Mnoho smrtí Laily Starr
Host1. vydáníříjen 2025
4.3
...
...
...
...
+ 1 další ukázka
I smrtka může dostat padáka.

Jakmile se narodí budoucí objevitel věčného života, smrtka se pro božskou říši stává nadbytečnou a je seslána na zem. V současné Bombaji se znovu narodí jako dvacetiletá Laila Starr a zjišťuje, jak je život křehký, pomíjivý i vzácný. Když najde způsob, jak onoho spasitele vypátrat, využije svou šanci a zabrání lidstvu v dosažení nesmrtelnosti, nebo se umírání stane minulostí?

Příběh, vyprávěný například bohem života, dohořívající cigaretou nebo starou budovou, hýří barvami i nápady a svěžím způsobem nakládá s tradicí magického realismu a hinduistickou mytologií.

Finální obálka se od press kit liší drobně upravenými prvky viz náhledy v ukázkách.

Scénář
Ramnarayan Venkatesan (Ram V)
Art
Filipe Andrade
Ink
Filipe Andrade
Barvy
Inês Amaro, Filipe Andrade
Obálka
Filipe Andrade
Lettering
Tereza Bellanová
Překlad
Zdeněk Polívka
Redakce
Petr M. Dorazil, Pavel Kořínek, Lukáš Růžička, Helena Vyplelová
CdbID
11799
Žánry
fantasy, filozofický, mytologický
ISBN/ISSN
978-80-275-2619-2
Vazba
šitá v tvrdých deskách (s 3D lakem)
Formát
173 x 264 x 14 mm
Hmotnost
505 g
Tisk
barevný
Stran
128
Původní cena
449 Kč
Doporučený věk
15+
Orig. soubory
The Many Deaths of Laila Starr (Boom! Studios, 2022)
Orig. sešity
The Many Deaths of Laila Starr #01 (Boom! Studios, 2021)
The Many Deaths of Laila Starr #02 (Boom! Studios, 2021)
The Many Deaths of Laila Starr #03 (Boom! Studios, 2021)
The Many Deaths of Laila Starr #04 (Boom! Studios, 2021)
The Many Deaths of Laila Starr #05 (Boom! Studios, 2021)
Četl jsem už dvakrát a skromného začátku, kdy jsem si říkal, že to vypadá slabší než jsem se nedokázal odrthnout a nakonci odcházel s pocitem nádherného počinu, který jsem šťastný, že se mi dostal do rukou.
Na Lailu Starr jsem se hodně těšil, ale po dočtení se cítím být neuspokojen. Ale začnu pozitivně. Dobře se to čte a je to plné emocí. A to už od začátku, od prvních stránek. Taky tam je několik zajímavých úvah o životě a o smrti. Chvíli jsem přemýšlel, proč Laila tak často umírá a myslím si, že to má jediný důvod. Umožňuje to elegantně posunout děj o několik let dopředu. To je zatraceně chytré. Jedna věc mi však čtení kazila. Nemohl jsem nad tím během čtení přestat přemýšlet. Z pohádky Dařbuján a Pandrhola dobře víme, jak to vypadá, když smrťák nemůže dělat svou práci. Tady bohyně smrti dostane padáka, ale svět funguje pořád stejně a pořád se umírá. A nikomu to nepřipadá divné, ani samotné propuštěné smrti.
Mnoho smrtí Laily Starr je absolutní triumf a jeden z nejlepších uměleckých komiksů posledních let. Je to vzácný titul, kde se dokonale snoubí mistrovský scénář plný poetiky a hlubokých myšlenek s dechberoucím a originálním vizuálním zpracováním. Ram V a Filipe Andrade stvořili příběh, který je zároveň intimní i epický, smutný i plný naděje, a který ve vás zanechá nesmazatelnou stopu. Je to komiks, který si zaslouží být čten pomalu, vychutnáván a opakovaně objevován. Jednoduše mistrovské dílo. Jen bohužel toto mistrovské dílo nesedne každému, i když z něj doslova cítíte vůni kari.

Celá recenze: Mnoho smrtí Laily Starr – nádherná báseň o životě a umírání – recenze
Jsem strašně rád, že tu podobné komiksy vychází. Laila je nádherný příběh o smrti v různých podobách a o krásách života. Výtvarná stránka je fenomenální a zasazení do moderní Bombaje plné rituálů a tradic dost neotřelé. Ram V navíc na čtenáře tahá jeden fígl za druhým, a tak třeba jednu část příběhu (mini spoiler) vypráví hořící cigareta (konec spoileru). Tohle chcete číst a Mnoho smrtí je jeden z nejlepších komiksů roku.

Dva mínusy:
- 5 sešitů je málo, chci to delší
- Před Lailou vyšel Daytripper, který to dělá dost podobně. Jde na to trochu jinak, ale právě skrz 10 sešitů na mě měl větší dopad.
4,5*
Mnoho smrtí Laily Starr je kvalitný filozofický fantasy komiks o živote a smrti. Vôbec sa nečudujem, že to získalo viaceré ocenenia či nominácie. Myšlienky to má zaujímavé, príbeh je pútavý a bol som zvedavý ako to celé skončí. Potešila aj príjemná kresba a živé farby. =►Celá recenzia◄=
„Pokud jsme se něco naučili, pak to, že konec života je prost všech odpovědí…“

Jaký smysl má život, když je tak krátký? Má vůbec nějaký? Co o něm říká smrt a co o životě i smrti říkáme my? Mnoho smrtí Laily Starr tyhle otázky nezodpovídá přímo, spíš je položí doprostřed místnosti a nechá vás se na ně dívat. Netlačí, nenutí, jen spíše šeptá. A celé to dělá jemně, melancholicky, místy až magicky… jako indická meditace, ve které se čas rozpouští a svět má najednou všude pastelové okraje.

Tohle bylo mé první setkání s Ramem V a Filipe Andradem a bylo to více než příjemné. Ram V píše spíše jako básník, který člověku nechává prostor, a Andrade kreslí jako malíř, který si užívá každý tah štětce. Dohromady je z toho krásná artovka, která sice má své malé mušky, ale zato má obrovské srdce i atmošku.

Celý to začíná pěkně korporátně a bez sentimentu (tak nějak si představuju spíše peklo, než nebeskou blaženost). Pán všehomíra a dobra tu najednou nemá dobré zprávy pro Smrt. Naplnilo se proroctví, je to černé na bílém - hle, narodil se člověk, jež zbaví svým vynálezem celé lidstvo okovů smrtelnosti. Tady to podepište, drahá Smrti, odstupné je více než štědré - dostanete krásné mladé tělo jedné smrtelnice, která ještě teplá leží v márnici. Děkujeme, nashle!... Bohyně smrti se stane člověkem, a poprvé v životě (v životě!) je sama smrtelná a zakouší vlastní medicínu. Probudí se v těle mladé dívky Laily Starr a vydává se na cestu, kde má jediný cíl – sledovat chlapce, jenž ji o práci připraví. Mise je tedy jasná, najít toho opovážlivce dříve a ukázat mu, že smrt se jen tak o svou moc nepřipraví. A bum! Sama tragicky a náhle umře. A pak zase...

Místo přímočarého příběhu tu sama dostává lekci a stejně tak i čtenář, ale není to o jednoduchá učebnice. Paní smrt dostává sama zakusit, co to je setkat se smrtí i tím, jaký dar je život samotný. Už v prvním sešitu lze v jejích očích vidět otřepané "smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika". Nevyhnutelnost sebenaplňujícího se proroctví i předvídatelnost děje možná není vlastně na škodu, ale člověka to může zklamat už v prvním sešitě. Je to spíše taková lehké klouzání, které má rozvinout vlastní přemýšlení. Pět sešitů, pět konců, pět nových začátků. A mezi nimi poetické výjevy o lásce, ztrátě, pomíjivosti, o křehkosti života, o smrti... a každý nový „konec“ Lailu aka Smrt možná učí, že odpovědi nepřicházejí na povel, někdy nepřijdou vůbec - a že právě tohle může dávat věcem tu správnou váhu a paradoxně i smysl.

Ram V se nebojí velkých otázek: reinkarnace, lidskost, smysl existence, napětí mezi božstvím a smrtelností. Ale jen je načrtne, nikdy to nepůsobí nafoukaně, ani jako otec Scholaktikus. Je to spíš jak slam poetry čtená na střeše v Bombaji nebo na pláži v Goi - pomalé, rytmické, melancholické. Postavy kolem Laily nejsou plnohodnotnými hrdiny. Jsou to spíš zrcadla, skrz která vidíme její proměnu, její pozorování. U delšího formátu by to možná byla výtka, ale tady na to není prostor - jen to zároveň ukazuje, že pět sešitů je prostě málo.

Smrt je krásně barevná. Filipe Andrade servíruje vizuální hostina. Pastelové barvy, rozvolněné linie i přímé linky, snové kompozice, které se rozpouštějí v hranicích panelů. Indie tu není exotická dekorace - z panelů cítíte smog velkoměsta, kari ze stánků, pach chrámových tyčinek, cigaretový kouř i vlhké uličky po dešti. Je to tak intenzivní, že by příběh fungoval skoro i bez textu. Kresba k tomu náramně sedí. Každý panel je malý obraz. Tohle je přesně ten typ komiksu, kde se musíte zastavit, nadechnout a nechat to doznít.

Já jsem to poprvé sjel na jeden zátah - což byla chyba. Byl to zážitek, ale chyběla mu hloubka i tíha. Na druhé čtení, pomaleji, to krásně zapadlo. Tenhle komiks není na sprint, je to spíš pozvolná chůze při západu slunce. Je to fakt pocitovka a člověk nesmí spěchat. Pět sešitů je málo. Některé motivy by klidně unesly dvojnásobek prostoru. Laila a chlapec nejsou úplně v dialogu, spíš v náznacích. Někdy to působí, jako když máte nádhernou hostinu, ale jen jeden talíř.

Mnoho smrtí Laily Starr je artová, silně poetická cesta Indií, životem a vším, co je mezi tím. Má nádhernou kresbu, skvělou atmosféru, silné téma. Kdyby byla delší a šla ještě o kousek hlouběji, asi by mě odstřelila úplně. Je to kratičká meditace, ale nakonec to z papučí na první dobrou nevyzuje. Nakonec ano, i já jsem čekal více, ale tohle by ve vaší knihovně chybět rozhodně nemělo.

Plusy
- Nádherná, atmosférická kresba Filipe Andradeho
- Fajnový námět, který zve k vlastnímu zastavení i přemýšlení
- poetické, snové vyprávění
- Skvělá práce s barvami a vizuální metaforou (cigaretku jsem si moc užil)
- Artová pocitovka, která v záplavě mang i hero komiksů rozhodně vystupuje

Mínusy
- Pět sešitů je málo, některé motivy chtěly víc prostoru
- Uvítal bych klidně o dost větší hloubku
- Vedlejší postavy jsou spíš kulisy (a u Dárce Života je to vážně škoda)
- Fragmentární styl nemusí sednout každému

Celkové hodnocení: 80 %
Chápu co by se mi mělo líbit, ale nějak to na mě nefunguje. Komiks má rozhodně skvělý a neotřelý vizuální indický styl, je dostatečně art a barevná paleta alternative. Příběh je psaný zručně. Problém je, že vůbec není originální. Perzonifikace smrti a bohů už jsme tu viděli (Gaiman), havran co mluví v černých bublinách taktéž nečpí originalitou (zase Gaiman) a instantní smrt hlavní hrdinky v každé kapitole to měli už ve své knize Každý jeden den Moon s Bá. Připadá mi že Ram V prostě jen trestuhodně vykradl to nejlepší co mu přišlo pod ruku a protože to udělal řemeslně dobře, tak to tolik nebije do očí. Ale jinak je to v podstatě tributní komiksové album. Třeba s jeho Šestiprsťákem, který vychází téměř souběžně s Lailou, je to fakt nesrovnatelné. Lepší průměr. 60%
Po formální stránce sexy komiks z indických reálií s příjemnými barvami, kdy mi kresba postav někoho silně připomínala... teprve teď jsem přišel na to, že asi Mathieu Bableta. Anyway, čekal jsem to po všech těch chvalozpěvech trochu hlubší, filosofičtější, ale to bychom asi nesměli být na půdě takového komiksu. Ano, je to příjemně čtivé a místy spíše než dojemné dosti vtipné, v pozitivním slova smyslu. Ale všechno jen jako takový velmi pomíjivý závan lidskosti, rychlokvašný nápad rozvedený do pěti kapitol, ve kterých se ten celý námět o smrti a bojem s ní rozpouští v několika zajímavých historkách, scénách, dialozích a vlastně sebenaplňujícím se proroctví; jinak ta opakovaná reinkarnace ve stejném těle nedává ani moc smysl. Stejně jako jakési Smrtčino uvědomování si hodnoty života během pár chvilek na Zemi. A tohle mírné klouzání po povrchu ač pracující s náboženskými a nadpřirozenými motivy vypovídá spíše o duševní vyprahlosti moderní doby - nic zvláštnějšího, než, že je člověku smutno, když někdo umře, tam moc není. To pak do jisté míry korunuje klasická "instapoezie" od Akur Puri (anagram Rupi Kaur?).

Rád jsem si to přečetl, ale čekal jsem mnohem víc.

Celkový dojem: 60%
Už dlouho jsem nečetl něco tak dobrého.
Indické reálie dělají příběh zajímavější, něco takového není vidět často a líbí se mi, že Ram V uchopil téma života a smrti takovým způsobem, že nechává hodně věcí nedořečených a nezabředává zbytečně do nějakých rádoby hlubokých úvah. On prostě zobrazuje, nevysvětluje a je na čtenáři, aby si to přebral sám a domyslel si, co chce a nebo prostě četl dál. Kdo chce nad tím přemýšlet, může, možná najde i více vrstev sdělení, kdo ne, bude se prostě bavit u solidního příběhu. Ram V vypráví s lehkostí a tempo ubíhá tak akorát. Jen pár míst mi přišlo možná až příliš zkratkovitých a musel jsem se zorientovat, ale celkově mi to nijak nezkazilo dojem. Trochu mi to připomnělo Každý jeden den, ale todle mě bavilo mnohem víc. Kresba je vynikající.
Jako regulerne vyhorely ctenar comicsu uz vetsinou strankama jen tak prochazim, panel po panelu, jen tak souram ocima. Kdyz me neco probere, je potreba to vypichnout, specialne pokud je to titul, co ma u nas dost velkou sanci, ze zapadne. A to by byla skoda. Zavidim kazdymu, kdo ji jeste necetl, you lucky bastards.
Ram V je specialista na proste pribehy a slozite pocity. Na zivot a na smrt. Na Indii. Ale neni v tom otravny, jak to tak casto byva. A Filipe Andrade? Ten je proste mnam.

Udelejte neco pro sebe, svou dusi, svyho vnitrniho filosofa umlacenyho uctenkama. Zkuste Lailu Starr.
18195