Velmi silné téma a příběh. A vidíte, Padoucnice mě ani nenapadla, teprve teď z vašich komentářů. Ale Padoucnice je zbytečně natáhnutá do 6 dílů, tohle naštěstí ne...
Když on je tak strašně roztomilej... Každopádně tenhle komiks svůj potenciál, který příběh má, bohužel nevyužil a na první pohled dobré nápady (např. vyprávějící snítko prachu, apod.) vyznívají do ztracena respektive do nevtipna.
Některé příběhy jsou velmi vtipně zredukovány, u některých vtip trochu nebo zcela chybí, což je škoda. Každopádně velmi roztomilá dehonestace klasiky:)
Já jsem tento komiks četl naopak těsně poté, co jsem spatřil v kině dokument Vítekte v KLDR!. Jak Delisle, tak Jablonská se nám snaží ukázat absurditu a hrůzostrašnost celého režimu, přesto se to nemůže ani jednomu povést stoprocentně. Můžeme si ze zdejších obyvatel a pak obzvlášt z loajálních tlumočníků a průvodců dělat tak trochu šprýmy, čemu to oni vlastně věří nebo alespoň deklamují, že tomu věří (jinak mohou skončit někde v pracovním táboře na severovýchodě), ale je to spíše trochu děsivé. Ti lidé za to nemohou, semlel je onen režim. Sám si zdejší život neumím vůbec představit, sám Orwell by se asi divil. Teror, lidští roboti, beton a všudypřítomná šeď bez budoucnosti občas narušená patetickou a monstrózní oslavou režimu. Delisle se to také snaží ukázat, situace bere někdy s humorem, ale při pohledu na to, co tam autor vlastně dělá (sám využívá levné pracovní síly korejských animátorů), má člověk prazvláštní náladu...
Tady se mi stalo to, co se mi často nestává, a to že jsem viděl film předtím, než jsem si komiks přečetl. Film mě ale definitivně navnadil. Někdo pode mnou kritizuje kresbu, ale mě vyhovuje a líbí se mi. Jde tu však hlavně o obsahovou stránku, ve které je Marjane skutečně skvělá. Stejně jako Sacco, který nám podává poněkud vážnější komiksovou formou informace o Balkáně a Palestině, tak Satrapi nám dovoluje nahlédnout s vtipnými a ironickými brýlemi pod pokličku iránské teokracie.
Joe Sacco se sice snaží být nestranný, ale přece jenom je poznat na čí straně je. V izraelsko-palestinském konfliktu však platí jedno velmi moudrá pravda: v právu jsou obě strany. Tuhle skvělou knihu bych doporučil všem, kteří si myslí, že Izrael = dobro, Palestina = zlo. Na druhé straně to neznamená, že je tomu přesně naopak, to ani nebylo Saccovým úmyslem. Viz Kapis - kloubouk dolů.
Země tří usměvů mě nadchla svojí formou, kdy každý řádek navazuje v ději logicky na předchozí, přesto má svojí pointu. O skvělých vtipech ani nemluvě. Apokalyptické příběhy jdou však někdy více do hloubky a smál jsem se u některých vtipů více. Parádní dílko.
Rozhodně slabší než Pššššt. Jsem trochu unaven knihami, které mají na titulní obálce hákový kříž (pro lepší prodejnost). Jason ale nabízí originální příběh se svými klasickými zvířecími postavami. Přesto mě to tolik nebavilo...
Já bych tady rozhodně tak přísný nebyl. Příběh z celkem pochopitelných důvodů nepřináší nic originálního, ale komiksové převyprávění je díky vydařené kresbě povedené a umí místy navodit hororovou atmosféru. Otevřený konec mě taky trochu zklamal, ale o žádné vyloženě špatné dílo se tady nejedná... asi měsíc po přečtení se mi o tomhle Draculovi dokonce zdálo.
Tímhle komiksem jsem byl naprosto unešen, možná víc než samotnými Strážci. Anarchista uprostřed orwellovského fašistického režimu je sice trochu pošuk, ale velmi sympatický. Jinak podle mě následovalo velmi nepovedené filmové zpracování.
