+6 dalších obrázků

Shodou okolností, jako v předešlém článku, je řeč o duchách, rodičích a úvahách člověka v roli dítěte. A zároveň taktéž byl tento komiks letos nominován na cenu Willa Eisnera v kategorii nejlepší memoár, což je žánr, kterým americká autorka debutovala v roce 2023 se svou komiksovou knihou Ephemera.

Tentokrát jsou ale duchové vetknutí do názvu metaforou pro rozvedené a svým způsobem nepřítomné rodiče. Oni samozřejmě existují, dokonce se s mladší verzí autorky baví, ale není to ten idylický rodinný a rodičovský vztah. Matka má očekávání, otec zahleděn do své hudby a marihuany dceru třebas i miluje, ale mnohdy ji odbývá slovy "teď nemám čas". A tak nejsou prakticky ani přítomni fyzicky na stránkách komiksu, je o nich řeč, občas sami pronesou i některé věty, jejich vliv je neoddiskutovatelný, ale vizuálně jsou jen tušeni, naznačeni, schováni za hranicemi komiksových rámečků.

Komiks však není zpovědí o nějakém traumatu. Nechybí mu sice slzy a trvalá melancholie, ale je to vzpomínka na dospívání, kdy se teprve časem objeví mobilní telefony a sociální sítě jsou ještě hudbou budoucnosti. A tak mladá Briana poslouchá walkmany a s přáteli se válí na trávě. Nic z toho neříká "bylo líp", ale jedno je jisté – "bylo jinak". Celou první polovinu knihy, dříve, než se objeví až artová hříčka a delší klasická dějová sekvence, se krátké komiksové takřka němé letmé záchvěvy minulosti střídají s poznámkami psanými na útržky papírů a notesů. Ty pak slouží zčásti jako doplněk vyprávění, jako deníkové záznamy, jako korespondence...

Briana není snad šikanována, naopak si časem najde i hlubší přátele, ale ve škole trpí jiným způsobem. Její myšlenky utíkají do jiných sfér, učivo ji nudí, na úkoly si není schopna vyhradit svůj volný čas. Doma tráví čas samotářsky, večery tráví s přáteli. Vše je naplněno zvláštní nostalgií a smutkem z něčeho, co asi nikdy nebylo úplně ideální, ale bylo to a nemohlo to být jiné. A je to právě papír a tužka, které jsou životním průvodcem a zachráncem mladé Briany. Před kresbou komiksů to byly ony zmíněné rukou psané vzkazy. Sama autorka před tvorbou knihy znovu pročítá poznámky, které v mládí dostala, a přes jejich občasnou trapnost a dramatičnost oceňuje jejich autentičnost a upřímnost.

Je to tedy vlastně takový "young adult coming of age" příběh o analogových, intimních a sofistikovanějších předchůdcích sociálních sítí prodchnutý sentimentem a linkami papíru lákajících k popsání. Je to téměř, slovy autorky, "milostný dopis".

Briana Loewinsohn - Raised by Ghosts
Vydal Fantagraphics v roce 2025, 224 stran.
Zdroje obrázků: The Comics Journal, SOLRAD, Goodreads, Broken Frontier, Comics Beat, KQED