... v roce 1970 se již vědělo, že se organizace Junák ruší. Na táboře v roce 1971 již byly kroje bez šátků a bez slibových lilií. Jejich další užívání by zbytečně provokovalo a přinášelo by problémy. Jinak se pro běžné členy vůbec nic nezměnilo.
Nikdo z vedení nechtěl vstoupit do Pionýra, a tak byl oddíl jako tábornický oddíl mládeže Sokola Silůvky, později jako Turistický oddíl mládeže (TOM) zaregistrován pod Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV). Turistické oddíly mládeže (TOM) byly zřizovány pod ČSTV, při samostatných klubech turistů, ve školách, učilištích nebo jiných organizacích sdružujících mládež ve věku 6–18 let. Oddíly TOM ctily sedm zásad vycházejících z junáckého zákona a slib „milovati svou vlast a oddaně pro ni pracovati“. Pod hlavičkou ČSTV oddíl vydržel až do konce roku 1989. Byl to vynikající tah, jak uchránit oddíl a zachovat mu jeho vlastní identitu.
...
VYDAVATELSKÁ ČINNOST
Ve druhé polovině 70. let začal být pociťován nedostatek kvalitní skautské literatury pro hochy v oddílu. Vše, co zůstalo z minula, bylo již spotřebováno a nové generace hochů měly „hlad“ po skautské literatuře. Díky přátelům a shodě šťastných náhod byla v roce 1979 vydána první stovka Zálesáckých praxí (Skautská praxe Velena Fanderlika rozšířená o další tábornické praktiky).
Tohle byl úplný začátek publikační činnosti, při které až do roku 1991 někdy sám, jindy s pomocí spřátelených svazarmovských oddílů vydal oddíl Sokolík stovky různých diplomů, uznání, účastníčků, udělovacích listů, slibových listin, zpěvníků, bobříků, orlích per, zálesáckých praxí, kvalifikačních stupňů a jiných dalších knížeček, které suplovaly nedostatek těchto materiálů pro hochy v oddílu a postupně i pro desítky a stovky zájemců v celém Československu. Většina tiskovin se tiskla v tiskárně Svobodného slova na Masarykově ulici v Brně. Jaromír Hron v počátcích vydavatelské činnosti oddílu obcházel tiskárny a zcela náhodně oslovil pro něho neznámou ženu ve Svobodném slově (později zjistil, že pracovala v tomto vydavatelství jako cenzorka). Byla velmi ochotná a sdělila mu, aby přišel druhý den. Dostal se tak k přípraváři tisku Aloisi Fuchsovi a k mistrové dílny, s nimiž potom spoustu roků domlouval všechny zakázky. Připomeňme, že Svobodné slovo bylo i Jaroslavu Foglarovi (dále JF) dlouhodobě nakloněné – v době normalizace tam vycházely Rychlé šípy v próze, v osmdesátých letech pak díky Svatopluku Hrnčířovi drobné články od JF a vše vyvrcholilo komiksovými příběhy klubu Saturn a komiksem Stínadla se bouří.
Tak došlo k tomu, že se od roku 1980 začaly mezi množstvím ostatních vydaných materiálů objevovat i věci týkající se JF a jeho díla. Nebylo to zdaleka tak jednoduché, jak se možná s odstupem času zdá, a už vůbec to nebylo najednou. Vše bylo hodně závislé na vztazích s těmi, kteří tisk povolovali, a opatrnosti bylo rozhodně třeba.
Vše změnily až politické události v celé střední Evropě v druhé polovině roku 1989. Ale i těch několik realizovaných publikací z 80. let zajistilo „statečným Silůvkám“ (jak je nazval Vláďa Tučapský) ve foglarovském světě nesmrtelnost.
...
Více zde: https://www.foglarovec.cz/products/c-3-siluvky-6-2022/newscbm_667617/5/
Více zde: https://www.foglarovec.cz/products/c-3-siluvky-6-2022/newscbm_667617/5/
