Může být komiks o Wolverinovi na vražedné stezce nudný? Pokud za ním stojí scenárista Jonathan Hickman a kreslíř Greg Capullo, odpověď by měla znít jasně. Přesto Wolverine: Pomsta ukazuje, že ani hvězdná autorská dvojice není zárukou dobrého příběhu.
Hlavní problém komiksu je fakt, že ačkoliv je za scénář zodpovědný Hickman, tak bez přečtení jeho jména na obalu byste to vůbec nepoznali. Pokud čekáte kvalitně vystavěný děj, zajímavé vedlejší zápletky, poutavé dialogy nebo byť jen jedinou originální myšlenku, tak jste na špatném místě.
Postavy zde nemají žádnou hloubku nebo promyšlené motivace. Slouží zde víceméně výhradně jako rekvizity, které posouvají plytký děj dopředu. Samotný děj je opravdu velice předvídatelný, nenápaditý a funguje jen jako ledabylé pojivo mezi akčními scénami.
Samozřejmě se nabízí otázka: kdo by vlastně od komiksu s Wolverinem čekal něco víc než jen řežbu? Bohužel v tomto případě ani ta řežba nedokáže vyzdvihnout slabý děj a udržet čtenářovu pozornost.
Tvůrci se zde evidentně snaží zakrýt prvoplánovost scénáře tím, že do komiksu nacpou co nejvíce bojových scén, ať komiks funguje alespoň jako pastva pro oči. Paradoxně tím ale dosáhnou opačného efektu. Bojové scény se totiž střídají tak rychle, že si je čtenář nestihne pořádně vychutnat. Ve výsledku akční pasáže končí stejně rychle, jako začnou, a Capullo tak nedostává prostor naplno promítnout do komiksu svůj kreslířský talent.
Snad jediný moment, který v celém komiksu stojí za zmínku, je konverzační scéna mezi Wolverinem a Deadpoolem na chladicí věži jaderné elektrárny. Hickman tady na chvíli zpomalí zběsilé tempo a nechá Deadpoola projevit lítost nad svými činy. Celkově těchto pár stránek efektivně funguje jako osvěžující oddech mezi nepřetržitou akcí, který je dost zajímavý na to, aby čtenáře nezačal nudit. Bohužel ani tato scéna nedosáhne plné míry svého potenciálu, protože je zakončená rádoby drsňáckou hláškou.
Je to škoda, ale Wolverine: Pomsta se do komiksových dějin pravděpodobně zapíše pouze jako ukázka promarněného potenciálu jinak skvělé autorské dvojice.
Několikaletá pauza mezi sešity ze kterých se kniha skládá je znatelná. V ději je cítit mezi kapitolami jistý tonální skok, ale celkově má děj hlavu a patu. Komiks střídá zpočátku lehkovážnou (ale bravurně nakreslenou) akci a vtipné hlášky v druhé polovině děje za rozebírání celkem vážné tématiky. To, že je komiks z pera Kevina Smitha, je zcela evidentní už od prvních pár stran. Inteligentní a zároveň pubertální humor. Zdánlivě nadbytečné scény, které vyzobrazují Black Cat ve sprše. Podobný sexuální náboj se nese i zbytkem celé knihy, stejně jako v jistých částech komiksu Green Arrow : Prázdný Toulec, zde je ale z hlediska děje mnohem více na místě. Tento komiks bych rozhodně nedoporočuval mladším čtenářům kvůli tématům které se zde rozebírají, nicméně dle mého názoru si Smith s touto částí děje poradil až necharakteristicky dobře.
