Jaké stereotypy se vám vybaví ve spojení s Němci. U mě to je, mimo jiné, preciznost, přímočarost a strohost. A přesně takový je komiks Grimms Märchen ohne Worte - Pohádky bratří Grimmů beze slov od Franka Flöthmanna. Frankův styl je fakt něco, co se hned tak nevidí. Na první pohled to vypadá jako komiks udělaný z výstražných a informačních cedulek. Jako když vedle sebe naskládáte cedule “únikový východ”, “pracuj v ochranných brýlích” a “vstup zakázán”. To samozřejmě přeháním, ale výtvarný styl je to velmi úsporný a používá jen pár základních sytých barev. Vím, že to zní divoce, ale je to fakt prdel. Podívejte se na obrázky.

Je to komiks beze slov, ale bubliny tu jsou. Jsou v ní piktogramy. Nejsem si úplně jistý, nakolik jsou ty piktogramy sebevysvětlující. U některých není na první pohled zřejmé, co tím chce autor říct a je potřeba se na chvíli zamyslet. Ale o to zábavnější to potom je, když vám to dojde. Vlastně je to možná to nejvtipnější na celém komisu. To, jak se autor pomocí piktogramů snaží co nejpřesněji vysvětil, co ty postavy říkají.

Je to velmi svérázný komiks, ale stojí za to, dát mu šanci. Některé slavné scény Frank Flöthmann adaptuje velmi vtipně. Něco, co by slovy působilo trapně, anebo vulgárně, vás v podání piktogramů prostě rozesměje. Piktogramy vám vlastně dodávají prostor pro vlastní interpretaci a částečně tak nahrazují to, co komiksy berou beletrii.

Kniha obsahuje klasické pohádky Červená Karkulka, Jeníček a Mařenka, Žabí princ, Brémští muzikanti, RumplCimprCampr, Sněhurka, Paleček, Jak Honza ke štěstí přišel, Paní Zima, Kocour v botách, O statečném krejčíkovi, Šípková Růženka, Locika (Rapunzel), Vlk a sedm kůzlátek, a Stolečku, prostři se, oslíčku, otřes se a obušku, z pytle ven. Frank Flöthmann takto, mimo jiné, adaptoval také Shakespearovy hry.