Čteno po roce podruhé, tentokrát se záměrem v sérii pokračovat, paradoxně ale jsem šel s hodnocením lehce dolů. Možná je to faktem, že už z tohoto nápadu nejsem tak paf, jako když jsem se s prvními Mýty seznamoval. Nicméně, ten nápad je vskutku zajímavý a série je ze všech stran chválená, avšak celý ten koncept je vzhledem k jeho vysokému potenciálu využit až moc komorně. Celý ten příběh a místy i chování postav je docela (až pohádkově) naivní. Nutno ale dodat, že jestliže je to seznamovačka, tak funguje pořád velice dobře. Svět, postavy i celý nápad je nám tu představen vyhovujícím způsobem, knížka se hezky čte (některé scénky a paradoxy postav opravdu potěší), kresba také drží krok, prostě když Willingham popustí uzdu představivosti a dá tomuto nápadu pořádný rozměr, umím si představit, že další díly budou něco. Takhle ale slabší čtyři.

Moc hezký. Úsměv mi doma leží už od Vánoc, když jsem si ho chtěl dát poprvé, nešlo mi se do něj moc začíst (nikoli že by to bylo špatné, ale asi blbý rozpoložení, nálada,...) a protože těch komiksů a knížek bylo tehdy dost, zatím jsem se k tomu nestihl vrátit. Ale popojedeme. Paseka vydala Ségry a já si je chystal dát společně s Úsměvem. Ale přece jenom lákala více neznámá, a protože už jsem postavy znal, začal jsem Ségrami... Je to celý až krásně prosťounký. Sledujeme tu vztah Rainy a Amary, dvou sester. Hádají se, škorpý se, ale i si odpouštějí. To zná každý kdo má sourozence. Příběh není vlastně ničím až tak zvláštní (nechápat ve špatném smyslu slova), ale je to prostě citlivé a zábané vyprávění o (ne)všednostech života a hezkých i více hořkých momentech rodinného soužití... Vše je to celé zabalené v roztomilé kresbě s milými barvami a jemnou a citlivou prací s panely. Raina Telgemeierová je skvělá autorka a já se už tady nebudu rozepisovat, protože jdu na ten Úsměv...

Příjemná akční atmosférická oddechovka. Jo, nevyhne se to občasným klišé, docela snadno se to předvídá a jo, je to v podstatě hrozně jednoduchý, ale je znát že to píše někdo, kdo v tom umí chodit. Tvorba atmosféry, dialogy, Irovy monology, přestřelky, nebo jen takový obyčejný drobný detaily, to prostě docela stačí na zábavný a nenáročný počtení... Přidejme k tomu fajn kresbu, perfektní rozložení panelů, super coloring a máme něco skvělýho, co nadchne, ale po založení do knihovny to tam asi navždy zůstane. Ale to není výtka...