Časohrátky, takže je jasné, že je potřeba se připravit na cestování v čase. Celá tato knížka vlastně neslouží k ničemu jinému, než jako příprava na zakončení série (což není nijak nečekané). Hezké je sledovat jak všichni muži a všechny ženy z rodu Zámků napříč staletími vypadaji jako Kinsey a Tyler.
Podtitul naznačuje o co v tomto dílu půjde. Mimo to se nam maminka propíjí do nepříčetnosti. Klíčů nacházíme každý díl víc a víc. Celé knize jasně vévodí celostránková bitka obrů.
Ve dvojce už není ta hororová atmosféra co v jedničce. Hlavní linka se motá kolem otevírání hlav a hraní si s obsahem. Líbí se mi jak jsou vykreslene vzpomínky v otevřené hlavě.
Takhle by měl vypadat první book série, po dočtení prostě chcete další. I když v komiksu je to těžké tak tu jsou i hororové chvilky. Kresba a barvy jsou velice vydařené.
Kresba je fajn, detektivka je to taky fajn. Batmanovi příběhy ze začátků mám rád, tohle všechno je super. Dokonce i to že Batman tu hraje druhé housle, nebo spíš je v pozici vypravěče, kterýdo děje zasáhne vlastně az na konci. Ale co mě nevýslovně sere je hláškující Dick. Při bitce v jeskyni je strašným způsobem na dělo. Nicméně až na tohle zaškobrtnutí je to z těch lepších Batman věcí co tu vyšlo.
Co jste ochotní udělat pro to, aby jste aspoň jednoho člověka získali na svoji stranu? Lex se nebojí zajít o pár kroků dál. Hezky je tu ukázané, že Lex nemá rád Supermana protože se bojí, že lidé kvůli němu nebudou mít potřebu se zlepšovat, vyvíjet.
Příběh o odchodu z Agentury pokračuje. Stejně tak pokračuje rychlé tempo a spousta akčních scén. Ukončení posledního sešitu, kde se Zero snaží zapadnout do společnosti je famózní.
Před smrtí vypráví agent Agentury svému popravcčímu co se stalo před 20ti lety, proč má být vlastně zastřelen. Jiný pohled na agenty než známé z Bonda. Agent je stroj na plnění misí. Žádná romantika, vtípky.... Jen řádně splněný úkol bez emoci. Hodně se mi tu líbí kresba a barvy.
Ve druhém díle už se dostáváme k další skupině hrdinů která potřebuje zredukovat,nádoru na mozku, atd. Určitě dobré čtení i když jednička mě bavila asi o chlup víc.
Klasický první díl, představování/verbování týmu. Super nápad. A hlavně nechápu jak se tohle může neprodávat? Vždyť obrázek kde Huggie drží pahýly ruk své přítelkyně je skvostný.
Poslední příběh, opět se to motá kolem ženské (jak jinak). Hezky se tu objevuje hromada postav z předešlých dílů. Wallace je americky vojensky hrdina takže můžeme předpokládat klasický americký happy end.
Krátký příběh, taková jednohubka. Někdo zemře, toho chcete pomstít, pomstíte, pak se mstí vám a taky se pomstí. Příběh starý jako kosa nostra sama. Po velkolepém žluťáskovi miller zvolnil tempo, ale to neznamená, že by ubral na kvalitě. Líbí se mi postavy co jsou jen náhodou v záběru a mumlají si něco pro sebe (oblíbená pizza. V parchantovi to byl dozorce). A tsky je fajn, že v každém dile se nenápadně odkazuje na jiny příběh ze sin city. Asi nejslabší sin city, ale být nejhorší z nejlepších není vůbec ostuda.
Příběh o kterém se zmiňuje Marv v jedničce. Miller se tu rozepisuje a to ve velkém styly. Okýnka stejně jako text pod určitýma úhlama dodávají perfektní pocit pohybu. Žádná velká finální bitva jak u superhrdinů, ale přímočaré zakončení s happy endem.
Dalo by se říct, že jde o pokračování Dwightového příběhu po tom co se mu do života zase vmychala Ava. Turistický průvodce po Sin City nás tentokrát zavede do Starého města a seznámí nás s dalšími obyvateli. Rychlé a přímočaré.
Časově se pohybujeme před a zároveň i po prvním dílu. Nová postava vstupuje na scénu, vedlejší roli má i Marv z jedničky. Popisování sin city jako města, které je vlastně smetiště jde Millerovi perfektně.
Chtěl to udělat jako 48 stránkový oneshot a vznikl z toho kult. Obrázky jasně rikajicí si o vytetování. Ženská se s tebou jednou vyspí i přes to, že by to žádná jiná neudělala a ty si ochotný pro ni udělat cokoliv.
S usagim se to má tak, že i když je to pořád to samé dokola, tak ho můžete chválit po každém dalším booku. A "tři roční je asi nejlepší věc co sem s usagim četl.
Pokud je zabijacka nejvtipnější, tak tohle je nejlepší. Stejně jak se dave zamotal do toho být hrdina tak se z toho vymotá. Nenásilně, člověk by až řekl přirozeně. Celkově vzato je to dobrá série, kde se v rychlém sledu střídá naivita nactiletých s uvědoměním si, že nežijí v komiksu.
Nejvtipnější knížka z celé série. Pokud je největší svině co znáte holka z vaší školy a když vám leží polomrtvý mafián v kuchyni a vy si jdete k sousedovi pro perlik, tak tohle je určitě pro vás. A to ani nemluvím o pasažích typu "tvým dnešním úkolem je přinést modrý lotus z vrcholku hory..........ještě si ho tu chvilku nechme, chci si koupit nové BMW". Jen škoda té bbartovské politiky (chceme to vydat 2014, ale vydáme to 2018), mohli sme se smát o pár let dřív..
"na mobil mi dorazila jeji fotka, na ktery kouří Carlovi péro. Nad tou fotkou jsem si párkrát vyhonil a bulil u toho jak malej kluk" To tak nejak shrnuje všechno. Chvílema je to debilní a chvílema je to prdel.
U Hellboye byly krátké příběhy často mnohem lepší než hlavní příběh. S tím jsem šel do tohoto dílu. Bohužel tady jsou ty příběhy nemastné, neslané. I když inkvizitor se to snaží zachránit.
Vyrůstal sem na Bondovi v podání Brosmana a 1st/3rd person střílečkách. A tohle spojuje oboje. Drží si to styl filmového Bonda s nesmrtelností v počítačových hrách. Neposadí vás to na prdel, ale jako lepší alternativa k superhrdinským komiksům je to dobrý.
Ty one-shoty jsou celkem fajn, hlavně to nejsou příběhy které jsou mimo mísu. Dřív, nebo pozdíš se ukáže, že do celé série perfektně zapadají a odpadá kolikrát nudné vysvětlování. Cesta pro získání knihy mi ze začátku přišla jako hodina dějepisu, která vás fakt nebaví, protože ste minulou hodinu chyběli a vůbec se nechytáte. Ale zakončení má ve velkém mignolovskem stylu. Což vás donutí po přečtení říct, tak tohle byl velice podařený díl upvo.
Nejsou peníze takže se stěhujeme.... Jelikož sme upvo tak se samozřejmě stěhujeme do baráku, který dělá bububu. Tato část me jaksi nebavila i když se tu objevuje sem tam nějaká ta humorná vložka. Za to Abe si jde zkusit "všude dobře doma nejlíp" na vlastní kůži. Tohle mě zas neskutečně bavilo. Jelikož se svižně skáče mezi dějama tak ta stěhovací část tak nebolí.
Ukončit sérii je těžké, někdy se to nepovede jako u Preachera, někdy je to neskutečná pecka jako u Hitmana. Y: poslední z mužů má konec zvládnutý na výbornou. Akce, sex, melancholie, překvapení. Série má svoje nahoru i dolů, ale celkový dojem je hodně, hodně dobrý.
Sice nás odpovědi ještě čekají, ale i tady se jich k nam dostane víc než dost. Hlavní linka je vlastně jen polemizování o tom kdo jak a proč způsobil vyhynuti samců. Opět me ale víc zaujali příběhy o supermodelce/popelářce a divadelni/filmové/komiksové tvurkyni. Tady ty kratke skoky do životů lidi kteří nevědí nic o poslednim muži a opičákovi se mi tu líbí víc než vysvětlení toho co se stalo.
Vaughan se začíná dostavat k tomu, co vlastně způsobilo celou pohromu. Může fanatismus japonek udelat z popové zpěvačky šéfku jakuzy? Začínám mít fakt rád výpravy do minulosti, možná mě to zajímá víc než hlavní příběh.
Utahané a nudné díly 2 a 3 jsou zapomenuty. Další super díl. Od hlavni linky si odskakujeme do minulosti a všechno začíná zapadat do sebe. Člověk má pocit že se někam posouváme a nepřešlapujeme na místě (ne jen kvůli tomu že jsme v Austrálii).
Po čtyřce opět perfektní díl. Hero začíná trochu píčovatět. Ninja nahánějící Ampa je opět na scéně a člověk si musí říkat, jestli ona náhodou neví něco víc než mi o zániku všech samců....
Peckovní díl, možná nejlepší z dosavadního průběhu serie. Konečně mám v prvni půlce vysvetlené proč je yorick tak trochu kokot. A druhá půlka je neméně dobrá.
Odbočka od plánované trasy, protože ci si budeme nalhávat, astronaut je pro záchranu populace vhodnější než ňouma s opicí v plence. Po vyřešení hlavního bosse amazonek dojde řada na bosse izraelek. Chvilkama napínavé čtení. Pro fanoušky různých popkulturních odkazů je celá série něco jako vánoce.
Road trip yoricka zavede do města, které v tomto příběhu slouží jen jako kulisa. Tak nějak nudně se dostaneme k přímé konfrontaci s amazonkama, která vlastně taky nikam nevede. Tak nějak jde o shledání sourozencu v ne moc povedeném podání. Ale abych neprskal, má to dobré chvilky sem tam.
Takhle by měl vypadat první sešit každé série. Ve zbytku se nam rozjíždí road trip. Každá přeživší se vypořádádá se smrtí mužů po svém, což je tu krásně znázorněno na pár příkladech.
Další porce hezky zpracovaných příběhů. Japonský Poirot mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři. Jak Usagi pořád potkává ty stejné lidi tak si říkám jestli je Japonsko malé, nebo se Usagi motá v kruhu.
Putování se "synovcem", který se učí být lepším člověkem (samurajem). Otevřený konec. Časem vám začne připadat každý usagiho příběh povědomí a známý, ale pokaždé je to dobré čtení.
Žijeme si normální život, kolem nás stěny a nic se nam nemůže stát. Přijímáme nové členy komunity. A ejhle oni nám tu začínají dělat nové pořádky. Už vám konečně začíná docházet, že největší kurva v celé sérii je Rick?
Vyrovnání se ztrátou, návrat do společnosti a nová naděje, nebo jen další skupinka "těch zlých"? Jak se s tím vším vypořádat? Perfektně vymyšlené a napsané.
U Sandmana byl závěrečný díl nemastný neslaný, za to tady je to velká pecka. Až teda na příběh Nirvána, který by vubec nemusel být. Když shrnu celou sérii tak je super a to říkám jako někdo, kdo fakt nemá rád fantasy.
Předposlední kniha série, takže klasicky velke finále. Všechno co se dělo, všechny postavy celou dobu drobnými krůčky směřují sem. Žádná fantasy slátanina, ale krvavá bitva. U dlouhých sérii je většinou problém smysluplné zakončení. Kterého se tady naštěstí víceméně dočkáme. Hlavni děj je přiložený vedlejšíma přibehama, což jenom zlepšuje celkový dojem.
Všichni se slétají ke konci, jak démoni k mučeným. Dosud snad nejlepší díl série. Vsechny kapitoly jsou tu top. Ani jedna nezaostava. Ať už šaman národa navajo, matka lilim, učení se býti bohem (bohyní), nebo nový (opět) CEO pekla, všechno je bravurně napsané.
