• Carlita
    Carlita21.1.2017 19:31Raoul Taburin
    Na Raoula Taburina jsem narazila v knihkupectví, ale nějak jsem nevěděla, kam tuto knihu zařadit. Ale je to od Sempého, takže to nemůže být špatné, no ne? Raoul Taburin mě bavil, ale bavil mě víc svojí komiksovou podobou a vizuálním vtípky (froňák, bifajky, taburin) než samotným textem. V zemi, kde se zrodila Tour de France to bude jistě kultovní komiks, ale mě osobně příliš nezasáhl. Přesto je to hezký komiks, laskavý, vtipný, a ty krásné kresby…
  • Carlita
    Carlita21.1.2017 19:30Staří mistři
    Staří mistři jsou komiksovou adaptací stejnojmenné knihy z 80. let od Thomase Bernharda. Knihu jsem nečetla, takže nemohu adekvátně srovnat komiks s jeho předlohou. Když se ale zamyslím nad obsahem komiksu a jeho textovou a obrazovou úsporností, pak musím říct, že to byla celkem příjemně strávená čtvrthodinka. Hlavní postava se neustále vrací do Kunsthistorického muzea ve Vídni k obrazu Muže s bílým plnovousem od Tintoretta. A jednoho dne se rozhodně odhalit svému příteli tajemství. Staří mistři asi nesednou každému, vždyť si hlavní postava neustále stěžuje v podstatě na vše a na všechny. Jeho obsah je takovým filozofickým tokem myšlenek a pro leckoho to bude o ničem. Mě to celkem zaujalo, ale podruhé už bych to asi nečetla.
  • Carlita
    Carlita21.1.2017 19:29Na odstřel
    Na odstřel od Lucie Lomové je divadelní komiksovou detektivkou. Pro mě je to ale hlavně Anča a Pepík bez myší, takže polovina kouzla je pryč a zbyli jen nudní divadelníci. Detektivka je fajn, ale není to nic objevného. Komiks na ukrácení volné chvíle, ale nic, co by si člověk měl potřebu koupit. Zvlášť když víte, že Lucie Lomová je autorkou třeba výborného komiksu Divoši. No a kdo by zapomněl na Čtyřlístek?!
  • Carlita
    Carlita21.1.2017 19:28Sojčák
    Od Sojčáka jsem moc nečekala, ale opak byl pravdou. Nakoukla jsem do něj v knihkupectví a nemůžu říct, že by mě to moc nadchlo. Nakonec se z toho ale vyklubal originální komiks se zajímavým závěrem. Nemohu souhlasit s anotací komiksu, kde se praví: „jak Disney potkal Kafku“. Možná je to marketingové zařazení, aby čtenáři nemuseli tápat s tím, kam to zařadit? Ale opravdu potřebuje každé nové dílo automatickou nálepku? Ano, je to depresivní, ještě mohu souhlasit s tím „kafkovstvím“, Disneyho mi to však nepřipomíná ani náhodou. Sám Sojčák je ale povedený, temný a ten závěr stojí za to.
  • Carlita
    Carlita25.6.2016 10:11Sochař
    David Smith je zamindrákovaný umělec, který není schopný překročit svůj stín a bere se k smrti vážně. Očividně nedospěl k takovému stupni duševní vyspělosti, aby si uvědomil, že hodnotu svým sochám dává on a nikoli jeho okolní (rádoby) umělecký svět. Nesympatický hrdina na jednu stranu chce dávat svůj život za umění, ale jak vidíme, plete si umění s uznáním a prodejností jeho soch. Typické bolístky uměleckého světa a jejich odvržených dětí - „zneuznaných“ umělců, tady byly už tolikrát a v tolika zpracováních, že by v tom originalitu těžko mohl někdo hledat. Hlavnímu hrdinovi absentuje jakýkoli náhled, nedej bože i smysl pro humor. Neustále se plácá ve svém dosti zvadlém egu.

    Obecně mi vadilo, že tento komiks je protkán neuvěřitelným množství klišé, které už tady byly a v mnohem působivějším a originálním provedením. Harry jako smrt, s níž David hraje šachy, ubrečený nedoceněný umělec, bombastické sochy, aby bylo každému jasné, jak je ten náš život nešťastný a vyprázdněný, ale za lásku stojí za to žít…

    Co se týče kresby, působila na mě opět sterilně a komisně. Výrazový rejstřík postav byl značně omezený, v podstatě byly buď vážné, nebo po sobě exaltovaně křičely. Komiksový styl Scotta McClouda je podobný jako třeba u Craiga Thompsona, ale jeho Pod dekou vyniká tím, co Sochař postrádá - lehkost, upřímnost a originalitu.
  • Carlita
    Carlita12.5.2016 21:51Hilda
    Hilda je fajn komiks, dětsky hravý, bezstarostný a originální. První příběh se mi zdál trochu lepší, protože víc vystihuje typický dětský svět, ve kterém se prostě jen tak vydáte kreslit ven a narazíte na obra. Z druhého příběhu lze vycítit snaha o vymyšlení nějakého děje, takže mu chybí ta lehkost prvního dílu. Také „první“ Hilda je roztomilejší, zatímco ta druhá mi značně připomínala protivnou Majku z Mumínků. Z ochutnávek dalších dílů, ve kterých vypadá Hilda zase trochu jinak (co ten nos!) mi není jasné, jestli je autorův záměr nechat Hildu růst a měnit její podobu, nebo za to může jeho nevykreslená ruka…
  • Carlita
    Carlita4.4.2016 18:06Úsměv
    Námět komiksu je sice prostý, ale právě civilnost příběhu je jeho největší devíza. Kresba je příjemná, není dětsky infantilní ani příliš vyumělkovaná, zkrátka hravá. Některé kapitoly končí pointou, což je důsledek vydávání komiksu na pokračování.

    Hlavní „zubní“ motiv by nebyl tak zábavný, kdyby současně Raina nebyla uprostřed puberty, onoho nesnesitelného období, kdy se na povrch dere vlastní osobnost. Jsme tak svědky jejího dilema, kterému z kluků dát přednost, kdy si nechat propíchnout uši, ale i obavám o vzhled a vnímání sama sebe. Z kapitoly v níž Raina odmítne kluka, na mě dýchla ona pubertální trapnost a stud, kterou tu a tam zažil snad každý. Komiks je napsaný a nakreslený lehce, nenese žádné veledůležité morální poselství, zároveň jemně poukazuje na to, že vlastní hodnota není závislá na vzhledu a soudu ostatních. Pozitivní vyznění závěru komiksu mi jen potvrdilo, že i komiks o všedních starostech může být nevšední.

    Komiks jsem si užila, i když už mi není náct. Velkou měrou možná i proto, že jsem si také kdysi užila zubní anabázi s rovnáním zubů a spousta Raininých příhod mi připomněla ty moje. Troufám si říct, že tento efekt bude u mnoha čtenářů podobný :)
Sbírka z comicsů na CDB
Četl/a: 0
Mám: 0
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0
Sbírka mimo CDB
Četl/a: 0
Mám: 0
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0