Po Předcích a Potomcích jsem čekal hodně, ale přesto mě tohle absolutně posadilo na...židli.
Už mám za sebou dvě přečtení. S odstupem si rád dám třetí. Geniální kresba, výborný příběh, bezva postavy a silná pointa (pointy) = překvapení roku.
Bude se mi stýskat, ale ne moc, protože nás čekají Artefakty.
Darkness me vzala od začátku, na rozdíl od Witchblade, ke které jsem si chvilku cestu heldal. A vrchol je naprosto epický! Dovedete si představit lepšího final bosse, než sebe sama?
Nevím, jestli je to jen můj pocit, ale i když jsem si dal několik dní odstup a rozleželo se mi to, tak zatím nejlepší věc od Mighty. Palec hore, takhle ano!
Dostal jsem možnost přečíst vývěsní archy ještě před vydáním a jsem absolutně nadšený! Obrovský kus výborné práce odveden nejen na překladu, ale také, což rozhodně není samozřejmost, na obrazové stránce díla. Neuvěřitelné, co se podařilo s barvami, když to porovnáte s mdlým a odfláklým originálem. V kombinaci s velkým formátem naprosto epické! Restaurátorskáý cit ComicsCentra opět způsobil, že máme nejhezčí vydání na světě. Za mě komiks roku 2025.
S panem Lemirem jsem se už párkrát setkal. Nějak zásadně mi nevadí ani jeho kresba, ani jeho samoléčebné výpravy za vlastními démony. Mám ho vlastně docela rád, ale na opravdový "majstrštyk" jsem dosud čekal...
A je to tady vážení! Epicky famózní a originální sci-fi je to nejlepší co u nás od Lemira vyšlo. Předci, komiks u kterého Vás napadá, že chemie při jeho tvorbě zafungovala snad ve všem. Příběh, snad kdyby byl více detektivní a méně akční, můžeme hnedle zařadit někam do asimovova světa Nadace a románů a povídek o robotech. Nečekejte ale přímočarý boj metadobra s metazlem plným metakrávovin a metacintů, jak to známe z jiných komiksových sci-fi. Příběh Předků je chytrý a promyšlený, plný emocí, nečernobílých propracovaných linek postav bez křečovitých plot-twistů. Hlavní velkolepé téma je o vztahu člověka s technologií tak, jak se mu věnuje právě Asimov, ale bez obav! Na životní dílo sci-fi velikána spíše navazuje, než že aby jej vykrádalo. Otázku, zda sní androidi o elektronických ovečkách už zde máme v podstatě vyřešenou a Lemire zkoumá další, navíc jiným, unikátním pohledem. Coby vedlejší, nikoliv však okrajová, jsou pak velmi osobní témata osamělosti, přátelství a zrady, identity a v neposlední řadě lidskosti. Množství flashbacků, zcela, až učebnicově, funkčně, citlivě a nenásilně dávkovaných, nám postupně odhaluje to zásadní, co potřebujeme k plnému pochopení příběhu.
Druhou stranou mince je nádherná a originální kresba Dustina Nguyena, která mi vyrazila dech už na prvních stránkách a neomrzela mě až do samotného konce. Akvarel není v komiksu příliš obvyklou technikou kresby a už to ji dělá zajímavou. Kresba dodává jedinečnou atmosféru jemné organičnosti, intimity a emocí. Působí ohromně svěže, v dnešní záplavě komiksů kreslených a kolorovaných digitalizovanými postupy. Promyšlené použití barev, kontrastů a linií, stejně jako skladba panelů přivádí pozornost tam, kde je jí třeba a spolutvoří celkové pocity z příběhu. Další rozměr originality vnáší zřejmě původ jejího autora. Ač vyrostl a žije v USA, styl kresby celkově, i přímo postav má lehký asijský nádech. Ne tolik, aby to rušilo čtenáře navyklého na moderní americký komiksový styl, ale dostatek, aby to zaujalo dojmem jisté unikátnosti. U kresby musím upozornit, že má obrovský význam velký "kolosální" formát knih, díky kterému může úchvatné dílo plně vyniknout.
Lemire definitivně dokázal, že umí tvořit i bez toho, aby si léčil své osobní mindráky. A nemusí do toho ani zatahovat odpadlé superhrdiny s ručním nářadím. Nguyen pak vše dotvořil ve skutečné mistrovské dílo. Předci čtenáře vtáhnou a pohltí. Snadno se pak stane, že jimi prolétnete příliš rychle a nevychutnáte si drobnější detaily příběhu i kresby. Proto se těším na druhé přečtení, které mi zkrátí čekání na pokračování – Potomci.
Kvalita jde díl od dílu této série neodvratně dolů. Z posledního alba zaujala jen prostřední povídka Plíživý stín. Zbylé dvě jsou tak prachbídně uchopeny, že mě definitivně přesvědčili s touto sérií skončit a další díly nepořizovat. Nebyly by dobré, ani kdyby se nevydávali za Conana...
Alenka v říši divů...a za zrcadlem - to je kulturní fenomén, který se nemůže zcela vyhýbat nikomu. Já ji ale nečetl, úspěšně se mi vyhýbali i všechny filmové a televizní adaptace a největší zásah jsem dostal od ní dostal díky Stephenu Kingovi (Temná věž a Pohádka...).
Každý tak nějak tušíme o co jde, ale nečekal jsem, že bych si dokázal nějak příliš užít knihu, která na tomto fenoménu vznikla.
Jak zásadně jsem se spletl!
ALENKA ŽILA BYLA je totiž natolik vymazlené dílko, že i takto samo o sobě funguje naprosto geniálně. Od silné zápletky, hlavně ve třetím sešitu, kdy zjišťujeme původ Alenčiny závislosti, přes humor, detail (kočky na okrajích stránek) až po výbornou kresbu mě vše takřka až uchvátilo a dokonce si pohrávám s myšlenkou, že bych pořídil domů nějakou verzi původního příběhu a četl jej dětem na dobrou noc.
Bez nějakého zbytečného otálení, tady mám zcela jasno = plné hodnocení.
Luxusní undergroundová libovka co mi neskutečně sedla. Kresba perfektní, tam není vo čom. Příběh krátký ale krásně zvrhlý. Blood, Milk & Rock n'roll.
Hell yeah!!!
Nevychází tu příliš mnoho sci-fi komiksů. Vítám tedy každý takový.
Přístav Země i Zatmění vychází z klasických sci-fi, v případě druhého post-apo a přináší originální zápletku. Příběh je akční a má spád, ač nějaké hluboké vícevrstvé a nejednoznačné poselství nepřináší. Jde o docela přímočaré, vcelku oddychové a nesmírně zábavné čtení (a sledování). Otázka k přemýšlení v případě přístavu dost rezonuje např. s moderním veledílem "Vzpominky na zemi" a Teorií temného lesa. Zatmění zase zamyšlení nad post-apo situací a plno otázek co se mohlo stát.
Kniha je to úctyhodných rozměrů a hmotnosti, ačkoli pokud jste zvyklí na kolosálky, dech nevyrazí. Knihu jsem četl půjčenou z knihovny, ač desky už nesli známky mnohého čtení, vazba drží krásně. Jedinou výhradu k technickému provedení mám k lesklému papíru. Matný se čte lépe a kvalitní zřejmě dává i lépe vyniknout barvám.
Co dech rozhodně vyrazí je množství bonusového materiálu. Toho je, zejména u Zatmění tolik, že vám vystačí na stejný, ne-li delší čas než čtení samotných komiksů.
