Vrána trpí banálním narativem bez kýženého přesahu. Opojná je kresba na místech, kde zobrazuje lidské tělo, však záporákům vnuknula zcela zaměnitelné charaktery. Příliš mnoho bublin obsahuje plytké, jindy až komické bláboly, hlavně tam, kde se autor pokouší o básnickou řeč. Spojení díla s Baudelairovými nebo s Rimbaoudovými básněmi je tak směšné. Ano, někdo protrpěl mnoho, ale báseň se netvoří z pocitů, ale ze slov.
Neuchopitelné libido - nadpis úvodního textu, jehož význam je v značné míře v samotném komiksu redukován na pohou přítomnost snu. Netřeba se zdržovat příběhem, protože nejdál v takovém světě dohlédneme právě přes unikátní obraz a jeho lyrickou řeč.
Myslím, že poznámka o tom, že knihou není vhodné jen tak listovat, ale že by se měla číst stránku po stránce, je velice důležitá.
