Tohle je strašně ztřeštěný komiks. Srší nápady, někdy atmosférou, otevírá zajímavé problémy, místy je jemně ironický... a pak to všechno zamete zběsilou akční zápletkou. Kresba je zajímavá, nápady skvělé, grafické jakoby počítačové vsuvky dokonalé... ale stejně se z toho všeho dá určitě vytřískat víc:)
Velmi roztomilé dílo, které na krátkém prostoru otevírá řadu zajímavých náboženských a filosofických témat. A to všechno díky postavě kocoura, který je střídavě vtipně dotírající a někdy zas až hloupě provokující. Inu, asi jako každý vzdělanější ateista...
Hmmm... no očividně asi půjdu opět lehce proti proudu.
Když jsem viděl pěkně udělanou pevnou vazbu a nejlepšího nakladatele v ČR (Argo), čekal jsem "bombu". Nedočkal jsem se. Nechci tvrdit, že je to špatné dílo, vůbec ne. Jen není kdovíjak skvělé a výjimečné. Hrozně rád se ponořím do různých historických epoch, ale tentokrát jsem se spíše brodil takovým podivným mišmašem Egypta, Kréty, indiánské Ameriky nebo Itálie 19. století v doprovodu zvláštního hlavního hrdiny, který má sloužit jako pojítko. Příběh začíná neskutečně banálně a naivně, a tento trend pokračuje docela dlouhou dobu. Místy neskutečně hloupé ironické hlášky a dialogy by napsalo snad i pětileté děcko. Epizoda ze střední Ameriky je v tomto ohledu snad vrcholem. Kresba mi také připomíná Mignolu, kterého ale zrovna nijak zvlášť nemusím, takže ani tím si u mě komiks nepolepšil. Egypťan má ohromný potenciál, ale dle mého názoru až trestuhodně promrhaný. Bavit jsem se začal až v poslední třetině knihy, konkrétně v Benátkách spolu s upíry a čarodějem, i když ani z toho nejsem zcela na větvi. Na druhou stranu nechci hanět relativně příjemné a líbivé dílko, očividně u jiných slaví úspěch, tak ať... nechme to tak:-)
No chvíli trvá než se do toho člověk dostane a než přetrpí takové ty psychologizující vsuvky, které říkají "nejsem jenom komiks, kde se lidi masakrují s emzákama, jde o něco hlubšího!". Brzo jsem byl ale pohlcen dějem a odpouštěl jsem knize změnu kresby (to nejmenší), fyzikální megachujoviny (gravitační pohony pro rychlost větší než "stonásobek rychlosti světla", apod.), dějové zkratky a jednoduchosti, a konečně i to, že postupem děje se z některých epizodek stávají nerealistické "rambo akce", zejména s příchodem Ripleyové. Uvidím, co přinesou další knihy...
Hehe, jestli v japonských komiksech Japonci nevypadají vůbec jako Japonci, tak tady to platí na 1000%:-) Jinak docela příjemná fikce zasazená do reálných dějin... (až na tu málem "férovku" mezi Custerem a Orlem). A kresba taky pěkná.
Souhlasím, lettering je dost hrozný, místy je strašlivý i český překlad. Navíc nesnáším, když musím číst zprava doleva, ale což... ke konci už mě to docela bavilo.
Nuda. Žádný überkočky s vnadama jak od Káji Saudka, který by si navzájem tentononc...
Ne, teď vážně... nemám nic proti lesbám (ani homosexuálům), ani proti neradikálním feministkám. Jenže co s hlavní postavou Mo, ošklivou lesbičkou, feministkou, patrně vegetariánkou, která umí prakticky jenom dvě věci: fňukat, že nemá žádný sex a fňukat nad zlým kapitalistickým světem? Ultralevicové cancy zaznívající celou knihou přežiju, jsou mírněny sebeironií a vtipem, ale děj je takový nemastný neslaný. Jo, řeší se vztahy, nevěra, existenciální otázky... ale chybí tomu nějaká větší "štáva", hlubší zápletka či myšlenka. Navíc věci, které se tváří jako problémy ryze lesbické a originální (hlavně Sériová monogamie na konci), jsou úplně stejné problémy, jaké řeší heterosexuální páry.
Nechci to dílo nějak přísně odsuzovat, ale příliš mě to neoslovilo...
Jsem hrdý na to, že sem můžu napsat komentář jako první, protože Sacco je pro mě TOP autor a srdeční záležitost:-)
Zatímco po Šíbrovi jsem si říkal, že se Sacco možná lehce vyčerpává, Gazou opět dokázal, jakým skvělým autorem ve skutečnosti je. A to nezměnil styl a formu, pokud nepočítáme poněkud větší rozsah (tj. 400 stran komiksu + přílohy). Po odbočkách v bývalé Jugoslávii (Goražde, Šíbr) se vracíme opět do Palestiny, konkrétně do pásma Gazy, kde Sacco rekapituluje události z válečného roku 1956, kdy došlo k masakrům Palestinců v Chán Junis a Rafahu. Sacco sbírá střípky vzpomínek v době, kdy vypukne válka v Iráku, a tak se tyto dvě roviny velmi zajímavě protínají. Opět nejsou důležité ty "velké dějiny", ale dějiny "obyčejného člověka", který je mnohdy nevinnou obětí okolností. Utrpení přes 50 let staré je zapomínáno nikoli kvůli dlouhé době, ale kvůli tomu, že ho smývají další a další utrpení, která trvají dodnes (útoky Cahalu, bourání domů, bída...).
Saccova práce je jednoduše obdivuhodná, a to i přesto, že po jeho přečtení mám vždycky mrazivý a smutný pocit, jako kdybych dokoukal dokument např. o holocaustu... každý druhý páprda v české hospodě má o věcech (zvláště politických) jasno a dokáže o nich zaujatě a jednostranně hovořit. Sacco ukazuje, že realita je jiná a nesmírně komplikovanější. Jeho snaha poukázat na zločiny Izraelců a mizérii Palestinců však nekončí v propagandistické rovině, ale zachovává si punc objektivnosti, což je možná těžší úkol, než se pohybovat po bojištích a zpovídat téměř zapomenuté očité svědky 50. let.
Roztomilá perská pohádka. Je pravda, že dvě základní časové roviny, které se v příběhu střetávají, jsou místy dost matoucí, ale docela se to dá "usledovat". A scéna s průvodem jdoucím za prorokem mi připomněla Život Briana:))
Není pro mě jednoduché, psát o tomhle dílku - jedna věc je však jistá, jedná se o velmi zajímavý komiks.
První, co bych zmínil je kresba, která je dynamická, půvabná a hezká, místy až fantastická a krásná. Druhá věc, která se povedla, je navození atmosféry, která kombinuje zvláštním způsobem mysterióznost a roztomilost, a místy balancuje na rozhraní realističnosti a fantastičnosti. Horší je to s dějem, který přes slibnou zápletku opíše relativně srozumitelný oblouk, ale v prostřední části je někdy možná až zbytečně zdlouhavý. Díky kresbě a celkovému duchu, který Pedrosa umí navodit, se těším na případná další dílka...
Mno:-)
Moc mě to nebavilo, abych se přiznal. Spletitá síť intrik a padouchů, kteří se střídají a mnohdy umírají jak na běžícím páse plus zrady, úskoky a málem náhlé umrtí hlavní protagonistky vytváří trochu gulášek, ve kterém jsem se já (zvláště v pvní polovině) docela ztrácel. Ale třeba je to pouze mojí omezenou mozkovou kapacitou, moji komentátorští předchůdci si dílko očividně chválí, což jim nijak neberu. Příběhy sepsané v letech 75-76 jsou klasicky brakovité, naivně hloupoučké, ale místy docela vtipné. Banální bubliny hlášek a myšlenek postav jsou docela otravné, ale zase se člověk lépe orientuje. Zařadil bych to do podobné kategorie jako vydaní Poirotové, byť tohle je trochu odvázanější... jo a souhlasím, že to má relativně vzestupnou tendenci v kvalitě...
Inu, Lips Tullian je krásná knížka a já byl minulý rok asi moc hodný, neboť jsem jí dostal od přítelkyně k Vánocům. Jinak co k němu říct, když vše bylo řečeno?
Je určitě pravda, že velká vlna očekávání plus toto extra elegantní vydání dává tomuto dílu punc výjimečnosti a kdoví, zdali by se nad ní všichni tolik rozplývali, kdyby Lipse četli třeba v sešitu. Tím to však nijak nekritizuji, neboť forma je opravdu skvělá. Člověk má z uměleckého díla vždy o něco víc, když zná ten příbeh okolo, inspiraci, potíže při tvorbě, účel, apod.
Kája Saudek je prostě kreslířský génius s ohromnou dávkou vtipu. Ačkoli cenzura byla tvrdá a Kája musel občas vypustit do světa ošklivé výblitky (viz např. onen rozhovor v MS, ale i opravdu "zle" malovaní jezuité, šlechtici, apod.), které šly na ruku režimu, nikdy si neodpustil nějakou více či méně skrytou narážku, od amerikanismů k nějaké lechtivé scénce. Neodpustil si je ani tehdy, když mu šli komanči očividně po krku, a za to mu patří jednoznačně palec nahoru.
Samotný Lips Tullian je na první pohled jednoduchým brakem, který by vzhledem ke svému zdroji inspirace mohl být psát téměř věčně, ale brakem naprosto skvěle namalovaným a půvabně pojatým. Většinou komiksy hltám během jednoho až tří dnů, tenhle jsem si vychutnával po kouscích. Přes jeho rozměry jistě dostane nějaké to prestižní či výstavní místo v mé knihovně:)
P.S: Pořád nevím, kdo je nejkrásnější: Hedvika, Hilda, Kateřina, Tereza, Berta, Eliška, Helenka nebo někdo další?:-)
Lenny:
Znám osobně majitele nakladatelství Volvox Globator, a to je věřící člověk, konkrétně katolík. Kdyby se mu to jooo nelíbilo, asi by to nevydal:)
Mangu rád nemám, buď mi vadí formou či obsahem, často však obojí dohromady. Na tohle dílo jsem koukal na první pohled s velkou skepsí, která přetrvávala i prvních pár stránek. Jenže ouha, začalo to být setsakramentsky poutavé čtení. Nevím, zdali na to má vliv to, že Siku je nigerijský Brit a tedy že jeho styl je odlišný, ale ta manga mi rázem přestala vadit. Navíc uchopil toto vážné téma natolik reálně a zároveň ho doplnil lehkým humorem a nadhledem, že výsledek na mě působí místy až bombasticky. Siku baví, ohromuje i dojímá. Ježíš je vyobrazen jako frajer, moudrý kazatel, nebojácný rváč (v Chrámu proti kupcům), ale i jako zranitelná osoba - vlastně přesně tak, jak ho Nový zákon popisuje. Chápu, že lidé, kteří novozakonní příběhy neznají, budou místy buď tápat a nebudou zcela rozumět, nebo se třeba budou nudit. Mě to však celé příjemně překvapilo...
Gatarik se (narozdíl od Kupera) odchyluje místy od předlohy, vymýšlí si a fabuluje ohledně věcí, které v Kafkovi nejsou. To primárně není vůbec na škodu, ale v tomto případě to při sebevětší snaze být vtipný neznamená kdovíjaké "vylepšováky" příběhu. Ostatně minimálně dvě klasické a pejorativní karikatury dvou Židů (v Kafkovi?) zcela vycucané z prstu působí dost divně - nebo jsem jenom nepochopil ironii, nevím. Kresba postav mi trochu připomínala Sfara, ale jinak jsem opět trochu zklamán.
Kafku miluju a to, co platí o adaptaci Procesu, platí i tady - přečtěte si raději knihu. Kuper je dobrý a originální kreslíř a je stoprocentně věrný předloze, ale například lettering (dopředu zmiňovaný v úvodu) se mi zdá hrozný. Některé vložky jsou vtipné a např. tři vousatí pánové jsou dokonalí, ale dílo jako celek mi nepřijde kdovíjak úchvatné. Ano přiznávám, jsem bezprostředně ovlivněn předešlou četbou povídky a zkušenostmi či předsudky, že komiksové adpatace klasiky bývají špatné.
Hodnotím velmi kladně - rozpačitý začátek se přes chaucerovský motiv dostane k velmi zajímavým příběhům a super konci. Nevím proč, ale mám úchylnou bázeň z nebes jakožto filmového plátna (podobně na mě působil Gustav Meyrink a jeho nebeský Jeruzalém). Ačkoli je podle mě Gaiman někdy hystericky přeceňovaný, tady nezklamal - každá část stojí za to.
Už jsem se těšil, jak budu moct říct, že Moore má i slabší chvilky, ale tohle je překvapivě mnohem lepší, vtipnější a zajímavější díl než jednička. Palec nahoru.
Kdo sakra píše obálky a medailonky autorů? Cituji: "Masku vymyslel zkušený vyprávěč John Arcudi. Tenhle člověk začal původně jako univerzitní profesor, který vykládal studentům o italské literatuře, než si uvědomil, že může dělat něco lepšího, a začal psát komiksy..." To psal asi nějaký inteligent. No nic, k Masce. Maska je vtipná záležitost, byť spousta vtipů končí v typickém americkém prvoplánovitém hláškování, Maska hezky plyne, byť je někdy zbytečně protahovaná, Maska je hezky nakreslená, byť to někdy skřípe, Maska elegantně čerpá z různých osobností svých nositelů, byť je někdy naprosto stejná. Maska je ale obecně příjemné počtení:)
Více než rekapitulace posledního desetiletí českého komiksu na stránkách AARGH!u mě zaujaly meziválečné kousky (20. - 40. léta!) a surrealistické experimenty z dob normalizace pánů Němce a Tučapského. Dobrý počin.
Na některých českých tvůrcích a dílech (Nebel ad.) mě fascinuje, jak dokáží často vypodobnit klasického českého průměrného člověka se vším tím "obyčejným", co k tomu patří. Důsledkem je vždy taková mrazivá melancholická atmosféra. Tohle je další případ. Příjemná "jednohubka".
Tuhle výtvarnou dvojici zbožňuji, ale jak bylo možná mezi řádky řečeno u Draco n. - nic moc. Neinspirovali se kluci trochu zergy a Kerrigenovou ze Starcraftu?:)
Opět převod klasiky, ke kterému mám značně skeptický postoj. Hercule Poirot takto podaný je úžasný v tom, že si člověk užije příběh velmi rychle a nemusí se pročítat desítkami stránek, které stráví nad brakovou literaturou jménem detektivka. Podobný účel plní seriál, který zbožňuji. Jenže zde je všechno možná až příliš rychlé, řekl bych i špatně vygradované, že se člověk nestačí seznámit pořádně s postavami - a jak řekl Kocour níže - už vůbec ne s vrahem. Jinak plusová procenta za relativně vydařenou kresbu.
Zajímavý nápad, skvěle nakreslený a dobře odvyprávěný. Dlouho jsem čekal, v co se to nakonec vyvine a pokud se to v něco vůbec vyvinulo, tak to nebyla taková bomba. Ale to čekání (vzpomínání) na "něco" bylo příjemné, taková lyričnost střídající se s epikou. Zkrátka nevím, jak to lépe popsat a už nebudu plácat:)
