Vítejte ve Woodbrooku! V americkém městečku obývaném zvířecími obyvateli, kde se mísí vůně hřebíčku, rozmarýnu a levandulových parfémů, ze kterých alergičtí jedinci pčíkají. Sousedé si vypomáhají, navštěvují místní obchůdky a připravují se na oslavu dvoustého výročí od založení města, která se ponese v duchu slavnostního průvodu s alegorickými vozy. Hlavní hrdinka, praktická medvědice Samantha, udílí ve svém obchodě s řemeslnickými a kutilskými potřebami poslední rady svým zákazníkům, než to všechno vypukne.
Takhle romanticky nás do světa svého komiksu uvádí americký filmař a autor Patrick Horvath. Jenže idylické prostředí se naruší hned v první kapitole - Samantha je ve skutečnosti sériovou vražedkyní, jež se vydává čas od času do sousedního velkoměsta. Zde, uprostřed anonymních a uspěchaných davů, vyhlíží svou náhodnou oběť. Tu lstí přemůže, zavraždí a s úchylnou precizností rozporcuje, naloží do plechovek s barvou a pohřbí uprostřed lesů. Pak si dá příjemnou pěnivou horkou koupel za pojídání čokoládových sušenek a četby. Zkrátka takové občasné odreagování.

Jenže uprostřed oslav, které probudí místní ospalé město, dojde ještě k jedné výrazné - a tentokrát naprosto nečekané - události. Senilní bývalý knihovník, neškodný kozel kladoucí hloupé a opakující se otázky, je zavražděn a ukřižován. První vražda po 40 letech vzedme vlnu vášní a zejména strachu. Samantha je rozezlena. Kdosi vraždí v jejím domově a to se nesmí. Sama by to nikdy neudělala, ve Woodbrooku se utužuje místní komunita a podporuje společenství, zde se ze zásady nevraždí. Proto se vydá hledat vraha na vlastní pěst sama, zatímco psí šerif čmuchá okolo a mrtvoly se vrší...
Horvath, který si tímto dílem vydobyl nominaci na cenu Eisnera v kategorii "Best New Series" za rok 2024, nám tu tak kreslí příběh antropomorfních a na první pohled nevinných zvířátek, které se bojí, zatímco jiné disponují značnou zlobou a některé i schopností vraždit. Do toho nám tu absurdně pobíhají "reálná" zvířata, medvědi v lese a psi po zahradách. V řeznictví se porcuje maso, pro které si chodí tygří či mývalí zákazník. O své inspiraci se Horvath nedávno rozhovořil: "Kreslil jsem si jen tak a nakonec jsem nakreslil antropomorfního medvěda se zakrvácenou sekerou na rameni, který se prochází lesem. Napadlo mě, že by bylo opravdu zvráceným způsobem vtipné mít sériového vraha v nějakém roztomilém zvířecím městečku, něco jako Busytown Richarda Scarryho. Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím víc mě napadalo, že by bylo zábavné, kdyby v tom městečku byli vrazi dva, a pak by v podstatě musel vrah chytit vraha..."
Kresba jak z pohádky či ilustrovaných publikací pro děti, které mnozí z nás znají ze svého dětství, je tu tedy umazána rudou barvou, něžné úsměvy nekonfliktních postav hořknou a zjevují se tesáky, pod některou maskou zdvořilosti a vřelosti se může skrývat hrůzné tajemství. Kombinace atmosféry z knih zmiňovaného Richarda Scarryho a chladnokrevného thrilleru je vskutku překvapivá.
Patrick Horvath - Beneath the Trees Where Nobody Sees
Vydal IDW v roce 2024, 152 stran.
Zdroje obrázků: Amazon, Bleeding Cool, IGN, AIPT, Screen Rant, CBR

