Občanský pivovar v Chomutově nese ve svém názvu dvojici jmen: Karásek a Stülpner. Jan Karásek byl lupič a podloudník, působil především v saském pohraničí. Karel Stülpner byl proslulý pytlák, jehož revír byl téměř bez hranic - Severní Čechy a část Německa. Oba byli nazýváni českými Jánošíky, nikdy nezabili člověka, pomáhali chudým a ublíženým. Jejich jména a osudy spojil v jedné knize spisovatel Kvidon z Felsů, který o nich napsal loupežnický román Karásek a Stülpner (A. Hynek, Praha 1908).

Oba výtečníci se pravděpodobně znali, navštěvovali se a některé akce prováděli společně. I když se Kvidon z Felsů odvolává na knihy zádušní, matriky a další písemné či ústní zdroje, nevíme dnes zcela přesně, co je realita a co pouhá autorova fikce. Většina materiálů byla během války pravděpodobně nenávratně zničena. Působení Karla Stülpnera v Krušných horách je snadno doložitelným faktem. Historik Petr Rak o něm napsal pěknou a poučnou stať, kde jej nazval Robinem Hoodem Krušných hor.

V románu Kvidona z Felsů jsou oba dva líčeni jako čestní a neúplatní muži, kteří upřednostňovali prospěch celku před osobním partikulárním úspěchem. To je činilo v tomto punktu výjimečnými. Domníváme se, že použití jejich jmen pro název pivovaru, jejich románových jmen, jakožto ikony Severních Čech, potažmo Krušných hor, je zcela relevantní a čestnou záležitostí.
-----------------------------------------------------------------------------------------------

Vážení spoluobčané,

máme jeden sen, jednu ideu, se kterou bychom Vás rádi seznámili. Žijeme v Chomutově a máme to tu rádi. Respektujeme, že zde, tak jako všude, jsou lidé dobří i ti druzí. Vše je poznamenáno okolnostmi současnými i těmi dávno minulými. Existují však vztahy, které sice chápeme, ale nesouhlasíme s nimi. Přicházíme s myšlenkou pokusit se alespoň něco málo změnit.

Obnovme zde spolkovou činnost. Spojme pivo, finance, prestiž. Jak? Pojďme proti proudu. Vraťme život tomu, o čem jiní rozhodli, že to nepotřebujeme. Vytvořme si to jako spojující prvek, vybudujme si náš vlastní pivovar. Někdo ho již dávno zrušil, jiní ho nenávratně zbourali. My nerušíme, nebouráme, my obnovujeme. Proč? Proč ne! Nebo pro vlastní pivo, pro vytvoření pracovních míst, pro lepší úroveň našich restaurací, pro to abychom mohli říci - to je náš pivovar, pro to, aby bylo všem jasné, že i tady žijí schopní lidé, protože jinde svůj pivovar mají a my ho také chceme, protože finanční vklad se zhodnotí lépe než v bance, protože budeme ve spolku s ostatními schopnými lidmi a díky tomu bude lepší spolupráce i v jiných oblastech, protože je to dobrý nápad, protože chceme, protože můžeme. Protože proto! Pokud tedy pivovar, jaká je představa? Představujeme si vybudování silného regionálního pivovaru s kvalitní produkcí, který není vlastněn cizími investory bez vztahu k lokalitě. Považujeme za podstatné zajistit vlastnickou strukturu, složenou z širokého spektra místních patriotů, z nichž žádný nemá většinový podíl. Práva a podíly všech spoluvlastníků jsou si rovná. Výrobu a vedení podniku zajišťují jednotliví odborníci nominovaní spoluvlastníky a schválení prostou většinou hlasů. Považujeme za vítané, ne však povinné, aby byli z řad spoluvlastníků. Důležitá je odbornost a přínos pro společnost. Komunikací všech spolumajitelů je potřeba vypilovat principy maximálního možného ekonomického i společenského využití námi vybudovaného občanského modelu podniku. Za nutné považujeme zdůraznit preferovaný a očekávaný přínos.

Přes nesporný výhodný ekonomický aspekt zhodnocení vložené investice u mě převyšuje aspekt společenský. Sami si vytvoříme něco funkčního, svého, spojujícího, něco, nač všichni můžeme být hrdí. V něčem tu můžeme být první. Projekt nastartování pomocí vytvoření společensko-ekonomické aktivity formou vytvoření občanského pivovaru je mou vizí, které věřím. Abych nezůstal pouze u vize, považuji za korektní přesně definovat svůj vlastní přístup a přínos. Pro podporu úspěchu společného projektu hodlám přispět bezplatným poskytnutím prostor pro zahájení výroby a rovněž prostory pro rozvoj spolkové činnosti v centru města. Mohu tak podpořit kolegy, se kterými sdílím podobný sen, a kteří se splnění své vize rozhodli podpořit jejich osobitým přínosem. Předesílám, že není v mém zájmu připravit si teplé pracovní místo. Nechci a ani nemůžu být v budoucnosti zaměstnancem. Mám svoji práci. Rád však budu partnerem, spoluvlastníkem, akcionářem, tedy tím, kdo si realizoval svůj sen.

Dušan Dufka - předseda představenstva a ředitel stavební společnosti