslí, bych měl na akce jezdit prodávat, ale vlastně nemám co. Neumim to.
Nedokážu tak přesně říct, co by mi chybělo.
Marek Pokorný
– (odpověděl bych stejně jako loni) –
Tomáš Prokůpek
Letos jsme si s Tomem Kučerovským říkali, že tu citelně chybí AARGHcon, tak jsem zvědavý, co s tím kdo udělá.
Klára Smolíková
Protože se čtenáři potkávám na besedách po celý rok, vítám na conech především možnost setkat se s ostatními autory. Bylo by skvělé, kdyby se komiksoví tvůrci nevnímali jako rivalové a víc táhli za jeden provaz, dělili se mezi sebou o zkušenosti. Ať už komiks vydává nakladatelství nebo vychází samonákladem, nemusí si každý na vše bolestivě přijít sám. Můžeme se vzájemně podporovat a propagovat. Osobně se snažím vozit na akce i komiksy jiných českých autorů, aby se dostaly k širšímu publiku.
Viktor Svoboda
Crwecon a poslední roky i Koma (která se hrozně zvedla) jsou skvělé. Tam je to ale primárně o tom, že se člověk vidí s ostatními tvůrci=kamarády a nabije ho to, než že by se účastnil aktivně programu. Bohužel to nejde stihnout obojí.
ComiCon mě překvapil, líbilo se mi tam víc, než jsem čekal, ale v podstatě to není vůbec komiksová akce. Takže kdybych si měl něco přát, tak aby na ty komiksové body programu chodili lidi a aby zahraniční tvůrci měli nekončící fronty u svých stolečků. Nebo alespoň frontu o pěti lidech, je to moc?
Jan Tatarka
Cony jsou dle mého názoru velmi důležité. Spojují tvůrce s fanoušky a vytvářejí podněty a inspirace.

Jak důležitá jsou pro Vás sociální sítě a komunita? Můžete uvést konkrétně které Vám sloužila nejlépe v roce 2023?

Kateřina Čupová
Posílala jsem komunitě komiksy, ona z nich snad měla radost. Já měla radost z pozitivních ohlasů, kreslila jsem dál.
Karel Jerie
Používám sice Instagram a občas se podívám i na Facebook, ale pokud to jde dávám předost udržování sociálních komunit „naživo“.
Štěpánka Jislová
Stále nejlépe funguje Instagram a Facebook. Odpozorovala jsem si, že největším rozdílem je věk průměrného uživatele. Na Facebooku reagují více starší sledující, na IG mladší.
Tomáš Kopecký
Uf… sociální sítě beru spíš jako online portfolio. Je to doplněk k vlastnímu webu, který má pro mě pořád daleko větší hodnotu.
Petr Kopl
Sociální sítě dost zanedbávám pro svou vytíženost. Nejsem schopen ani jednou za půl roku updatovat své stránky. Příspěvky na FB jen přesdílím. Vím, že bych měl být aktivnější, ale vždycky dám raději přednost kreslení a tvorbě. Tímto se svým čtenářům omlouvám, že tak málo veřejně komunikuji. Raději tvořím, než o tom kecám.
Katarina Kratochvílová
Komunita Instagramu a Facebooku jsou pro mne velmi důležité. Jsou to moje první čtenáři a největší podporovatelé. S velkou radostí ukazují jim nové projekty.
Tomáš Kučerovský
Jsem stále celkem konzerva, takže aktivní jsem hlavně na FB, který mi pořád přináší nejlepší zpětnou vazbu od lidí, co mě sledují. Jsem jim za to moc vděčný. Sporadický prodej originálních kreseb a obrazů jsem v minulém roce realizoval vlastně výhradně přes FB. Algoristmus instagramu se mi zatím nepodařilo pokořit, i když se snažím, na Nyx chodím asi do dvou-tří klubů nostalgicky zamáčknout slzu a to je vše.
Karel Osoha
Někdy je mi líto, že nejsem třeba v nějakým discordu, kde bych se mohl zeptat, já nevím, Jillian Tamaki, jak nakreslit postavu stojící před křovím, jak udělat hezkou stránku, proč moje obrázky pořád působěj tak amatérsky nebo jiný úplně základní věci, který bych měl mít dávno jasný, ale nemám.
Možná stačí se zeptat na těch sítích. Jsem skoro úplně všude, kde se dá bejt, od facebooku přes bluesky až k mastodonu, ale vlastně tam vůbec nekomunikuju.
Marek Pokorný
– (odpověděl bych stejně jako loni) –
Tomáš Prokůpek
Pořád mi jako hlavní prostor pro vytahování se slouží Facebook. A v Brně jsme si před časem zavedli setkávání mladistvých komiksových autorů středního věku, tak mám tu komunitu občas i offline.
Klára Smolíková
Obdivuju, jak na sociálních sítích dokáže komiksovou tvorbu prezentovat třeba Štěpánka Jislová. Já jsem trochu pověrčivá, tak mám problém zveřejňovat celý proces. Nicméně bych všem doporučila Michaelu Losekoot, která na LinkedInu sdílela pod hashtagem #vydamesitosami krok za krokem přípravu, vydání a propagaci knihy. Přestože nejde o komiks, dobře ilustruje odklon od velkých vydavatelů, kteří chrlí jednu knihu za knihou, ale velmi často je nedokáží navzdory velkým knižním distribucím dostat k zákazníkovi a prodat. Evidentně lze celý tento zatuhlý systém obejít a čtenáři nabídnout pár vymazlených titulů, a to právě díky sociálním sítím.
Viktor Svoboda
Jakš takš mi funguje pouze instagram. Není se co divit, nejsem tam moc aktivní, ale můžu být rád, že tam mám alespoň nějaký základ followerů a díky tomu mám snad ještě šanci se skrz algoritmy probojovat k dalším lidem. Jen je asi třeba změnit strategii a já přitom chci jenom nahrávat obrázky.
Stále nemám vlastní stránky, takže instagram mi tuhle funkci částečně supluje, ale paradoxně tam nahrávám spíš menší věci, co si kreslím jenom pro sebe. Posuďte sami… @svoboda.vik
Jan Tatarka
Bez sociálních sítí si to ani nedovedu představit. Má tvorba kresleného humoru a krátkých komiksových stripů má docela slušnou fanouškovskou základu především na FB, tam tvořím stránku ORAZ.

Podporu státu považujete za dostatečnou, nedostatečnou nebo spíše tržně rušivou?

Kateřina Čupová
Je to fajn, když se ji člověku dostane a může dělat jeden komiks víc pořádně bez toho, abych musel dělat ještě jiné věci.
Karel Jerie
Jakákoliv podpora kultury státem je důležitá. A jsem rád, že za posledních dvacet let získal komiks uznání jako umělecké médium a nemusí se už dokazovat, že komiks do kultury patří. Jakékoliv podpory není nikdy dost!
Štěpánka Jislová
Myslím, že státní podpory celkem funguje. Jejím velkým plusem je roztříštěnost, což znamená, že nelze najednou a na jeden projekt vybrat všechny zdroje. Tím pádem je celý systém stabilnější, když např. odpadne jedna větev nebo někde nárazově zaříznou peníze. Podpora je rozprostřená na různé fáze vzniku díla. Práci na základních konturách knihy může autor/ka odvést na rezidenci CzechLitu, na vydání knihy nakladatelství žádá o grant na MKČR, umělec může dostat podporu GO AND SEE na výjezd prezentace knihy. Co bych ocenila do budoucna, by bylo podmínit přidělení grantu minimální odměnou pro autor/ky, protože mám pocit, že jinak základní sazba za komiksovou stránku prostě neporoste.
Tomáš Kopecký
Znám vydavatele, kteří o granty na lokální trh žádají a kteří o granty nežádají. Jako autora se mě to netýká přímo. Jsem ale moc rád, že tu vycházejí komiksy mimo hlavní proud, které by se bez dotace asi neobešly. Podpora od státu se mi ale líbí spíš v oblasti propagace českých komiksů v zahraničí.
Petr Kopl
Dotace je vražda knihy. Z mnoha důvodů. Jeden z nich je, že vydavatele nic nenutí knihu nabízet a tak se nedostane ke čtenářům. K čemu je, že kniha vznikne, když ji na pultech najdete jen první měsíc a pak se na ní zapomene? Nikdy v životě jsem žádnou dotaci nepoužil. Vydal jsem přes 60 komiksů a všechny si na sebe vydělaly. Ano, je to risk a investice. Aby bylo jasno, nepovažuji dotace za nemorální. Mnoho důležitých a nádherných komiksů, které teď máme by asi bez toho nevzniklo. Umění je třeba podporovat. O tom vůbec nepochybuji. Oni si čtenáři autora najdou tak jako tak. Pokud je nějaká kniha zvýhodněná dotací, vůbec to výhoda být nemusí.
Katarina Kratochvílová
Nevyužívám žádné specifické podpory státu, každopádně jako  OSVČ rozhodně nemůžu říct, že situace je jednoduchá. Bohužel navýšení poplatků za zdravotní a sociální v příštím roce následně se projeví i na ceně ilustrací a komiksu.
Tomáš Kučerovský
Zkusím odpovědět jako autor a ne jako (spolu) vydavatel Aargh!u. Myslím, že pokud se člověk trochu snaží a aktivně se zajímá, má šanci dosáhnout na různé formy grantů, rezidenčních pobytů a pobídek, což je vždycky fajn. Problém vidím hlavě v systémovém přístupu státu ke kreativním profesím obecně – pokud se chcete kreslením živit, ideálně na volné noze, jste z hlediska státu podnikatel se vším, co k tomu patří, a např. současný postupný nárůst odvodů na soc. pojištění může být pro spoustu freelancerů, pohybujících se v kultuře, do dvou let likvidační. Trochu naivně doufám, že tohle může řešit připravovaný „statut umělce“ (bez ohledu na ten opravdu divný název), ale moc nadějně to nevidím.
Karel Osoha
Neuvědumuju si žádný tržně rušivý aspekty podpory státu.
Marek Pokorný
Loni jsem neřešil žádný projekt, který by žádal o český grant na komiks, tak nevím, jaká je aktuální situace s podporou, jen tuším, že dostatečná ne.
Tomáš Prokůpek
Podporu státu považuji ve srovnání s nedávnou minulostí za až překvapivě štědrou, ve srovnání s některými západními zeměmi za až povážlivě skoupou. Na neviditelnou ruku trhu jsem přestal věřit už dávno.
Klára Smolíková
Spousta komiksů si podporu zaslouží. Vítám tvůrčí stipendia pro autory. Věřím, že se komiks časem více prosadí třeba ve výběru České knihovny (projekt Moravské zemské knihovny, která jeho prostřednictvím nakupuje knihy pro knihovny) či Souboje čtenářů (projekt Rosteme s knihou, do kterého se letos probojovalo Supro). Nejvíc by teď komiksovou scénu podpořily dotace na budování fondů školních knihoven, ve kterých je obrovský hlad po komiksech, ale chybí prostředky na nákup.
Viktor Svoboda
Nevidím pod pokličku tak moc jako jiní, ale vím, že bez státní podpory by tu vyšlo asi tak velký kulový, takže díky za ni. Asi by bylo fajn, kdyby to šlo i bez ní, ale ani s ní to není aktuálně žádná sláva, tak jak z toho ven? Jsem obecně pro, mnoho dobrých věcí by bez ní nikdy nevzniklo.
Jan Tatarka
Nulové DPH u knih je cesta správným směrem, tam vládu chválím. Může to docela pomoci i komiksům.

Jaké jsou podle Vás hlavní důvody toho, že původní české comicsy tvoří zlomek vydávaných publikací?

Kateřina Čupová
Protože v zahraničí žije mnohem vice lidí než v česku, takže je tam i víc komiksových kreslířů? :D
Karel Jerie
To je přeci jasné. Českých autorů je oproti zbytku světa daleko méně a tvorba komiksu je časově náročný projekt. No a pak, když už to konečně, třeba i po několika leté práci vyjde, čtenář těch pár set stran komiksu přelouská za pár minut a v lepším případě, když ho komiks bavil, se zeptá: “A kdy bude pokračování?“
Štěpánka Jislová
Mě to nepřijde ani zdaleka tak palčivé, jak navádí otázka. Naopak mám pocit, že s autorskými díly na tom jsem velmi dobře, zvlášť ve srovnání s jinými, podobně velkými (ne-li většími) zeměmi. V ČR bude vždycky vycházet nepoměrně víc překladové literatury – ať už v próze nebo v komiksu. Jsme malá země a záběr našeho umění bude vždy podřízen rozšířenosti našeho jazyka. V zemích, kde se mluví anglicky, tvoří překladové věci naprosto miniaturní zlomek trhu, počítaný na jednotky procent. U nás to může být až půlka. Když si vezmu, za jaké peníze se tu kreslí, a že udělat komiksovou knihu je mnohdy projekt na dva až tři roky, tak mi naše české výsledky nepřijdou vůbec špatné.
Tomáš Kopecký
Máme zlomek autorů v porovnání s celým světem.
Petr Kopl
To by nemělo nikoho překvapovat. Proč je většina filmů a seriálů v televizi zahraniční? Protože je jich prostě víc. Nehledě na to, že většina je ze zemí s větším trhem a tak mají tvůrci samozřejmě větší finanční možnosti tvořit soustředěně (když musíte při tvorbě komiksu chodit ještě do práce, logicky se to na komiksu odrazí), se zapojením více lidí a s jistotou vyšší a snazší návratnosti prostředků. Je to ekonomika. Tohle by v umění měla právě řešit dotace. Ta je ale ze své podstaty také omezující. Není to vůbec jednoduchý svět a člověk stále naráží na bariery, které nepředpokládal. A tak autor přichází o iluze a je těžké neztratit chuť do práce.
Ale já nechci končit tak pesimisticky. Situace není špatná. Vlastně si myslím, že nikdy nebyla lepší. Je to o hledání cesty a čas od času nějakém tom ústupku. Kreslím, protože v tom, co vytvářím, nacházím štěstí. Nekreslím proto, že by mě bavila ta činnost. Dělám to proto, že je to můj prostředek ke sdělování mého pohledu na svět, mých vnitřních děsů i nadějí. Když vyprávím pomocí komiksu, představuji si, že budoucí čtenář sedí u stolu vedle mě, kouká mi přes rameno a diskutujeme spolu o konkrétních věcech. Všechny starosti kolem – od daní, přes faktury, povolení, vyjednávání, obchodní schůzky, plánování až po starosti s živobytím – to je něco, čím čtenáře nezatěžuji. Jak říkají Františkáni: Modli se a pracuj. Tak já se teda mydlím a pracuju. A všechno ostatní pak přijde samo. J
Katarina Kratochvílová
Bohužel časová náročnost na vytváření komiksu vede k tomu, že i profesionální autoři dělají to spíš ve volném čase od komerčních zakázek.  Nakladatelství většinou odmítá tisknout komiksy pod 60 stran, což může být demotivující a zároveň vede k prodlužování času tvorby jednoho komiksu, jelikož se kresli vetší díla.
Jako výsledek vycházejí spíš velké komiksové knihy nebo české autory vydávají kratší komiksy v zahraničí ale ne v Česku, kde jsou ochotni vydat i kratší komiksové příběhy. Jako poslední možnost je samonáklad který ale vyžaduje vynaložené velké energie na prodej, takže není to pro každého. Nejvíc u kolegů pozoruji zahraniční cestu.
Tomáš Kučerovský
Tahle otázka byla zodpovězena už mnohokrát – čeká jazyková oblast je malá, kupní síla fanoušků původního komiksu je omezená, na trhu dost dobře nemůže konkurovat americkým a frankofonním komiksům a mangám s jejich obřím popkulturním zázemím. Mám dokonce pocit, že ty skupiny čtenářů se ne úplně kryjí. Z hlediska autora platí moje předchozí odpovědi – tvořit u nás původní komiksy je běh na dlouhou trať a musíte k tomu být vybavení určitým specifickým druhem posedlosti, jinak nevydržíte.
Karel Osoha
Tak ony se u nás nevydávaj jen nový věci. Ty český věci jsou nový a pak k tomu vycházej největší hity z celýho světa za posledních padesát let.
Asi nerozumim otázce.
Marek Pokorný
Určitě to, že komiks je, jednoduše řečeno, těžká disciplína, kterou je složité adekvátně zaplatit, aby autor vyrovnaně přežil. Ale já si popravdě už nějak na ta česká čísla zvyknul, takže, když vyjdou za rok 2-3 zajímavé komiksové knihy, připadá mi to na ČR nějak adekvátní. Doufám, že se víc zavedou původní sešitovky jako princip publikace po malých částech, takže hodně fandím Prašině.
Tomáš Prokůpek
Pořád stejné – velikost našeho trhu a zlotřilý kapitalismus neumožňují domácím tvůrcům pracovat v důstojných podmínkách. Ale pořád je to mnohem lepší, než když tu byl zlotřilý státní socialismus.
Klára Smolíková
Velcí knižní nakladatelé se ke komiksům chovají jako k literatuře, což komiksovým titulům nesvědčí. Komiksoví nakladatelé zase vyrostli na překladových titulech a moc neinvestují do redakční, ale i následné propagační fáze. Vydupat ze země původní komiks je náročný proces, najít vhodný konsensus mezi autory a nakladateli věc nesnadná. Mnoho tvůrců se tak vyčerpá a často i bolestně spálí na první komiksové publikaci a do další už nemají chuť ani energii.
Viktor Svoboda
To je víceméně velmi jasné - malý trh, který z prodejů nedovede zaplatit jejich výrobu.
A možná, že komiksům tu chybí často nějaká lehkost, se kterou se čte třeba manga, která válcuje v prodejích naprosto všechno.
Jan Tatarka
Tlak zahraničních gigantů na trh je patrný všude. My se myslím držíme i tak dobře. Stále se najdou opravdu dobří čeští tvůrci.