Již počtvrté se setkáváme nad sadou grafů, které připravujeme z dat ComicsDB. Mají nabídnout základní pohled na to, jak se daří vydávání comicsů v ČR. Aby byl obrázek o něco kompletnější, na konci najdete odpovědi na několik anketních otázek, které jsme položili nakladatelům a samotným autorům.
Předchozí články na stejné téma najdete v:
ČR comics 1989 - 2019
ČR comics 2020 (a 20 let předtím)
ČR comics 2021 (a 21 let předtím).

Data jsou volně k dispozici, ale pokud z nich budete čerpat, zmiňte, prosím, ComicsDB.cz jako zdroj. Abyste je nemuseli lovit z tabulek na webu, tady máte ke stažení zdrojový excel.
Upozornění: Tento přehled grafů, čísel a divokých domněnek si neklade za cíl víc než dát zevrubnou představu o tom, jak dobře na tom vydávání comicsu u nás je. Obecně platí, že čím starší data, tím méně přesná jsou. Také platí, že za původní český comics považujeme ten, který nemá překladatele, což samozřejmě není úplně přesné (ale snad ani úplně mimo). Data se průběžně mění, jak objevujeme nové comicsy, upřesňujeme údaje o nich apod. Poslední aktualizace dat proběhla 28.1.2023.

1] Malý růst taky růst

Růst 10% z 2021 klesl na 5%, ale i to stačilo rekordní celkové číslo 569 publikací. Původní český comics se drží na svých stabilních hodnotách a tvoří lehce přes 22% celkové produkce na trhu.

2] Počty podle měsíců

Tentokrát to vypadá, že únorový Comicon s čísly moc nazahýbal a vrátili jsme se k tradičnímu "před prázdninama" a "před vánocema" modelu. Technická: ve 2021 chybí 12 comicsů a ve 2022 pak 11, které nedokážeme přesně zařadit do měsíců, takže jsou vyloučeny úplně.

3] Počet nakladatelství zůstává stabilní

Celkový počet zůstal prakticky stejný, ale 25 nových subjektů znamená, že jiných 23 si v roce 2022 dalo pauzu (v lepším případě). Nicméně je potřeba brát s rezervou, protože do toho počítáme i různé jednorázové comicsy, co si vydala nějaká fabrika nebo muzeum a přibývá i samizdatu.

4] Jen Crew vydala 200 comicsů

V Comics Centrum je obsažené i Calibre. Albatros je souhrn všech dcer, proto také ten náhlý konec Egmontu ve 2016. Přidali jsme De Agostiny a Paseku. Hachette Fascicoli už jede jen figurky. Úplně umřel Eaglemoss, takže tam můžeme očekávat nulu letos. Albatros roste, ale hlavně tím, že zas koupil pár dalších nakladatelství.

5] Počet stran stále roste

Průměrný počet stran drží vzestupnou tendenci a to v databázi přibývá kratších comicsů, různých studentských projektů apod.

6] Vazba stále měkne

Je znát, že někteří nakladatelé přestali cpát pevnou vazbu i do omalovánek a nůžky se dále rozevírají. Sešity tak nějak přežívají.

7] Víc comicsů neznamená víc autorů

Tady asi stále platí, co loni: I když počet comicsů roste, vůbec to není vidět na různorodosti jejich autorů. Nabízí se domněnka, že vidíme posun k autorským comicsům od produktů z produkčního teamu. Navíc manga i ostatní neamerický comics se vyznačuje spíše nižším počtem autorů a tyhle segmenty u nás dlouhodobě posilují. To že bylo letos míň kompletů, kde se většinou střídají autoři každou knihu, se také určitě nějak projevilo.

8] Reedicí ubývá

Tak jsme se vyblbli a pomalu se vracíme k normálu.

9] Počet spoluprací zpět k normálu

Batman už zas vychází, i když nakonec bez Eaglemossu.

10] Kdo dáváte 240 tisíc za comicsy ročně?

Logicky spíš takový sranda graf, víc comicsů znamená víc peněz, co na ně potřebujete. Počítáme maloobchodní ceny bez slev, za které speciálně sběratelé nenakupují prakticky nikdy.

11] Pevné vazby zdražily

Další graf, který neříká vůbec nic, snad jen, že comicsy plošně nezdražovaly, šly nahoru jen pevné vazby. Bohužel nemáme u dostatečného počtu comicsů ani přibližný náklad a bez něj se pro nějaký smysluplnější průměr neobejdeme.

12] Manga tvoří pětinu vydaných comcisů

Dominance mangy se nedá ignorovat a následující graf to jen potvrzuje. Běžně comicsy takhle nedělíme, speciálně u kategorie tak vágně definované jako manga, ale pro účely této zprávy manga se rovná kreslíř(ka) je z Japonska. Kdyby se k tomu přihodily všechny Vějíře, různé manhwy další asijské a americké hybridy, tak jsou čísla nepochybně vyšší.

AUTORSKÝ APENDIX

Položili jsme opět několik otázek samotným autorům. Tomáš Kučerovský, Nikkarin a Tomáš Kopecký se tentokrát nezúčastní se vzkazem, že jejich odpovědi by byly prakticky stejné jako loni.

Jaké byly v roce 2022 pro autory comicsů největší překážky při tvorbě?

Kateřina Čupová: Nevím jaké pro ostatní, pro mě stejné jako vždy: neschopnost se rozhodnout co vlastně chci dělat.
Štěpánka Jislová: Není třeba rozpitvávat proč, ale zrušení jednoho grantového kola programu MKČR (jednoho ze dvou), kam se hlásí prakticky každá česká komiksová věc, zamávala s nejedním edičákem. Asi jsme si všichni zvykli trochu moc počítat s tím, že se grantem vždycky část rozpočtu zaplácne - když ono to v ČR opravdu jinak nejde. Pro mě osobně byl tenhle rok mnohem víc demoralizující, než roky covidové. Působí to na mě tak, že rok 2022 byl rok covidového dojezdu (a ukrajinského rozjezdu), tj. rozhodnutí (šetřit, posunout, rušit atp.), která lidi (autoři, nakladatelé…) udělali, měla teprve teď reálný dopad. Možná mě statistika opraví, ale zdá se mi, že letos toho vyšlo opravdu málo, zároveň se mi těžko ukazuje na tu jednu (českou) knížku, která rok 2022 nějak symbolizuje, která je jeho nejviditelnější tváří.
Petr Kopl: Nezaznamenal jsem žádné výrazné překážky. Snad jen těžší nemoc štítné žlázy jako následek po covidu, což mi výrazně roztřáslo ruce a poznamenalo mou tvorbu. Na mnoha komiksech je to vidět. S Crwí teď chystáme nového Zázraka, který vycházel celý rok v ABC. Prvních 20 stran jsem musel překreslit.
Karel Osoha: Vždycky, když se objeví nějaká nová pohroma, mám problém odlepit se od sociálních sítí a přestat doomscrollovat. To se nehodí, když člověk už tak nestíhá.
K tomu jsem při kreslení Prašiny dvakrát onemocněl a po každém sešitě Prašiny přišlo takové malé vyhoření, takže jsem upadal do pořád většího nestíhání. Už sem to měl mít.
Marek Pokorný: Jako v předchozích letech – obtížnost sestavení rozumného rozpočtu i středně výtvarně ambiciózního komiksového projektu z výtvarných grantů. Stále je u nás standardně velmi podhodnocována odměna za vytvoření jedné komiksové strany.
Tomáš Prokůpek: Řada obecných parametrů se nezměnila, ale nakladatelé jsou s plány do budoucna výrazně opatrnější, než byli před jedním dvěma roky. Osobně jsem dost chmuřil z války na Ukrajině a před druhým kolem prezidentských voleb mi bylo opravdu úzko, že by se naším prezidentem mohlo stát takové monstrum, jako je Babiš. Ale to už se snad krátce po publikování těchto odpovědí ukáže být jako pominuvší a rychle zapomenutá hrozba.
Klára Smolíková: Za sebe vnímám úbytek prostoru pro komiks v periodikách. Nové tištěné platformy asi vznikat nebudou, protože časopisům a novinám se krátí dech. Publikování komiksu na pokračování online už nebývá srovnatelně honorováno, takže mizí příležitosti pro pokusy, ze kterých by se mohly za čas vyloupnout skvělé komiksové knihy.

Přinesl rok 2022 i nějaké pozitiva, případně jaká?

Kateřina Čupová: Hodně jsem cestovala, a to i díky tomu že se mému komiksu dostalo zahraničního vydání. Kvůli tomu jsem nakreslila méně než předchozí roky, ale snad to obohatí mou tvorbu do dalších let.
Štěpánka Jislová: Jsem moc ráda, že začala vycházet komiksová Prašina a největší pecka tohoto roku je za mě Hrnečku, vař! od Káti Čupové. Pro mě byl rok 2022 komiksovým cestováním, konečně jsme s Terezou vybrali nás voucher za Muriel a jeli na rezidenci do Řecka, podívala jsem se na komiksovou konferenci v Novém Sadu, v rámcu projektu Comics Art Europe jsem byla v Lyonu. Zároveň se zdá, že i zahraniční nakladatele se konečně vymanili z tuhého šetřícího módu. Věřím, že 2023 bude naopak celkem nabitý, vyjdou všechny ty knížky posunuté z minulého roku (těším se na komiks rodinných eskapád od Kristýny Plíhalové), což platí i u mě: tenhle rok vyjdou hned dva komiksy, na kterých jsem se podílela, oba prakticky hotové (díky onomu posouvání dat a odkládání vydání).
Petr Kopl: Těžko říct. Myslím, že krize se na vydávání komiksů teprve odrazí v příštích letech.
Karel Osoha: Koupil jsem si Steam Deck… To teda asi není pozitivní pro slavnou kariéru pilného komiksového kreslíře… Spíš naopak.
Letos jsem musel víc, než kdy dřív, bojovat se svym strachem a nezkušeností s kreslením domů, ulic, a tak. Pořád s tím zápasím, ale řekl bych, že v rámci možností to docela ujde.
Taky jsem těm stránkám věnoval víc času a někdy bych řekl, že to fakt konečně docela ujde a necítím v nich tolik ty kompromisy, co jsem musel dělat ve svých dřívějších komiksech.
A začal jsem spolupracovat s Terkou Čechovou na občasném podcastu Komiksodějky.
Marek Pokorný: Spoustu. Mně třeba iPad.
Tomáš Prokůpek: Hlavně ta, že už se zase dá bez problémů cestovat do zahraničí a člověk se může potkávat bez omezení s kamarády, včetně těch z branže.
Klára Smolíková: Komiksu se nebývale otevírají školy. Narostl počet žádostí o komiksové workshopy s dětmi a studenty nebo o semináře pro pedagogy věnované zapojení komiksů do výuky. Je skvělé, že mnohé knihovny se pro komiks nadchly či se aspoň trochu osmělily už v předchozích letech, takže jsou na větší zájem čtenářů připraveny a komiksové novinky nakupují.

Změnil se Vám modus operandi ve 2022? Případně jak?

Kateřina Čupová: Každý rok mám jiný modus operandi, podle projektů a zakázek. První půlku roku jsem vybarvovala komiks Hrnečku Vař! Druhou půlku jsem dělala ink komiksu co snad vyjde letos. Mezitím jsem kreslila menší projekty.
Štěpánka Jislová: Jak jsem zmiňovala výše, vzhledem k tomu, co šlo a nešlo dělat v průběhu covidových let, nastřádaly se mi naráz rovnou tři komiksové projekty, které jsme před sebou tlačila jako brouk kuličku. Všechno se zpoždovalo, a tím pádem místo průběžně rozložené práce jsem dělala všechno, pořád a najednou, a solidně mi to vzalo chuť něco nového komiksového začínat. Takže teď mi jde především o to všechno důstojně dodělat. Obecně do budoucna plánuji dělat komiksů spíš méně (nehledě na délku projektu), ale ten jeden dva dělat na 100%, netříštit soustředění. Zvlášť u komiksů, kde člověk dělá první poslední, to nedělá dobrotu.
Petr Kopl: Ano. Pracuji jako grafický supervizor ve Vision graphics. Od začátku zimy pracuji z domu v rámci šetření za topení v kanceláři. Zvyknul jsem si na to a je mi to velmi příjemné.
Karel Osoha: Kreslím to teď na A3 papíry. Před Prašinou jsem kreslil na A4, což znamenalo, že jsem měl u některých menších kreseb problém. Teď můžu i s větším počtem panelů na stránku nakreslit, co potřebuju a ještě nechat místo na text.
Marek Pokorný: Začal jsem spoustu úvodního skicování dělat na iPadu místo na papír. Baví mě, že s iPadem nejsem přibitý ke stolu a můžu čmárat třeba z postele, samozřejmě s velkými možnostmi úprav nakresleného (oproti papírovému bloku).
Tomáš Prokůpek: Ne.
Klára Smolíková: Příliš ne. Po covidu je snadnější oslovit zájemce o komiks prostřednictvím online seminářů či workshopů. Prudce narostl zájem o mangu, takže jsem se k ní čtenářsky také obrátila, pro mladé je lákavé tvořit právě ve stylu japonského komiksu. Zadavatelé výstavních projektů touží po komiksovém zpracování, začíná se však šetřit, takže v rozpočtech výstav se ne vždy na komiksové tvůrce najdou prostředky.

Z pohledu tvorby: Jaký je u Vás poměr Digital/Analog? A proč?

Kateřina Čupová: Letos bylo tak 30 procent digitální a sedmdesát tradičně. Protože jsem vybarvovala digitálně knížku Hrnečku vař! Jsem s barvami spokojena, ale práce to byla hodně zdlouhavá. Jinak kreslím komiksy analogem, je to více zábavné.
Štěpánka Jislová: Co se práce pro klienty týká, analog vymizel úplně. Pokud nedělám obraz, ať už pro sebe nebo na zakázku, všechno jedu přes iPad. Není čas na hrdinství, sice ten výsledek postrádá určitou náhodnost, která v Procreate prostě nastavit nejde, ale perfekcionismu se nikdo nenajedl.
Petr Kopl: Je to 100% digitál. Z mnoha důvodů. Jednak se mi líbí, pak je to samozřejmě mnohonásobně rychlejší. Jsem zvyklý si také komiks sázet do konečné podoby a připravovat pro tisk, takže komunikuji jen s vydavatelstvím a data posílám pak přímo do tiskárny. Tak si do poslední chvíle ohlídám kvalitu. Nesu také ale odpovědnost za chyby. To mi vyhovuje. Nerad se spoléhám na jiné v této oblasti. Ne, že bych nikomu nevěřil. Ale k chybám dochází. Pokud bych to nechával na jiných, nic bych se nenaučil, a ještě by mi zbyla hořkost z bezmoci.
Karel Osoha: Skicuji digitálně, protože v té fázi nejvíc měním, otáčím, roztahuji a pracuji s referencemi.
Inkuji na papír, protože tomu tak vrátím lépe svůj rukopis a jde mi to rychleji.
Barvím zpátky v digitálu, protože barvám ještě pořád nerozumím a radši budu zkoušet, hledat a upravovat digitálně než abych tím zničil celou stránku.
Marek Pokorný: Pro rok 2021 jsem odpověděl, že u ilustrací a komiksů cca 4:1. To se i díky iPadu posunulo na cca 40:1.
Tomáš Prokůpek: V poslední době jsem si navykl poznamenávat okamžité nápady do mobilu, tak to je další posun směrem k digitálu, ne? :)
Klára Smolíková: Pro psaní to podstatné není. Případný velmi hrubý storyboard ale kreslím v ruce.

Z pohledu distribuce: Jaký je Váš vztah k digitálnímu comicsu (v kontrastu k papíru)?

Kateřina Čupová: Digitálně čtu komiksů spoustu. Raději se dívám na papír než monitor, ale bohužel se k některým věcem člověk dostane jen digitálně. Ráda čtu ziny od mladých autorů, které může člověk podpořit na stránkách jako Gumroad.
Štěpánka Jislová: Digitální komiks mě stále úplně míjí. Ač vlastní knihovnu přísně držím pod určitým limitem knih a pravidelně posílám přečtené věci zpátky do oběhu, mám vyhlídnuté konkrétní tituly dlouho dopředu a kupuji je pouze papírové.
Petr Kopl: Komiksy čtu raději na papíře. Ale v digitálu proti nim nic nemám. Naopak. Ale myslím si, že by to měly být komiksy přímo vytvořeny pro digitální vydání. Ne jenom převedené papírové komiksy, které jsou pro většinu tabletů malé. Měly by tedy mít částečně tekutou strukturu, aby se daly číst na různých zařízeních. Z toho plyne mnoho problémů, které komiks trochu promění. Něco mu vezme, něco naopak přidá. Už je na čase, aby to někdo způsobil, protože je to budoucnost, o tom se nedá diskutovat. Kdyby šel někdo do takového dobrodružství, může se mnou počítat.
Karel Osoha: Je mi jedno, kde čtu. Vžít se do příběhu dovedu vždycky.
Možná bych mohl zase nahrávat nějaký komiks na internet, ale ještě nevím…
Marek Pokorný: Koupil jsem si pár českých papírových komiksů, od digitálu mě loni odradilo to, co Amazon provedl s ComiXology, koupil jsem si jen 1 digitální komiks a asi i kvůli méně přátelskému UI jsem ho ani nedočetl.
Tomáš Prokůpek: Pořád 100% preferuju papír.
Klára Smolíková: Beletrii poslouchám v audioknižním vydání, odborné knihy preferuju elektronické, u komiksu jednoznačně upřednostňuju papír. Vzhledem k mé orientaci na komiks pro děti, je papír obecně vhodnější. Elektronické knihy pro děti se prodávají naprosto doplňkově, u komiksu to není jiné. Popularizační komiksy pro různé expozice, výstavy či naučné stezky vyniknou ve velkoformátovém tisku, který umožňuje daleko lepší zážitek.

Jak důležité jsou pro Vás cony, festivaly a expa? Chybí tu nějaký formát akcí, který by byl zajímavější pro Vás?

Kateřina Čupová: Jsou pro mě důležité tím, že se potkám s ostatními tvůrci. Asi bych ocenila nějaký blok festivalu, který by byl zajímavý přímo pro tvůrce. Příjde mi že teď se potkáváme hlavně tak že na sebe narazíme mezi stánky. Kdyby se udělal na některém festivalu blok, kde by se tvůrci potkali, spolu kreslili, bavili se o tom co je inspiruje, na čem pracují....to by bylo zajímavé :D
Štěpánka Jislová: Pro mě bylo letos zajímavou zkušeností podílet se na ComicCon Prague, jako autor za stolečkem a občas i za mikrofonem. Nedá se říct, že je to komiksová akce, ale má extra velké publikum a s tím se dá pracovat. Jinak mi přijde že ta klasická skvadra, Frame, FIK, KOMA aj., funguje dobře. Skvělá je podpora Českých center a CzechLitu, co se zvaní hostů do ČR týče.
Petr Kopl: Velmi důležité. Vidět plamínky v očích kluků a holek, které opravdu čtou moje komiksy i opakovaně, člověka velmi povzbuzuje v práci. Chybí mi tu instituce, která by nějakým způsobem vyvážela české tvůrce do zahraničí, nabízela jejich práci vydavatelstvím v Anglii, Francii, Německu… Agentura, nebo jednotlivý agenti, kteří by se starali o účast na conech, sháněli zakázky, nabízeli umění českých autorů, které mají pod křídlem za podíl ze zisku. Tak, jak je to zvykem v zahraničí. To všechno, aby se mohli autoři soustředit jen na svou tvorbu a neřešili obchodní jednání a úřední formality. Pak je někdy potřeba některé nabídky odmítat. To je těžší, než se zdá. Je veliký rozdíl, jestli vaši nabídku spolupráce odmítne přímo autor, nebo jeho agent.
Karel Osoha: Nedávno sem si říkal, že se mi líbilo, když měl Komiksfest takové malé výstavky různě po Praze a šance vidět autory v průběhu týdne ještě před tím hlavním večerem a já si řikal, že takové pozvolné seznámení s autory na mě působilo líp než to finále.
A to i s přihlédnutím k tomu, že mě obecně vystavený komiks moc nezajímá a že se mi špatně čte nebo prohlíží.
Marek Pokorný: Zatím jsem nebyl okolnostmi donucen měnit to, že moc na nic nechodím (taky jsem nic nového nevydal, jsem dlouhodobě uvrtaný v animovaném, ne komiksovém projektu).
Tomáš Prokůpek: Pořád hodně. A chybí mi akce typu KomiksFestu, která by byla šířeji rozkročená od alternativy po mainstream.
Klára Smolíková: Moc mě bavily doprovodné workshopy pro děti na KomiksFESTU! Tenhle formát tu chybí a nenahradil ho ani Comic-Con Junior. Ocenila bych i větší prostor pro komiks na knižním veletrhu Svět knihy.

Jak důležitá jsou pro Vás sociální sítě a komunita? Můžete uvést konkrétně které Vám sloužila nejlépe v roce 2022.

Kateřina Čupová: Obrázky dávám na instagram a tumblr. Občas dám něco i na twitter nebo facebook, ale ty spíše používám ke sledování dalších umělců.
Štěpánka Jislová: Letos se do popředí dostal Instagram, jako jedno z posledních míst, kde jsou lidi celkem interaktivní, kde se neshromažďují jen umělci a autor má furt možnost navázat spojení s ‚normálním‘ člověkem. Mrzí mě, že skupina Komiks je pro všechny se vyprázdnila jako westernové městečko v poledne. Málo zajímavých postů a debata vymizela skoro úplně.
Petr Kopl: Omezuji se pouze na Facebook a Instagram. Snažím se na nich být co nejméně. Jsou to návykové aplikace, které strašlivě žerou čas a pokud do nich nesypete peníze, stejně mnoha lidem váš příspěvek neukážou. Kdo chce, najde si novinky na mých stránkách, nebo na tom FB, ale aktivní tam nejsem. Rezignoval jsem i na Youtube. Mým cílem je, aby si moji čtenáři zapamatovali mé komiksy, aby postavy v nich žily svým životem a mou tvář znát nemusejí. Na druhou stranu jsme se se Společností Sherlocka Holmese díky Covidu naučili scházet se přes Meet každý měsíc, místo jednou ročně naživo a to je fantastické.
Karel Osoha: Jsem 99% bdícího času na internetu, ale nejsem asi aktivní člen žádné komunity.
Marek Pokorný: Dívám se do FB skupiny Komiks je pro všechny, ale jinak komunitu úplně bedlivě nepozoruju.
Tomáš Prokůpek: Pořád po způsobu trilobitů preferuju Facebook.
Klára Smolíková: Sleduju přes sítě komiksovou produkci jednotlivých nakladatelů, na sítích často hledám zajímavé výtvarníky, které pro spolupráci oslovuji. Na Instagramu logicky komiksovou tvorbu prezentuju častěji než třeba na Twitteru. Evidentně je možné přes sítě oslovit přímo čtenáře už v procesu tvorby, což je skvělé. Za sebe jsem letos velmi odkazovala knihovníky a zejména učitele na https://comicsdb.cz/, protože tam snadno najdou kvalitní ukázky, které mohou promítnout dataprojektorem a nemusí sami pracně komiksy shánět a stránky skenovat.

NAKLADATELSKÝ APENDIX

Položili jsme několik obecných otázek nakladatelům, jak se jim pozdával z profesního hlediska roku 2022 a na co se chystají do budoucna.

Jaké jsou vaše nejprodávanější tituly (nemusí to být nutně nové tituly) a naopak zjevné ležáky/přehmaty za rok 2022?

ARGO: Alias Briana M. Bendise měl skvělý start a vypadalo to na brzké oznámení dalšího omnibusu od Marvelu. Vzhledem k aktuálním tiskárenským kalkulacím ale přece jen vyčkáváme – rozhodně se budeme snažit, aby Jessica nezůstala jediným omnibusem. Jednoznačně největším hitem byla první kniha sebraných muminích stripů. Ta se doprodala ještě před Vánoci a čeká na dotisk.
BB/art: Rok 2022 se u nás vedl ve znamení Eda Brubakera, v prodejích vede s přehledem Criminal 3, hned za ním Zabij, nebo budeš zabit 1 a 2 a pak vlastně všechny ostatní „Brubakerovky“ jako Velvet a nejnovější Místo činu. Do top desítky se dostal i nový Joe Sacco s titulem Zaplatit zemi a ze starších titulů letos poměrně vyskočily prodeje Tajného impéria, dílů 1 i 2, pravděpodobně kvůli cenovým akcím a běžícím Marvel filmům.
Přehmaty moc nebyly, pokračovali jsme v podstatě jen v úspěšných superhrdinských sériích a Brubakerovi :)
Comics Centrum: Nejprodávanější tituly vydané v roce 2022:
BRSRKR 1, Archivní kolekce Barbar Conan 1: Conan přichází, Zámek a klíč: Zlatý věk, Hellboy: Kosti obrů, Hellboy – Mladá léta: Utajená země.
Hůře prodejné tituly vydané v roce 2022:
Kovboj ze Šaolinu: Sakra trek, Bestie burdenské 4: Okupované území, Pochmurný kraj – Odkaz 1: Nářek mrtvých, Drtileb a Kostřík. Přesto, že prodejnost těchto titulů je pro nás zklamáním, budeme v jejich vydávání pokračovat. Byli bychom ale velmi rádi, kdyby se fanoušci těchto sérií o jejich kvalitách zmínili ostatním.
Pozn. Vzhledem k odlišnému prodejnímu modelu nezapočítáváme kolosální knihy.
CREW: Asi není žádným tajemstvím, že všemu vládne manga… včetně hororů Džundži Itóa, Akiry či zbrusu nového Black Jacka. A samozřejmě, věci spojené se seriály a hrami: Zaklínač, Stranger Things, Minecraft. Ale taky poskočil Sandman, o kterého najednou (hádejte proč) projevila zájem spousta lidí. Z novinek potěšil úspěch Aldebaranu, kde jsme měli přece jen obavy, jak je to klasické SF, rozjel se nám pěkně Spider-Man...
A debakly? Hodně zamrzel menší zájem o Azimut. Jo, je to spíš fantaskní dada záležitost, ale s překrásnou kresbou a vážně originálními nápady.
Labyrint: Naše jednoznačné bestsellery jsou HUBERT & HUGO (oba díly) a NOČNÍ CHODCI.
Mighty Boys: Na tuto otázku se nám těžko odpovídá, protože v této chvíli máme několik titulů, jejichž prodeje jsou vlastně neporovnatelné (vyšly v rozmezí leden – listopad). Co se zdá být zklamáním jsou obecně hororové tituly, u kterých budeme v budoucnu mnohem opatrnější, ale rozhodně s nimi nekončíme.
Paseka: Byl to rok Prašiny v mnoha ohledech. A kdybychom dokázali udržet termíny a vydat všech sedm sešitů do Vánoc, mohli jsme koukat ještě víc. Aspoň si ale můžeme říct, že v tomhle ohledu jsme navázali na slavné série Vertiga nebo Image, které se v nějaké fázi termínově zasekly. Příjemné starosti jsme řešili, řešíme nebo budeme řešit s dalšími dotisky Amuletu, Hildy, komiksů Rainy Telgemeierové. Samozřejmě si uvědomujeme, že úspěch je relativní – krásná komiksově laděná kniha Na západ severozápadní linkou od Jindry Janíčka je úspěch, protože se skoro celá vyprodala do Vánoc, jenže její náklad je třetinový oproti jiným titulům nebo desetinový proti Prašině. Na druhé straně Piruet Tillie Waldenové nebo Lemirova Potápěče se prodalo víc než Janíčka, ale v poměru k očekávání nebo nákladu je to na hraně průseru. O Piruetách se hodně psalo, měly dobré kritiky, vyhrály Muriel, ale prodejně se to neprojevilo. Potápěč zase následoval po Essex County, které už je taky na hranici vyprodání pár tisíc kusů, ale tady jsme někde nad tisícovkou, což by u jiného nakladatele třeba mohlo být fajn, u nás je to důvod k nervozitě. Všechno je zkrátka relativní a nedá se jen slepě koukat na čísla. Zatoulané psy raději ani nebudu zmiňovat, ale přesto mě osobně těší, že je tu autor, u kterého máme zásluhou více nakladatelů možnost ho takhle kompletovat od úplných začátků.
Josef Vybíral: Nejprodávanější jsou komiksy se skautskou tématikou a Rahan a také Kruan ze Žluté planety. Také edice Erb si udržuje zajetou prodejnost. Rok 2022 se obešel bez propadáků.

Jaké byly v roce 2022 největší překážky ve vydávání?

ARGO: Cena papíru a inflace, což se promítlo do zvyšování cen komiksů.
BB/art: Nic zásadního, jen běžné obtíže jako u každého podnikání, loňský rok vycházející hlavně ze zdražování všeho okolo nás. Z nakladatelsky specifických obtíží snad nejvíce chyby v tiskárnách, kdy jsme jedenkrát museli vracet i celý náklad, ale komplikace s tiskem jsou běžné a objevují se také každým rokem.
Comics Centrum: Byla a je to především stále se zhoršující kvalita dodávaných tiskových podkladů od licesorů a průtahy v komunikaci s nimi. Vše ostatní vnímáme podobnou optikou jako v letech předešlých. Díky dlouholeté spolupráci s našimi partnery u nás i v zahraniční, zatím nepociťujeme žádné jiné překážky, což jak jsme zaznamenali, není v nakladatelské branži samozřejmostí.
CREW: Myslím, že překážky posledních let jsou viditelné pouhým okem i lidmi mimo branži. Po moru přišla válka a masivní zdražování. A to knihám moc nepřeje.
Upřímně, to, co děláme, je luxus. Je to věc, kterou si můžete odepřít, aniž byste ohrozili své zdraví. Aspoň jsme tedy nikdy neviděli film, ve kterém by se lidé potáceli rozbombardovaným městem a z posledních sil hledali poslední ještě nevybrakovanou knihovnu, protož už dva dny nečetli a pokud si nepřečtou aspoň kartotéční lístky, zemřou literární podvýživou.
A je tudíž fakt, že když vám novináři cpou od rána do večera do hlavy, že nikdo nebude mít peníze a všichni umřeme... tak moc lidí nepřemýšlí o založení komiksové sbírky na horší časy.
Labyrint: Překážky ve vydávání nejsou (krom toho, že si musíte sehnat dostatečné finance), zásadní problém je, KDE ty naše báječné tituly prodávat…
Mighty Boys: Čas, nekončící papírová krize, zdražování tisku a samozřejmě veškeré vnější okolnosti, které se v prodeji knih projevují vlastně pouze negativně (inflace, ceny energií, válka).
Paseka: Když pominu blbou náladu ve společnosti, obavy a ekonomické překážky, tak rostoucí liknavost na straně zahraničních nakladatelů nebo literárních agentur, kterou sledujeme od pandemie. Komunikace po mailech se paradoxně stala složitější, všechno víc trvá, protože se na všech stranách kumuluje homeoffice. Nebo nějakým způsobem dochází energie a lidi jsou vyčerpaní. A pak jsou tu případy jako Amulet. Poctivě se jako český nakladatel sérii věnujete, vysvětlujete, že prodeje postupně logicky klesají, ale chcete určitě sérii vydat celou, chcete kupovat víc dílů najednou, prodlužovat licenci... A stále dokola se jenom hraje o peníze a fanoušci se berou jako rukojmí. Měsíce trvá, než se podepíše smlouva, než přijdou data... Myslím, že i tahle zkušenost pro vedení Paseky znamená, že podobně rozsáhlé překladové série už zkoušet nebudeme.
Josef Vybíral: Malý trh.

Přinesl rok 2022 i nějaké pozitiva, případně jaká?

ARGO: Pořád vydáváme komiksy a budeme v tom pokračovat i v dalším roce. Jo, a vydali jsme Alias. Po patnácti letech snažení o českou verzi je tady, navíc v omnibusovém vydání – čili jde o splněný sen.
BB/art: Stejně jako negativa nemáme ani výraznější pozitiva. Jsme rádi, že komiksy od Eda Brubakera jsou pořád u čtenářů tolik oblíbené a že se nám tak postupně daří vydat skoro vše, co kdy tento talentovaný scénárista vytvořil a doufejme ještě vytvoří :) V zahraničí také konečně vyšly nové díly série Sága i v souborné knize, u které již pracujeme na české mutaci a nemůžeme se jí dočkat.
Comics Centrum: Rok 2022 považujeme za úspěšný a to především proto, že se nám opět podařilo vydat vše, co jsme našim fanouškům slíbili a co jsme si naplánovali vydat (vyjma Odkaz rodu Blacků 2, který měl bohužel zdržení v US). Máme z toho velkou radost a jistě to v současné době nepovažujeme za samozřejmost.
CREW: Že to nakonec přece jen nebylo tak hrozný. Nestoupli jsme sice v prodejích, ale ani jsme neklesli. Pár titulů jsme odložili, ale většinu jsme jeli dál, bez nějakých výpadků, a několik sérií jsme dotáhli do zdárného finiše. Což nám dokázalo jednu věc – že na rozdíl od jiných čtenářů jsou komiksoví fanoušci věrní a vytrvalí. Díky za to!
Labyrint: Každý rok, kdy můžeme vydávat nové původní komiksy, vnímáme pozitivně.
Mighty Boys: Jako pozitivum vidíme fakt, že se nám podařilo dodržet to, co jsme si předsevzali a vydali jsem tolik knih, kolik jsme si naplánovali. Jednoznačné pozitivum pak je, že (alespoň zatím) přežili všichni nakladatelé.
Paseka: Nezbláznili jsme se, máme plány do budoucna a můžeme říct větu: Naším nejúspěšnějším komiksem je původní česká sešitová série.
Josef Vybíral: Spíše poznatek, že jsme dosáhli stropu. Děkuji za to všem svým spolupracovníkům. Z toho však také plyne, že nejpozději v polovině roku musíme rozseknout jak dál.

Změnil se vám modus operandi ve 2022? Případně jak?

ARGO: V zásadě každý vydaný komiks považujeme za vítězství. Ukazuje se, že není čas na experimentování, české komiksové publikum je konzervativní a nic „neprověřeného“, nedej bože experimentálního v zásadě nechce, což se prohlubuje s ekonomickou krizí. To je třeba případ skvělého a hlavně nového francouzského komiksu Přitažlivost, jde o prvotinu autora. Měli jsme v plánu hned několik čerstvých novinek mladších francouzských komiksových tvůrců, ale vzhledem k vývoji trhu zařazujeme zpátečku. Konkrétně třeba už na rok 2022 jsme plánovali vydat první z komiksů skvělého Uga Bienvenu – nevyjde podle všeho ani v roce 2023. Takže Lady Mechanika a Conan jsou přece jen sázka na jistotu.
BB/art: Oproti loňskému roku nijak.
Comics Centrum: Stále nezměnil a již mnoho let, bez ohledu na ekonomickou, politickou, energetickou resp. celospolečenskou krizi. Stále se spoléháme především sami na sebe, nevyužíváme dotace a ani jinou formu „natažených rukou“.
CREW: Zatím se zdá, že je situace taková, že – abychom použili děsně originální příměr – se rozevírají nůžky mezi úspěšnými a neúspěšnými tituly. Je to téměř knižní imperialismus: úspěšné knihy jsou ještě úspěšnější, ale to, co bylo dřív lehce na hraně ziskovosti, najednou zahučelo do šlajsny. Doba rozhodně nepřeje experimentům… a proto samozřejmě chceme v dalším roce víc experimentovat.
Rok 2022 se asi nejvíc podepsal na Evropě... tedy, na věcech, které nevycházejí v řadách MDEK a Modrá CREW. Tyhle obě značky fungují skvěle, ale jinak se z evropských věcí nechytlo skoro nic. Navíc jsou to současně knížky, u kterých nejvíc stoupla cena tisku, takže jsme si v roce 2022 dali trochu pauzu. Ale rozhodně to nevzdáváme a budeme zkoušet dál!
Labyrint: Nezměnil.
Mighty Boys: S neustále rostoucími cenami tisku jsme byli nuceni ještě víc redukovat náklady, ale jinak ne.
Paseka: Odpovím oklikou, ale obecně čekám, že kvůli zdražování materiálů, licencí, tiskáren a s ohledem na kondici knižního trhu se budou rozevírat nůžky mezi nakladateli, kteří to s komiksem myslí vážně, a mezi těmi, kteří na něj narazí spíš náhodou nebo u nichž komiks tvoří jen část edičního plánu. Myslím, že se to dotkne i Paseky – komiksy z našeho edičního plánu nezmizí, pořád je budeme chtít vydávat na technické úrovni jako dosud, ale bude jich méně. Paseka nikdy komiks nechrlila, takže to znamená, že třeba místo devíti nebo deseti komiksů ročně jich vyjde šest nebo sedm.
Josef Vybíral: Ne.

Jaký je poměr prodejů mezi širokou distribucí a vaším (případně spřáteleným) eshopem?

ARGO: Stejně jako loni – otázka je pro Argo dík/kvůli výhradní distribuci Kosmasu irelevantní.
BB/art: Jako minulé roky, stále převažuje širší distribuce.
Comics Centrum: Stále převažuje prodej přes náš e-shop www.comicscentrum.cz.
CREW: Tohle píšeme každý rok. Naše politika je expanzivní, snažíme se náš shop moc neprotěžovat a spíš chceme, aby byly naše komiksy k dispozici všude – což se stále docela daří. Jasně, budeme rádi, když si nakoupíte u nás, ale stejně rádi budeme, když budete podporovat svého místního knihkupce, on pak nezkrachuje a bude od nás dál brát knížky. Pro začínajícího čtenáře může být návštěva knihkupectví, osahání si komiksu a doporučení profíka za pultem, pošťouchnutí k nákupu něčeho nového a dobrého. Komiksy jsou vizuální médium a v obchodě, když je držíte v ruce, pořád vypadají líp než na internetu.
A jaký je poměr? Jak u čeho, ale průměrně do deseti procent. Třeba u vázaných MDEKů je to samozřejmě vyšší… u mangy zase nižší a třeba sešitoví Simpsonovi a SpongeBob se prodávají především přes trafiky, těm konkurovat nemůžeme.
Labyrint: Labyrint své komiksy prodává v široké síti distribucí, knihkupectví i malých výběrových obchodů. Objem prodejů přes e-shopy je v zásadě stále stejný (a minoritní).
Mighty Boys: Úplně široká distribuce se nás netýká, nicméně se dá říct, že cca 10 % prodejů se uskuteční ve specializovaných knihkupectvích, do kterých knihy dáváme.
Paseka: Stále stejný jako v minulých letech, široká distribuce je pro nás klíčová.
Josef Vybíral: 50/50

Pracujete či plánujete se více věnovat i digitální distribuci?

ARGO: Ani to se od loňska nezměnilo. Nijak zvlášť.
BB/art: Ne, u komiksů stále nikoli.
Comics Centrum: Digitální distribuci se zatím neplánujeme věnovat. Možná by byla užitečnější debata se čtenáři, jestli by si za současné ceny chtěli kupovat knihy v digitální podobě. Protože záleží především na nich.
CREW: Pořád nám přijde, že to není tak úplně ono (byť kvalita přístrojů a velikost obrazovky stoupá). Plus člověk musí počítat s tím, že část těch, kteří si to koupí (v tom lepším případě) digitálně, by si to jinak koupila papírově, takže by se u spousty knížek zhoršila, často už i tak dost napjatá, finanční situace. A i kdybychom na digitální verzi nasadili výrazně nižší cenu oproti fyzické knížce, podobě jako to dělají mnohé jiné firmy, řekněme o nějakých 30-40 %... koupíte si třeba za 400 korun něco, co vlastně nevlastníte a nemůžete to prodat?
Labyrint: Ne.
Mighty Boys: Ne a pokud vím, tak to neplánuje ani nikdo jiný. Na našem malém trhu by šlo o jistou sebevraždu.
Paseka: Ne.
Josef Vybíral: Ne.

Jak hodnotíte nabídku a kvalitu conů, festivalů a prodejních výstav v roce 2022? Chybí tu nějaký formát akcí, který by byl zajímavější pro vás?

ARGO: Akcí na trhu utěšeně přibývá, ale konkrétně pro nás v současné podobě není na míru střižena žádná. S českými autory stále začínáme a ti s komiksy vydanými v Argu na festivaly úspěšně jezdí. Ovšem třeba ComiCon jsme vzdali – francouzské komiksy na něm skutečně nikoho nezajímají. A ostatně… zajímají na něm někoho vůbec komiksy? Takže starý dobrý Svět knihy a Crwecon to jistí.
BB/art: Jsme rádi, že stále funguje ve stejných parametrech domácí Comics Con, Crwecon a Svět knihy, případně i Knihex, KOMA a FRAME, takže za nás asi nic nechybí.
Comics Centrum: V minulém roce jsme opět využili nabídky účasti na Comic-Con Prague, na kterém měli fanoušci možnost setkat se po 10 letech s autorem Vrány Jamesem O'Barrem. Do budoucna věříme, že bude v rámci tohoto conu věnováno více prostoru komiksu, čemuž se snažíme být nápomocni.
V minulosti jsme pro naše fanoušky pořádali malé akce C3 (Comics Centrum Club), které bychom opět rádi, při vhodných příležitostech, uspořádali a potěšili tak naše fanoušky.
CREW: Super byl Crwecon, to je boží akce :-). A jasně, Comic-Cony jsou taky bezva... když člověk akceptuje, že fakt nejsou (stejně jako jejich americké vzory) o komiksech. Líbilo by se mi něco jako Comic-Con, kde by měli ale zahraniční komiksoví hosté větší prostor a byli tlumočení a propagovaní. Ono by to ale asi ani tak extra zázraky neudělalo, to si zase nenalhávejme. Místo pěti lidí by na ně přišlo třeba dvacet.
Labyrint: KOMA v Brně má potenciál, trochu ubrat na undergroundovém „looku“ a víc se otevřít veřejnosti.
COMICS CONy si pochvaluje Nikkarin, který se pravidelně účastní – ale pro naši většinovou produkci tohle není příznivá platforma.
Mighty Boys: V roce 2022 jsme se účastnili Světu knihy a Crweconu a obě akce byly povedené. Obecně si nemyslíme, že by tu nějaký formát akcí chyběl.
Paseka: Jsme rozkročení mezi dvěma světy – mezi nejširším publikem a věrnými komiksovými fanoušky. Ale paradoxně nás to limituje v tom, že už roky nejsme schopní proniknout například k organizátorům Comic-Conu. Možná o nás vůbec nevědí nebo to na ně působí, že tam asi nepatříme. To mi přijde jako škoda. Po pandemii jsme se vrátili na Frame a byl to skvělý zážitek. Jinak se samozřejmě účastníme Knihexu, Světa knihy a podobných akcí pro čtoucí populaci.
Josef Vybíral: Kromě Světa knihy je pro nás účast na jiných akcích bezvýznamná. Chybí tu nějaká jiná akce, která by neměla punc »blešáku« nebo prodeje hraček. Na mysli mám spíše nějakou odborně/prodejnou akci.

Donutil vás rok 2022 přistoupit ke zdražování, případně plánujete zdražování na rok 2023?

ARGO: Zdražování nikdo neplánuje! To byla správná odpověď v minulém ročníku ankety a sedí i letos. Ovšem realita dohání všechny. Vývoj cen v tuhle chvíli nemůže predikovat nikdo, ale snižování celkových nákladů určitě zlevnění titulů nepřinese.
BB/art: Ano, tentokrát již donutil, tak jako asi všechny firmy nejen v ČR. Další zdražení ještě uvidíme, těžko říci takto začátkem roku, kdy jednak ještě zpracováváme výsledky roku minulého, druhak netušíme, jak se ČR celkově postaví k aktuální výšce inflace, tedy jaká budou opatření typu zastropování cen energií a podobné ekonomické „srandy“. To stejné budou samozřejmě řešit samotné tiskárny, od kterých se pak ceny hlavně odvíjí.
Comics Centrum: Zatím k tomu nejsme nuceni, stejně jako v letech minulých, ale kdo ví, co přinese letošní rok. Diskutované sjednocení snížené sazby DPH na 15%, nás k tomu patrně donutí a to nejen u nových titulů.
CREW: Budeme se snažit zdražovat co nejméně. Ona je to cesta, která nikam nevede – zdražíme, lidi si koupí méně komiksů, tituly budou ztrátové, budeme muset zdražit, lidi si koupí méně komiksů... a tak dále, a tak dále.
Labyrint: To asi každého, ne?
Mighty Boys: Ano, museli jsme do cen promítnout zvyšující se náklady na tisk a papír. Obecně se snažíme držet ceny našich knih tak nízko, jak to jen jde, s čímž hodláme pokračovat i v dalším roce. Rozhodně neplánujeme žádné „svévolné“ zdražování, a i nadále se budeme snažit držet ceny nízko. Předražené knihy dělat nechceme a nebudeme.
Paseka: Museli jsme zdražit i v rámci rozjeté sešitové Prašiny ze 79 na stávajících 99 korun. Dlouhodobě jsme dělali všechno proto, aby naše tituly byly dostupné, takže máme rezervu – souvisí to s tím, že si jako kupující představujeme děti nebo rodiny. Úsměv Rainy Telgemeierové jsme poprvé v roce 2015 vydali za 329 korun, je to 224 barevných stran. Pětisetstránkové Essex County v pevné vazbě za 499 působilo už v roce 2019 mimozemsky. Ale ani s našimi většími náklady tohle už udržet nejde, obecně se dá říct, že u komiksové knihy budeme zdražovat v průměru tak o stovku a že nemusí být tak velký rozdíl mezi 120 stranami nebo 200 stranami, protože i u tenkých knih zaplatíte všechny vstupní věci a musí se kvůli nim nastavit mašiny. Konkrétně: Knihy jako 120stránkové Záleskautky a 200stránkový Úsměv budou stát podobně.
Josef Vybíral: Rok 2022 přinutil. Rok 2023 zatím netuším, uvidí se podle vývoje cen papíru.

Limitky/sběratelské/variantní vydání ano/ne? Proč ano? Proč ne?

ARGO: Limitky a sběratelské varianty rozhodně ano, ale na druhou stranu se brzy dostaneme do situace, kdy jakékoli vydání bude silně limitované a tím pádem sběratelské.
BB/art: Ano, proč ne? Pokud bude na výběr i nelimitovaná varianta, pak s tímto nemáme žádný problém, ať si každý vybere podle vlastního zájmu a možností. Trochu problémem může být, že se u nás jako limitovaná/sběratelská věc označuje téměř cokoli, bez nějakých větších pravidel. Abychom mohli opravdu hovořit o limitované sběratelské věci, chybí u většiny hlavně určitý certifikát pravosti a dané limitace (nebo stavu zachovalosti u starších věcí), vydaný certifikační hodnotící autoritou, v ČR tedy například tiskárnou cenin. V zahraničí, ale i u nás v jiných sběratelských odvětvích, tato pravidla platí a poměrně se dodržují. Komiksové sběratelství je ale oproti jiným v ČR přeci jen ještě poměrně mladé, třeba to přijde s časem. Je také dost možné, že v budoucnu bude vše jen digitální a za sběratelské se bude považovat cokoli, co bude ještě na papíře :)
Comics Centrum: V roce 2014 jsme přišli na trh s edicí Kolosální knihy, ve které pravidelně, dvakrát do roka, přinášíme čtenářům příběhy, ve velkoformátové podobě a s větším rozsahem v jednom svazku. V minulém roce jsme v této edici vydali dlouho žádané Zámek a klíč Kompendium, které obsahovalo 6 knih/1024 stran. Dále jsme nad rámec běžné produkce vydali Zámek a klíč: Zlatý věk s variantní obálkou.
Odpověď tedy zní ano, jsme pro tyto speciality, ale vždy je třeba velmi zvažovat, který titul je pro ně vhodný.
CREW: Tohle téma už proniklo i k nám do redakce a v pravidelných intervalech se vynořuje. A i když jsou luxusní komiksy pro vydavatele obvykle hodně ziskové a je tu důležitější forma než obsah, povětšinou dospíváme k tomu, že náš systém prodeje (čili nikoliv přímý, ale přes distribuce a knihkupectví) není určený na vyrábění komiksových artefaktů. Ale ano, občas se objeví něco, u čeho si říkáme: „tohle je fakt hezký, to bychom si chtěli udělat.“ Takže je možný, že si přece jen časem něco střihneme.
S alternativními obálkami si občas hrajeme. Viz nedávno tři verze obálek 2000CREW, variantní obálka k Proti přírodě (Manara je Manara), nebo ta speciální akce s komiksem Batman/Flash: Odznak, který měl obálky skryté pod měňavým obrázkem a byla tam i superlimitovaná verze vydaná jen v nákladu pěti kusů. Dodnes nám lidi píšou, že si ji koupili... jen abychom zjistili, že za tu alternativní verzi považují právě ten měňavý obrázek, kterým je obálka zakrytá. Momentálně byly skutečně nalezeny jen dvě obálky z těch pěti, takže ještě máte šanci.
Labyrint: Nás to nebaví :)
Mighty Boys: Ano. Protože bez nich by to byla nuda.
Paseka: Různé verze obálek u nás nedávají smysl, souvisí to i s tím, o čem mluvím výše. Když jednou vydáme sebrané vydání Prašiny, bude mít taky jenom jednu variantu obálky.
Josef Vybíral: Limitky ano: sběratel dostane hezký artefakt a nakladateli se alespoň vrátí větší část vložených prostředků. Nemusí tak čekat 5 let, než se zejména drahý titul zaplatí (jestli se vůbec zaplatí)!

Sledujete sociální sítě či diskuzní servery? Jak výrazný vliv mají jako zpětná vazba, podílí se na rozhodování?

ARGO: Tak třeba při psaní tohoto článku je posledním hodnoceným komiksem z Arga již zmiňovaný Alias. Co vyšlo po něm si reflexi (a možná ani nákup) nezasloužilo. Comicsdb prostě ztrácí aktivní uživatele. Ale není to žádný div, podobné tendence vidíme také u literatury, zkrátka a dobře nikdo nechce nic nikam psát, natož aby někam chodil. Covid zaťal sekyru ještě hlouběji než Facebook, vznikají specializovanější fandomy, které mají svou skupinu na FB a to jim stačí. A bude to jen a jen horší. Nejrelevantnější je v tuto chvíli Databáze knih, kam přispívá pár lidí z comicsdb, ale daleko víc lidí, kteří nepatří do hard core komiksové komunity.
BB/art: Sledujeme snad vše a nějaký vliv na směřování a rozhodování tyto určitě mají, ale vždy spíše až s delším časovým odstupem. Podobně jako u filmů a seriálů, nejprobíranější jsou vždy nové věci. Novinky jsou pak obvykle i vyzdvihovány, oslavovány a tak nějak glorifikovány jako to nejlepší. Takže je lepší porovnat názory s odstupem času, zda se opakují a shodují.
Za ta léta pak samozřejmě již známe i témata, o kterých se sice diskutuje každým rokem a opakují se třeba každý měsíc i několikrát, plno z nich jsou ale vlastně témata, která řeší každá firma s výrobky, nejen knižní průmysl, pořád dokola – například cena versus počet stran versus zážitek a podobně. Tak nějak to souvisí mimo jiné i s tím, že člověk mimo branži samozřejmě nevidí do zákulisí a rozhoduje se a dedukuje dle toho, co zná sám, z blízkého okolí, z úplně jiných branží a odvětví a v dnešní době hlavně ze sociálních sítí od ostatních diskutérů. Zatímco vydavatel již rovnou počítá s konkrétními čísly a procesy, kdy mu zase ale může chybět třeba pohled na současnou generaci čtenářů a aktuální opravdový zájem s odstupem času, na který byl zvyklý roky před tím.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že sociální sítě jsou stále zajímavějším nástrojem při rozhodování, ale je náročné určit, kterou z informací upřednostnit a která je opravdu pravdivá a pokud možno je i názorem většiny zájemců, každý jeden diskutér má samozřejmě vždy jasnou pravdu a tam se nelze přít.
Pokud by na to šel vydavatel například statisticky a čistě sečetl veškeré komentáře a diskuze ze všech zdrojů za posledních dejme tomu 10 let, pak by mu pravděpodobně vyšlo, že musí denně vydat minimálně 3 tituly různých žánrů, ideálně mix mangy, US komiksu a evropských titulů pro mladší i pro starší, z toho každý titul ve velikosti, která k sobě pasuje a zároveň ve velikosti, která není nijak upravována oproti originálu. Zároveň také každý titul s pevnými deskami a zároveň brožovanými, v jednotlivých sešitech i v sebrané knize. Ideálně pak ještě verzi s limitovaným bonusem. Čtenáři by si měli mít možnost zvolit o jaké tituly a verze mají zájem a dostávat informace pouze o nich a neměli by vůbec vědět o verzích, které je nezajímají. Zdá se to nereálné, ale byl by to pravděpodobně nejoblíbenější a jediný vydavatel, který by se rovnou trefil do vkusu všech, ve většině požadavků a nemusel by se ani dále rozhodovat :)
Comics Centrum: Comics Centrum si od samého začátku kladlo za cíl vydávat komiksy v té nejlepší možné kvalitě a přinášet našim zákazníkům, z našeho pohledu, výběr toho nezajímavějšího, co v zahraničí vychází. Jednoduše řečeno, vydáváme to, co se líbí nám a jsme rádi, že s naším výběrem souzní tolik fanoušků. Současně udržujeme dlouhodobě zákaznický servis na velmi vysoké úrovni, a to i přesto, že se pohybujeme v prostředí sériové výroby a běžného spotřebního zboží. Je pochopitelné, že ne každý námi vybraný titul je pro každého a je přirozené, že si zákazníci mezi nimi vybírají. Vždy si rádi vyslechneme názory čtenářů, a to především osobně v našem showroomu, kde s nimi dlouze diskutujeme. Dáváme přednost věcné a adresné diskusi, před anonymními výkřiky. Je smutné, že někteří fanoušci sklouzávají k toxickým výpadům, aniž tuší, že jimi škodí celé komiksové komunitě. Zároveň to poukazuje na nutnost lepšího moderování podobných diskusí.
CREW: Na rozhodování se asi nejvíc podílí prodeje. Ale je fakt, že pokud se věc neprodává a všichni jsou z ní na internetu nadšení, tak je to aspoň malá náplast na naši bolavou duši. (A duší samozřejmě myslíme peněženku.) A pokud se neprodává a lidem na Comicsdb (tuhle stránku jsme střelili čistě náhodou, ani nevím, proč nás to zrovna napadlo) se to nelíbí... tak je to šance zjistit, kde jsme udělali chybu. Pochopit čtenáře, to je to, oč tu běží. Proč by Lucifer poměrně úspěšný a Mezi řádky ne? Proč se chytil Venom hned a Hulk zatím ne? Jasně, dost lidí se vyjadřuje pouze ve dvou extrémech: „naprosto hrozný – nejgeniálnější věc na světě“ a nic mezi tím pro ně neexistuje. Ale je čím dál víc lidí, kteří dokážou své pocity definovat, vystihnout, proč se jim to nelíbilo, nebo dokonce, proč se jim to líbilo. A tohle je právě zdroj cenných informací. My víme, že to není žádná sranda. Jeden z nás dělá dost let recenzenta a taky často musí hodně přemýšlet, aby si pocity v hlavě srovnal a pochopil, proč se mu něco líbilo nebo nelíbilo. Aby oddělil své subjektivní pocity od těch obje... no dobře, od těch o něco méně subjektivních. Takže, díky všem těm, co nás hodnotí... a ještě větší díky těm, kteří své hodnocení i podloží názory a argumenty!
Labyrint: Nepodílejí, maximálně jako zpětná vazba na už vydané tituly. Rozhodování o nových titulech vychází ze zaměření naší komiksové edice, v níž chceme dát prostor už zavedeným i novým jménům domácí komiksové scény. Zásadní je pro nás kvalita scénáře a vizuálního provedení.
Mighty Boys: Naši čtenáři s námi mohou komunikovat na našem Facebooku, mailu, případně osobně (což má pro nás asi největší váhu). Další facebookové skupiny, diskuzní fóra, databáze apod. aktivně nesledujeme, tudíž se ani nepodílí na rozhodování.
Paseka: Obecně nás to neovlivňuje, ale musím se vrátit k Prašině – je vidět, že oslovuje lidi, kteří komiksy nečtou a už vůbec nemají zkušenost se sledováním formátu 24stránkového sešitu. To obrovské množství ohlasů mi v tomhle ohledu dost rozšířilo obzory, najednou má člověk po letech zase možnost se na to podívat novýma očima a vžít se do toho, co to pro čtenáře může znamenat – ať už se jim ten formát líbí a prožívají příběh, nebo se s ním naopak naprosto míjejí a mají pocit, že na 24 stranách nic nedostanou. Čtu poměrně velké množství sérií od nejrůznějších amerických vydavatelů a i moje čtenářská zkušenost s formou sešitu se díky Prašině proměnila.
Josef Vybíral: Ne. Tyhle diskuze v naprosté většině k ničemu nevedou. Nicméně každý nám může napsat/zavolat a poradit/doporučit.