Tak se do toho pusťme. Komiks vypadá na první pohled dost infantilně až dětinsky. Banální zápletky se střídají s krátkými dialogy, které by měly být vtipné. Kresba je možná až příliš jednoduchá a syrová a dalo by se říci že až řeže do očí. O barvách nemluvě. Naprosto zde chybí uhlazenost a bravura, stylová vytříbenost a soudržnost. Vzhledem ke složitosti čtení a celkové nesourodosti díla se zase na druhou stranu jeví komiks jako příliš složitý, řekněme že je až příliš intelektuální. Vzhledem k takto rozdílným a často až protichůdným nárokům na porozumění tomuto spisu se nabízí otázka, pro koho je vlastně určen. A je proto možné, že si toto dílko nenajde žádného čtenáře. V každém případě zde pravidelný čtenář komiksu rozhodně nenajde to, co od komiksu zpravidla očekává.
Hodnocení hvězdičkami v tomto případě nepovažuji za přiměřené. Raději zvolím systém, kterým v roce 1708 francouzský akademik Roger de Pyles známkoval díla svých současníků i starých mistrů od 0 do 20 (přičemž 18 = nejvyšší počet bodů):
Kompozice: 9
Kresba:18
Barva:4
Výraz:12
Co říci na závěr? Komiks není možné přečíst rychle. Naopak doporučuji se čtením nespěchat a přečíst maximálně 3 strany za den. Kniha skrývá mnohá tajemství, která je v podstatě nemožné na první pohled odhalit. Rozhodně nelze tento spis označit za spotřební zboží. Svého diváka bude spíše trápit otázkami než by na otázky okamžitě odpovídal.
Incal prostě JE legenda. Můžeme sice nesouhlasit s Moebiovým stylem kresby a s jeho pastelovou barevností, nic to ale nezmění na faktu, že je Mistrem ve svém oboru. Takových jako je on je pekelně málo. Co se týče scénáře, ten je stejně dobře syrový jako kresba. Doporučuju k shlédnutí zejména Jodorowskýho film Krtek.
Na druhou stranu Incal mírně zavání inťošáctvím, zejména mírně křečovitou snahou obou autorů vytvořit něco „velkého“. Taky by se mi víc líbilo, kdyby se děj držel trochu „víc při zemi“.
Nutno také pochválit počin Crwe za jejich mistrovská díla. Zpracování komiksů je krásné. Incal je ale zatím nejlepší. Výpravu za ptákem i Věčnou válku považuju z pohledu kresby jako lepší průměr a výtvarná forma obou mě nepřesvědčila o tom, abych si komiksy přečetl natož koupil. Ve Věčný válce sou sice pěkný pohledy do vesmíru, strašně mi ale vaděj obličeje. To prostě ne... O to víc se těším v letošním roce na Arzacha a Blacksad. To je myslím sázka na jistotu.
