Tak Ajin začínal podobně. Pak se zhruba u třetího dílu nasral scénárista a od té doby je ten příběh o tom, kdo je největší sociopatická kurva. Hele schválně si porovnej, jak je Kei Nagai (hlavní "klaďas") psanej v prvních dvou dílech a ve zbytku série.
U ghúla tam se dá jasně říct, kdo je klaďas a kdo záporák. U Ajina je to dost složitější.
Another
Píše se rok 1998 a středoškolák Kouichi Sakakibara nastupuje do nové střední školy ve městě Yomiyama. Začátek školního roku prošvihne, jelikož skončí v nemocnici. Zde se seznámí se svojí budoucí spolužačkou Mei Misaki. Sakakibara nastoupí do třídy 3-3. K jeho překvapení se všichni jeho noví spolužáci chovají, jako kdyby Misaki neexistovala a tak je jediným, kdo s ní normálně komunikuje. Jenže ono ignorování mělo svoje opodstatnění. Každý rok musí být v této třídě vybrán obětní beránek, jinak se celá třída, včetně jejich příbuzných stane obětí logicky nevysvětlitelných smrtelných nehod. Sakakibara tak nevědomky uvedl celý koloběh do pohybu a musí ho znovu zastavit, než bude příliš pozdě.
Another původně vznikl jako dvojdílná novela. Později se dočkal adaptace v podobě 4 dílné mangy. V anglickém překladu vyšla manga komplet v jedné knize.
Cyboy: Na posledním srazu si seděl naproti mě. (modrá mikina, džíny a brýle s tlustými černými obroučkami). Odcházel jsem jako jeden z prvních kvůli autobusu. A na tom předchozím v Crossu jsem se tě ptal, kdo jseš, jelikož jsem si to nepamatoval.
Po první světové válce se západní mocnosti pokusili o intervenci v budoucím Sovětském svazu, což vzhledem k houževnatosti bolševiků a totální neschopnosti jejich opozice vedlo k totálnímu selhání. To bylo jedním z mnoha důvodů (krom "odměny" pro vítěze samozřejmě) k rozřezání Rakouska- Uherska na kusy. Komouši se v přechodném období (1918-1920) pokoušeli šířit dál, jenže to zůstalo u několika neúspěšných pokusů (Maďarská republika rad, Bavorská rep. rad). Mírové uspořádání ušité horkou jehlou pak způsobilo potíže do budoucna, ale to je na delší povídání a ty si mluvil hlavně o Rusácích.
To šíření do zahraničí bylo takzvanou doktrínou permanentní revoluce, kterou zastával Trockij. Lenin od ní osobně odstoupil.Trockij pak byl za Stalina odsunut a pak jeho doktrínu permanentně vyřešili ránou do hlavy.
Německo po první válce bylo v totálním politickém, sociálním A HLAVNĚ EKONOMICKÉM rozkladu. Placení nehorázně vysokých reparací pak spolu s velkou hospodářskou krizí způsobilo brutální hyperinflaci. Pak se najednou objeví mrňous s knírkem, co ti slíbí chleba a práci, neber to.
Přátelství mezi Německem a Sovětským Ruskem započalo už v roce 1922 smlouvou v italském Rappalu, kde si navzájem odpustili vojenské dluhy a začala ekonomická a vojenská spolupráce. V pozdějších letech došlo k dalším smlouvám o spolupráci.
Toť vše k historii. Dalo by se o tom mluvit dýl, jenže tohle je komiksové fórum.
K té vizualizaci paměťových stop. Neurony prochází slabý elektrický proud. Důležité spoje jsou pokryté významnou vrstvou myelinu, který pak urychluje postup elektřiny. Jinak řečeno, když něco pravidelně opakuješ, tak si mozek řekne "hele to je důležitý" a na dané nervové spoje dá větší vrstvu myelinu. Logicky čím větší pokrytí myelinem, tím je proces lepší a rychlejší. Podrobněji se tomu věnuje Daniel Coyle v knize Tajemství talentu.
TL;DR: Bez biflování se študák neobejde a většina těch nových alternativních výmyslů je od zbytečných byrokratů, kteří nechtěj přijít o své teplé místečko ve státní sféře.
Hawwwran: To je jeden z největších kamenů úrazu pro dějepis. Hromada věcí je složitějších, než je prezentována (klasickým případem jest Mnichovská dohoda), jenže ten vyučující toho má hodně a narvat to několika hodin studia je fakt nemožný. Navíc jsou tu i určité předsudky i kulty osobnosti (Že se nestydíš kritizovat Palackého a Masaryka! Mi jsme ti malí nebožáčci a ostatní nám jenom ubližujou.), které jsou zakořeněné ve společnosti.
Pak je tu politická agitka, co si pro svoje potřeby vytahuje věci, co se jim hodí.
Jak pravil historik Josef Pekař: "Historie je jako kamenolom. Každý si najde ten svůj kamínek."
Moc věcí se upřímně nezměnilo. Jenže to je spíše způsobené nekompetentním vedením. Většinu novinek vymýšlí banda "odborníků", co o praxi vědí kulový. Můžeš mít tři prdele tabulek, ale když to nefunguje, tak to sakra nefunguje. Na druhou stranu státní sféra, tam fakt velký změny očekávat nemůžeš.
Systém biflování faktů má své opodstatnění. Některý věci prostě do tý hlavy natlouct musíš, jenže na jednu užitečnou věc ti připadne metrák zbytečnýho nánosu.
Ono je to složitější. Spoustu věcí bylo napsaných na Edisona, přestože to technicky vzato vymyslel někdo jiný. Firma byla jeho a vymysleli to jeho zaměstnanci, takže to pak nechal zapsat na své jméno, jelikož nebylo možné zapsat patent na firmu.
Ibitsu
Japonsko je plné městských legend a prapodivných stvůr. Mnoho autorů mangy se jich rozhodlo využít ve své tvorbě a stejný případ je i Ryou Haruto a jeho dvojdílný horror Ibitsu.
Vysokoškolák Kazuki Itou se jednoho večera vypraví ven vyhodit koš a u skládky narazí na neznámou dívku. Dívčina, mu položí nevinnou otázku: „Nechtěl bys sestřičku?“ Kazuki je s téhle gothické lolity hovící si pod paraplem zděšený. Přesto na její otázku bezmyšlenkovitě odpoví ano. Přece jenom už jednu sestru má. Pár dní se nic neděje a pak mu dívčina vnikne do bytu. Ze začátku to vypadá nevinně. Pozoruje ho, když spí a vaří mu (pravda její kuchařské výtvory připomínají dehet, ale to je vedlejší). Pak ale pro ni přijde obrovská rána, když se dozví o Kazukiho mladší sestřičce a tak se rozhodne pro jediný logický krok. Zlikvidovat konkurenci.
Fry: Na druhou stranu pokud fakt chceš nějaká doporučení, tak bude rychlejší zeptat se mě přímo na srazu v hospodě. Mám rozdělaný metrák projektů (magisterská práce apod.), takže bude chvíli trvat, než něco rozumného sesmolím.
Taky sbírám Čtyřlístek a taky ho nemám kompletní od prvního čísla. On ho prý nemá kompletní ani Němeček. Při tisku prvního souborného vydání mu první díly nějaký "dobrák" z tiskárny šlohnul.
Znám ale nečetl (komiksů je hodně a nestíhám). Je to kombinace historického díla a autobiografie autora. Pokud se zajímáš o japonskou historii a zajímá tě osobní příběh jednorukého válečného veterána, tak do toho jdi.
Ještě pár menších poznámek. Období v japonském kalendáři (Showa, Heisei, Meidzi apod.) se používají pro označení vlády císařů. Šówa (abychom použili správný český přepis) je období let 1926-1989.
Mizuki je hlavně znám jako expert na jókai, mytologické příšery Japonska. Viz. jeho kultovní série Gegege no Kitaro.
Překvapivě to Moorovo slavné období (80. léta) u Marvelu a hlavně DC byly dosti krátké. Ikdyž vytvořil hromadu kultovních záležitostí tak byl stejně s penězma dost na štíru. 90ky Moore strávil u menších vydavatelství (Image apod.) a valná část projektů byla ten druh "kurňa, napíšu cokoliv, hlavně ať mám na chleba". Později po pořádném přezkoumání smlouvy u DC (a neurčitelného množství černokněžnických kleteb) začaly penízky chodit.
Tím se nesnažím snížit kvalitu Moorovy pozdější tvorby. Jenom chci poukázat na to, že i nejlegendárnější komiksový magič měl problémy s prachama.
A pro ty, které zajímá původní smlouva na Watchmeny. Plán byl takový, že až DC prodá náklad a aspoň dva roky nebude zájem o dotisk, tak práva na Watchmeny připadnou Moorovi a Gibbonsovi (Berte v potaz, že souborná vydání komiksů byly v té době něco neexistujícího). Jenže z Watchmenů se stal kult a tak DC chrlilo a chrlilo dotisky po dotisku. Tak zůstaly práva na Watchmeny u DC. Později dojednali tu smlovu na procenta s prodeje.
S tím Gundamem je to složitější. Jede to od 70desátek a Toeho přirovnání s Narutem není moc přesný. Má to metrák pokračování spin-offů, remaků, rebootů apod. Ve své době dokonnce byla původní série kontroverzní, ale dneska to běžného čtenáře zas tak neohromí.
Každopádně mě zarazilo, že si na tuhle kultovní sérii narazil až teď. Pro Japončíky je to to samý jako pro Američany Star Wars.
Globální pandemie, omezení cestování, možná druhá vlna, knižní trh v nehorázným bordelu, komiksoví tvůrci se rvou jak šlechtici za Války růží a někoho napadne založit si komiksové vydavatelství.
Jankie: Právě že naopak. Interaktivní filmy jsou teď obrovský trend. A vzhledem k popularitě let's play videí a nekvalitním herním žurnalistům tenhle trend poroste ještě víc.
RadimNemec: Tak do první daj čtyři díly a zbylé dvě deluxky udělaj po třech dílech. Co se týče obsahu, tak krom hlavního příběhu byla v prvních třech dílech bonusová manga Crossfire. To bude jako bonus v třetí deluxce. Autor pak ještě udělal spin-off k hlavní sérii jménem Hellsing: The Dawn (jedna fakt útlá knížečka), bez které se člověk obejde.
Fimi: První tři knížky je takové volochtávání a představování postav. Zbytek série (celkem to má 10 dílů) je jedna velká kulervoucí rubačka mezi anglikánskou církví (upíři+ francouzští žoldáci), katolickýma rytířema a armádou nacistických super upírů v troskách Londýna. Je to zábavná cáklá akčňárna s výbornou atmosférou. Rozhodně od toho nečekej hluboké filozofické diskuze od nesmrtelnosti chrousta.