Prašina je srdcovka a komiks je tedy čím dál tím napínavější a kresby čím dál tím úžasnější. Vojta Matocha a Karel Osoha umí strašně parádně scénářem i kresbou budovat atmosféru a emoce. Ten hřejivý pocit na předposlední stránce!
Výborný komiks! Jen bych na něj dala varování, že těm, kdo jezdili/jezdí na tábor, a to ať jako vedoucí, nebo jako táborníci*e, může způsobit trauma. :D Malá Vera nezapadá mezi své vrstevnice – mimochodem, popis její narozeninové oslavy s přespávačkou, která se moc nepovede, je jednou z nejsmutnějších scén, jakou jsem kdy v komiksu viděla – a rozhodne se to aspoň trochu vylepšit tím, že se vypraví na tábor krajanů, je totiž ruská imigrantka. Na táboře se ukáže, že její původ není tak úplně tím, kvůli čemu nezapadá... Příběh je plný drobných vtípků a rozhodně není převážně smutný, je skvěle nakreslený – hrdinka nezapadá už stylizací tváře – a výborně odvyprávěný. Mihne se tu drobounce i historie skautingu v Rusku a možná, že kromě poselství, že nerozumět si s vrstevníky je pěkná otrava, tak trochu předává i myšlenku, že lidi z nějaké konkrétní země nemusí vždycky představovat to, co nám vadí na jejím politickém uspořádání, obzvlášť když před ním radši odešli jinam.
Pořád mám z trilogie přečtený jen díl a kousek, ale ve čtení komiksové Prašiny mi to nezabránilo a nijak to nevadilo. Karel Osoha je prostě frajer a s Vojtou Matochou dali dohromady úplný úkaz. Moc doufám, že se první podobné moderní české "sešitovce" bude dařit, Křídový panáček je skvěle nakreslený i odvyprávěný, nechybí temné napětí, společenská témata ani zachráněné zviřátko... Na poslední stránce mi přejel mráz po zádech a už se těším na další sešit.
Krásný a zábavný autorský komiks, který pobaví i dospěláky - mě tedy pobavil velmi. :-) Skvěle zvládnutý scénář a práce s akcí a rozložením panelů, příjemně se čte, obří mytologie a dobrodružný příběh fungují a klobouk dolů před tím, že jde převážně o akvarely. Hrdina Smrkovec se díky technice tak trochu proměňuje a nevypadá napříč příběhem úplně identicky, ale to je v rámci žánru příběhů o obrech vlastně taková meta záležitost, že se neustále mění. Už ten vtip, že se vylíhne v outfitu středoškolského učitele matematiky, mě dostal, a humor spojený s povahami a hláškami dalších hrdinů a hrdinek myslím vážně nadchne všechny generace. Je to trochu eko, obsahuje to nečekané silné ženské hrdinky a netradiční zvířátka, zkrátka je to boží.
Jeden z mých nejoblíbenějších komiksů, který stál na začátku dlooouhého období četby takřka výlučně dokumentárních/autobio/nonfic komiksů. Panel, kde izraelští vojáci nechávají stát palestinského kluka na dešti, často fotím a rozesílám na všechny strany: "a kdybych uhodl, co jsem bez velkého překvapení po příjezdu sem zjistil, co se stane s člověkem, který si myslí, že má absolutní moc, co tohle - co vyroste z člověka, který si myslí, že nemá žádnou?" Tohle čtení je prostě hluboký, složitý a je potřeba.
Vážně jsem nečekala, že se budu u komiksu s tak poetickou a vlastně dost roztomilou kresbou takhe strašně bát. Tim Burton meets Karel Jaromír Erben - zní vám to lákavě? Pak knihu rozhodně potřebujete. Jo a nebo pokud chcete strašit děti.
Dávám jen čtyři hvězdy, protože jsem si to nějak neuváženě koupila, když tátovi umřel kocour, a pobrečela jsem si u toho psa.
Ale aby tato recenze taky k něčemu byla - Prázdnota je o smutku a vzpomínce a naději, pokud jste občas na dně, ale dost silní na odraz, určitě se s ní potřebujete seznámit.
Kolega prezident to tu už pěkně shrnul. Chytrý humor Toma Gaulda ve skvělém překladu Michaly Markové (změnila bych jen jedno slovo!) baví místy obstojně, místy naprosto fenomenálně, strip s Neilem Gaimanem je pecka a titulního Kafku bych si nejradši nechala vytetovat. Skvělá kniha pro všechny, co se zajímají o knihy, kulturní průmysl a popkulturu obecně. Dárek pro mámu k Vánocům jak vyšitý.
Kamala Khan je sympatická holka a její origin story coby Ms. Marvel je příjemně civilní - je mi jasný, že je to součástí větší události, ale takhle samo o sobě to připomíná seriálový Misfits a jejich bouři. Je to svěží a vtipný a kresba mě naprosto nadchla, velká část humoru se ukrývá právě v Kamalině výrazu obličeje - když se jí děje něco, co se jí nepozdává, nebo když se diví, má fakt k výrazu superhrdinky daleko. A její zjištění, že jí v superhrdinkovským ohozu táhne na zadek? Top moment, kterou ženu tohle při sledování nebo čtení komiksů nenapadlo, ať hodí kamenem. Myslím, že příběhy s podobně mladými hrdinkami - ať už jsou superhrdinský, nebo "obyčejný" - baví i nás starší právě proto, že v nich vidíme, co jsme taky dělali. Jak nám záleželo na tom, co ostatní řeknou na to, jak vypadáme, jak jsme dělali přesně to, co nám rodiče zakázali, i jak se starší sourozenci snažili být ti hodnější a slušnější a dělat z nás nezodpovědný jelita (zdravím bráchu).
A přesně proto mi připadá úplně mimo vyčítat komiksu, že akcentuje, že zrovna Kamalina rodina je z Pákistánu a je muslimská. Hraje to tam úplně stejnou roli, jako kdyby třeba Kamala byla punkerka, její rodiče investiční bankéři a starší brácha by se chtěl dostat do tátovy firmy. A kámošky by si ji v sámošce nedobírali kvůli slanině, ale kvůli tomu, že chodí otrhaná, i když všichni vědí, že je strašně prachatá. Prostě je to součást prostředí, ukazuje se na tom její dospívání a konflikt s rodinou, jako ve spoustě jiných příběhů- Fakt mě udivuje, jak moc se bílý muž rozčiluje, když mu do světa superhrdinskýho komiksu přibývají postavy pestrý jako svět sám. Komiksy čtou a píšou lidi z různých míst gender kontinua i škály barev pleti, tak se v nich chtějí i vidět. A že někoho nezajímá, že teenage holka chce kozačky? Mě by taky nemuselo zajímat, že Peter Parker byl jak za groš kudla a trápilo ho, že nemá svaly, nebo jaký traumata si řešil Bruce Wayne, když předstíral playboye, ale mě to, světe, div se, zajímá. Protože mě zajímá, jak svět prožívají lidi, co nejsou stejný jako já. Zkuste to občas taky.
A pro cyboye: Říkat, že nejsi xenofob a jedním dechem dodávat, že všichni muslimové jsou antisemité a pravděpodobně mlátí židy... Tys upadl někde na hlavu?
