Čas od času se objeví názor, že v Čechách už to nejlepší vyšlo. Mně to vždycky přijde strašně k smíchu. Už tak úplně k smíchu není, že tu to nejlepší nevyšlo a dost možná nevyjde. Což mi prolítlo hlavou, když jsem zalistoval, co z archívu do Tipů a narazil jsem na Stray Bullets. Geniální série, která tu nikdy nevyjde. "Proč," ptá se jeden člověk a já mu za to děkuji. Protože tu vyšly Love and Rockets a zapadly. Protože jediný černobílý comicsy, co tu můžou bezpečně vycházet, musí být manga.

Protože mám omezený slovník a zhruba pět frází, které recykluju, tak se mi nejlíp popisuje jakýkoliv dílo odkazem na jiné, známější. A protože potřebuju trochu natáhnout text, abych nebyl hotový po holé větě, tak čtete tohle. Stray Bullets je nemanželské dítě Holky z H.O.P.P.E.R.S. a Criminalu. David Lapham naprosto hmatatelně vychází z bratrů Hernandezů ať už to sám ví nebo ne. Obyčejné příběhy obyčejných lidí vyprávěné s obdivuhodnou lehkostí a důvěryhodností. Je rozdíl číst postavy střídající se v dialogu a číst rozhovor dvou lidí. Navíc ho to vždy táhlo k detektivkám a specificky noiru. A tady už asi cítíte ten Criminal. Tam bych netvrdil, že se inspiroval u Brubakera, ale spíš, že oba autoři vyrůstali na podobných knihách a filmech.

Pokud se vám líbil Criminal a snesete něco víc přízemního, co se nesnaží romantizovat představu o tom, jaký je to být grázl, tak možná Stray Bullets je jedna z těch nejlepších sérií, co tu ještě nevyšla. Aspoň pro vás. Pro mě určitě.